V době, kdy jsme volili prezidenta, se obyvatelé Dobříše také vyjadřovali k otázkám referenda ohledně: 1. Vyjmutí pozemků města v lokalitě Brodce ze zastavitelných ploch; 2. Etapizace na základě povolené zastavěnosti 85 % v lokalitách Nad Papežem, Javorová, Na Kole, Západní zóna; 3. Vyloučení rozšíření možnosti výstavby v okolní krajině oproti současnému stavu… Nadpoloviční většina oprávněných osob se vyjádřila v těchto otázkách „ano“. Proto bude v budoucnosti třeba tyto výsledky zapracovat do změny územního plánu.

Chápu, že se majitelé stavebních pozemků ve výše zmíněných lokalitách budou bránit.
Také chápu obyvatele, kteří hlasovali v referendu „ano“. Od roku 2000 docházelo ke změně územního plánu – měnily se pozemky polí a luk na stavební pozemky. Mnoho obyvatel Dobříše, kteří zde vyrostli, vychovali děti a žíjí zde prakticky do smrti, opakovaně poukazuje na tuto skutečnost.

Co mě zaráží: staví se čím dál víc od centra města (o tyto lokality se lidé dohadují) a centrum města se zanedbavá (viz ul. Pražská). Chápu, že oprava starých domů je náročná a finančně nákladná (památkáři, stav, …). Napadá mě otázka: „Až zestárnu, budu mít stav fyzický a psychický tak dobrý, že se dostanu sám/sama bez pomoci (taxi, děti, pečovatelé, asistenti) bez problému ke službám do centra?“ Teď mluvím z osobní zkušenosti.

Eva Burešová

Vážení spoluobčané,
ještě jednou bych vám chtěla poděkovat za podporu místního referenda v Dobříši. Jeho konání umožnilo občanům demokratickou cestou vyslat jasný vzkaz zastupitelům, jaký další rozvoj svého městečka si přejí.
Výsledky hlasování v referendu mi první telefonicky sdělil pan starosta Pavel Svoboda a blahopřál mi. Také se vyjádřil, že respektuje rozhodnutí občanů. Jsem tedy zvědavá, jak budou zastupitelé postupovat při naplnění výsledku hlasování. Snad to půjde bez dalších sbírek.

Uspořádání místního referenda bylo totiž značně náročné nejen časově, ale i finančně. Do samotné přípravy se zapojilo bezplatně a dobrovolně téměř 80 občanů, mnozí jste ho pak podpořili svou osobní účastí při volbách. 85 občanů přispělo na konání referenda finančně do veřejné sbírky Darujme.cz celkovou částkou 73 854 Kč. Ještě jednou všem děkujeme. Nadace Via nám přispěla dalších 20 000 Kč. Díky této finanční pomoci jsme mohli uhradit především právní služby při zastupování u soudů proti odporu vedení města Dobříš a jeho mylným argumentům, které uplatňovalo u soudů proti vyhlášení referenda.
Z grantu Nadace Via jsme uhradili 40 000 Kč za právní služby, které přípravný výbor potřeboval na obhajobu konání referenda u Krajského soudu v Praze, kde se vedení města Dobříše snažilo zabránit jeho vyhlášení. Krajský soud rozhodl ve prospěch argumentů pro konání referenda a vyhlásil ho v září 2022. S tím vedení města opět nesouhlasilo. Proto se pokusilo zvrátit rozhodnutí krajského soudu a podalo proti němu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a svým právníkům zaplatilo z městského rozpočtu téměř 200 000 Kč. Přípravný výbor proto opět požádal o pomoc právníka, který za nás v řízení u Nejvyššího správního soudu úspěšně obhájil vyhlášení referenda, což nás stálo 67 000 Kč, které jsme uhradili z veřejné sbírky. Byla to však jediná možnost, jak se domoci spravedlnosti. Z ostatních financí jsme hradili tisk informačních bannerů, plakátů, letáků, vylepování a další nezbytné výdaje na informování občanů o konání referenda.

Helena Kahounová

Ještě vzpomínka ke článku Markéty Dvořákové v minulých DL

Bylo to v roce 2016, kdy Markétu ohromila studie výstavby v Brodcích svou velikostí. Byla to ona, kdo nás upozornil o existenci studie na výstavbu cca 65 rodinných domků v Brodcích. Navrhla text petice a vytiskla petiční archy. Děkujeme jí dodatečně za včasné upozornění na Brodce.

Helena Kahounová
a sběrači podpisů v roce 2016

Území se neustále rozvíjí. Už samotný pojem „udržitelný rozvoj“ a jeho definice nám to potvrdí. Máme zde územní plán, který nám určuje, do jaké míry můžeme v dané lokalitě stavět. Územní plán nám určuje vhodnost a účel stavby do konkrétní lokality. Účel stavby a vhodnost stavby do konkrétní lokality určuje v neposlední řadě i selský rozum a úcta k starousedlíkům. To jsou zásady, kterými se normální člověk řídí, nebo snad ne?

Náš článek poukazuje na stavbu v ulici Jiráskova, v širším centru města Dobříše. Tento objekt, jehož stavebníkem je dobříšský zastupitel, vás hned na první pohled uzemní. Nejen, že se stavba do dané lokality svou velikostí vůbec nehodí, je nevzhledná, ale i obyčejnému laikovi dojde, že se jedná o budoucí bytový dům, který je v zástavbě rodinných domů zcela vyloučen. Samotné vydané povolení hovoří o RD 12+3kk, původní projekt uvádí tři bytové jednotky a nově, v opravném řízení, už je z plánů zcela evidentních devět bytů.
Může vám toto v dnešní době projít? Pokud jste zastupitel, tak asi ano. Samotná stavba se už od prvního kopnutí nestavěla dle schválené projektové dokumentace a stavebník provedl několik zásadních změn, které jsou i v rozporu s územním plánem. Po vyslechnutí přímých sousedů, tj. účastníků řízení, kteří mu původní projektovou dokumentaci podepsali a schválili, zůstává rozum stát. Stavebník jim předložil situační plánek s tím, že je jedná o předběžná povolení a bude se jednat maximálně o dvougenerační dům. S odstupem času však seniorům v dobré víře zůstávají jen oči pro pláč.
Nyní, v řízení o dodatečném povolení stavby, se jim snad naskytla alespoň malá šance na dodržení stavebních i občanských práv. O jejich osudu rozhodne nestranný stavební úřad.
Závěrem jen myšlenka, proč je stavba tak megalomanská. Všichni si jistě uvědomujeme, kolik stojí a jak je těžké v Dobříši sehnat nájem. Lidé chápou myšlenku tržního hospodářství i vidinu dobrého výdělku. Musí však přeměňovat vzhled místních ulic člověk, který má jít příkladem a jehož cílem bylo ve volebním programu město zvelebovat? Uvidíme…

Jakub Jánský & Přemysl Žižka

Vyjádření majitele stavby

Chtěl bych se vyjádřit k výše uvedenému článku. Velice mě mrzí jeho samotné vydání, tento článek uvádí některé zavádějící a nepodložené informace. Vydáním dochází autory článku k „poplivání“ mě samotného, mé rodiny, poškození koaličních partnerů, jména ODS a také v neposlední řadě úředníků stavebního úřadu. Chtěl bych všechny ujistit, že tento rodinný dům včetně provedených úprav není v rozporu s územním plánem, k čemuž je vydáno platné závazné koordinované stanovisko.
Dále bych chtěl ujistit, že stavba domu byla povolena v říjnu roku 2021, tedy bezmála rok před tím, než jsem se stal zastupitelem. Vždy jsem vše se stavebním úřadem řešil jako soukromá osoba a nemám žádný vliv na rozhodování úředníků. S místním stavebním úřadem vedu řádné stavební řízení v mezích a liteře zákona, nepochybuji o tom, že všichni dělají svou práci zcela profesionálně a nezávisle. Abych všem nepodloženým spekulacím o nezávislosti učinil přítrž, tak jsem se rozhodl ze všech městských funkcí odstoupit. Chtěl bych veřejnost i některé své sousedy požádat, aby na mé kolegy a spolupracovníky v této věci přestali útočit, protože s touto mou soukromou záležitostí nemají žádnou spojitost. Děkuji rodině, přátelům a známým za podporu.

Lukáš Hořejší

máme za sebou již rok od vypuknutí konfliktu na Ukrajině. Je to rok, co někteří z vás poskytli okamžitou pomoc. Za to vám patří můj velký dík. Děkuji vám všem, kteří jste v prvních okamžicích, kdy byla napadena Ukrajina, poskytli svou nezištnou pomoc ženám a jejich dětem prchajícím před bombardováním. Většina z nás byla v šoku, všichni jsme doufali, že k této situaci nedojde, někteří z nás možná měli i strach, který postupem času střídala zloba. Nebuďme naštvaní na ženy a děti, které jsou v bezpečí v Čechách. Opakovaně děkuji všem pracovníkům škol. Děkuji ředitelce Andree Hornové a hlavně kuchařkám 4. MŠ, které vařily pro dětskou skupinu, když se podařilo pro ukrajinské děti dočasně zajistit bezpečný prostor v Denním stacionáři Charity Starý Knín v Dobříši. Tehdejší ředitelce Evě Burešové a jejím skvělým vstřícným kolegyním ze ZŠ Lidická, kam děti docházely na oběd a trávily zde odpoledne. Časem se podařilo vybudovat zázemí pro dětskou skupinu ve 4. MŠ, kde se děti zapojují do programu školky. Děkuji vedení 2. ZŠ, paní ředitelce Pallagyové, jejím zástupkyním paní Kašparové a Kvídové. Jsem si plně vědoma, že ten nápor byl obrovský. Ano, některé jsme z ruštiny maturovaly, poslední maturanti v roce 1989, velmi dlouhá doba, aby znalosti šly jen tak oprášit… Většina z nás se chtěla domluvit. Když jsme nemohli najít správné slovo, pomohl přítel Google. Myslela jsem si, že do letních prázdnin se většina ukrajinských rodin setká, že se podaří dojednat mír a všichni pojedou domů (ano, bylo to naivní). Děkuji vám všem, kdo jste přispěli do materiálních sbírek. Ráda bych zmínila Matouše Bláhu, kluka z Dobříše, který se téměř rok pohybuje po Ukrajině. Intenzivně pomáhá, organizuje, zajišťuje transport potřebné pomoci, kterou se díky týmu Humanitárnímu koridoru na Ukrajinu daří zajistit.

Prosím. Vím, že toho máte někteří plné zuby, ale ty ženy tady opravdu nejsou na dovolené, většinou pracují, děti už téměř rok neviděly své táty. Nechci, abychom tohle museli řešit, nechci, aby naši muži, synové umírali. Nebojte se pomoci, nemusíte adresně, nikdo nečeká žádné veledary. I na Dobříši jsou organizace, které potřebnou pomoc rády zprostředkují, například MAS Brdy–Vltava, Svět dobrých lidí.
Děkuji, buďme k sobě slušní a tolerantní.

Text a foto: Dáša Mášová

DOKAS Dobříš, s. r. o., a město Dobříš si dovolují oznámit, že bude proveden svoz odpadů ze zahrad (tráva, větve stromů a keřů) ve městě Dobříš.

Odpad bude odvezen na náklady města za dále uvedených podmínek:
– odpad musí být uložen do kontejnerů přistavených výhradně za tímto účelem
– odpad nesmí obsahovat jiné druhy odpadů mimo odpadu zeleně
– odpad smí být uložen do určených nádob pouze v den sběru odpadů ve stanovený čas
– odpad nesmí být uložen v pytlích a musí být roztříděn na větve a kompostovatelný odpad (tráva, zbytky rostlin atd.)

Dny sběru odpadů a seznam sběrných míst pro oblasti:

Sobota 25. 3. a 22. 4. 2023, 8.00–15.00
• sběrný dvůr – areál firmy DOKAS Dobříš
(ul. Na Chmelnici),
• křižovatka ul. Husova a V Lipkách,
• křižovatka ul. Žižkova a Přemyslova,
• u „Papežanky“ – ul. Dělnická,
• křižovatka ul. U Ovčína a Na Ligruse,
• parkoviště v ul. Na Zlaté stezce
(nad „Pentagonem“),
• ul. Na Nábřeží (u Prokopovy zahrady).

Sobota 1. 4. a 29. 4. 2023, 8.00–15.00
• sběrný dvůr – areál firmy DOKAS Dobříš
(ul. Na Chmelnici),
• křižovatka ul. Čs. armády a Polní,
• křižovatka ul. Hálkova a Okružní,
• křižovatka ul. Nad Prachandou a Dubinské Kaštánky,
• křižovatka ul. K Vodárně a Nad Papežem,
• Parkoviště – Sport klub Vlaška,
• křižovatka ul. Part. Svobody a Dlouhá.

Veškeré „hromádky“ zeleného odpadu v ulicích budou považovány za černou skládku. Původci černé skládky může být uložena pokuta ve výši dle zákona.

Děkujeme za pochopení a těšíme se na vaši spolupráci.

Jakub Jarůšek, jednatel společnosti

V minulých letech probíhala ve městě celkem intenzivní výsadba stromů a keřů. Například v loňském roce bylo vysázeno přes 90 stromů a přes 300 okrasných keřů (zvláště dosadba na Mírovém náměstí), pokračovalo se s výsadbou cibulovin na Pražské ulici a osázením citybloků před Střediskem zdraví. V letních měsících město opět zkrášlí letničkami rozkvetlé pyramidy a truhlíky na sloupech veřejného osvětlení.

Nyní přišel čas pořádně se zaměřit také na následnou a pěstební péči o výsadbu, která je naprosto nezbytná, pokud se chceme v budoucnosti těšit ze zdravého, bezpečného, a krásného stromu.

Jedná se zejména o tato opatření:

• prevence proti poškozování kmínku křovinořezem (k tomu používáme plastové ochrany),
• pravidelná zálivka dle potřeby do správně vytvořené zálivkové mísy,
• péče o stanoviště spočívající v odplevelení,
• sečení, příp. mulčování,
• kontrola a včasné odstranění kotvení,
• kontrola ochrany kmene a správně realizovaný a cílený výchovný řez.

U dospělých stromů se zaměřujeme hlavně na zajištění provozní bezpečnosti, zvláště s ohledem na v posledních letech celkem větrné počasí. K tomu slouží provádění takzvaných udržovacích řezů. V letošním roce je v plánu pravidelný řez hlohů, provedení bezpečnostních řezů na lípách v prostoru plovárny, v Lidické ulici a Na Příkopech. V lednu jste si jistě všimli redukce vrb v ul. Čs. armády a v parku po bývalém kině.
Hlavní letošní akcí bude ošetření aleje jírovců v Dubinských Kaštánkách dle zpracovaného dendrologického průzkumu od Bc. Roberta Kohouta, který s městem dlouhodobě spolupracuje. Ošetřeno tam bude 238 stromů, bohužel 17 jich bude muset být pokáceno, protože jejich stav již není udržitelný. Místo nich budou samozřejmě vysázeni noví jedinci.
Krom toho pracovníci firmy Dokas Dobříš udržují živé ploty, provádí sečení travnatých ploch, upravují zeleň například v křižovatkách, u bytových domů, zkrátka se celkově starají o hezký ráz našeho města.
V minulém roce jsme velmi uvítali pomoc na údržbě zeleně a okrasných záhonech od žen z Ukrajiny, které se zapojily a byly nám velkou posilou. Práce s nimi byla radostí a krásně se nám spolupracovalo. Bohužel se jednalo o práci pouze sezónní, a tak nám koncem října skončily. Doufáme, že i letos nějaké brigádníky seženeme a budeme pokračovat v započaté práci na zeleni, která je náročná, ale krásná.

Text a foto: Bc. Klára Loudová,
referentka odboru správy majetku

Ne všude mají tak dobře zpracovanou koncepci péče o městskou zeleň jako u vás, říká přední český arborista Robert Kohout

S příchodem jara se nám do města opět pomalu vracejí barvy, ožívá městská zeleň a přichází nejlepší čas na péči o stromy a další dřeviny. Je tedy také ideální čas promluvit si s odborníkem na slovo vzatým, tedy arboristou, který pečuje o stromy u nás v Dobříši.

Bc. Robert Kohout je jedním z předních českých arboristů. Kromě bohatých zkušeností vlastní také evropský certifikát, tedy nejvyšší možnou odbornou licenci v tomto oboru, která ho opravňuje vykonávat arboristickou práci kdekoli po světě. A právě on a jeho kolegové se společně starají od roku 2015 o stromy a keře u nás v Dobříši.

Kdo je vlastně arbotista a co je arboristika?

Arborista je odborník v oboru péče o dřeviny rostoucí mimo les, vyhledávaný zejména pro speciální zásahy na dřevinách. Pro práci arboristy jsou vzhledem k rozmanitosti zásahů nezbytné znalosti z dendrologie, fyziologie rostlin, ale i pedagogiky a dalších oborů. Typickou náplní práce arboristy je provádění pěstebních a stabilizačních zásahů, kácení stromů, ale také výsadba nových stromů, jejich ochrana a hodnocení.
Arboristika je komplexní péče o dřeviny, které se nacházejí mimo les. Zabývá se péčí o stromy a jejich porosty zejména v urbanizovaném prostředí i v krajině.

U nás v Dobříši máte na starost prostor celého katastru, nebo jen město či jeho části?

Kdybychom se měli starat kompletně o celý katastr města Dobříše, tak se dopočítáme do desetitisíců stromů, a o všechny tyto stromy se samozřejmě postarat nemůžeme. Ve spolupráci s městem Dobříš proto vybíráme vždy lokality, které jsou provozně frekventované a které se nachází přímo na území města samotného.
Jako první se vždy řeší stromy okolo náměstí, v blízkosti mateřských, základních a středních škol, dětských hřišť a sportovišť. Vybíráme nejpreferovanější lokality, ve kterých je největší provoz, a tam se staráme o stromy nejvíce. Pak se dle plánu a finančních možností investora, tedy města, postupuje dál do vzdálenějších, a méně frekventovaných míst.

Kdy a jak Vaši práci a péči o stromy plánujete?

Naše práce probíhá celoročně. Každé město by mělo mít nějakou koncepci péče o zeleň a v ideálním případě i pracovníka, který se zabývá přímo touto problematikou, tak jako je to u vás v Dobříši. Paní Loudová a pan Hrabák, kteří se starají o městskou zeleň u vás, ví velmi dobře, co, jak a kdy je třeba udělat. Ve spolupráci s námi i s vedením města se pak řeší, v jaké lokalitě by se měly stromy řezat primárně.

Co vše tedy Vy a Váš tým u nás ve městě v rámci péče o stromy a další dřeviny děláte?

První věcí, kterou lze v rámci péče o stromy dělat, je samozřejmě jejich výsadba. Nová výsadba se v Dobříši řešila ve velkém v loňském roce a letos je v plánu hlavně následná péče. Co se týká péče o stromy, je naše činnost rozdělena do několika fází. V té první stromy paspartizujeme, to znamená, že jednotlivé stromy zakreslíme do mapy, pojmenujeme je a změříme. Díky tomu pak víme, kde máme jaké stromy a jaké jsou jejich dimenze. Druhá fáze je inventarizace, což znamená, že k uvedeným kvantitativním parametrům přidáme i ty kvalitativní. Strom prohlédneme, řekneme, jestli je vitální, jestli je zdravý, zda nemá nějaké defekty, a navrhneme způsob ošetření. Poslední fáze se týká jen významných stromů nebo stromů, u kterých se rozhodne o kácení. Tady děláme celkové hodnocení, jelikož jde nejen o náročnou práci, ale také finančně nákladnou záležitot. Řekneme, proč by se měl daný strom pokácet, případně navrhneme speciální ošetření.

Co tedy všechno Vy jako arboristé se stromy děláte?

Když to vezmu úplně od začátku, tak stromy vysazujeme a následně u nich v ideálním případě následujících 10–20 let provázíme následnou péči v podobě výchovných řezů, které jsou pro stromy a jejich další vývoj nejdůležitější. Kdyby se tyto výchovné řezy dělaly na všech nově vysazených stromech, čímž nemyslím jen na těch u vás v Dobříši, ale obecně, tak bychom se o dospělé stromy téměř nemuseli starat. Byly by totiž takzvaně vychované. Koruna takového stromu pak nemá tendenci vytvářet defekty, je mnohem silnější, odolnější a zdravější. Samozřejmě pokud přijde nějaké extrémní počasí, jako jsme měli teď posledních pět let, tak zvláště stromy, o které nebylo řádně postaráno chřadnou, a ty méně vitální začnou prosychat. Potom nastoupíme my, abychom řešili suché větve a další věci.
Díky hojné výsadbě nových stromů v Dobříši provádíme výchovné řezy celkem často. Rád bych tady ale zdůraznil, že právě tato činnost je v péči o stromy z našeho pohledu nejen nejdůležitější, ale také nejlevnější. Takovou práci totiž zvládnete dělat doslova ze země nebo z žebříku. Takové ošetření je účtováno v řádu stovek korun, na rozdíl od péče, při které musím použít horolezeckou techniku. I kdyby mělo dané město tisíc stromů, tak je stále péče v podobě výchovných řezů nejefektivnější a nejekonomičtější.

Když se nyní zaměříme na ty dobříšské dospělé stromy. Jaké zásahy máte letos v plánu?

Nejvýznamnější bude v tomto ohledu kompletní ošetření jírovcové aleje v Dubinských Kaštánkách. Aktuálně za sebou máme ošetření bezpečnostními řezy, což jsou řezy, při kterých se stromy zbavují nebezpečných větví nebo defektů. Ty provádíme u stromů, které jsme ve velkém ošetřovali zhruba před sedmi lety a které podle vizuálního hodnocení opět potřebují prořezat. Obcházíme předem vytipované a naplánované lokality se vzrostlými stromy. Hotové už máme vysoké lípy u ZŠ Lidická, park za sokolovnou a čeká nás i několik stromů v blízkosti Mírového náměstí.

Z jakých důvodů se stromy řežou nejčastěji?

Důležité je říct, že stromy se neřežou kvůli stromům, ale z důvodu bezpečnosti osob. Kdybychom nechali někde v nepřístupném místě strom svému osudu, tak on se sice začne časem rozpadat, protože na něm budou různé defekty, spousta suchých větví, ale bude to jeho přirozený vývoj a ten strom si s tím nějak poradí.
Pravděpodobně se tedy nedožije takového věku, jako když ho ošetřujeme. My však ty stromy řežeme kvůli lidem, protože poptávka je taková, že ze stromů nemůžou padat větve, aby se někomu něco nestalo nebo aby to nepadlo na nějakou nemovitost, auto nebo jiný majetek. Primární důvod ošetřování stromů v arboristice tak není samotný strom, ale provoz v jeho okolí.

V jaké době je ideální provádět velké ořezy stromů?

Když se dělají větší zásahy, je ideální provádět je v zimě a v první půlce vegetačního období. Bezpečnostní řez, který se dělal například v ulici Lidická, lze dělat celý rok, jak ve vegetačním klidu, tak i v době růstu, protože neřežeme do živého dřeva, ale odstraňujeme suché větve, takže stromu vůbec neškodíme a jemu to nijak nevadí. Kdybychom zasahovali do živého a dělali jsme i zdravotní řez případně redukční řez, tak je nejlepší zvolit období první půlky vegetace, tedy aktuální předjaří.
Například v Dubinských Kaštánkách jsme naplánovali veškeré práce přesně v období, kdy se stromy mají správně řezat, protože je to velmi významná alej. Právě tady se budou dělat všechny řezy – stabilizační zásahy, zdravotní řezy, bezpečnostní i výchovné řezy. Začít bychom měli někdy v půlce března a ideálně do začátku června bychom měli mít hotovo.

Když Vás člověk sleduje při práci, jako laik vidí horolezce na stromě, který řeže větve. Řekněte prosím, jak Vaši práci děláte?

Je to tak, ale nejsme žádní horolezci po stromech, odborně a správně se nazýváme stromolezci. Rozdíl proti horolezectví je ten, že horolezec leze po skále nahoru a dolů většinou slaňuje. My se snažíme po laně dostat nahoru i dolů (musíme být celou dobu jištěni).
Zásadní však je, že abychom na strom, který je třeba ošetřit, mohli vůbec vylézt, musíme o něm dopředu něco vědět, jinak bychom mohli vylézt na strom, který je nestabilní a mohli bychom se zranit. Předpokladem samotného stromolezení je tedy fakt, že já vím, že strom je v dobrém stavu, mám jistotu, že nemůže spadnout. Měl bych mít jistotu, že tam, kam si chci nainstalovat lano, není větvení defektní.
Pokud jsem si jistý dobrým stavem daného místa, pomocí speciálního lanka se závažím si na strom nainstaluji lano, obléknu si veškeré potřebné vybavení, vezmu nářadí a jdu pracovat. Výhoda práce stromolezce je, že se dostane přesně tam kam potřebuje. Ve chvíli, kdy jsou stromy ořezávány pouze z žebříku nebo z plošiny, může se stát, že se nedostanete přesně tam, kam potřebujete.

Jaké pracovní pomůcky a nářadí je k Vaší práci potřeba?

Kromě jisticích prostředků, musím mít pracovní ochranné pomůcky: helmu, brýle, rukavice.
Pokud se kácí nebo se řeže motorovou pilou, měl bych mít neprořezné kalhoty a ideálně i rukávy a neprořezné boty.
Samozřejmě musíme mít zajištěné pracoviště, aby se pod stromy, které ořezáváme, nedostali lidé a nikomu se nic nestalo.
Co se týká nářadí. Máme různé druhy pil: Používáme ruční pilku s jemným zubem. Když děláme větší řezy, tak máme pilku s hrubším zubem a na redukce a kácení pak máme motorovou pilu. Často používáme také ruční pilku s násadou, které říkáme pinoha.

Vaše práce je nesmírně zajímavá a rozhodně nepatří mezi klasická zaměstnaní. Je jasné, že k ní potřebujete kromě dobrých znalostí stromů a všeho okolo nich také dobrou fyzickou kondici. Náročnou péči o stromy provádíte v zimě i v létě a určitě i za nepříznivého počasí. Mnohdy pracujete ve výškách a s opravdu velkými stromy, jejichž kácení může být velmi nebezpečné. Vzpomenete si na závěr našeho rozhovoru na ošetření stromu, které pro Vás bylo tady u nás v Dobříši nejzajímavější nebo nejnáročnější?

Tak pokud si vzpomínám, velmi zajímavé bylo kácení obrovského topolu v lokalitě Na Vlašce. Kácení tak velkého stromu je vždycky zážitek.
Nejzajímavější pro mě byla ale asi péče o polámaný dub U Ovčína. Tento strom patří mezi velmi významné stromy ve městě, a tak musel být po vichřici, při které se odlomila podstatná část koruny speciálně ošetřen. Měl velký defekt v kosterním větvení, a abychom ho zachovali na stanovišti co nejdéle, museli jsme ho výrazně zredukovat.

Zpracovala DH, foto: Michael „Hrabák“ Kočí

Předmětem projektu je rekonstrukce veřejného prostranství v těsné blízkosti historické budovy městského úřadu. Stávající travnatý povrch časem již degradoval a bylo zapotřebí upravit plochu, tak aby nedocházelo k dalšímu vyšlapávání trávníku a prostor se přizpůsobil přirozenému směru pohybu občanů.

V rámci projektu dojde tedy k úpravám travnaté části před úřadem, k ozelenění trvalkovými záhony, k opravě funkční pumpy, k výsadbě dřevin (6 ks slivoň myrobalán a 1 ks javor stříbrný) a k instalaci nového mobiliáře. Cílem projektu je zrenovování prostor u radnice a sjednocení celkového vzhledu v centru města, aby došlo k vytvoření příjemného zázemí se zelení, které bude občany přímo vyzívat k posezení v centru města.
Zhotovitelem stavebních prací se stala společnost Jihočeské zahrady, s. r. o., Za Továrnou 467/, 38 711 Katovice, IČO 09945539, se kterou byla dne 20. října 2022 podepsána smlouva o dílo v celkové výši 680 671 Kč vč. DPH za výsadbové a stavební práce a 237 013 Kč vč. DPH za nový mobiliář. Stavební práce byly započaty již na podzim 2022 a prozatím došlo k přípravným fázím. Po technologické přestávce budou práce obnoveny a předpoklad jejich dokončení je květen 2023.

Na projekt je zažádáno o poskytnutí dotace z 9. výzvy MAS Brdy–Vltava, operace 19.2.1 Programu rozvoje venkova na období 2014–2020 v souladu se Strategií CLLD: „Strategie komunitně vedeného místního rozvoje území místní akční skupiny Brdy–Vltava na období 2014–2020“ ve výši 517 296 Kč.

Mgr. Julie Peterková,
projektová manažerka z odboru místního rozvoje