Již tradičně se v sobotu 28. října 2017, na Den vzniku samostatného československého státu, uskuteční 4. ročník slavnostního pochodu na Čtyřmezí.

Dobříšský pěší průvod, ve kterém bude nesen městský prapor, vyjde v 9 hodin od městské radnice. Před samotným pochodem bude položen věnec u pomníku padlým v 1. světové válce na Mírovém náměstí u příležitosti oslav Dne vzniku samostatného československého státu.
Trasa pěšího dobříšského průvodu bude začínat na Mírovém náměstí, půjde se přes sanatorium a dále pak po žluté turistické značce až na Čtyřmezí (Kuchyňské sedlo). Délka této pěší trasy je cca 15 km tam i zpět. Méně fyzicky zdatní či rodiny s dětmi mohou dojet autem na parkoviště pod Studeným vrchem. Odtud půjdou po červené turistické značce až na Čtyřmezí. Tato trasa je dlouhá celkem 6 km.
Pro cykloturisty je připravena trasa v délce 18 km, odjezd je v 10 hodin z parkoviště u radnice města Dobříše.
V cíli vás čeká od 12 hodin setkání s ostatními třemi obcemi (Hostomice, Rosovice a Buková), krátký kulturní program s vystoupením Dobříšského pokleslého orchestru lidových nástrojů a občerstvení.

Nikol Sevaldová, redakce DL

Léto skončilo a přišel čas ohlédnout se, co jsme na správě majetku zvládli vylepšit a dát do pořádku.
Jak asi většina čtenářů již zaznamenala, během léta jsme se pustili do parčíku u sokolovny. Odstranili jsme nevzhledné křoví a naopak doplnili více než 10 laviček. Oslovili jsme předsedy bytových družstev, kterým jsme na společném setkání nastínili náš plán „revitalizace vnitrobloků”, tedy veřejného prostranství mezi jednotlivými bytovými domy v oblasti ohraničené ulicemi Plk. Petroviče, Žižkova, Čs. armády a Mírovým náměstím. Bude záležet i na nich, zda v tomto prostranství město umístí lavičky či posezení či umožní pěstování bylinek či kytiček jednotlivými nájemníky bytových domů.
Zmizet by naopak měly některé nebezpečné pozůstatky dřívějších dob, které již dosloužily a náhradou za ně by měla prostranství doplnit třeba právě zmíněná vybavení.
Po zprovoznění nového Rákosníčkova hřiště nám vyvstal problém s jeho umístěním na slunci a jeho koncepcí bez zeleně uvnitř hřiště. Díky tomu zde chybí tolik potřebný stín poskytující ochranu před úpalem našim nejmenším. Bylo by škoda, aby nové hřiště sloužilo jen v době nepřízně počasí. Město proto dosází okolo plůtku hřiště zeleň a zvážíme i doplnění určité vhodné formy zastřešení alespoň části hřiště.
Musím vyzdvihnout zásluhu zastupitele pana Filipa Kahouna, který inicioval zakoupení prvních workoutových prvků v Dobříši. Tato sestava na venkovní cvičení, sestávající z hrazdy a posilovací lavice, je umístěna na plácku u „Kafilerky” směrem do Brodců. Takže si určitě přijďte do Brodců zacvičit. A pokud namítáte, že je to „z ruky”, možná vás potěší to, že příští rok se budete moci těšit na další workoutovou sestavu poblíž Větrníku.
Na závěr si ale neodpustím své obvyklé apelování na to, abyste neničili majetek města a k úctě k majetku nabádali i své děti. Je velmi smutné, že týden po instalaci laviček u sokolovny jsme již museli jednu opravovat. Určitě bychom pro vynaložené finanční prostředky našli jiné uplatnění!
Přeji vám krásný slunečný podzim.

Ing. Markéta Čermáková, MBA, radní pro bezpečnost a správu majetku města

Přijďte si nakoupit čerstvé regionální potraviny, poslechnout si příjemnou hudbu a užít si skvělou atmosféru, která na každém trhu panuje.

Říjnový trh se koná v sobotu 14. 10. od 8 hodin na dobříšském tržišti za Kopáčkovým domem. Těšíme se na vás!

Pavel Bodor, tel.: 731 266 464, e-mail: pavel.bodor@dokas.cz
Nikol Sevaldová, tel.: 721 708 808, e-mail: trhy@mestodobris.cz

„Jak byste rozvíjeli Dobříš?“ položil přítomným občanům otázku jeden ze zastupitelů na veřejném zasedání ZM 12. 9. 2017. Občané se zde totiž opět snažili apelovat na záchranu kvalitní orné půdy v lokalitě Úvozová a Ke Bzdince, určené k výstavbě 35 rodinných domů.
Platný územní plán města Dobříše z r. 2010 uvádí, že pro zachování stávajícího charakteru menšího města je třeba vytvořit podmínky pro 10 000 obyvatel. V r. 2010 bylo v Dobříši trvale přihlášeno celkem 8 400 obyvatel. Aktuální údaje z června 2017 uvádí, že v Dobříši je již evidováno 8 920 obyvatel. Avšak podle odhadu místostarosty Hadžegy v Dobříši trvale bydlí o 1 000 až 2 000 obyvatel více (DL 9/2017).

Kolik je ještě potřeba v Dobříši postavit rodinných domů, aby zůstal zachován stávající charakter menšího města do 10 000 obyvatel?

Vaše odpovědi můžete zasílat zastupitelům na adresu zastupitele@mestodobris.cz.

Rozvoj Dobříše nad 10 000 obyvatel je totiž nežádoucí, jak konstatuje i územní plán. Dosažení limitů infrastruktury města je již dnes patrné v mnoha oblastech. Například nedostatečné kapacity škol a jídelen, chybějící místa u lékaře, nedostatek vody v letních měsících a další. Trvale udržitelný rozvoj města přeci nespočívá v nekonečné výstavbě nových rodinných domů, ale především ve vytváření podmínek pro kvalitní život stávajících obyvatel. K tomu patří i ochrana zelených ploch ve městě a v jeho bezprostředním okolí, jako je pole pod Bzdinkou.

Pavel Svoboda

U příležitosti 20. výročí provozování Masarykova sanatoria společností MEDI HELP jsme se rozhodli oslovit pány ředitele, prim.  MUDr. Pavla Kuřete a prim. MUDr. Jana Štorka, ke krátkému rozhovoru.

Jak se společnost MEDI HELP k provozování sanatoria dostala?

1. 3. 1990 jsem začal pracovat jako lékař v Domově penzionu Dobříš, který byl o dva měsíce později začleněn do OÚNZ Příbram a o šest měsíců později transformován na léčebnu dlouhodobě nemocných. V roce 1992 byla zahájena privatizace zdravotnických zařízení. MEDI HELP, s. r. o., ve které jsem byl jedním z jednatelů, podala privatizační projekt a 31. 8. 1997 byla privatizace Masarykova sanatoria úspěšně dokončena.

V jakém technickém stavu jste sanatorium přebírali?

Budova sanatoria nebyla v dobrém stavu. Stavební úpravy z poloviny 70. let byly spíše kosmetické. Například si pamatuji, že nové obložení místností obkladačkami bylo provedeno na starý vodovodní řad. Do budovy silně zatékalo. Uhelná kotelna byla vzdálena 300 m od hlavní budovy – tepelné ztráty byly vysoké až 50 %, topný kanál se neustále opravoval. V dezolátním stavu byl přívod vody ze studní v Trnové. Komfort pacientů i personálu byl řešen pouze dvěma toaletami na jedno patro s jednou společnou sprchou pro všechny. Přístrojové vybavení v kuchyni a prádelně a jeho připojení bylo životu nebezpečné.

Jaké byly začátky vašeho řekněme podnikatelského úsilí?

Začátky provozování sanatoria naší společností byly opravdu těžké. Po celou dobu privatizace se prováděly pouze nejnutnější opravy sloužící k udržení provozu zařízení. Nejprve jsme opravili střechu, věnovali se rekonstrukci kuchyně a prádelny, byly provedeny stavební úpravy v původní kotelně uvnitř objektu s přechodem vytápění na jiné médium. Neustále jsme byli v platební tísni – spláceli jsme úvěr, který byl v té době získán za velmi nevýhodných podmínek, pokud si správně pamatuji tak za 20% úrok. Po splacení úvěru jsme veškeré stavební úpravy zaměřili na zlepšení komfortu pacientů a personálu (příslušenství na všech pokojích pacientů, hygienické místnosti pro personál). Provedli jsme rekonstrukci rehabilitace, zateplení budovy, rekonstrukci vrátnice, rekonstrukci přívodu vody ze studní. Obnovili jsme přístrojové vybavení, investovali do výpočetní techniky a mnoho dalšího.

To, co mi tady vyprávíte, se mi zdá až neuvěřitelné. Jak jste to dokázali?

Přísnou fiskální politikou, kombinovanou s odpovědným výběrem dodavatelů, kde hlavním kritériem nebyla pouze cena, ale hlavně kvalita odvedené práce. Snažili jsme se vždy zajistit provoz vlastními silami. Chtěl bych zdůraznit tu skutečnost, že veškeré investiční a rekonstrukční práce jsme realizovali pouze z vlastních (ušetřených) finančních prostředků nebo krátkodobých půjček či leasingů, bez jakékoli dotační podpory, ať již ze zdrojů Evropské unie, nebo zdrojů státních či obecních.

Jaká je odborná náplň vašeho zdravotnického zařízení?

Geriatrie – jedná se o samostatný lékařský obor, specializovaný na choroby vyššího věku. Odlišná je diagnostika i léčba.  Důležité je rozpoznání geriatrických rizik. Zhoršená funkce orgánů i snížená funkční orgánová rezerva vyžaduje odlišný přístup k pacientovi. Nechci se vytahovat, ale licenci České lékařské komory pro geriatrii mají v okrese Příbram pouze dva primáři Masarykova sanatoria. Nutností je koordinovaná týmová péče – lékařská, ošetřovatelská a rehabilitační, s akceptováním sociální povahy nemocí. Smyslem naší práce je znovunabytí soběstačnosti klienta a jeho začlenění zpět do společnosti. Pro dosažení těchto cílů mimo jiné podporujeme a investujeme do vzdělání všech kategorií našich zdravotnických pracovníků.Působení a řízení takto specializovaných zdravotnických útvarů je nadregionální. Nedovedu si představit jiný model.

Vztahy, spolupráce s městem Dobříš?

Musím podotknout, že Masarykovo sanatorium po celou dobu své existence (v roce 2018 oslavíme 80. výročí vzniku) nikdy nebylo provozováno městem Dobříš. Těšíme se vynikající spolupráci se zdravotnickým personálem Střediska zdraví, s. r. o., a spolupracujeme s firmami na Dobříši, ve kterých má město Dobříš určitý obchodní podíl. Pokud se ptáte na úzký vztah k radnici a k jejím představitelům, pak musím odpovědět, že takový nemáme.

Budoucnost Masarykova sanatoria – plány?

Geriatrický index* se neustále zvyšuje a potřeba geriatrické péče bude neustále vyšší. Masarykovo sanatorium čeká několik dalších rekonstrukcí a oprav, ale jeho hlavní prioritou budou investice do lidských zdrojů. Našim zaměstnancům se budeme i nadále snažit výrazně vylepšit a zpříjemnit jejich pracovní podmínky a finančně ohodnotíme každé zvýšení kvalifikace. Práce v LDN je psychicky i fyzicky velmi náročná a zavedení takových opatření, které práci našemu personálu ulehčí, bereme jako samozřejmost. Budeme se i nadále snažit o kvalitní spolupráci s ostatními zdravotnickými i sociálními subjekty na všech úrovních.

* Podíl lidí starších 60 let k podílu lidí do 15 let. V 50. letech minulého století byl cca 0,6 a v současnosti je cca 2,0.