Jak pečujeme v Dobříši o stromy?

O zeleň a stromy pečuje v Dobříši celý tým lidí. Na fotografii zleva: Jan Dědina, Robert Kohout, Klára Loudová, Martin Hrabák, Petr Maleček, Josef Beníšek


Ne všude mají tak dobře zpracovanou koncepci péče o městskou zeleň jako u vás, říká přední český arborista Robert Kohout

S příchodem jara se nám do města opět pomalu vracejí barvy, ožívá městská zeleň a přichází nejlepší čas na péči o stromy a další dřeviny. Je tedy také ideální čas promluvit si s odborníkem na slovo vzatým, tedy arboristou, který pečuje o stromy u nás v Dobříši.

Bc. Robert Kohout je jedním z předních českých arboristů. Kromě bohatých zkušeností vlastní také evropský certifikát, tedy nejvyšší možnou odbornou licenci v tomto oboru, která ho opravňuje vykonávat arboristickou práci kdekoli po světě. A právě on a jeho kolegové se společně starají od roku 2015 o stromy a keře u nás v Dobříši.

Arborista Robert Kohout, který ošetřuje se svým týmem stromy i u nás v Dobříši je odborník,
jehož hlavním záměrem je udržet je zdravé a ve stavu provozní bezpečnosti

Kdo je vlastně arbotista a co je arboristika?

Arborista je odborník v oboru péče o dřeviny rostoucí mimo les, vyhledávaný zejména pro speciální zásahy na dřevinách. Pro práci arboristy jsou vzhledem k rozmanitosti zásahů nezbytné znalosti z dendrologie, fyziologie rostlin, ale i pedagogiky a dalších oborů. Typickou náplní práce arboristy je provádění pěstebních a stabilizačních zásahů, kácení stromů, ale také výsadba nových stromů, jejich ochrana a hodnocení.
Arboristika je komplexní péče o dřeviny, které se nacházejí mimo les. Zabývá se péčí o stromy a jejich porosty zejména v urbanizovaném prostředí i v krajině.

U nás v Dobříši máte na starost prostor celého katastru, nebo jen město či jeho části?

Kdybychom se měli starat kompletně o celý katastr města Dobříše, tak se dopočítáme do desetitisíců stromů, a o všechny tyto stromy se samozřejmě postarat nemůžeme. Ve spolupráci s městem Dobříš proto vybíráme vždy lokality, které jsou provozně frekventované a které se nachází přímo na území města samotného.
Jako první se vždy řeší stromy okolo náměstí, v blízkosti mateřských, základních a středních škol, dětských hřišť a sportovišť. Vybíráme nejpreferovanější lokality, ve kterých je největší provoz, a tam se staráme o stromy nejvíce. Pak se dle plánu a finančních možností investora, tedy města, postupuje dál do vzdálenějších, a méně frekventovaných míst.

Kdy a jak Vaši práci a péči o stromy plánujete?

Naše práce probíhá celoročně. Každé město by mělo mít nějakou koncepci péče o zeleň a v ideálním případě i pracovníka, který se zabývá přímo touto problematikou, tak jako je to u vás v Dobříši. Paní Loudová a pan Hrabák, kteří se starají o městskou zeleň u vás, ví velmi dobře, co, jak a kdy je třeba udělat. Ve spolupráci s námi i s vedením města se pak řeší, v jaké lokalitě by se měly stromy řezat primárně.

Co vše tedy Vy a Váš tým u nás ve městě v rámci péče o stromy a další dřeviny děláte?

První věcí, kterou lze v rámci péče o stromy dělat, je samozřejmě jejich výsadba. Nová výsadba se v Dobříši řešila ve velkém v loňském roce a letos je v plánu hlavně následná péče. Co se týká péče o stromy, je naše činnost rozdělena do několika fází. V té první stromy paspartizujeme, to znamená, že jednotlivé stromy zakreslíme do mapy, pojmenujeme je a změříme. Díky tomu pak víme, kde máme jaké stromy a jaké jsou jejich dimenze. Druhá fáze je inventarizace, což znamená, že k uvedeným kvantitativním parametrům přidáme i ty kvalitativní. Strom prohlédneme, řekneme, jestli je vitální, jestli je zdravý, zda nemá nějaké defekty, a navrhneme způsob ošetření. Poslední fáze se týká jen významných stromů nebo stromů, u kterých se rozhodne o kácení. Tady děláme celkové hodnocení, jelikož jde nejen o náročnou práci, ale také finančně nákladnou záležitot. Řekneme, proč by se měl daný strom pokácet, případně navrhneme speciální ošetření.

Co tedy všechno Vy jako arboristé se stromy děláte?

Když to vezmu úplně od začátku, tak stromy vysazujeme a následně u nich v ideálním případě následujících 10–20 let provázíme následnou péči v podobě výchovných řezů, které jsou pro stromy a jejich další vývoj nejdůležitější. Kdyby se tyto výchovné řezy dělaly na všech nově vysazených stromech, čímž nemyslím jen na těch u vás v Dobříši, ale obecně, tak bychom se o dospělé stromy téměř nemuseli starat. Byly by totiž takzvaně vychované. Koruna takového stromu pak nemá tendenci vytvářet defekty, je mnohem silnější, odolnější a zdravější. Samozřejmě pokud přijde nějaké extrémní počasí, jako jsme měli teď posledních pět let, tak zvláště stromy, o které nebylo řádně postaráno chřadnou, a ty méně vitální začnou prosychat. Potom nastoupíme my, abychom řešili suché větve a další věci.
Díky hojné výsadbě nových stromů v Dobříši provádíme výchovné řezy celkem často. Rád bych tady ale zdůraznil, že právě tato činnost je v péči o stromy z našeho pohledu nejen nejdůležitější, ale také nejlevnější. Takovou práci totiž zvládnete dělat doslova ze země nebo z žebříku. Takové ošetření je účtováno v řádu stovek korun, na rozdíl od péče, při které musím použít horolezeckou techniku. I kdyby mělo dané město tisíc stromů, tak je stále péče v podobě výchovných řezů nejefektivnější a nejekonomičtější.

Když se nyní zaměříme na ty dobříšské dospělé stromy. Jaké zásahy máte letos v plánu?

Nejvýznamnější bude v tomto ohledu kompletní ošetření jírovcové aleje v Dubinských Kaštánkách. Aktuálně za sebou máme ošetření bezpečnostními řezy, což jsou řezy, při kterých se stromy zbavují nebezpečných větví nebo defektů. Ty provádíme u stromů, které jsme ve velkém ošetřovali zhruba před sedmi lety a které podle vizuálního hodnocení opět potřebují prořezat. Obcházíme předem vytipované a naplánované lokality se vzrostlými stromy. Hotové už máme vysoké lípy u ZŠ Lidická, park za sokolovnou a čeká nás i několik stromů v blízkosti Mírového náměstí.

Z jakých důvodů se stromy řežou nejčastěji?

Důležité je říct, že stromy se neřežou kvůli stromům, ale z důvodu bezpečnosti osob. Kdybychom nechali někde v nepřístupném místě strom svému osudu, tak on se sice začne časem rozpadat, protože na něm budou různé defekty, spousta suchých větví, ale bude to jeho přirozený vývoj a ten strom si s tím nějak poradí.
Pravděpodobně se tedy nedožije takového věku, jako když ho ošetřujeme. My však ty stromy řežeme kvůli lidem, protože poptávka je taková, že ze stromů nemůžou padat větve, aby se někomu něco nestalo nebo aby to nepadlo na nějakou nemovitost, auto nebo jiný majetek. Primární důvod ošetřování stromů v arboristice tak není samotný strom, ale provoz v jeho okolí.

V jaké době je ideální provádět velké ořezy stromů?

Když se dělají větší zásahy, je ideální provádět je v zimě a v první půlce vegetačního období. Bezpečnostní řez, který se dělal například v ulici Lidická, lze dělat celý rok, jak ve vegetačním klidu, tak i v době růstu, protože neřežeme do živého dřeva, ale odstraňujeme suché větve, takže stromu vůbec neškodíme a jemu to nijak nevadí. Kdybychom zasahovali do živého a dělali jsme i zdravotní řez případně redukční řez, tak je nejlepší zvolit období první půlky vegetace, tedy aktuální předjaří.
Například v Dubinských Kaštánkách jsme naplánovali veškeré práce přesně v období, kdy se stromy mají správně řezat, protože je to velmi významná alej. Právě tady se budou dělat všechny řezy – stabilizační zásahy, zdravotní řezy, bezpečnostní i výchovné řezy. Začít bychom měli někdy v půlce března a ideálně do začátku června bychom měli mít hotovo.

Když Vás člověk sleduje při práci, jako laik vidí horolezce na stromě, který řeže větve. Řekněte prosím, jak Vaši práci děláte?

Je to tak, ale nejsme žádní horolezci po stromech, odborně a správně se nazýváme stromolezci. Rozdíl proti horolezectví je ten, že horolezec leze po skále nahoru a dolů většinou slaňuje. My se snažíme po laně dostat nahoru i dolů (musíme být celou dobu jištěni).
Zásadní však je, že abychom na strom, který je třeba ošetřit, mohli vůbec vylézt, musíme o něm dopředu něco vědět, jinak bychom mohli vylézt na strom, který je nestabilní a mohli bychom se zranit. Předpokladem samotného stromolezení je tedy fakt, že já vím, že strom je v dobrém stavu, mám jistotu, že nemůže spadnout. Měl bych mít jistotu, že tam, kam si chci nainstalovat lano, není větvení defektní.
Pokud jsem si jistý dobrým stavem daného místa, pomocí speciálního lanka se závažím si na strom nainstaluji lano, obléknu si veškeré potřebné vybavení, vezmu nářadí a jdu pracovat. Výhoda práce stromolezce je, že se dostane přesně tam kam potřebuje. Ve chvíli, kdy jsou stromy ořezávány pouze z žebříku nebo z plošiny, může se stát, že se nedostanete přesně tam, kam potřebujete.

Jaké pracovní pomůcky a nářadí je k Vaší práci potřeba?

Kromě jisticích prostředků, musím mít pracovní ochranné pomůcky: helmu, brýle, rukavice.
Pokud se kácí nebo se řeže motorovou pilou, měl bych mít neprořezné kalhoty a ideálně i rukávy a neprořezné boty.
Samozřejmě musíme mít zajištěné pracoviště, aby se pod stromy, které ořezáváme, nedostali lidé a nikomu se nic nestalo.
Co se týká nářadí. Máme různé druhy pil: Používáme ruční pilku s jemným zubem. Když děláme větší řezy, tak máme pilku s hrubším zubem a na redukce a kácení pak máme motorovou pilu. Často používáme také ruční pilku s násadou, které říkáme pinoha.

Vaše práce je nesmírně zajímavá a rozhodně nepatří mezi klasická zaměstnaní. Je jasné, že k ní potřebujete kromě dobrých znalostí stromů a všeho okolo nich také dobrou fyzickou kondici. Náročnou péči o stromy provádíte v zimě i v létě a určitě i za nepříznivého počasí. Mnohdy pracujete ve výškách a s opravdu velkými stromy, jejichž kácení může být velmi nebezpečné. Vzpomenete si na závěr našeho rozhovoru na ošetření stromu, které pro Vás bylo tady u nás v Dobříši nejzajímavější nebo nejnáročnější?

Tak pokud si vzpomínám, velmi zajímavé bylo kácení obrovského topolu v lokalitě Na Vlašce. Kácení tak velkého stromu je vždycky zážitek.
Nejzajímavější pro mě byla ale asi péče o polámaný dub U Ovčína. Tento strom patří mezi velmi významné stromy ve městě, a tak musel být po vichřici, při které se odlomila podstatná část koruny speciálně ošetřen. Měl velký defekt v kosterním větvení, a abychom ho zachovali na stanovišti co nejdéle, museli jsme ho výrazně zredukovat.

Zpracovala DH, foto: Michael „Hrabák“ Kočí



Předchozí článekRevitalizace zeleně v prostoru u dobříšské radnice
Další článekPéče o městskou zeleň v Dobříši