V době, kdy jsme volili prezidenta, se obyvatelé Dobříše také vyjadřovali k otázkám referenda ohledně: 1. Vyjmutí pozemků města v lokalitě Brodce ze zastavitelných ploch; 2. Etapizace na základě povolené zastavěnosti 85 % v lokalitách Nad Papežem, Javorová, Na Kole, Západní zóna; 3. Vyloučení rozšíření možnosti výstavby v okolní krajině oproti současnému stavu… Nadpoloviční většina oprávněných osob se vyjádřila v těchto otázkách „ano“. Proto bude v budoucnosti třeba tyto výsledky zapracovat do změny územního plánu.
Chápu, že se majitelé stavebních pozemků ve výše zmíněných lokalitách budou bránit.
Také chápu obyvatele, kteří hlasovali v referendu „ano“. Od roku 2000 docházelo ke změně územního plánu – měnily se pozemky polí a luk na stavební pozemky. Mnoho obyvatel Dobříše, kteří zde vyrostli, vychovali děti a žíjí zde prakticky do smrti, opakovaně poukazuje na tuto skutečnost.
Co mě zaráží: staví se čím dál víc od centra města (o tyto lokality se lidé dohadují) a centrum města se zanedbavá (viz ul. Pražská). Chápu, že oprava starých domů je náročná a finančně nákladná (památkáři, stav, …). Napadá mě otázka: „Až zestárnu, budu mít stav fyzický a psychický tak dobrý, že se dostanu sám/sama bez pomoci (taxi, děti, pečovatelé, asistenti) bez problému ke službám do centra?“ Teď mluvím z osobní zkušenosti.
Eva Burešová
