V minulém čísle DL jsem popisoval, jak se díky našim místostarostům T. Vokurkovi (ODS) a J. Rombě (STAN), kteří jsou zároveň krajskými zastupiteli, zdraží od nového roku jízdné v hromadné dopravě všem Středočechům o 30 %. Na zářijovém zastupitelstvu kraje dostali šanci na reparát, ale ignorovali argumenty, že to může být citelný zásah do rodinných rozpočtů a velký problém zejména pro středně a nízkopříjmové rodiny se studenty dojíždějícími do škol. Ignorovali argument, že začne více lidí používat auta, což bude mít negativní vliv na životní prostředí. Paradoxem je, že krajskou radní pro životní prostředí je právě místostarostka J. Romba, která by měla za každý krůček k jeho zlepšení bojovat, ale v praxi dokázala, co je její prioritou. Stačilo, aby jen ona sama pro návrh na zvýšení jízdného nehlasovala a téměř jednomu a půl milionu Středočechů by zůstalo zachováno jízdné v současné výši i v příštím roce. Paní Romba ale zvolila stranickou disciplínu a životní prostředí hodila přes palubu.

O asociálnosti nejtěsnější většiny STAN a SPOLU na kraji svědčí i to, že nepodpořila slevu na jízdném ve vlacích a autobusech pro studenty, válečné veterány a seniory, přestože už existují ve většině krajů. Z hlediska krajského rozpočtu by šlo o „drobné“, ale koalice si vždycky prosadí jen svoji bez ochoty jednat o jiném řešení či kompromisu. Stejný styl jednání nám bohužel uplatňují naši místostarostové (Vokurka a Romba) se starostou Svobodou i na Dobříši. Ke škodě nás všech.

Čekají nás volby do Poslanecké sněmovny a za rok ty komunální. Přijďte prosím všichni k volbám a volte změnu k lepšímu.

Tomáš Helebrant, zastupitel

Na louce vedle domova pro seniory rychle vyrůstá nové soukromé zařízení Alzheimercentra. Pro to, aby byla stavba dokončena co nejdříve, požádal investor o výjimku z „rámusové“ vyhlášky, která omezuje používání hlučných strojů jako sekačky, pily a podobně o sobotách jen na dobu od 8 do 11.00 hodin tak, aby mohl používat hlučnější techniku až do 17.00 hodin, a to do března 2026. Občasné zvýšení hlučnosti by nemělo obyvatele přilehlé ulice Za Poštou příliš obtěžovat. Jen snad měl investor občany o svém záměru informovat sám a předem. Výjimka byla bez problému schválena. Měl jsem ale důvodnou obavu, že se tak nestane, pokud budou koaliční zastupitelé měřit všem stejným metrem, který sami nastavili. Nedávno totiž také slušně požádal o výjimku jeden novomanželský pár, aby mohl zakončit svůj svatební den v zámecké zahradě několikaminutovým ohňostrojem. Koaliční zastupitelé ale žádost svatebčanů zamítli s odůvodněním, že by se jednalo o nebezpečný precedens. Upozornil jsem tedy na dvojí metr při rozhodování o výjimce pro stavbu, ale hned jsem byl poučen, že toto je jiný případ a nedá se srovnávat desetiminutový ohňostroj dvě stě metrů od obytných budov s půlročním hlukem každou sobotu hned vedle nich. To je pravda. Zase jsme si všichni rovni, jen někteří jsou si rovnější. Když pak jeden kolega poznamenal, že až se tu bude stavět další Alzheimercentrum, bude zase pro, musel jsem se ozvat.

Už tu totiž takové zařízení mohlo stát a sloužit všem, i méně majetným lidem. Středočeský kraj ho ještě v roce 2021 plánoval vybudovat na straně Staré Huti v lokalitě Krásný život. Nový domov pro seniory a osoby s Alzheimerovou chorobou za čtvrt miliardy korun, moderní komplex pro 100 až 150 klientů. Projekt měl už zajištěné financování, jenže plán padl. Důvod? Starosta Svoboda a místostarosta Vokurka, sdělili kraji, že v Dobříši plánuje stavět Domov Alzheimer soukromý investor, což oni podporují. A kraj se rázem stáhl. Radní, mimochodem kolega našeho místostarosty z klubu zastupitelů ODS na kraji, pak přidal šokující zdůvodnění: „Nemá smysl vytvářet konkurenci.“
Krajský projekt, který by nabídl dostupné služby pro rodiny s běžnými příjmy, je tak nenávratně pryč. Ustoupil soukromému zařízení, kde náklady za ubytování a stravu činí cca 50–55 tisíc Kč měsíčně. Částečně jsou hrazeny příspěvkem na péči (880 – 23 000 Kč dle stupně závislosti) a zbytek hradí klient ze svých prostředků. K tomu je nutné připočíst další výdaje, jako jsou léky, osobní nákupy a fakultativní služby. Viz např. https://www.senior-komplex.cz/cenik/.

Jak vše proběhlo, se lze dočíst v tisku ze září a listopadu 2021.
https://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/krasny-zivot-u-dobrise-kraj-chce-vybudovat-novy-duchodak-20210908.html
https://www.pribram.cz/clanek/stredocesky-kraj-chce-postavit-v-dobrisi-domov-pro-seniory/20640/
https://www.pribram.cz/clanek/stredocesky-kraj-upustil-od-vystavby-domova-pro-seniory-v-dobrisi/21291/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/stredocesky-kraj-upustil-od-vystavby-domova-pro-seniory-v-dobrisi-180518

Jan Procházka, zastupitel

Od února bojovali občané Dobříše za zachování budovy čp. 66 se služebnou policie a původními 9 byty pro občany. Více jak 500 jich podepsalo petici. Na mimořádném zastupitelstvu uvedli nezávislí odborníci i veřejnost řadu argumentů o absurditě bourání v jádru zdravé budovy. Čtyřikrát projednala rada města výzvy opozičních zastupitelů, aby zastavila demolici alespoň do doby vydání stavebního povolení na novou dřevostavbu. Všechny výzvy ovšem rada i zastupitelé zvolení za ODS, STAN a KDU-ČSL smetli. V této zvláštní harmonii pokračoval starosta Svoboda tak, že bez odkladů 22. 4. 2025 podepsal smlouvu na demolici. Rozsudek byl neprodleně vykonán. Je větší důkaz pohrdání občany a opozicí? A výsledek? Máme na dobříši „Ground Zero“! A ještě dlouho bude, protože dosud, na konci září, ještě nebyla podána ani žádost o stavební povolení!

Zůstává otázkou, v čí prospěch, s jakou motivací vedení města tak neoblomně jednalo, vždyť se zvedla taková vlna odporu. V zájmu Dobříše, občanů a v souladu se slibem zastupitele to určitě nebylo.

Odpůrci bourání nebyli lhostejní k hospodaření města, proto obstarali na vlastní náklady mimojiné znalecký posudek o stavu a ceně budovy. Staticky byl dům na jedničku, opotřebení dalších konstrukcí bylo odpovídající věku. Nebyl problém uvést dům do stavu hodného 21. století. V našem rozpočtu rekonstrukce nechybí nic z technologií, které jsou plánovány pro dřevostavbu.

Autorizovaný inženýr předal 5. května nový odhad ceny rekonstrukce – podle zadání a parametrů jako odhad pořízený městem. Nový odhad, který počítal i se značnou rezervou, byl utvořen podle studie s 12 byty (náročnější varianta): stála by kolem 30 milionů, o 20 milionů méně, než byl odhad používaný p. Vokurkou a stále o několik milionů méně než cena za demolici a novou dřevostavbu jen o 3 malých bytech určených předně pro PČR.

Odhad byl osobně předán panu starostovi 5. května, rada města na jednání 6. a 7. 5. však nezohlednila ani nový odhad, ani zásadní informaci podanou panu starostovi dne 25. 4., že památkáři novovostavbu neschválí v podobě, jak ji arch. Šimek na podzim 2024 navrhl, ale ke konzultaci památkářům předal až v březnu 2025 – to měl již odevzdat další stupeň dokumentace (DSP) za milion korun z rozpočtu města. Rada mohla ještě demolici zastavit, ale i přes znalost nových informací tak neučinila a nese plnou odpovědnost za újmu způsobenou městu a jeho občanům – 30 milionů, což je hodnota 9 bytů, o které město přišlo.

Miloslav Vodička,
petice STOP DEMOLICI

Znáte ten pocit, když jste někde jinde, než jste nejspíš měli být? Ve čtvrtek 11. září se konalo zasedání zastupitelstva naší village.

Poslouchám přenos alespoň na hřišti, nemám dnes opět hlídání pro drobotinu, nezahustím tedy davy veřejnosti v sále. A tak tu svírám mobil jako posvátný amulet u ucha a snažím se porozumět dětským hlaholem přerušovanému přenosu. Občas nevěřím vlastním uším, které hřiště je které. Zaznělo něco i o Krásném životě, no kdo by si ho nepřál… Kupodivu nepřál. Ale závěr zasedání? To je totální úlet. Pusťte si ho ze záznamu, kam se hrabe nedávný případ s mikrofonem ve sněmovně. Jeden z aktérů odporu proti demolici čp. 66, opoziční zastupitel, velmi racionálně a věcně argumentující pan dr. Procházka, je ostře nařčen ze lží koaličními zastupiteli. Snad pro to hořké kilo pravdy, které si ten den od něj musela už koalice zhltnout. Prý si vymyslel, že jsme se skládali na podklady pro naši snahu zabránit demolici bývalé služebny Policie ČR, když jsme i jako veřejnost žádali alespoň odložení demolice do doby vydání povolení pro novostavbu, nebo alespoň připuštění nenáročného kulatého stolu, kde by se otevřeně revidovaly podklady pro rozhodnutí o demolici nezávislými odborníky.

Vážení, jako jedna z těch, kdo podklady buď spolupořizoval, viděl anebo předával, kdo jednal i na jejich základě, kdo byl u některých jednání a sám komunikoval s různými experty, potvrzuji, že pan zastupitel Procházka hovořil pravdu a nic než pravdu. Skládali jsme se na vše skutečně jak předci na Národní divadlo. Bez nároku na úhradu čehokoli, ve svém čase a s jediným ziskem – že někteří sousedi se nám vyhýbají, protože jsme jim zkazili iluze o vedení města. Ale to nebyl náš záměr, chtěli jsme jen otevřít transparentní jednání o té budově.
Ještě jednou moc díky každému, kdo přispěl, ať už podpisem, nebo kačkou, nebo prostou účastí. Ta energie se neztratí, ač dům jest mrtev.
A kdybyste je někdo chtěl vidět, ty naše podklady, klidně i na ně sáhnout jako kdysi nevěřící Tomáš (na posledním zastupitelstvu hlavně nevěřící Karel), dejte vědět, moc rádi vám je zprostředkujeme i s harmonogramem, kdy se co stalo a o čem se jednalo.

Lenka Laštovková

Volby nás čekají v brzké době do Poslanecké sněmovny a za rok do samospráv (městské a obecní úřady). Myslím, že učitelé občanské výchovy a společenských předmětů mají možnost prakticky i teoreticky učit žáky a studenty o možnosti zvolit si své představitele, kteří pak budou rozhodovat o vývoji našeho státu a měst, obcí.

Volení svých zástupců není jednoduché. Mnohokrát záleží na informacích, slibech, nabídkách, i trochu „hraní role“ kandidátů, jejich veřejném vystupování a zájmech jednotlivých občanů, kteří mohou svým hlasem rozhodnout, co bude další 4 roky.

Při volbách se mi nejvíce vybaví učivo mediální výchovy ve školách. Někdy mě napadne, jak učit děti, žáky a studenty práci s daty, informacemi, které se k nim dostávají různou cestou, u nich zvláště z online prostoru. Společnost, ve které často zapomínáme na papír a tužku, si neuvědomuje, že mezi námi je skupina občanů, kteří odmítají, nemohou věkem, zdravotním stavem i schopnostmi, s daty a informacemi podávanými online sítěmi pracovat. Často se s nimi setkávám. Co jim poradit a jakou informaci jim předat?

Když jsou informace podávány převážně jedním způsobem (online prostor, facebook, whatsapp), upravené k obrazu svému, využívající jen určitá slova, co nám v současné době často dodává umělá inteligence (AI), a jež jsou podporovány různými daty získanými od lidí z celého světa za mnoho let a uloženými v datových centrech po světě. Pak by se nám měla objevit otázka: „Co je a co není pravda?“ Kdysi dávno nám říkali, co je psáno, to je dáno. Při každodenním setkávání s lidmi si občas říkám, kde to četli, kdo jim to řekl nebo neřekl, kdy a jak se informace podala a pak se ztratila. Říká se „opakování matka moudrosti“.

Chceme-li si říkat, že jsme se rozhodli, jak nejlépe jsme mohli, bylo by dobré předkládat a pamatovat si data, údaje a informace z různých zdrojů, pracovat s nimi. Každý z nás má svou pravdu a je na něm, jak přesvědčí ostatní.

Mgr. Eva Burešová, zastupitelka