Ve vestibulu radnice právě probíhá výstava titulních stránek Dobříšských listů. Je na ní názorně vidět, jak se tento zpravodaj v průběhu posledních téměř třiceti let vyvíjel. Původní černobílý text nahradil moderní vzhled barevného časopisu. Od roku 2017 přibyla i elektronická verze. Ta není obsahově tak omezená, a proto tam postupně budeme přidávat obsah, který se do Listů nevešel, například další fotografie k článkům. O aktualitách se také můžete dozvědět na webu města, facebooku či instagramu. Jak se mění možnosti v oblasti grafiky, tak se také vyvíjí obsah a počty příspěvků. Zatímco nejstarší Listy z října 1995 se vešly na dvanáct stran, v poslední době příspěvky zaberou často více než 25 stránek. Jen v březnovém čísle vyšlo 68 různých příspěvků. Vedle obvyklých zpráv z radnice dostávají prostor názory zastupitelů, občanů, příspěvky škol, knihovny, z kultury, historie i sportovních oddílů. Tento rozsah musí každý měsíc zpracovat tým, který Listy připravuje. Listy vycházejí v nákladu 3 500 kusů každý měsíc a jsou k dispozici zdarma. Zpravidla jsou rozebrané už v polovině měsíce.

Od mého nástupu do starostovského křesla se snažím, aby Dobříšské listy přinášely vyvážené informace. Koneckonců informovat občany města je přímo povinnost ukládaná starostovi zákonem o obcích. Proto abyste vy, vážení čtenáři, nedostávali jen jednostranný názor, jsem v několika případech doplnil do Listů pod konkrétní článek svůj komentář. I když se jednalo o výjimečné reakce, které za poslední rok spočítáte na prstech jedné ruky, přesto kolegové zastupitelé z ANO vyjádřili s tímto mým přístupem zásadní nespokojenost. Objevila se i osočení z cenzury, což je nesmysl. Jsem přesvědčen, že i svoboda slova má v právním státě své limity. Od tohoto čísla budou příspěvky opozičních zastupitelů jasně označeny. Má případná reakce na konkrétní článek pak vyjde v Listech o měsíc později, popřípadě bude zveřejněna na online platformách. Pokud máte jakýkoli námět, jak Dobříšské listy udělat ještě lepším městským zpravodajem, napište mi prosím.

Pavel Svoboda, starosta

Ve dnech 26. února až 8. března měli občané Dobříše možnost odpovídat na dvě anketní otázky týkající se motivace k přihlášení k trvalému pobytu.

Do anonymního hlasování se zapojilo 368 osob. V první otázce „Co podle vás je tou vhodnou motivací, která pomůže přesvědčit obyvatele, aby si na Dobříši zřídili trvalý pobyt?“ získal největší podporu motivační finanční příspěvek ve výši 10 000 Kč, pro který se rozhodlo 43 % respondentů. V druhé otázce „Pokud bude spuštěna kampaň pro ‚nové’ obyvatele, tedy ty, co si zde nově zřídí trvalý pobyt, co by mělo město zároveň udělat pro ostatní Dobříšáky, kteří zde trvalý pobyt již mají?“ získala největší podporu první parkovací karta zdarma do vybrané parkovací zóny, kterou zvolilo 20,7 % dotázaných. V těsném závěsu se na druhém místě objevila možnost vstupu na městská sportoviště zdarma pro občany s trvalým pobytem (20,2 %).

Vedle výběru z připravených možností měli účastníci ankety prostor navrhnout vlastní způsob, jak motivovat nové občany k registraci trvalého pobytu na Dobříši a také se vyjádřit, co by očekávali od města pro současné obyvatele. Mezi odpověďmi se objevily například návrhy zrušit motivační systém pro odpady MESOH (5 odpovědí) či snížit daň z nemovitostí (16 odpovědí). Mezi ojedinělými návrhy se objevily i náměty typu vybudovat koupaliště, snížit poplatek za odpad na polovinu, zajistit lékaře na Dobříši, zrušit parkovací zóny v Praze či obnovit prvomájový průvod.

Starosta Pavel Svoboda k tomu uvedl: „Všem účastníkům ankety velmi děkuji. Odpovědi jsou pro nás důležitým indikátorem, co pokládají obyvatelé za důležité. S odpověďmi budeme dále pracovat. Další kroky zveřejníme v blízké době.“

Příjmy města se odvíjí od počtu osob, které mají v Dobříši trvalý pobyt. Podle dostupných odhadů v našem městě dlouhodobě bydlí 1 000–1 500 obyvatel, kteří však mají trvalý pobyt jinde. Přitom město za každou takovou osobu přichází o 21 430 Kč za rok, což činí dohromady 21–32 mil. Kč ročně. Anketa měla za cíl zjistit, které motivační prvky pokládají obyvatelé města za nejvhodnější.

Zpracovala DH

Podle oficiální evidence obyvatel žilo na Dobříši k 1. lednu tohoto roku 8 578 obyvatel. To je počet osob, které zde mají trvalý pobyt.

Město získalo statistická data od Ministerstva vnitra, které pracuje s údaji mobilních operátorů. Operátoři jsou schopni sledovat jednotlivá telefonní čísla mobilních telefonů, přesněji SIM karty a jejich pohyb. Z agregovaných dat statistici vytvářejí profily chování podle toho, jak se která SIM karta chová. Pro každé číslo mobilního telefonu tak bylo určeno místo, kde se daný držitel ve sledovaném období nejvíce vyskytuje v noci. Takových rezidentů je v Dobříši 9 747. To je o 1 169 osob více, než zde má trvalý pobyt. Těchto 13 % obyvatel nejsou žádní přespolní. Jsou to obyvatelé Dobříše, kteří zde bydlí, jen mají adresu trvalého pobytu někde jinde. Ani počet 9 747 osob není konečný. Ve skutečnosti na Dobříši bude žít ještě o trochu více obyvatel. To jsou ti, kteří nejsou zahrnuti do statistik mobilních operátorů. Nejmladší děti, majitelé zahraničních SIM apod. Ze statistik mobilních operátorů lze vyčíst pohyb čísel v hodinových intervalech. Tato data ukazují, že přes 30 % rezidentů města v pracovní dny odjíždí jinam za prací nebo do školy. A tento úbytek nevyrovná příjezd do škol či za prací z jiných obcí. Pohyb obyvatel v průběhu dne je u nás podobný jako v dalších městech v blízkosti Prahy. Je zde prokazatelně významná část obyvatel, kteří sice pracují nebo studují v Praze, ale každé odpoledne se vrací na Dobříš.

Rozdíl mezi těmi, kteří na Dobříši žijí, a těmi, kteří zde mají trvalý pobyt, má přímý dopad na rozpočet města. Příjmy města jsou z velké části vypočteny pomocí rozpočtového určení daní (tzv. RUD), kde kritériem, kolik ze státního rozpočtu přijde na účet města, je právě počet osob s trvalým pobytem. Letos je příjem na obyvatele Dobříše s trvalým pobytem stanoven ve výši 21 430 Kč za osobu a rok. Kdyby všech 1 169 osob, které na Dobříši žijí, ale trvalý pobyt mají jinde, si zde trvalý pobyt zaregistrovalo, městu by to do rozpočtu přineslo 25 milionů korun. Každý rok. A za to se již dá něco opravit či vybudovat. Můžeme se na to dívat také z jiného pohledu. Tito spoluobčané, kteří ve městě žijí, ale nemají zde trvalý pobyt, také využívají infrastrukturu města. Používají silnice, parkovací místa, chodníky, veřejné osvětlení, odpadkové koše na ulicích atd. Město ale za ně nemá odpovídající příjem. Pokud patříte do této skupiny, prosím zvažte přihlášení k trvalému pobytu na Dobříši. Staňte se skutečným Dobříšákem.

Pavel Svoboda, starosta

Kolem změny trvalého pobytu se vyskytují různé nepravdy. Jak je to ve skutečnosti?

Mýtus 1: Změna trvalého pobytu je velmi časově a finančně náročná

Skutečnost: Pro změnu trvalého pobytu je třeba se dostavit na městský úřad a vyplnit jednoduchý formulář. Nemusíte čekat ve frontě, lze se předem objednat na zvolený čas. Se změnou bude vystaven nový občanský průkaz, tedy si vás vyfotí. Poplatek je 50 Kč. Jakmile je průkaz vyroben, za cca 10 dnů, přijde vám zpráva a vy si jej bez čekání vyzvednete. V cestovním pasu ani řidičském průkazu se adresa neuvádí.

Mýtus 2: Změna trvalého pobytu je složitá u dalších institucí

Skutečnost: Pokud změníte adresu trvalého pobytu, získáte nový občanský průkaz. Pro další smluvní vztahy (banka, pojišťovna, leasing) zpravidla stačí oznámit změnu adresy a nové číslo občanského průkazu elektronicky. Nejčastěji tak, že na mobil vyfotíte novou občanku a odešlete e-mailem nebo přes portál dané instituce, příp. přes aplikaci mobilního bankovnictví.

Mýtus 3: Pro změnu adresy potřebuji souhlas majitele bytu

Skutečnost: Pro přihlášení k trvalému pobytu dokládá žadatel, že má právo v dané nemovitosti (dům, byt, rekreační objekt) bydlet. Pokud je žadatel zároveň majitelem dané nemovitosti, doloží to například výpisem z katastru nemovitostí. Pokud je nájemníkem, doloží právo užívat danou nemovitost například nájemní smlouvou. Souhlas pronajímatele bytu není vyžadován, viz zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, § 10 čl. 2. Ve skutečnosti se majitel bytu ani nemusí dozvědět, že si na adresu jeho bytu nájemce zaregistroval trvalý pobyt. Městský úřad takovou informaci třetí stranám neposkytuje.

Mýtus 4: Podnikám jako OSVČ. Se změnou trvalého pobytu se mi vždy změní sídlo podnikání

Skutečnost: Adresa trvalého pobytu a sídlo pro podnikatelkou činnost jsou dvě nezávislé adresy. Při registraci nebo změně podnikatelské činnosti vyplňuje podnikající osoba, zda chce mít sídlo trvale shodné s bydlištěm (ANO/NE), viz bod 9 Změnového listu. Pokud má podnikatel doposud zaškrtnuto Ano, stačí živnostenskému úřadu nahlásit, že trvalou shodu dále nepožaduje. Takové oznámení lze provést osobně, nebo odesláním zprávy z datové schránky. Změna je zdarma. Pokud podnikatel vyplní NE, pak bude mít sídlo pro podnikání dále na původní adrese, například v Praze, a trvalý pobyt na Dobříši či jinde.

Mýtus 5: Podnikám jako OSVČ. Když budu mít trvalý pobyt na Dobříši, bude mě živnostenský úřad v Dobříši více kontrolovat

Skutečnost: Adresa trvalého pobytu a sídlo pro podnikání jsou dvě nezávislé adresy (viz předchozí mýtus). Lze tedy mít trvalý pobyt například v Dobříši a sídlo pro podnikání i nadále například v Praze. Odbor Městského úřadu Dobříš – Živnostenský úřad se zabývá v rámci kontrol pouze živnostníky, kteří mají sídlo na Dobříši. Pokud budete mít trvalý pobyt na Dobříši a sídlo firmy nadále v Praze, bude případnou kontrolu vašeho podnikání vykonávat pražský živnostenský úřad.

Pavel Svoboda, starosta

Dobříš udělala v loňském roce důležitý krok směrem k plnění zákonných požadavků na třídění odpadu. Podle dat za rok 2023, která má město k dispozici, poklesla produkce směsného komunálního odpadu (SKO) o 37 tun, zatímco množství vytříděných odpadových složek výrazně stouplo.

Za celý rok 2023 se v Dobříši svezlo 1 405,57 tun směsného komunálního odpadu (SKO). To je o 37 tun méně (o 3 %) než v předchozím roce. Meziročně tak pokračuje pokles produkce SKO již pátý rok v řadě. Nejen že produkce směsného odpadu klesá, ale zároveň se v roce 2023 dařilo vytřídit více odpadových složek. Plastu se svezlo celkem 153 tun, to je o 7 % více než v předchozím roce. U papíru byl nárůst ještě výraznější. Toho obyvatelé Dobříše vytřídili celkem 219 tun, to je o 8,3 % více než v roce 2022.

V Dobříši se blížíme k potřebnému procentu vytříděných složek odpadu

Od roku 2025 mají obce dle ust. §59 zákona č. 541/2020 Sb., zákon o odpadech, v platném znění, povinnost zajistit, aby množství vytříděného odpadu (respektive recyklovatelných složek odpadu) tvořilo alespoň 60 % z celkového svezeného komunálního odpadu.

V Dobříši takové vytříděné složky tvořily v loňském roce již 52 % z celkového odpadu, celkem 1 539 tun.
„Dobříš se již na přelomu roku 2022 a 2023 ocitla na 48 % v poměru vytříděných složek k celkovému množství odpadu. V roce 2023 jsme poprvé dokázali, že množství vytříděného odpadu může překonat objem směsného komunálního odpadu. Dosáhli jsme již 52 %, a to je důkaz, že jsme na správné cestě,“ uvedl starosta Pavel Svoboda.

Zlepšení v třídění odpadů v Dobříši je výsledek řady na sebe navazujících opatření včetně instalace nových 1100litrových kontejnerů na tříděný odpad a úpravy míst pro kontejnery zejména u bytových domů. Dále také pomohly nové biotejnery pro odkládání vyprodukovaného kuchyňského odpadu umístěné v blízkosti bytových domů. Zajímavá čísla se objevují i v oblasti financování odpadového hospodářství města.
„Na základě dohod se sdruženími vlastníků bytových jednotek byla v loňském roce upravena místa pro kontejnery tak, aby k bytovým domům mohly být přistaveny i kontejnery na tříděný odpad. Po dohodě s vlastníky byla také instalována klecová stání a kontejnery na tříděný i směsný odpad byly opatřeny zámky,“ upřesňuje Kateřina Rambousková z odboru životního prostředí Městského úřadu Dobříš. Nové kontejnery na tříděný odpad město získalo v rámci dotace ze Státního fondu životního prostředí. Celkem bylo pořízeno dalších 9 ks komunitních kompostérů (biotejnerů), 40 ks domácích kompostérů, 1 000 ks nádob o velikosti 240 litrů na papír, plast, nápojové kartony a kovy, 120 ks nádob o velikosti 1 100 litrů na papír, plast, nápojové kartony a kovy.

Na jaře loňského roku proběhl také ukázkový rozbor obsahu 1100litrových kontejnerů od dvou bytových domů. Při něm se ukázalo, že tyto kontejnery na SKO obsahovaly téměř 80 % odpadu, který by správně měl být vytříděn. „Na Dobříši se nám postupně daří množství SKO snižovat, a naopak objem vytříděného odpadu v takzvané čistší formě roste. K naplnění zákonné podmínky míry vytříděnosti, která ukládá pro rok 2025 poměr 60 % vytříděných složek a 40 % směsného odpadu, nám ještě kousek zbývá. Jsme na dobré cestě. Abychom však za nesplnění dalších zákonných limitů v budoucnu nebyli nuceni platit více, je zapotřebí zabývat se zejména snižováním složky směsného komunálního odpadu. Pro rok 2025 je to o 8 %,“ uvedla k výsledkům za rok 2023 místostarostka Jindřiška Romba, která se problematice odpadového hospodářství města Dobříše velmi aktivně věnuje.

V roce 2023 činily celkové náklady na odpadové hospodářství v Dobříši 17,5 mil. Kč, z toho 14 mil. Kč činily neinvestiční náklady (náklady na provoz sběrného dvora, mobilní svoz tříděného a směsného odpadu atd., viz tabulka nákladů) a 3,4 mil. Kč investiční náklady (náklady na nákup nádob na tříděné odpady, výstavba a kultivace kontejnerových stání). Příjmy města činily přes 10 mil. Kč. Přes 7,5 mil. Kč se vybralo z poplatku za odpady.

„Z výsledků je vidět, že město Dobříš jde v oblasti odpadového hospodářství dobrým směrem. Ať už chceme, nebo nechceme, toto téma se čím dál tím více týká každého z nás a já jsem velmi rád, že právě ve spolupráci s paní místostarostkou Jindřiškou Rombou a kolegy z odboru životního prostředí máme stejné názory a snažíme se udělat maximum pro dosažení určených cílů,“ dodává závěrem k výsledkům odpadového hospodaření města Dobříše za rok 2023 starosta Pavel Svoboda.

Zpracovala DH

Prosíme obyvatele města, aby nádoby (pytle) na tříděný i směsný odpad přistavovali, případně odemykali ke svozu již večer před samotným svozem. Svozové vozidlo vyjíždí ke svozu již o půl čtvrté ráno. Vzhledem k tomu, že zájem o svoz tříděného odpadu narůstá a s ním narůstá i časová náročnost svozu, nelze se již k pozdě přistavěným nádobám zpětně vracet. Též upozorňujeme, že rychlost svozu se může svoz od svozu lišit, a není možné se proto spoléhat na určitou dobu svozu ve vaší lokalitě. Je zbytečné následně volat popelářům a zlobit se na ně, protože nebude vyhověno. Je samozřejmé, že každý občas zapomene, v tom případě buď vyčkejte na další svoz, případně můžete odvézt tříděný odpad zdarma na sběrný dvůr města. Stále platí pravidlo, že nádoba musí být opatřena QR kódem, bez kterého nebude svezena. Vytříděný odpad je nutné přistavovat ve 120litrových transparentních pytlích, které musí být opatřeny visačkou s identifikačním štítkem. Prosím nikdy nelepte štítky přímo na pytle, popeláři na průhledném pytli snadno štítek přehlédnou a odpad vám nesvezou.
Město Dobříš a společnost Dokas děkují za spolupráci.

Kateřina Rambousková,
referentka oddělení životního prostředí

Jednou z priorit města je snižování závislosti na centrálně dodávaných zdrojích energií, zároveň také efektivní hospodaření a snížení nákladů za energie. Společně s uplatňováním obecného cíle snižování uhlíkové stopy je instalace obnovitelných zdrojů energie vhodným prostředkem, jak tyto priority naplňovat.

V loňském roce byla započata realizace projektu „Instalace sdružené fotovoltaické elektrárny na budovy ve správě města Dobříš“. Jedná se o instalaci pozemní a střešní fotovoltaické elektrárny v areálu čistírny odpadních vod (ČOV) v Dobříši a fotovoltaické elektrárny na střeše sportovní haly v ul. Školní. Součástí je též umístění velkokapacitních bateriových úložišť, které budou zdrojem akumulované energie pro provoz obou objektů v době, kdy FVE nevyrábí (typicky v nočních hodinách). Celkový výkon fotovoltaických elektráren je 435,14 kWp s využitelnou akumulací o kapacitě 323,4 kWh. Nové solární elektrárny tak mají potenciál vyrobit až 425 000 kWh ročně, což je mimochodem výkon, který by stačil k pokrytí spotřeby elektrické energie v cca 130 rodinných domech.

Přímou realizaci projektu provádí společnost TO SYSTEM, s. r. o., odborný dodavatel, se kterým byla uzavřena smlouva na základě veřejné zakázky. Nabídka společnosti TO SYSTEM, s. r. o., byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Celková částka vynaložená na realizaci projektu činí 22 847 796 Kč bez DPH.

Projekt je spolufinancován z programu Nové obnovitelné zdroje v energetice (RES+) financovaného z prostředků Modernizačního fondu, v rámci výzvy ModF – RES+ č. 4/2022. Dne 23. 11. 2023 bylo vydáno rozhodnutí ministra o poskytnutí podpory formou dotace ve výši 8 449 803 Kč.

Náklady města Dobříše na fotovoltaickou elektrárnu na střeše sportovní haly po zohlednění poměrné části dotace činí 4 268 423,70 Kč. Roční finanční úspora za energie je odhadována na 500 000 Kč s návratností vynaložených nákladů do cca 8 let. Náklady města na fotovoltaickou elektrárnu v areálu ČOV po zohlednění poměrné části dotace činí 10 129 568,30 Kč. Roční finanční úspora za energie je odhadována na 2 000 000 Kč s návratností vynaložených nákladů do cca 5 let.
Vezmeme-li v úvahu, že minimální životnost fotovoltaické elektrárny je 15 let (reálně ovšem více), činí následná finanční úspora po návratu vynaložených nákladů na fotovoltaické elektrárny do doby jejich minimální životnosti u sportovní haly 3 250 000 Kč a u ČOV 19 800 000 Kč.
Dokončení projektu a uvedení fotovoltaické elektrárny do provozu je předpokládáno v první polovině letošního roku.

Realizací projektu dojde nejen k finančním úsporám za energie, ale i ke snížení emisí skleníkových plynů, modernizaci energetických systémů a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě elektřiny.

Tomáš Vokurka,
místostarosta

Každé puzzle potřebuje svůj rámeček, do kterého se skládají jednotlivé dílky. Město Dobříš se obrazně řečeno do sestavování jednoho puzzle zapojuje. Jde o bezplatný projekt pod vedením Ministerstva práce a sociálních věcí („MPSV“), který chce zlepšit situaci ohrožených dětí a jejich rodin. Název „Sjednocení přístupu k ohroženým dětem“ odráží jeho hlavní cíl:

Nový multidisciplinární tým

Iniciativa MPSV naváže na nově vytvořený multidisciplinární tým, který vedení města iniciovalo na konci minulého roku. Jeho úkolem je sledovat situaci ve staronovém objektu – ubytovně Sluníčko neboli ubytovně nad kolejemi. Tým tvoří, za podpory MPSV, lidé profesně z různých oblastí, včetně sociálních pracovníků, učitelů a neziskových organizací, úřadu práce, policie a zástupců vedení města.

Soukromá ubytovna Sluníčko

Jsou zde ubytované různorodé skupiny obyvatel, včetně rodin s dětmi. Právě přítomnost dětí vyžaduje zvýšenou pozornost a péči. Děti se mohou snadno stát součástí rizikových skupin, proto je nezbytné zajistit jim patřičný dohled, například s docházkou do školy. Práce týmu neusnadňuje fakt, že ubytovna je v rukou soukromého vlastníka. Soukromé vlastnictví s sebou přináší určitá omezení v možnostech veřejné správy zasahovat do chodu ubytovny. Město se přesto snaží být mostem mezi majiteli, provozovateli a hledá cesty k dialogu a spolupráci.

Podpora dětí v ubytovně

Je smutnou realitou, že děti z rodin, které se potýkají s finančními obtížemi a bytovou nejistotou, často čelí většímu riziku školního neúspěchu. Rovněž mají tendenci zanedbávat školní docházku (z možného důvodu častého stěhování). Bez kvalitního vzdělání se snižuje možnost jejich uplatnění na trhu práce a obecně i v životě. Jen pro vaši informaci – investice do vzdělání jednoho dítěte může generovat návratnost mnohonásobně vyšší, než je původní vklad! To je důvod, proč bychom jejich osudy neměli házet za hlavu s tím, že to není naše věc. Rezignovat na úsilí je krátkozraké. Dítě by mělo mít šanci na úspěch bez ohledu na sociální pozadí své rodiny. Podpora v této oblasti je tak v centru pozornosti multidisciplinárního týmu, a nezastupitelnou roli zde sehrává jak dobříšský
OSPOD, tak i organizace MAS Brdy–Vltava. Aktivně se věnují řešení problémových situací, které vznikly v ubytovně především ve vztahu k dětem. Tyto organizace situaci neustále monitorují, přímo zasahují a jsou v kontaktu s příslušnými rodinami.

Multidisciplinární tým + Projekt MPSV = významná spolupráce

Propojení multidisciplinárního týmu s projektem MPSV funguje jako dobře sestavené puzzle. Ubytovna Sluníčko je praktickým příkladem tohoto přístupu. Různé organizace se spojují, aby vytvořily účinný systém, sdílí se informace a zkušenosti. Pomoc je tak cílená a smysluplná.

Jindřiška Romba,
místostarostka