Pracovat s dětmi s postižením nás baví, říkají bývalí studenti Gymnázia Karla Čapka Dobříš



Klárka, Matěj a Prokop studují na vysoké škole, kromě toho všichni vedou skautské oddíly v Dobříši a v Mníšku pod Brdy. Když před několika lety hledali brigádu, místo práce v kavárně nebo v Albertu si vybrali jinou cestu. Z různých důvodů se rozhodli věnovat se dětem s postižením. Starají se o ně během pobytů pro rodiny s dětmi, které organizuje Centrum pro komunitní práci střední Čechy (CPKP), nebo je hlídají individuálně během celého roku.

Jak vás napadlo pracovat jako asistenti dětí se zdravotním postižením?

Matěj: K práci asistenta jsem se dostal, když mi bylo 15. Rodiče začali s mým mladším bratrem, který má Downův syndrom, jezdit na pobyty rodin dětí s postižením a já jsem tam zkusil pracovat jako asistent. Zároveň jsem hlídal syna naší kamarádky, který má autismus.
Prokop: Já jsem do toho šel hlavně kvůli Matějovi, který mi říkal, že ho to baví a že je to lepší než jiná brigáda.
Klárka: Práci s dětmi mi doporučila spolužačka z gymnázia, která už dříve jezdila na pobyty rodin dětí s postižením.

Jak konkrétně vaše práce asistenta vypadá?

Prokop: Záleží na tom, jaké dítě mám na starosti. Starám se pravidelně o jednoho kluka, se kterým jezdím na kolo. Když je dítě schopné být ve společnosti ostatních, je to jednoduché. Když mám dítě s větším postižením, které nezvládá kontakt s ostatními, je to náročnější, musím mu vymýšlet aktivity, které ho baví.
Matěj: S kluky, které hlídám, jezdíme například do kina nebo aquaparku, o prázdninách jsme je vzali přespat do lesa, aby si vyzkoušeli něco nevšedního. Jsme pro ně spíš starší kamarádi, kteří s nimi podniknou výlet, na který by rodiče neměli čas nebo energii.
Klárka: Při společných pobytech rodin vymýšlíme aktivity, do kterých se můžou zapojit všichni, například vyrábění nebo vaření.

Co vám práce asistenta přináší?

Klárka: Práce s dětmi mě naplňuje, na pobytech mám dobrý pocit z toho, že jsou založené na přátelské atmosféře. Každý den máme prostor povídat si s někým z dospělých o tom, co fungovalo nebo co můžeme naopak dělat jinak.
Prokop: Učím se pracovat s lidmi se zdravotním postižením, zároveň je to práce, která mě opravdu baví.
Matěj: Tahle práce mi přináší radost, učím se přicházet na to, jak správně k jednotlivým lidem s postižením přistupovat. Také se díky ní učím být trpělivý.

Za CPKP střední Čechy zpracovala
Petra Klvačová

Reklama

Předchozí článekKomunitní život v Dobříši
Další článekPrázdninové příměstské tábory a workshopy s Charitou Starý Knín