Město Dobříš letos osázelo ozdobné květináče i tzv. pyramidy bohatě kvetoucími surfiniemi, které mají kromě krásného vzhledu i příjemnou vůni. Neradovali jsme se z nich ale dlouho.

Již krátce po svém umístění došly k úhoně první trsy rostlin z pyramid, které vandalové vytrhali a poházeli v okolí květináče.

Foto: Květináče po měsíci na alejce

Přivolaní pracovníci Dokasu se sice pokusili o jejich opětovné zasazení, ale mnohé rostliny bohužel nepřežily. Vandalové pravidelně „dloubají“ tyto krásné kytičky, po kterých v květináči zůstávají jen němě žalující prázdná místa. Těžko říci, zda se jedná o sociálně slabé občany, pro které investice 15 Kč za sazenici je tak zásadní, že musí krást veřejnou zeleň, či zda jde o pouhou „kratochvíli“ lidí, kteří se nudí. V každém případě se jedná minimálně o přestupek, a v případě zjištění pachatele bude tento sankcionován pokutou!
V uplynulých dnech jsem v rámci dovolené v Chorvatsku zavítala též do Bosny a Hercegoviny, do hlavního města Sarajeva. Již průjezd tímto v nedávném období válkou zmítaným státem mě utvrdil v tom, že si občané velmi váží svojí země a mají k ní velmi pěkný vztah. Což se projevuje mj. tím, že je všude čisto, nikde nejsou poházené odpadky, nikde nejsou k vidění žádná „díla“ sprejerů. A samotné Sarajevo, které bylo v letech 1992–1996 vystaveno válečné blokádě? Všude kvetou růže, v květináčích pak muškáty nebo surfinie. Je zde čisto, lidé jsou usměvaví a milí, a přes multináboženské složení společnosti spolu komunikují a žijí. Vnucuje se otázka, zda si všeho váží odjakživa nebo zda si tyto hodnoty uvědomili prožitím válečných útrap. A další otázka – proč si neumíme my, kteří jsme bohatší, s 3× vyšším HDP na obyvatele, a poslední válku jsme zažili před 72 lety, vážit věcí, které máme!
Na závěr chci vyslovit velké poděkování Vám – většině občanů a návštěvníků našeho města, kteří se k zeleni a obecně k majetku města chováte s respektem. A i když se možná budu opakovat, musím opět zdůraznit i pravidelnou nezištnou pomoc členek Okrašlovacího spolku města Dobříš, které sázejí letničky i trvalky v centru města. Okrasnou zeleň si uhájit musíme!

Ing. Markéta Čermáková, MBA, radní pro bezpečnost a správu majetku města

Pro děti z 1.–3. tříd základních škol se 21. 6. 2017 na fotbalovém stadionu konala akce Městské policie Dobříš s názvem Policiáda

Děti si vyzkoušely například střelbu ze vzduchovky, nebo přenos zraněného na nosítkách. Více o celé akci se dozvíte v zářijovém vydání Dobříšských listů.

Dne 10. 6. 2017 se uskutečnil Den pro děti na dopravním hřišti. Celkem se akce zúčastnilo kolem 50 dětí. Celou akci zahájil starosta města Dobříše, Mgr. Stanislav Vacek, MPA, pan Radek Vystyd, MPA, projektová manažerka, Ing. Markéta Samcová, a zástupce BESIPu, Ing. Miloslav Polách.

Pro děti byl připraven program zaměřený na zvyšování jejich znalostí a dovedností v oblasti dopravní výchovy.

Děti plnily různé úkoly, například jízdu zručnosti, skládaly puzzle s dopravními značkami a dělaly dopravní testy. Všechny úkoly zvládaly na výbornou. V testu si starší děti vedly moc dobře i bez pomoci rodičů. Po splnění všech úkolů obdržely děti drobné odměny. Díky patří především panu strážníkovi městské policie, panu Bc. Václavu Svobodovi, za zajištění výuky na dopravním hřišti.

Ing. Markéta Samcová, odbor místního rozvoje

Dopravní výchova na mobilním hřišti v Dobříši je realizována v rámci aktivit Zdravého města a místní Agendy 21 a je zařazena do celostátní kampaně Národní sítě Zdravých měst ČR „Dny bez úrazů“.

Projekt Efektivní správa Zdravého města Dobříš, reg. č.: CZ.03.4.74/0.0/0.0/16_033/0002924

Všichni se, myslím, shodneme na tom, že budova bývalého kina je již dlouho v dezolátním stavu a je potřebné s ní něco dělat. O tom, co z této budovy bude, se teď hodně diskutuje. Je škoda, že tato diskuse začala až ve chvíli, kdy projekt konceptu tohoto domu navržený vedením města dospěl do pokročilé fáze přípravy dokumentace pro stavební povolení. Vzhledem k tomu, že si vážím zájmu občanů města projeveného na dvou „kulatých stolech“, a vzhledem k tomu, že jsem byl iniciátorem změny koncepce tohoto projektu na projekt „spolkového domu s knihovnou a klubovým kinem“, dovoluji si v níže uvedených bodech shrnout argumenty, proč si myslím, že je tato varianta lepší, než druhá varianta spolkového domu s kinem (bez knihovny), kde knihovna by byla přemístěna do budoucího Alzheimer centra a platila zde nájem.
Základní rozdíl v pohledu na tento projekt vůči vedením města prezentované verzi vnímám v tom, že si myslím, že bychom neměli využití budovy kina posuzovat izolovaně, ale vnímat věc komplexně a vzít v potaz, že město má ještě kulturní dům, ZUŠku, knihovnu, … Myslím si, že komplexnější pohled přináší lepší podmínky, spokojenost a výsledky, jak těm, kteří kulturu vytvářejí, tak nám, jejím „konzumentům“. Proč si tedy myslím, že varianta spolkového domu s knihovnou a klubovým kinem je lepší?

• Dobříšská knihovna, která letos již podruhé získala ocenění nejlepší dětské knihovny v České republice, dává budově dlouhodobou stabilitu činnosti. Varianta knihovna ve spolkovém domě z pohledu možného jejího dalšího rozvoje činnosti vychází lépe, než varianta knihovna v Alzheimer centru.
• Varianta knihovny ve spolkovém domě by měla umožňovat dokonce vyšší úroveň podpory spolkové činnosti, než by tomu bylo v případě původního projektu, včetně provozování klubového kina.
• Kulturní dům a knihovna si nekonkurují, ale naopak, oba subjekty se vzájemně doplňují.
• Město významně ušetří investiční i provozní náklady, jelikož není nutné investovat do dalšího projektu knihovny v Alzheimer centru.
• Kulturní dům si zachová svůj dlouhodobě budovaný a lidmi vnímaný „genius loci“. Diskuse s vedením kulturního domu a zástupci divadelních spolků ukázala, že nemají zájem svoji činnost tříštit mezi dvě budovy. Ukázalo se, že sál původně navrženého spolkového domu je kapacitně nevyhovující pro divadelní a koncertní činnost a že zázemí pro jejich činnost není dostačující.
• Myslím si, že město nepotřebuje čtyři kapacitně v podstatě stejné sály – stačí tři (kulturní dům – horní a dolní sál – a sokolovna.
• Město potřebuje spíše velký sál pro plesy a větší koncerty. Tuto potřebu ale bohužel není schopna vyřešit ani budova spolkového domu, ani kulturní dům, ani sokolovna. Je to věc, jejíž řešení nás čeká v budoucnosti.

Mohl bych pokračovat v dalších argumentech pro tuto variantu, ale výše uvedené body pokládám za nejdůležitější. Věřím, že projekt spolkového domu s knihovnou a klubovým kinem si najde své příznivce i podporu, že my, zastupitelé, co nejrychleji vtiskneme tomuto projektu novou koncepci, že nebude nutné, abychom vyhazovali peníze a schovávali se za nápad obecního referenda, že budeme schopni naslouchat lidem, kteří působí v kultuře, navštěvují kulturní akce a sdružují se ve spolcích.Věřím v to, že varianta knihovna s podporou spolkové činnosti a provozováním klubového kina je dobré řešení.

Ing. Ivo Salcman, zastupitel za KDU-ČSL