Přestože už stromy oblékly barevné podzimní kabáty a svatý Martin co nevidět přijede na bílém koni, rádi bychom vás pozvali na pár okamžiků do nedávné minulosti – ke kouzelným, sluncem zalitým prázdninám :-).

Letos se nám podařilo realizovat devět turnusů příměstských táborů pro děti 1. stupně ZŠ, z toho šest na Dobříši (v prostorách MAS Brdy–Vltava, Pionýrů 892) a tři na Felbabce (Felbabka 79, Hořovice). Celkem se zúčastnilo 124 dětí.

Tábory byly opět inkluzivního charakteru, to znamená, že jsme do kolektivu zdravých dětí začlenili děti se zdravotním znevýhodněním a letos nově také se sociálním znevýhodněním. Projekty tohoto typu – tábory s inkluzí dětí se znevýhodněním – jsou v Čechách velmi ojedinělé. Svou činností se mimo jiné snažíme pomáhat odstraňovat bariéry ve společnosti a spojovat zdánlivě nespojitelné.
Díky částečné podpoře projektu z Evropského sociálního fondu – Operačního programu Zaměstnanost nám bylo umožněno stanovit cenu tábora na 850 Kč / týden, a učinit ho tím dosažitelným i pro rodiče s nižšími příjmy.

Pokud budete mít zájem o účast vašich dětí na příměstských táborech s ČÁPEM, nezapomeňte své malé dobrodruhy a dobrodružky zaregistrovat již od 1. března 2022 na našich stránkách www.taboryscapem.webnode.cz. Na www.dccap.cz najdete témata a fotografie z letošních táborů.

Budeme se těšit na setkání s vašimi dětmi o letních prázdninách, ať již ve společnosti pirátské, brázdíce rozbouřené vody Karibiku, s páskou na oku, papouškem na rameni a náušnicí v uchu, či ve společnosti divošské, za zvuků tamtamů prodírajíce se džunglí plnou nástrah :-).
O dobrodružství opět nebude nouze!
Podzim plný barev a úsměvů vám za celý táborový tým přeje

Silvie Pilecká, o. p. s. ČAP
www.taboryscapem.webnode.cz,
www.dccap.cz

Dne 11. 9. se uskutečnila akce nesoucí jméno Opičí dráha, která je určena pro děti od 4 do 15 let. Celá opičí dráha se skládala z osmi stanovišť, na kterých si děti a mládež mohly procvičit rychlost, hbitost a svou sílu. Akce se zúčastnilo celkem 55 dětí. Novinkou byl pan Petr, otec chlapce, který si rád vyzkoušel všechny disciplíny. Byla to velmi příjemná událost.

Sousedské setkání konané dne 11. 9. 2021
I v letošním kalendářním roce jsme se za spolek zapojili do sousedského setkání, abychom občany z Dobříše a okolí mohli seznámit s naší činností. Akce se konala na hřišti u bývalého kina v odpoledních hodinách. Byli jsme mile překvapeni, že nás přišly pozdravit nejen děti, které se účastní našich aktivit, ale i rodiče a prarodiče. Byla možnost společně sdílet veřejný prostor, ve kterém jsme mohli pohostit dobrou kávou, čajem, slaným zákuskem a sladkým moučníkem.
Projekt je spolufinancován městem Dobříš formou veřejné finanční podpory.

Spolek PROVAS Dobříš,
Mgr. Jaroslava Apeltauerová
a Sylva Řeháková,
rehakovasylva@seznam.cz,
732 937 442

Klub důchodců byl v Dobříši ustanoven 19. 3. 1981 a jen pro zajímavost k 31. 12. 1985 měl 435 členů. Pro ně měl vždy zajímavou i poučnou, osvětovou činnost.

V samostatných začátcích to byly hlavně různé ruční práce jako šití, pletení, vyšívání, háčkování, konaly se i výstavy a přehlídky hotových výrobků. Předávaly se zkušenosti, rady, předčítaly knihy, poučné články různého zaměření, především ze zahraničí. Členové navštěvovali kulturní a sportovní akce města, organizovali poznávací zájezdy na hrady, zámky, výstavy, divadla. Nechyběly ani ozdravné pobyty.

Základem klubové činnosti je pravidelné setkávání v klubovně. Právě s klubovnou byly od samého počátku jenom potíže. Členové se tak scházeli i v knihovně, osvětové besedě, sokolovně. V lednu 1987 byla klubovna ve sportovní hale a později i na dalších místech. Trampoty s klubovnou skončily, až když rada města 4. 3. 1991 rozhodla umístit internát do budovy rukavičkářských závodů na Větrníku, a získala tak zpět majetek města. Jednalo se o dům na Dukelském náměstí čp. 443, který byl postaven roku 1908 původně jako chudobinec, později sirotčinec, sídlil zde i ONV Dobříš a zmiňovaný internát rukavičkářských závodů. Rada města navrhla a 1. 7. 1992 město zřídilo pečovatelskou službu, dům poopravilo, službu sem umístilo a po úpravách bylo zřízeno několik malých bytů se zvláštním určením.
Konečně se dočkali i důchodci, protože 5. 10. 1992 byl tady slavnostně otevřen – Klub důchodců na Dukelském náměstí.
To bylo radosti a pohody a vytoužený pocit jistoty. Později jsme klub pojmenovali Permánek, aby ten krásný název bývalého rybníčku před budovou neupadl do zapomnění.

V čele klubu na postu vedoucího se vystřídala celá řada pracovitých, obětavých, svědomitých lidí. Z nedávné doby, která má spoustu pamětníků, můžeme zejména připomenout p. Věru Reinerovou, aktivní, svědomitou, obětavou předsedkyni s pochopením pro každého člena a se snahou pomoci.
V jejích šlépějích pokračoval i p. Josef Šimonovský, muzikant, člověk, velice pracovitý, svědomitý, který zcela nezištně zajišťoval chod klubu ke spokojenosti nás všech. Byl to „klávesák“ a s jeho doprovodem neměly pondělní „zpívánky“ chybu. Bylo nám radostně a vesele po těle i po duši. Ve středu byly „povídánky“ o bylinkách, zdravém životním stylu, hodnotili jsme události doma i ve světě. Bohužel, po krátkém boji se zákeřnou nemocí nám tento skvělý předseda a člověk, náš Pepa, 18. 2. 2020 nečekaně zemřel.
Pro nás to byla velice zlá doba. Po celém světě se začínal šířit covid-19. Začala platit přísná hygienická opatření, zákaz shromažďování atd. Všichni jsme čekali na záchranu, na vakcinaci. Té jsme se dočkali, a jak se rozvolňovala pandemická opatření, byli jsme moc rádi, že se opět můžeme vídat, scházet v naší klubovně.

Dost jsme se nalopotili s ustanovením nového, funkčního výboru. Věříme, že na členské schůzi bude schválen, stejně jako plán práce.
Mohli bychom se radovat, ale neradujeme. Pokračování naší činnosti v dalším období zcela nepříjemně ovlivňuje skutečnost, že se do 31. 12. 2021 musíme z klubovny vystěhovat. Město Dobříš zde po opravách a úpravách zřídí a umístí denní stacionář pro tělesně či duševně postižené občany starší 26 let, a právě jeho součástí bude kromě 1–2 bytů i naše klubovna. Plně chápeme význam a poslání tohoto zařízení. Určitě by bylo vhodné, kdyby o tomto záměru s námi také někdo promluvil, seznámil nás s nutnou potřebou tohoto stacionáře, jaký je o něj zájem, jak bude využíván. Ústně nám byl sdělen termín vystěhování, který máme dodržet! Nevíme, co bude s námi, kde a jak budeme pokračovat.
Město nám náhradou doporučilo klubovnu organizace Svět dobrých lidí. Je v krásném prostředí plném zeleně, na dosah rybníka Papež. Klubovna je moderně vybavena nábytkem, audiovizuální technikou, myčkou atd. a pracují tam nejen dobré, ale velice přívětivé, přátelské a ochotné zaměstnankyně. Každé pondělí odpoledne by klubovna patřila nám. Jenže!
Mezi členy jsou mnozí špatně chodící. Naší činnosti se zúčastňují i členové z některých okolních obcí. Nabízená klubovna je pro mnohé těžce dostupná.

Naše klubovna bezmála 30 let byla naprosto vyhovující pro předchozí generace důchodců i s tím starým nábytkem, který byl vyřazen a dávno odepsán v jiném městském zařízení. Byli jsme za něj vděčni a po všechny ty roky se všem členům v té naší klubovně líbilo, měli jsme pocit jistoty neboli jistou střechu nad hlavou za každé nepohody. Často klubovna posloužila i k jinému společenskému účelu. Dobře víme, že nejen v minulých letech, ale i v současnosti klubovnu či společenskou místnost pro podobnou zájmovou činnost v našem městě nenajdete. V našem případě by pochopitelně měla splňovat požadavky stáří, a ty nejsou malé. Tak co můžeme dělat?! Dá se v této situaci najít uspokojivé východisko?

Život nám přináší různé změny, někdy dobré, ale také špatné. Pro nás, důchodce, je každá změna velice citlivá, obzvláště ta špatná. Budeme si tedy více všímat a radovat se z těch dobrých stránek života a ty horší, nepříjemné překážky, i když jsme postarší, společně řešit a překonávat. Nebude to snadné, ale jedině s tímto předsevzetím můžeme žít a existovat dál.
Všem našim spoluobčanům přejeme pevné zdraví, mějte se dobře a opatrujte se!

Podle vyprávění nejstarších zápisů v kronikách
zpracovaly členky dobříšského
Klubu důchodců Permánek

Vážení senioři, milí spoluobčané,
dovoluji si napsat pár slov v reakci na článek zástupkyň z Klubu důchodců Permánek.

Ano, s klubovnou pro Klub důchodců to nebylo od začátku snadné. Již mnoho dlouhých let nám na Dobříši chybí prostor, ve kterém by se některé spolky mohly scházet. Jistotu senioři skutečně získali až po podpisu podnájemní smlouvy na dobu neurčitou. Konkrétně se jedná o smlouvu pronájmu nebytových prostor – klubovny – nacházející se na adrese Dukelské náměstí 443, Dobříš, která byla podepsána Naděždou Matějkovou, ředitelkou Domu s pečovatelskou službou, a paní Věrou Rainerovou, tehdejší předsedkyní Klubu důchodců Dobříš dne 17. 10. 2012. Tato smlouva byla podepsána na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené dne 29. 8. 2012 mezi městem Dobříš a Pečovatelskou službou města Dobříš. Od této doby probíhají pravidelně 1–2× týdně schůzky za účelem kulturní a společenské činnosti plynoucí ze zaměření klubu. Nájemné je opravdu symbolické a úhrada za ostatní služby poskytované v souvislosti s nájmem není po podnájemci (Klub důchodců Dobříš) s ohledem na druh činnosti požadována.

Rok 2020 byl pro činnost klubu velice náročný. Bohužel nás opustil oblíbený předseda, pan Šimonovský, na kterého dodnes s láskou vzpomíná většina členů. Možná ne všichni členové klubu tuší, co jim všechno pan Šimonovský a předtím paní Rainerová zařídili, domluvili a vyjednali s městem. Panu Šimonovskému patří velký dík za spoustu práce, kterou odvedl pro dobříšské seniory, a jeho ženě za podporu. S odchodem pana Šimonovského utlumil svou činnost i celý výbor klubu. Do toho zasáhl ještě covid. Celou společnost ochromila covidová epidemie, lockdown, uzavření všeho a oficiálně omezená činnost spolků a aktivit. Nejen naši senioři prožili rok v izolaci. Je těžké téměř po dvou letech obnovit činnost klubu.
Možná ale právě dočasné přestěhování, které je nutné vzhledem ke stavebním úpravám v budově pečovatelské služby, bude dobrým impulsem do nového začátku a rozšíření činnosti klubu. Uvědomuji si, jak jsou pro nás všechny náročné změny. Je obtížné měnit zvyklosti, návyky a prostředí a s každým přibývajícím rokem je to horší.
Stávající prostory klubovny se budou v následujícím roce přestavovat a vznikne zde denní stacionář, který bude prioritně určen pro seniory, protože v našem nejbližším okolí v současné době žádné podobné zařízení není.
Po ukončení rekonstrukce je do upravených prostor plánován také návrat Klubu důchodců. Prostory klubovny, která je ve vlastnictví města, tak budou využity mnohem efektivněji než dříve, kdy se zde kromě setkávání seniorů 2× v týdnu žádná jiná činnost nerealizovala a prostory byly vlastně většinu času nevyužité a prázdné.
Se členy klubu jsme o vzniku denního stacionáře hovořili až v době, kdy bylo jasné, že se projekt bude realizovat. V letošním roce jsem byla na několika schůzkách klubu, kdy jsme řešili vzniklé problémy a společně se snažili najít optimální řešení. Po dobu rekonstrukce je tedy nezbytně nutné, aby se klub přestěhoval do jiných prostor. Město Dobříš nedisponuje vhodnými prostory, které by klub mohl dočasně využívat. Se členy klubu jsme hledali vhodné bezbariérové a dostatečně velké prostory. Po návštěvě několika vytipovaných prostor (např. ZŠ Lidická, kulturní dům – učebna) se členové klubu dohodli, že využijí nabídku komunitního centra Svět dobrých lidí (bývalý penzion). Jsem moc ráda, že k domluvě došlo, protože by byla velká škoda, kdyby činnost klubu byla přerušena, či dokonce ukončena.
Klub bude mít po návratu na Dukelák do DPS k dispozici krásné, světlé a multifunkční prostory s novým nábytkem.

V návaznosti na veškeré popsané události jsem se s radostí účastnila společně s panem starostou říjnové výroční schůze Klubu důchodců Dobříš. Ta se z důvodu covidu uskutečnila v kulturním domě po 2 letech. Mimo jiné body programu bylo zvoleno nové vedení klubu, které nyní bude za jeho chod zodpovídat. Po oficiální části jsme s panem starostou gratulovali všem letošním jubilantům, kterých bylo k naší radosti opravdu hodně. Byla to velmi milá událost, při níž byla cítit radost ze vzájemného setkání. Věřím, že do vedení Klubu důchodců Dobříš byli zvoleni ti správní lidé a všem zvoleným zástupcům přeji hodně sil a energie. Pro naše město je velmi důležité činnost klubu udržet a umožnit starším lidem setkávat se se svými vrstevníky. Ráda bych tímto také zmínila, že klub je otevřený a rád uvítá i nové členy. Doufám a těším se, že informace o činnosti klubu se budou znovu pravidelně objevovat také na stránkách Dobříšských listů.

Dagmar Mášová,
místostarostka