Výstava Každá kapka v moři se počítá je výběrem esteticky nejzdařilejších výtvarných děl
klientů denního stacionáře Stéblo v Boroticích (samozřejmě s ohledem na výstavní možnosti pastoračního centra). Obrazy byly vytvořeny v rámci pravidelného arteterapeutického setkávání v průběhu let 2014–2018.
Arteterapeutický akcent, původně zaměřený na proces tvorby, se po první veřejné výstavě
v roce 2016 (Necháme to plout s vodou) přesunul. Klienti začali mít hlavní zájem o
vystavování svých prací a veškerému našemu dalšímu umělecko-arteterapeutickému
setkávání dominovala otázka, kdy už bude další výstava. Citelný posun v myšlení a přístupu k tvorbě naznačil, jak důležité je pro klienty Stébla se veřejně prezentovat a testovat, nakolik jsou veřejností přijímáni. Vystavování obrazů v galeriích vyžaduje zvýšené soustředění během procesu tvorby na estetickou stránku díla. V případě většiny klientů Stébla je třeba ke zmíněné estetické kvalitě více či méně dopomoci; instrukcí, dotažením dílka či naopak jeho včasným odebráním. Konečným produktem je pak výtvor autenticky zrcadlící neverbální dialog klient–arteterapeut, v němž má samozřejmě hlavní slovo klient.
Výstava Každá kapka v moři se počítá uzavírá jednu etapu mého arteterapeutického
experimentu. S klienty Stébla jsem cíleně pracovala technikou inspirovanou tzv. smejvákem. Opakovaným nanášením, zasycháním a odmýváním akvarelových barev se postupně zjevují tvary a ty se doplňují.
Jsem přesvědčená, že každou lidskou tvořivost je třeba ocenit, a když je navíc nositelkou
krásy, tak ji i vystavit. Vše, co přispívá ke kultivaci estetického cítění, má svůj smysl. Jinými slovy Každá kapka v moři se počítá.

Magdalena Westman

Výstava Každá kapka v moři se počítá, představí výtvarná díla klientů denního stacionáře Stéblo v Boroticích – v neděli 9. září od 10 hodin v Pastoračním centru sv. Tomáše v Dobříši. Výstava bude ke zhlédnutí do 11. 10.

Možná jste koncem června zaslechli melodickou francouzštinu v ulicích Dobříše. Pokud ano,
zcela jistě to nebylo budoucí vítězné fotbalové mužstvo na prohlídce dobříšského zámku, ale přátelé z družebního města Tonnerre. Po dvouleté odmlce opět přijeli pozdravit své dávné známé ze spolku KUS žen Dobříš, který už 10 let udržuje dobré vztahy s tímto burgundským městem.
Je velmi těžké sestavit program tak, aby francouzští přátelé viděli ještě něco nového. Přesto se povedlo. Byli nadšeni ze setkání s francouzštináři dobříšského gymnázia, kteří jim
předvedli své taneční umění a naučili je dokonce mazurku! Obdivovali moderní české umění
v Galerii Františka Drtikola v Příbrami, bavili se na Festivalu vín v Mníšku pod Brdy a
obrovským zážitkem byla akce Montmartre v Tejnce na pražském Břevnově. Tyto aktivity by však nebyly ničím bez všudypřítomného neformálního povídání, při kterém dlouhodobé
členky KUS žen i další účastníci výměny oprášili své znalosti cizích jazyků. Občané Tonnerre
byli také přivítáni na dobříšské radnici. O přijetí se postarala místostarostka a pravidelná
účastnice výměn Petra Neubergerová. Předání zkušeností spojených s vedením města a
komunální administrativou bylo poučné, chvílemi i zábavné. Je však škoda, že si pan starosta Vacek nenašel čas na toto odpoledne ani na závěrečnou večeři. Tím spíše, že šarmantní starostka města Tonnerre paní Dominique Aguilar vážila cestu téměř 1 000 km dlouhou.
Výměna s městem Tonnerre je jediná funkční v našem městě. Vždy záleží na aktivitě obyvatel a radnic obou měst, ochotě se potkávat a spolupracovat. V tomto případě se dobříšští občané snažili a loučení bylo vřelé. Je tedy třeba poděkovat více než desítce lidí, kteří se na organizaci podíleli, každý podle svých možností: někdo vařil, jiný tlumočil, někdo ubytoval či pohostil, další využil svých znalostí. Všichni se obohatili o zkušenosti z jiné kultury a naučili se dívat na svět trochu jinak. To je cílem všech výměn a věřím, že město Dobříš udělá více pro to, aby se stalo městem otevřeným, se zkušenostmi z jiných koutů Evropy.

Veronika Holíková