Archeologická Dobříš

    Vodní příkop kolem hradiště Obora z 10. století je dodnes dobře zachovalý


    Dobříšsko leželo prakticky po celý pravěk a raný středověk na okraji hustěji osídleného území středních Čech. Přímo území dnešního města sice nabízelo dostatek vody i zvěře v lesích, ale zdejší půda nebyla pro zemědělství úplně vhodná.

    Ojedinělé nálezy broušených kamenných nástrojů z mladší doby kamenné (6. až 5. tisíciletí př. Kr.) svědčí o osídlení, ale určitě velice řídkém. K výraznějšímu osídlení celého regionu dochází až v průběhu mladší doby bronzové (13. až 10. století př. Kr.), kdy bylo území okolo Vltavy jihovýchodně od Dobříše hustě obydleno lidem knovízské kultury. V následujícím období osídlení Dobříšska opět slábne a ze starší doby železné (halštat, 7. až 5. století př. Kr.) odtud známe pouze sporadické nálezy.

    Soustavný archeologický průzkum na území města dosud nikdy neproběhl, ale všeobecně se v odborné obci předpokládá, že opidum na vrchu Hradec za Dobříší ve skutečnosti nebylo keltské, ale germánské. Jeho původní dataci z pátého století před Kristem je tedy třeba posunout spíše do prvního století našeho letopočtu.

    Raně středověká Dobříš spadala pravděpodobně do mocenské sféry rodu Přemyslovců. Za unikátní doklad rozsáhlých obchodních kontaktů zdejší vládnoucí garnitury můžeme považovat stříbrný tordovaný náramek vikingského původu z 10. století, nalezený při sběru brambor u Nového Knína. Ze stejného období pravděpodobně pochází hradiště Obora, které se dnes nachází poblíž stejnojmenné hájovny. Dokládá to nález stříbrného denáru z doby vlády Boleslava I. Dodnes se z hradiště dochovaly valy a vodní příkop. Při výkopech příkopů u hradiště v roce 1893 byly nalezeny zčernalé dubové trámy a rumpál ze staré brány. Z neznalosti byly tyto nálezy rozřezány na palivové dřevo.

    Zbytky pravděpodobně germánského hradiště na vrchu Hradec jsou dnes jen stěží patrné

    První písemná zmínka o Dobříši sice pochází z roku 1252, ale historie města se dá souvisle sestavit z písemných záznamů až od 17. století. Do té doby je historiografie částečně odkázána i na často náhodné nálezy občanů. V posledních třiceti letech přibyly mnohé nálezy od vlastníků detektorů kovů, kteří nelegálně hledají poklady v zemi. Do sbírek muzea se však dostane jen nepatrný zlomek nálezů.

    Jan Michl, ředitel Muzea města Dobříše



    Předchozí článekNOVÝ SMĚR – ÚNOR
    Další článekSPOLEČENSKÁ KRONIKA – ÚNOR