V dubnu Dobříš opět oslavila Den Země. Letos navíc tuto akci doplnilo slavnostní vysazení významného stromu v jedlovém hájku, kterého se ujalo vedení města a děti z 2. a 4. MŠ Dobříš. Pod dohledem odborníků se sázel buk lesní, i jako ukázka postupu výsadby. Důležité je nejen množství vysazených stromů, ale zejména kvalita výsadby a následné péče.

Největší akcí však byla jako vždy samotná oslava Dne Země, která se již tradičně konala na hřišti v ulici Boženy Němcové. Připravený bohatý program s tématem Poznávání hmyzí říše přilákal opět stovky dětí.

„Každý rok si Dnem Země v našem městě připomínáme, že životní prostředí je pro nás všechny i pro naše město velmi důležité. Během týdne se Dobříš uklízí, abychom mohli přivítat jaro, v pátek slavíme. Pro každý ročník této akce vymýšlíme jiné téma, které je s prostředím kolem nás úzce spjaté. Letos tak přišel na řadu hmyz, jeho rozmanitost v přírodě a důležitost pro fungování člověka na planetě,“ říká Ing. Alena Harmanová, vedoucí odboru výstavby a životního prostředí a hlavní organizátorka celé akce.

Na akci bylo pro děti připraveno několik stanovišť s nejrůznějšími aktivitami připomínajícími nám právě hmyzí svět, včelky, mravence, brouky a další drobné živočichy.

Díky spolupráci města, soukromých firem a dalších organizací mohly děti poznávat, tvořit, ale i sportovat. Na hřišti byly připravené aktivity pro malé i starší děti a nenudili se tu ani dospělí. Aktivity pro děti si připravilo nejen samotné město Dobříš, ale také firmy Anbremetall, Energon, Bios, Bobcat Dobříš, městské společnosti VHS Dobříš a Dokas Dobříš, zapojila se také ZŠ Trnka, hnutí Brontosaurus, spolky Veselá rodina, Bios Fit, Psí a kočičí záležitosti, dílna Rukama nohama a v neposlední řadě Lesy Colloredo-Mansfeld.

Krásná oslava Dne Země v Dobříši byla opět nejen zábavou a ukázkou toho, čeho si musíme na Zemi vážit, ale také příkladem toho, jak krásné akce se dají realizovat, když se spojí lidé dohromady pro dobrou věc. „Na akci se bavily se nejen děti, ale i dospělí. Kromě zájmu o životní prostředí se rozhovory na hřišti tradičně točily i kolem stavu našeho okolí, zástavby krajiny, vody na Dobříšsku a nápadů, co by šlo zlepšit,“ dodává hlavní organizátorka akce Alena Harmanová s poděkováním všem, kteří se připojili a pomohli s realizací tak bohatého programu dobříšského Dne Země 2023: „Moc si vážím pomoci všech spoluorganizátorů této jarní akce a jsem jim vděčná, že do toho se mnou šli. Tuto akci společně tvoří úžasný tým pozitivně naladěných lidí, s kterými se mi výborně pracuje. Doufáme, že se návštěvníkům oslava Dne Země opět líbila a že se společně, i každý sám, budeme snažit udělat něco pro naši planetu, abychom se každý rok mohli kochat, těšit a radovat z rozkvétající přírody plné pestrého hmyzu.“

Zpracovala DH
Foto: Denisa Havlíčková

V dnešní době se stále více lidí zajímá o zdravý životní styl a péči o své tělo. Celostní medicína je jedním z přístupů, který slibuje zlepšení zdraví nejen fyzicky, ale i psychicky a emocionálně. O tom, co je celostní medicína a jaké jsou její přínosy, jsme hovořili s terapeutkou Annou Nedvídkovou.

Co je to celostní medicína a jak se liší od klasické medicíny?
Celostní znamená komplexní. Celostní medicína tedy pohlíží na klienta komplexně – nejen z pohledu fyzického, ale i mentálního, emocionálního a duševního. Zdraví analyzuje v propojenosti a v souvislostech celého systému tělo–mysl–duše.
Akutní medicína je skvělá, zachraňuje životy. Klasická medicína ale řeší většinou pouze důsledek zdravotního problému, ne však jeho příčinu. Pakliže například nasadíme lék na bolest, bolest utlumíme, problém však zůstává. Tělo si brzy najde jinou cestu, jak nás na problém upozorní.
Celostní medicína tedy oproti klasické hledá jádro problému a pomáhá klientovi s jeho řešením.

Jaké jsou hlavní přínosy celostní medicíny pro pacienta/klienta? Jak může prospět našemu zdraví?
Příčinou zdravotního problému bývá velmi často emocionální zátěž, která může být uložena hluboko v podvědomí nebo vychází z mentálního nastavení klienta. Je tedy důležité důkladně zanalyzovat příběh klienta a najít individuální kontext a souvislosti s jeho zdravotním stavem. Existují různé celostní přístupy a metodiky, které pomáhají nalézt příčinu problému. Součástí procesu uzdravování je zpracování emocionálních zátěží a optimalizovaní mentálního nastavení klienta. Nutnou podmínkou je klientovo převzetí odpovědnosti za své zdraví, tedy i nemoc. Po těchto zásadních změnách se nejen tělo, ale i mysl a duše začne uzdravovat a to vede k celkovému zkvalitnění života. Klienti většinou zásadně přehodnotí životní postoje a přesvědčení. Stávají se svobodomyslnějšími a šťastnějšími.

Lze kombinovat klasickou a celostní medicínu pro lepší výsledky?
Nedokážu posoudit, zdali lze dosáhnout lepších výsledků, nicméně klienti většinou přecházejí k celostním přístupům právě proto, že jim už klasická medicína nedokáže pomoci. Například v rámci autoimunitních onemocnění, jako je cukrovka, roztroušená skleróza nebo problémy se štítnou žlázou. Já věřím, že nevyléčitelné nemoci neexistují. Nemoc vnímám jako projev těla, který signalizuje určitou nerovnováhu. Tělo je dokonalý systém a dokonalým způsobem nám dává najevo, že jdeme ve svém životě špatným směrem. Pakliže toto klient pochopí, k uzdravení je velmi blízko. Klasická medicína dokáže výborně diagnostikovat jakoukoliv nerovnováhu v těle. V tomto případě ji lze určitě kombinovat s celostní medicínou.

Může být celostní medicína vhodná pro každého člověka?
Pro každého člověka, který pochopí, že lékař jeho problém nevyřeší, ale on sám musí tuto odpovědnost převzít do svých rukou. Lékař nebo terapeut se v takovém případě stává spíše průvodcem klienta.

Jakou roli hraje v celostní medicíně psychická pohoda klienta?
Psychická NEpohoda je prvním projevem nerovnováhy systému těla a mysli. Pakliže tento signál zachytíme a začneme se jím zabývat a pracovat na změně, předejdeme tak zdravotním komplikacím, které by nás v dlouhodobém horizontu mohly potkat.
Většinová společnost si v dnešní zrychlené době bohužel míru své psychické zátěže neuvědomuje. Zvykli jsme si na stres, stal se každodenní součástí našich životů. Příčinu vidím především v dnešní době digitální, zaměřené na výkon. Lidé a bohužel i děti přijali každodenní dávku stresu/tlaku jako normalitu. Já si myslím, že to normální není.
Život nám nabízí zajímavější možnosti.

Jaké jsou nejčastější překážky pro pacienty při aplikaci celostní medicíny?
Překážkou bývá často čas a vůle.
Celostní přístup k sobě vyžaduje důkladnou introspekci, odhodlání a trpělivost. Klasická medicína nabízí řešení v podobě medikace, pro kterou si zajdete do lékárny hned. Řešení máte rychlé, ne však kvalitní a trvalé. U celostních přístupů je to naopak.

Mohla byste uvést konkrétní příklad, jak se lze díky celostní medicíně vypořádat s kašlem, chřipkou nebo alergiemi?
Při chřipce a jiných virových onemocněních hraje důležitou roli imunita a tedy aspekty, které vedou k jejímu oslabení. Pakliže je člověk vystavován stresu, jeho imunita se oslabuje a jeho odolnost vůči prostředí, v kterém se pohybuje a jehož součástí jsou viry a bakterie, je nízká. Samozřejmě tam nehraje roli jen stres, ale například i strava, pohyb, spánek, světlo apod.
Celostní přístupy zkoumají opět komplexně, jaké zátěži byl organismus vystaven, a doporučují změny tam, kde jsou potřeba.
Alergie doporučuji řešit pomocí biorezonance, což je velmi úspěšná terapie, která vychází z principů tradiční čínské medicíny.

Je celostní medicína uznávána v České republice a je dostupná?
Bohužel studium celostní medicíny není akreditované ministerstvem školství, a tedy ani podporované systémem.

Nicméně vnímám, že „doba covidová“ otevřela mnohým lidem oči a vzrostl zájem o alternativní přístupy a zdraví v souvislostech. Mám z toho upřímnou radost. Je nutné zaměřit se i na prevenci a budování odolnosti fyzické, mentální a emoční, a to nejen u dospělých, ale i u dětí.
Toto je i záměr nově vznikající kliniky celostního zdraví v Dobříši. Projekt teprve vzniká, ale věřím, že na začátku roku 2024 bude již klinika otevřená. Už se na to moc těším.

Zpracovala DH

MUDr. Alena Večeřová Procházková je psychiatrička a psychoterapeutka, lektorka vzdělávání v psychoterapii a v psychosomatice a supervizorka. Dříve pracovala v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, v psychiatrických ambulancích a v současné době má vlastní praxi. Právě ji jsme proto oslovili s prosbou o vyjádření k aktuální situaci v otázce psychického zdraví a duševní pohody v naší společnosti.

Covidová pandemie a následná opatření přinesla nárůst duševních poruch v populaci, u dospělých se hovoří o 30% nárůstu u depresí, 40% nárůstu u úzkostných poruch. V psychiatrických ambulancích pozorujeme jednak přímé dopady infekce koronavirem – kdy může dojít k poškození samotné mozkové činnosti a dochází k poruchám paměti, psychické výkonnosti, vleklým únavovým syndromům, a jednak nárůst poruch afektivně emoční regulace, kam právě deprese a úzkosti patří. Dospělí byli v období pandemie a pandemických opatření zatíženi nejen svým strachem a obavami z nákazy, ale také dopadem izolace, omezení aktivit, ekonomickými dopady a zodpovědností za rodinu ve všech vyjmenovaných směrech. Situace v současné době není o mnoho lepší, do psychiatrických ordinací přichází řada lidí s tématem úzkostí a nejistot, ale také s tématem psychického vyčerpání, když jsme se z pandemie překlopili do ohrožení válkou a celkovou změnou životního stylu v energetické krizi.

U dětí pozorujeme nárůst psychických potíží násobně vyšší, hovoří se o 180% nárůstu, přičemž nejvíce zranitelná je skupina dospívajících a mladých dospělých. Dětem vzala pandemie prakticky 2 roky vývoje a to může stát za tímto nárůstem – jejich emoční a psychosociální vývoj byl zabrzděný, ale nároky společnosti a také biologické procesy odpovídají jejich kalendářnímu věku. U dětí dochází k napětí, které vyplývá z této disharmonie a to je často prožíváno jako úzkost a nesnesitelné prožitky tenze. Děti mohou podvědomě volit různé způsoby, jak se s úzkostí a napětím vyrovnat, a to od agresivity až po agresivitu obrácenou proti sobě ve formě sebepoškozování až po různé formy úniků – do drog, do virtuálního světa počítačových her nebo sociálních sítí.

Sociální sítě se pro řadu dětí staly jediným místem, kde se kontaktovaly s vrstevníky a pro řadu dětí pak bylo těžké vrátit se k běžným vztahům ve trojrozměrné podobě. Další věcí je, že když jsou lidé ve stresu, stávají se sebestřednými, a to platí pro děti i pro rodiče. Pro organismus ve stresu začne být nejdůležitějším vlastní přežití, a tím trpí vztahy. Rodiče ve stresu nejsou dost dobře emočně dostupní a děti se pak orientují na vrstevníky jako na zdroj zpětné vazby, kterou nezbytně potřebují pro svůj vývoj.

Je již prokázáno, že sociální sítě dětem nabízejí jako identifikační vzory různě vybočující jedince a podporují děti v nereálných fantaziích o tom, jak mají samy vypadat, jak se chovat, jaký být. Reakcí na to, že tyto fantazie děti nemohou v reálném světě naplnit, bývají také různé typy úzkostí, poruch příjmu potravy a nepohodlí v genderových rolích. Děti dětem však nemohou v žádném případě poskytnout vzor toho, jak se vyrovnat s nároky běžného života, nebo dospělého života.

Dětem je potřeba poskytnout dostatek bezpečného prostoru k tomu, aby na emoční a psychosociální úrovni dohnaly covidem ztracené dva roky. Rodiče by měli fungovat jako takzvaný pružný plot, který neumožní extrémy, ale umožňuje pohyb v bezpečně vymezeném prostoru. V případě potíží, které přesahují vyrovnávací kapacitu rodiny, je dobré kontaktovat odborníka a ideálně spolupracovat v rámci rodinné terapie. Potíže jednoho člena rodiny totiž dopadají na všechny, kdo v rodině žijí, a mohou vyvolávat mechanizmy, které potíže současně udržují.

Podstatné je, aby v rodinách byla bezpečná a otevřená atmosféra, ve které se děti mohou svěřit, aby byla alespoň někdy i legrace a současně aby rodiče spolupracovali a omezovali dětem přístup na sociální sítě a k PC, aby dětem pomáhali být součástí trojrozměrného světa vztahů a běžných praktických činností.

Když bychom se tedy zaměřili na to, jak zmírňovat dopady pandemického období a současné náročné situace na děti, vyplývá nám z toho, že rodiče a dospělí obecně by se měli dobře opatrovat a využívat veškeré dostupné zdroje emoční podpory k tomu, aby byli dobře emočně k dispozici svým dětem.

O které zdroje se tedy jedná? Je to podobné, jako když zajišťujeme zdroje pro svoje děti, tj. z fyzických potřeb a zdrojů potřebujeme dobře jíst, dodržovat pitný režim, dobře spát a pravidelně pobývat na čerstvém vzduchu a také potřebujeme pravidelný něžný fyzický kontakt. Jak říkal klasik psychoterapie Eric Berne v 70. letech minulého století: „Koho nikdo nehladí, tomu vysychá mícha!“ V pandemickém období byly populární také memy, které uváděly, že člověk potřebuje několik objetí denně, aby se z pandemie nezbláznil. Zároveň sem patří i třeba pravidelná lékařská péče, dbát o pravidelné zdravotní prohlídky atd.

Další zdroje, které hledáme a potřebujeme, naplňují naši potřebu bezpečí a potřebu někam patřit. Potřebujeme bezpečné a klidné místo, kde se můžeme bez obav zrelaxovat a věnovat se sami sobě a svým blízkým. Běžný puberťák potřebuje, aby rodiče měli přátelské vztahy, aby patřili do širšího klanu, což může být rodové nebo církevní společenství nebo prostě parta spřátelených rodin, kde je dostatek strýčků a tetiček a jejich dětí, kteří slouží jako alternativní modely rodin a zároveň mají docela rádi rodiče teenagera, i když on sám si o nich v určitém období myslí, že jsou úplně nepoužitelní. Z toho nám plyne potřeba péče o sebe, o své zdraví, ale i o přiměřeně dobře nastavené vztahy s širšími rodinami a přáteli.

Dalším významným zdrojem pocitu úspěchu, seberealizace a ocenění je práce. Potřebujeme mít takovou práci, která nás dostatečně zajistí a ideálně nás současně i baví – anebo potřebujeme k práci mít hobby, které nás baví, když to práce zrovna není.

V neposlední řadě jde o zdroje vnitřní, náš hodnotový systém, osobní morálku, etiku a vztah ke kultuře a umění. Krmení duše je nezbytnou součástí péče o sebe a do této kategorie můžeme zařadit také meditační a dechová cvičení, hudbu, malování a tvoření všeho druhu.

Platí, že spokojený rodič má větší kapacitu unášet emoční výkyvy teenagerů. Když pomáháme sobě, pomáháme tím i našim dětem – když se staráme o svoje potřeby, máme větší pochopení pro to, že děti mají zase svoje potřeby, které mohou být i jiné než ty naše. O vývojových potřebách dětí v pubertálním věku píši v knížce, která nedávno vyšla v nakladatelství Albatros pod názvem Pomoc dětské duši.

MUDr. Alena Večeřová Procházková

Antifetfest aneb Jde to i jinak! 2023 je soutěžní festival amatérských filmů s tematikou rizikového chování určený dětem a mládeži ze školských zařízení a nízkoprahových klubů pro děti a mládež, s registrovanou ochrannou známkou.

Také i v letošním roce se přihlásila do této soutěže s dvěma snímky Základní škola Dobříš, Komenského nám. 35, a oba její snímky jsou zařazeny do celorepublikového kola, které se bude konat 3. a 4. října v Lomnici nad Popelkou. Od poloviny května do poloviny června pak proběhne internetové hlasování k cca 50 soutěžním snímkům – více informací bude k dispozici na stránkách Antifetfestu a na jeho facebooku (zde budete moct snímky zhlédnout a podpořit také naši školu).

Za město Dobříš Šárka Krůtová,
koordinátorka projektu Dobříš – Zdravé město
a místní Agenda 21

Město Dobříš společně s BSK Juniors Team zvou na cyklovyjížďku pro malé i velké, která se uskuteční ve středu 17. května 2023. Sraz v 17.00 hod. před radnicí. Pojďte se společně projet na kole po blízkém okolí Dobříše.
Nenáročnou trasu cca 12 km projedeme společně tempem podle nejpomalejšího.

Za město Dobříš Šárka Krůtová,
koordinátorka projektu Dobříš – Zdravé město
a místní Agenda 21

V DL 4/2023 jsme se seznámili s projektem Pěšky do školy v termínu od 24. dubna do 12. května. V průběhu tohoto projektu bude v pracovních dnech vždy od 7.30 do 8.00 hod. ulice Za Poštou pro dopravu uzavřena.

Původní záměr byl, že řidiči s parkovací kartou C budou mít možnost výjezdu, nikoli vjezdu. Nikdo ovšem nezohlednil obyvatele, kteří se vracejí po noční službě domů, anebo řidiče aut České pošty a zásobování. Projekt vznikl z představy, že rodiče nebudou vozit děti ke školám a budou parkovat například u COOPu, u polikliniky a děti budou chodit ulicí Za Poštou a náměstím Komenského pěšky.
Projekt evidentně nepočítal s dopravní situací v ulicích Fričova a Školní, protože tam provoz znemožňuje plynulý průjezd v tomto čase.
V souvislosti s uvedenou dopravní situací vyšla 31. března 2023 veřejná vyhláška týkající se tohoto projektu. Bod 3 veřejné vyhlášky nás informuje o úplné uzavírce ulice Za Poštou. Pokud se budeme řídit legislativou, tak Dobříšáci s parkovací kartou C se v této době z a do ulice nedostanou. Co je pravda?

Chápu, že dopravní situace v Dobříši je složitá – zásobování, parkování, projíždění, autobusy převážně v pracovních dnech.
Bydlím v této ulici, jejíž provoz je v pracovních dnech charakteristický větším průjezdem a parkováním aut s materiály pro rekonstrukci budovy pošty, poštou, zásobováním obchodů, dopravou dětí rodiči do škol a zpět, do kroužků, k lékaři, na poštu. Kde je – bude řešení?
V rámci projektu Pěšky do škol se setkáme s mnoha problémy ohledně automobilové dopravy v ul. Za Poštou, Fričova a Školní. Ne vše se dá řešit zákazy a omezením.

Eva Burešová, zastupitelka ANO 2011