11.6 C
Dobříš
Pátek, 29 března, 2024
Domů Blog Strana 154

Co vše proběhlo v komunitním centru po létě plném dětské radosti z letních příměstských táborů a na co se u nás můžete těšit v podzimním čase dál?

V září jsme maminkám nabídli kurz první pomoci pro děti s paní doktorkou Petrou Pelikánovou. O velmi zajímavé dvouhodinové povídání byl veliký zájem a nemohli jsme vyhovět všem maminkám, které se na něj hlásily. Po dohodě s paní doktorkou můžeme vyhlásit další běh s datem 10. 11. od 17.00. Určitě si včas zamluvte své místo.

30. 9. proběhl pod vedením profesionální švadlenky kurz Šití pro začátečníky, který měl také velký ohlas, a navážeme jeho pokračováním tak, aby se účastníci mohli naučit ušít další výrobky, i třeba vánoční dárky.

První promítání komunitního kina spustíme 15. 10. – pro mládež nabídneme filmový večer od 18.00. Program bychom moc rádi tvořili na základě nápadů právě těch, pro které bude promítání určeno především. Máte nápad na film, seriál nebo dokument, který byste rádi viděli s kamarády v pěkné kvalitě? Určitě dejte vědět svůj nápad na níže uvedené kontakty.

Konec října bude věnován výtvarným aktivitám a navážeme tak na velmi úspěšný výtvarný workshop s Magdalenou Westman. Tento kurz pod vedením zkušené lektorky a arteterapeutky je skvělým zážitkem.
Stále jsme pro vás připraveni také v případě, že hledáte vhodné místo pro oslavu třeba svých dětí – k dispozici je velká komunitní kuchyně s příslušenstvím.

Pro více informací a pro rezervace volejte na tel. 603 592 627 koordinátorovi KC, pište na lenhartova@brdy-vltava.cz. Aktuality sledujte na facebookovém profilu Svět dobrých lidí.

Projekt SVĚT DOBRÝCH LIDÍ – Komunitní centrum s registračním číslem CZ.03.2.65/0.0/0.0/16_047/001605.

Za realizační tým MAS Brdy–Vltava,
Eva Lenhartová, DiS.

Jak si může pečující rodič odpočinout

Když jsem letos na jaře dostala nabídku jet na relaxační pobyt pro pečující rodiny, neváhala jsem. Ale napoprvé, před několika lety, to tak nebylo. Nedovedla jsem si tehdy představit, že bychom takovou akci zvládli. Můj syn má těžší formu autismu, poměrně často se stává, že dostane záchvat. Bývá agresivní – křičí a snaží se někomu ublížit. Vyhýbám se stresovým situacím tím, že s ním nechodím mezi lidi, zvlášť pokud ho neznají. K rozhodnutí jet na pobyt mě později přesvědčila kamarádka a jsem jí za to moc vděčná. Letos jsme jeli se synem již počtvrté.

Červnový pobyt pořádalo Centrum pro komunitní práci střední Čechy. Byla jsem nadšená, jak se o nás všichni profesionálně starali. Pro rodiče byl připravený zajímavý program, během něj se našim dětem věnovali asistenti. Celou dobu panovala přátelská atmosféra, jídlo bylo báječné, dopřáli jsme si cvičení i procházky do přírody! S nadšením jsem pozorovala partu asistentů – jen o málo starších, než jsou naše „speciální“ děti. Úplně přirozeně s dětmi trávili i svůj volný čas.

Poslední dva pobyty jsme spolu s dalšími rodinami strávili v jižních Čechách ve vesnici Chvalšiny. Nadace Adelaida zde zrekonstruovala starou faru pro účely podobných pobytů, zaměřených především na lidi s poruchou autistického spektra. Objekt je zařízen velmi citlivě, tak aby zachoval kouzlo barokní stavby a zároveň splňoval potřebu bezpečného prostředí pro klienty.

V těchto podmínkách se podařilo vytvořit atmosféru velké rodiny – komunity lidí s podobnými starostmi. Ani jeden pobyt se sice neobešel bez záchvatu mého syna, ale už vím, že se podobná situace dá ve společnosti stejně naladěných lidí zvládnout. Takové příhody jsou zde vnímány jako „běžná“ – i když pro všechny zúčastněné náročná – součást života. Mohou se však změnit v zajímavou a obohacující zkušenost. V případě záchvatu mého syna se například objevili hrdinové v podobě našich asistentů, kteří pevným, ale vlídným uchopením pomohli mému synovi dostat se do pohody. Díky tomu jsem mohla být v pohodě i já.

Jsem vděčná, že mohu patřit do komunity pečujících rodičů v místě, kde žiju. Přála bych to štěstí všem, kdo se soustavně starají o své blízké, aby se necítili vyloučení a neuzavírali se sami do sebe.

A jestli jsem si na relaxačním pobytu odpočinula? Řekla bych, že se cítím osvěženě, dostalo se mi pochopení i pohlazení a tento pocit se snažím udržet si co nejdéle.

Monika U.

Kontaktní místo pro pečující najdete v budově Denního stacionáře Charity Starý Knín, Plk. B. Petroviče 102, v 1. patře. Po předchozí telefonické či e-mailové domluvě se vám budou věnovat koordinátorky pomoci Monika Bártová (monika.bartova@cpkp.cz, 606 418 406) a Petra Štěpová (petra.stepova@cpkp.cz, 773 661 130).

Pečovatelky se pro nás angažují, až se o ně bojím říká v rozhovoru pro Dobříšské listy paní Dagmar, která je jednou z klientek Pečovatelské služby města Dobříše

Jak jste se k dobříšské pečovatelské službě dostala?

Na začátku, to už je přes deset let, jsem u nich využívala jenom pedikúru, ale pak jsme se jednou nepohodli s manželem, on si dost vybíral v jídle a já jsem rozhodla, že si necháme vozit i obědy, protože jsem dva různé obědy nechtěla vařit. A protože jsem už tehdy začala mít různé zdravotní problémy a nebyla jsem schopná si sama provádět větší úklid, začala jsem využívat i tuhle jejich službu. Byla jsem strašně spokojená, ale časem se tyhle služby omezily, takže jsem si obědy a úklid zajišťovala přes soukromý sektor. Čas pokročil a zdravotní potíže mám čím dál větší, a přitom chci zůstat tady v bytě, co nejdéle to půjde. Děti mám daleko a nechci je taky s každou maličkostí otravovat. Proto jsem se rozhodla, že se znovu do pečovatelské služby přihlásím.

Pocházíte odtud z Dobříše?

Já jsem takový trochu cestovatel. Původem jsem z Prahy, ale tatínek přišel k jáchymovským horníkům, tak jsme se přestěhovali do Příbrami. Tenkrát tam neprobíhala výstavba bytů, ale probíhala tady na Dobříši. Na Dobříš jsem přišla už jako vdaná a tady jsme dostali byt, takže v tomhle domě bydlím už 58 let. Ráda na to vzpomínám, byly tady hezké sousedské vztahy.

Vzpomenete si, jak tehdy vypadala pečovatelská služba? Existovala vůbec?

Určitě. Maminka bydlela v Příbrami a tam pečovatelská služba už tehdy fungovala. V době, kdy byla maminka v mém věku, vím, že jí vozili obědy nebo že mi pečovatelka chodila pomáhat maminku koupat. Myslím, že to bylo dost podobné jako teď. I když, upřímně řečeno, setkala jsem se s příbramskou pečovatelskou službou nedávno díky své přítelkyni a musím říct, že v nabídce služeb se té dobříšské nevyrovná. Nabídka, která je tady v Dobříši, mi vyhovuje a jsem i strašně spokojená s paní pečovatelkou Markétkou. Vždycky v poledne mě prozvoní, jestli jsem v pořádku, protože mi sem jinak nikdo nechodí. Někteří starší lidi pečovatelskou službu odmítají, nechápu proč.

Možná se někdo bojí narušení soukromí…?

Já takový pocit nemám.

Je pro vás důležitá jenom praktická pomoc, nebo i ten lidský rozměr – setkání, popovídání?

Mám prostě dobrý pocit, že když zatelefonuji, pomůžou mi. Sama paní Markétka se mě ptá, jestli něco nepotřebuji. Ale nebavíme se vždycky jenom o službě. Povídáme si třeba o tom, jak se měla na dovolené, nepovídáme si o klientech, ale o běžných věcech ano. Prostě jí můžu říct cokoliv.

Vyhovuje vám, když k vám dochází jenom jedna pečovatelka, nebo když se střídají?

Nechávám to na nich podle jejich potřeby. Mně vyhovuje jedna, protože už ví, co můžu, co nemůžu. Ale kdyby bylo potřeba a oni by potřebovali pečovatelku změnit, stát se může cokoli, dokážu se spřátelit s každým, kdo je slušný.

Je něco, co byste u pečovatelské služby uvítala, co vám třeba chybí?

Přemýšlela jsem o tom, ale nic mě nenapadá.

Vidím, že máte i svůj počítač…

Samozřejmě. Mám ráda informace, bez informací by mě život nebavil. Komunikuju přes skype nebo přes whatsapp, a to já miluju, technika je můj koníček. Vyhovuje mi, že můžu sedět ve svém prostředí, nikam nemusím, popíjím si kávu a bavím se. Sama nikam nechodím, bála bych se toho, tak radši sedím doma.

Možná by některé akce pečovatelské služby mohly být přenášeny i online, využila byste to?

To by mě asi zajímalo, protože jsem vždycky byla hodně zvědavá.

Z toho, co říkáte, je vidět, že pečovatelská služba má pro staršího člověka velký význam…

Víte, pečovatelská služba, to je poslání, to nemůžete dělat jen tak jako něco jiného. Pro pečovatelky musí být velká psychická zátěž, když vidí nemohoucnost člověka nebo bolesti a nemohou mu pomoci, musí to být těžké… A psychická zátěž je horší než fyzická. Zažila jsem to sama, když jsem pracovala ve spořitelně, když jsem cítila, že už mám lidí dost a nemůžu je ani vystát. Kdežto když jsem dělala fyzickou práci, přišla jsem domů, uvařila si kávu, dala nohy nahoru a byla fit. A mám strach, že tu psychickou zátěž pečovatelky hodně vnímají a že je to může zatížit až moc. Všechny, se kterými jsem se tady potkala, byly moc sympatické a hodně se angažovaly. A jsou tak angažované, až se o ně bojím.

Jakub Hučín
Autor foto: Lucie Přádová

Čajovna se probouzí z letargie

Po delší odmlce vás s radostí zveme na akce k nám do čajovny.

Přednáška Děti nového věku (středa 20. října od 18 hod.)
Děti jdou přímo do srdce, vidí pod povrch situací, cítí, kde nejsme v souladu sami se sebou a kde je problém, který je třeba řešit. Jaké poselství nám svým chováním, emocí či nemocí chtějí děti předat? Přednáší Mgr. Jana Štrausová.

Živě z čajovny: sesterské duo Gingerose (sobota 30. října od 19.00 hod.)
Uslyšíte autorskou tvorbu i covery známých písní. Můžete se těšit na melancholický indie-pop za doprovodu kytary, cajonu a violoncella.

Cvičení Qi gong (každou sobotu od 9 hod., za hezkého počasí u fontány v anglickém parku)
Cvičení kultivuje naši životní energii, otevírá naše srdce a zklidňuje naši mysl. Prostřednictvím série cviků a meditací zbavuje naše tělo stagnující energie a následně tělo přijímá životadárnou energií. Qi-gongem provází Alena Durajová.

Jóga v čajovně (každé pondělí od 19 hod.)
Protáhněte si tělo a uvolněte mysl. Vždy nás na začátku čeká zklidnění, stažení pozornosti dovnitř a práce s dechem, poté probíhá cvičení a na závěr relaxace.

www.cajovnadobris.cz

Kateřina Hasáková

Dobříši se klimatická změna vyhne?

Česká veřejnost na rozdíl od většiny politiků vnímá klimatickou změnu jako zásadní problém a chce hledat řešení. Zároveň žijeme v zemi, která v přepočtu na počet obyvatel vypouští do atmosféry více skleníkových plynů než Indie nebo třeba Čína. (Více informací najdete v průzkumu České klima 2021.)

Veřejný sdílený prostor města potřebuje péči řádného hospodáře, který i při plánování staveb, parkovacích míst nebo péče o zeleň zohlední v první řadě nutnost adaptace na probíhající klimatickou změnu. Stromy ostrůvkovitě zasazené do asfaltu/dlažby a vystavené umělému nočnímu osvětlení jsou popřením vědeckého poznání v dané oblasti. Podobně jako plošné kácení stromů.
Jedním z nejlevnějších a nejjednodušších opatření je znovuvytváření ostrůvků divočiny nejen v krajině, ale i ve městech. Zatím hlavně plýtváme našimi daněmi mimo jiné na drahé a nesmyslné sekání trávy.

Nabízím několik otázek k diskusi nejen pro politiky:

– Máme zpracovaný plán adaptace města Dobříš na klimatické změny? Pracujeme na něm?
– Budeme sekat trávu ve městě více racionálně a bez hlučných, emise CO2 produkujících strojů?
– Kde můžeme ještě šetřit a veřejné peníze (daně) využít na adaptační opatření?
– Další topná sezona bude o něco méně dusivá a jedovatá, protože pomáháme s výměnou kotlů v domácnostech, nebo máme i jiná řešení a opatření na ochranu veřejného zdraví?
– Kdy změníme nakládání s dešťovou vodou – tzn. větší část budeme využívat jinak, než ji splachovat do kanalizace a při větším dešti ji kontaminovanou pouštět do potoků, řek a rybníků?
– Jak budeme podporovat lokální energetickou soběstačnost?
– Co uděláme pro bezpečnou pěší a cyklistickou dopravu ve městě?
– Jak budeme chránit a adaptovat obecní pozemky (lesy a zemědělskou půdu)?
– Jak budeme řešit problém hluku a světelného smogu, které prokazatelně škodí nejen lidskému zdraví?

P.S. Za skutečný výraz vlastenectví považuji přísnou ochranu české přírody, ne šíření strachu, nenávisti a svalování viny za vlastní neschopnost na druhé.

Jíra Štěpo, Dobříš

Dobříšské listy – říjen 2021

Kompletní podobu tištěných Dobříšských listů si můžete v elektronické podobě přečíst zde: 
» říjen 2021

Starostovo vysvětlení ke koupání v Papeži a shrnutí léta v Dobříši

Vážení spoluobčané,
na začátku léta vzbudila velké emoce opatření okolo koupání v rybníku Papež. Rád bych zde vše uvedl na pravou míru. Vlastníkem rybníku je Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld. Rybník je využíván pro sportovní rybolov. Se zástupci vlastníka již od loňského roku vedeme jednání, jak skloubit v zásadě protichůdné zájmy vlastníka, tj. hospodářské využití, se zájmy obyvatel města, kteří hledají prostor pro rekreaci a koupání. Výsledkem domluvy byla opatření, která jsme vyhlásili v létě. Také na základě upozornění několika občanů byl však původní režim změněn. V ČR mají občané volný přístup do rybníků, podobně jako do lesů. Zakázat individuální koupání či pohyb nafukovacích plavidel vlastník nemůže, a proto i zpráva na facebooku a v aktualitách na webu města, která zákaz koupání na některých částech břehu vyhlašovala, nebyla správně a šla nad rámec radou města schválených pravidel využívání „městské pláže“ v lokalitě u Papežanky. Za tuto chybnou komunikaci se Vám omlouvám. I nadále však trvá přání vlastníka Papeže, aby obyvatelé města pro vstup do vody využívali především část kolem Papežanky vyznačenou bójkami, viz mapka. Naopak severní břeh pod Větrníkem by měl zůstat k dispozici pro klidné rybaření. Ke sporům by nemuselo docházet, pokud bychom se všichni chovali ohleduplně. Bohužel existují příklady koupajících se, jejichž chování vede ke konfliktu s rybáři. Pokud je to jen trochu možné, prosím respektujte přání vlastníka rybníku Papež. Především na jeho rozhodnutí závisí, jaký stav vody v rybníku bude, jak schůdný bude břeh a jak bude voda čistá. A tedy jak atraktivní bude pro plavce a rekreanty. Spíše než represe prosazujme tolerantní přístup z obou stran.

I přes léto pokračovaly dobříšské stavby. Pražská ulice dostala asfaltový povrch, pracuje se na chodnících a na třetí, poslední etapě směrem na Příbram. Zahájena byla rekonstrukce Březové ulice. Odbor místního rozvoje městského úřadu, pod který spadají i tyto velké stavby, vede od srpna nově Mgr. Martin Švarc. Přeji mu hodně trpělivosti a rozhodnost při jednání s dodavateli.

Dobříšské léto bylo plné sportu a kultury. Mám velkou radost, že vedle zaběhnutých akcí, jako je například Mistrovství republiky žákyň v tenisu, mezinárodní kynologická soutěž CACIT, závod seriálu Kolo pro život, festivaly Summer Day či Před garáží, divadlo v parku či letní Kino na kolečkách, se objevují i nové události. Nebo základy nové tradice. V srpnu se konal již druhý ročník Memoriálu Leoše Liščáka jako vzpomínka na tragicky zesnulého dobříšského hasiče. Z nových akcí v oblasti sportu musím zmínit první „sousedský“ turnaj v pouličním basketbalu, jehož cílem bylo především dát prostor mladým obyvatelům našeho města. V oblasti kultury jsme si mohli společně užít první ročník Hudebního festivalu Zámek Dobříš, který do našeho města přinesl špičkovou hudbu různých žánrů a kde výtěžek jednoho z koncertů byl věnován na obnovu varhan v kostele Nejsvětější Trojice. Rozjeté léto pokračuje plynule i v září. Na které akci se potkáme?

Pavel Svoboda, starosta

Představujeme vám Městský úřad Dobříš – odbor správních agend

Milí občané,
v minulých číslech Dobříšských listů jsme vám představili už celkem šest odborů Městského úřadu Dobříš. Po prázdninách v tomto našem seriálu pokračujeme. Tentokrát jsme se zaměřili na odbor správních agend, který vede již 7 let Ing. Bc. Zdeněk Černohorský, DiS.

Na odboru správních agend městského úřadu pracuje celkem osmnáct zaměstnanců. Tento odbor se tak řadí mezi největší. Jeho vedoucí, referent bezpečnosti státu – krizového řízení, referenti úsekového měření a projednávání přestupků. V úseku dopravně správních agend pracuje celkem pět pracovníků, stejně jako na úseku občansko správních agend a na úseku přestupkového řízení, kde je navíc zkušební komisař.
Na odboru správních agend řešíme záležitosti spojené s matrikou, občanskými průkazy, cestovními doklady nebo evidencí obyvatel. Do agendy tohoto odboru ale patří také řešení dopravních přestupků nebo registrace a evidence vozidel a řidičských průkazů. Rovněž do tohoto úseku můžeme zařadit přezkušování žáků autoškol při získávání řidičských oprávnění. Jeho pracovníci vám pomohou také s ověřováním podpisů z informačních systémů a rejstříků (CzechPoint).
Úsek občansko správních agend zajišťuje agendu spojenou s vydáváním a evidencí občanských průkazů a cestovních dokladů, vede evidenci obyvatel, přijímá hlášení občanů, týkající se jejich pobytu a jeho změn na území obvodu města, vydává stanovená potvrzení, na základě zvláštních ujednání vede pomocnou vojenskou evidenci vojáků v záloze, ve správním řízení rozhoduje o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, vypracovává statistické a odborné výkazy, rozbory apod., vede stálý seznam voličů a spolupracuje při přípravě voleb nebo vyměřuje správní poplatky. V rámci oddělení matriky se pak na tomto úseku vedou matriční knihy a sbírky listin, dává souhlas k zápisu rozhodnutí cizozemských úřadů a soudů do matričních knih matričním úřadům zařazený do příslušného správního obvodu, komplexně se zabezpečuje realizace příslušných částí zákona o rodině (zejména uzavíraní manželství, vydávání osvědčení pro církevní sňatky, uznávání otcovství a další), přijímají se žádosti o vydání osvědčení o státním občanství České republiky a další potvrzení, provádí se ověření podpisů, shody opisu nebo kopie, zabezpečují se obřady vítání občánků a další dílčí činnosti.
Za rok 2020 bylo například přes náš úřad vydáno 3 168 nových občanských průkazů a 764 cestovních pasů. Oddělení matriky zajistilo 114 svatebních obřadů a zapsalo 69 nových občánků. Jednou z nejdůležitější činností našeho odboru je úsek bezpečnosti státu – krizového řízení, který má na starost případné krizové situace v našem městě, jako jsou případné živelní pohromy (povodně požáry, ekologické havárie), ale rovněž spolupráce a vybavenost naší jednotky dobrovolných hasičů Dobříš, pro případné zásahy různého charakteru a dopravní nehody. Tento úsek také zajišťuje organizaci a hladký průběh každých voleb v našem městě,“ říká vedoucí odboru Zdeněk Černohorský.
Úseky dopravně správních agend a přestupkového řízení zajišťují komplexní agendu spojenou s registrací a evidencí řidičů, evidenci vozidel a řidičů taxislužby, spolupracují se zkušebním komisařem. Rovněž plní metodickou a kontrolní funkci vůči ostatním odborům vykonávajícím přenesenou působnost v rámci správního trestání. Pracovníci úseku přestupkového řízení pak řeší zejména úkoly spojené s přijímáním stanovených oznámení o přestupcích, spadající do působnosti úřadu, rozhodují v prvním, případně druhém stupni o přestupcích, zajišťují výkon rozhodnutí spočívající ve vymáhání nepeněžitých plnění, vedou stanovené evidence, vypracovávají statistiky a jiné výkazy, zpracovávají posudky.

„V Dobříši je úsek dopravně správních agend plně vytížený. Za měsíc řešíme v průměru 215 registrací vozidel a 350 úkonů spojených s vydáváním řidičských průkazů, s čímž je spojena obsáhlá administrativní práce, týkající se nejen řidičských průkazů, ale i vydávání karet do tachografů a profesních průkazů řidičů nákladních vozidel. Zanedbatelný není ani počet dopravních přestupků spojených převážně s úsekovým měřením. Za rok 2020 bylo pokutováno na území Dobříše celkem 5 125 řidičů, kterým byly rozdány pokuty v celkové výši 2 424 211 Kč,“ upřesňuje vedoucí odboru správních agend Městského úřadu Dobříš.

Kanceláře odboru správních agend Městského úřadu Dobříš najdete na adrese Mírové náměstí čp. 119 v přízemí budovy radnice a v budově čp. 230 v prvním a druhém patře.

Zpracovala DH

Návštěva z polského Wągrowiece v Dobříši

Ve dnech 11.–15. 8. 2021 Dobříš navštívila delegace z polského města Wągrowiec, které má zájem o partnerství s Dobříší.

Jak návštěva našich sousedů z Polska probíhala?
Sedmičlennou delegaci vedl „wojt“ celé oblasti Wągrowiec, pan Przemysław Majchrzak.
Vedení města připravilo pro naše nové polské přátele nabitý program. Vedle setkání na radnici a zajímavé debaty o problémech místních samospráv si zástupci Wągrowiece prohlédli také naše infocentrum, Muzeum Dobříš, budovu a areál 2. ZŠ, knihovnu či sportovní halu. Společně s vedením radnice navštívili také Nový Knín, na kolech se vydali za zdroji vody do okolí a jedno odpoledne také strávili v Praze.
Za svůj krátký pobyt mohli okusit také trochu dobříšského života. Zúčastnili se koncertu Na Vivaldiho!, který se konal v rámci Festivalu hudby Zámek Dobříš, nakoupili si na sobotním regionálním trhu a jeden večer přijali také pozvání do rodin zástupců města.
Svůj pobyt zakončila polská delegace návštěvou nedělní mše v kostele Nejsvětější Trojice.

Na základě této návštěvy se zatím slibně rozbíhá spolupráce mezi školami, kde již na tento školní rok připravují učitelé obou měst společné česko-polské projekty. Na příští rok je také například již v plánu polská účast na soutěži dobrovolných hasičů.
Starosta Majchrzak v poděkování napsal: „Pohostinnost, se kterou jsme se setkali při návštěvě dobříšské obce, předčila naše nejdivočejší očekávání. Doufám, že budeme pěstovat dobré vztahy a budovat mosty spolupráce mezi našimi zeměmi.“

V podobném duchu se vyjádřil i starosta města Dobříše Pavel Svoboda: „Je velmi přínosné diskutovat o podobných tématech a různých přístupech k řešení. Věřím, že naše zastupitelstvo bude spolupráci s oblastí Wągrowiec nakloněno a město Dobříš tak získá třetí partnerské město, po holandském Mierlu a francouzském Tonnerre polský Wągrowiec.“

Zpracovala DH

Z historie města Dobříše

Zaspala nám lokálka

V letošním roce jsme dostali zprávu, že kromě víkendového jízdního řádu bude zrušena osobní doprava na vlakové dráze do Dobříše, tedy přesněji od Mníšku. Ještě ve dvacátých letech minulého století přitom byla hlavním dopravním prostředkem, kterým se dalo dostat do Prahy.
Už od zahájení provozu ale byla spojena s pomalou jízdou a nedochvilností. Jak se psalo v dobovém tisku: „Nejen že jede bezpříkladnou ‚hokynářskou rychlostí‘, ale odpočívá na každé stanici k neuvěření.“ Těžko říct, co mohlo být příčinou, ale naše lokálka jezdila po jedné z mála soukromých tratí. Po vzniku republiky byla zestátněna, ale problémy nezmizely. V létě roku 1920 to došlo tak daleko, že si u ministra železnic stěžoval i senátor František Soukup: „Včera jsem byl na lokálce Dobříš–Praha svědkem hrozných scén. Tato lokálka, která jezdí z Dobříše do Prahy celých pět hodin, měla zpoždění půl třetí hodiny. Ve Vraném čekala celou hodinu a ve Vršovicích přes hodinu. Rozčílení lidí bylo ohromné. Všichni nadávali na ministerstvo a na republiku. Úředníka nebylo nikde vidět. Nakonec se rozzlobili i zřízenci a udělali krátký proces. Rozhodli se, že pojedou i proti zákazu, upozornili na to obecenstvo a s nasazením vlastního života se takto konečně dostali do Prahy. Nepřejte si slyšet, co lidé v Praze pak mluvili, co se děje na této lokálce Praha–Krč–Vrané–Dobříš, to volá prostě do nebes! A to se děje nepřetržitě! Takto to prostě dál nejde! Pane ministře, dejte prosím, tyhle věci vyšetřit, vyházejte polovinu neschopných a ničemných úředníků a zaveďte železnou rukou pořádek! Za takové krvavé jízdné, jaké dnes musí lid platit, mají aspoň nárok, aby věděli, kdy dojedou, a nemusili celé hodiny utrácet drahocenný čas a proklínat správu, která neumí dat do pořádku ani takovou lokálku, jako je krčská, vydaná už na posměch celému světu.“

Z historie sanatoria na Dobříši

Samotný vznik zdejšího sanatoria nelze datovat rokem 1938, kdy bylo postaveno, ale spíše už rokem 1930. V tomto roce bylo rozhodnuto, že na Čihadlech může vzniknout vhodné místo. Původně se ovšem nepočítalo s plicní ozdravovnou, ale s dětskou ozdravovnou. Kromě sanatoria měly být postaveny i plavecké bazény, hřiště a park. Na rozhodnutí postavit sanatorium zrovna zde se nemalou měrou podílel senátor Johanis a okresní doktor Frankl, kteří ho chtěli vybudovat u příležitosti 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka. Oba se vehementně snažili, aby byla ozdravovna postavena přímo na Dobříši. Je zajímavé, že původně byla vyhlédnuta lokalita nad Starou Hutí, ale díky jiným okolnostem byla zamítnuta. Druhá lokalita byla vyhlédnuta v místech, kde se říkalo „na dílech“, ale nakonec vyhrál les na Čihadlech. I Josef Colloredo-Mannsfeld, který les vlastnil, pro to našel pochopení a vhodné pozemky nabídnul k odprodeji. Při snaze odkoupit i sousední plochy se ale již naráželo na odpor majitelů, kteří chtěli za pozemky nesmyslné částky, a zdálo se, že věc půjde k ledu. Rada města Dobříše musela zakročit, protože si vznik tohoto zařízení přála, a proto po návrhu Dr. Frankla vzala na sebe úkol prostředníka. Byla založena komise, do které byli zvoleni pánové J. Rys, A. Schart, V. Svoboda, J. Tichota a F. Havelka, a té se nakonec podařilo vše urovnat.

Do sporu vstoupil i majitel zahradnictví p. Prokop, který vlastnil jeden z důležitých pozemků, ale i on poté, co začali místní obyvatelé jeho živnost bojkotovat, ustoupil a pozemek také prodal. V březnu roku 1931 se zdálo, že vše je na dobré cestě a pro další měsíc se již měl pozemek obehnat plotem. Byla také založena stavební komise, jejímiž členy byli senátor Johanis, pánové Koliš, Neumann, Kolínský a Hauf z Prahy, pan Novák z Mělníka a zástupce města Dobříš Dr. Frankl. Už v této době se počítalo, že ústav bude mít minimálně 200 lůžek, a komise měla v plánu navštívit moderní ústavy u nás i v Německu. Místní počítali, že do roka se bude stavět, ale nakonec to trvalo až do roku1938 a účel sanatoria se několikrát změnil, jen jméno Tomáše G. Masaryka zůstalo.

Petr Kadlec