Město Dobříš zpracovává přehled zájmových aktivit pro školní rok 2024/25. Nabízíte zájmovou činnost pro děti a mládež a jste spolek či jednotlivec, se kterým ještě nespolupracujeme? Kontaktujte do 9. srpna 2024 Šárku Krůtovou na e-mailu krutova@mestodobris.cz.

Za město Dobříš Šárka Krůtová, koordinátorka projektu
Dobříš – Zdravé město a místní Agenda 21

Vážení spoluobčané, dovolte, abychom s vámi sdíleli své pochybnosti ohledně povinného zálohování PET lahví a plechovek. Obáváme se, že tato iniciativa povede ke zvýšení poplatku za odpadový systém obce, že vám přinese více starostí, z kapes každoročně vytáhne nějakou tu stokorunu a přírodě to s velkou pravděpodobností vůbec nepomůže, ba naopak. Jak je tohle všechno možné?

Odpadky patří na sběrný dvůr, ne do obchodu!

Princip zálohování je prostý. Při nákupu nápoje zaplatíte navíc zálohu 4 Kč, kterou vám při vrácení nepošlapaného obalu zase vrátí zpět.
Ve větších obchodech budete moci PET lahve vrátit prostřednictvím automatů, v menších prodejnách od vás obaly převezme prodavačka.
Je s podivem, že je v dnešní době místy až přehnaných hygienických nároků vůbec myslitelné, aby prodavačka od zákazníků přebírala odpadky a průběžně mezitím například krájela uzeniny.

Zálohování PET lahví je hrozba pro třídění zbylých plastů!

Častým argumentem pro zálohování je zahraničí. Když to funguje jinde, proč by to nefungovalo u nás? Problém tkví v míře třídění odpadů. Kdybychom byli v roce 1994, kdy třídění odpadů bylo v plenkách, dávalo by zálohování PET lahví skutečně smysl. Proč má na skládce končit nejlépe recyklovatelný materiál? Pokud neexistuje žádný systém separace odpadů, je zálohování na místě. V roce 1994 se zálohování PET lahví v ČR neujalo a díky tomu se začal rozvíjet současný systém třídění odpadů, který ze skládek neodklání pouze PET lahve ale i jiné plastové obaly. Zavedení povinného zálohování PET lahví v době, kdy máme v třídění odpadů jedny z nejlepších výsledků v Evropě, není moudré! V rámci odborné veřejnosti panují obavy, že vyjmutí PET lahví ze stávajícího obecního systému třídění odpadů povede k vyšší míře skládkování zbylých plastů.

„Zjednodušeně řečeno, když PET lahve půjdou ze žlutých kontejnerů do obchodu, hrozí, že nemalá část zbylých plastů skončí na skládce odpadů.“

Svozové společnosti nejsou ekologičtí nadšenci, ale ekonomický subjekt generující zisk. Co se může stát, když se svoz vytříděného plastu svozové společnosti finančně nevyplatí? Doprava na dalekou třídící linku je nákladná, a tak vytříděné plasty pravděpodobně v menší či větší míře skončí na skládce. Pokud ze žlutých kontejnerů zmizí PET lahve, které jsou nejcennějším materiálem z tříděných plastů, jdeme takovýmto „optimalizacím“ nákladů naproti. Díky zálohování PET lahví se dá tedy očekávat, že spousta zbylých vytříděných plastů tudíž skončí na skládce, čímž veškerá snaha občanů o ekologii vezme za své.

Zálohování PET lahví nejspíš zvýší poplatek za odpady!

Všechny svozové společnosti se nechovají neurvale, a dokonce i respektují pravidla. Nicméně ekonomika je neúprosná, a když díky zálohování PET lahví z kontejnerů zmizí ta nejcennější surovina, jaké možnosti má svozová společnost, nechce-li utržit ztrátu? Jediné legitimní řešení je zdražit služby zákazníkům. Díky zálohování PET lahví obcím tedy hrozí zdražování služeb za svoz vytříděných plastů. Nemějte to zastupitelům za zlé, ale obec, která chce jednat s péčí řádného hospodáře, musí tuto skutečnost promítnout do poplatku za svoz odpadů a bohužel ho musí občanům zvýšit.

Sešlápnutá PET lahev je ekologičtější!

Vždy platilo pravidlo, že sešlápnutá PET lahev je ekologičtější, protože se nespalují pohonné hmoty pro svoz vzduchu. Jedna nesešlápnutá PET lahev zabere při svozu stejné místo jako 3 sešlápnuté. Další opomíjenou otázkou je prostor v domácnostech pro skladování nepošlapaných PET lahví. Nemůže se stát, že v bytech už nebude místo na třídění zbylých plastů? Obava, že vzduch z nepošlapaných PET lahví sníží míru separace zbylých plastových obalů, je zcela na místě. Sešlápnutá PET lahev a dalších 10 jiných plastových obalů vytříděných do žlutých kontejnerů je bezesporu pro přírodu přínosnější než jedna nesešlápnutá do obchodu vrácená zálohovaná PET lahev.

O PET lahve, které se nevrátí do obchodů, se bude muset postarat obec, přičemž to nezaplatí nikdo jiný než občan.

Další velkou ekonomickou kaňkou zálohového systému jsou nevyplacené zálohy. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že při nabíhání systému záloh se přibližně 20 % PET lahví nevrátí do obchodu, resp. nebude lidem vrácena jejich záloha. Ta by měla v součtu činit přibližně 1,44 miliardy Kč. Byť se předpokládá, že drtivá většina PET lahví s nevyplacenou zálohou skončí v odpadovém systému obce, obcím má být z tohoto balíku peněž přiznáno jen 15 %, tj. 216 milionů Kč. Zbytek 85 %, tj. 1,22 miliardy Kč si operátor záloh nechá na provoz zálohového systému. Podtrženo, sečteno – občan zálohový systém PET lahví zaplatí dvakrát. Zaplatí svoz odpadu prostřednictvím poplatku za odpadový systém obce, ve kterém skončí PET lahve s nevyplacenou zálohou, přičemž z nevyplacené zálohy se k lidem vrátí zpět jen 15 % z původní zálohy.

Zálohování PET lahví řeší jen zlomek odpadků pohozených v přírodě!

Přírodu máme jenom jednu a tu musíme chránit za každou cenu. Kdyby se v přírodě povalovaly pouze PET lahve, může být jejich zálohování skutečným lékem na daný problém. Bez nadsázky by se dalo použít přirovnání, že zálohování PET lahví je jako léčba rakoviny nosními kapkami. Ano, pomůže to, ale problém to neřeší!

Princip zálohování obalů je v jádru správný! Bohužel předkládaná forma záloh PET lahví je spousta vyhozených peněz a úsilí občanů téměř pro nic!

Dát odpadům hodnotu, aby s nimi bylo efektivně a ekologicky naloženo, je jistě správný směr. Nicméně by se mělo jednat o komplexní řešení, které bude skutečně smysluplné. Zálohování by mělo být aplikováno na odpady jako na celek, mělo by využít a rozvíjet desítky let budovaný odpadový systém obcí a hlavně by nemělo lidem neadekvátně přidávat práci a tahat peníze z kapes.

Kateřina Rambousková
ve spolupráci s NAŠE ODPADKY, z. s.

V červnovém čísle Dobříšských listů vyšel článek pana Petra Kadlece a paní Zory Rysové. V článku je čtenářům podsouváno, že město o záchranu mostu dostatečně nebojovalo. Dokonce autoři píší o jakémsi podvodu na občany našeho města. Jaká je však skutečnost?

Most je v majetku Středočeského kraje, stejně jako silnice 2. třídy, která přes něj vede. Středočeský kraj, přesněji jím zřizovaná organizace Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje (dále jen KSÚS), je tedy investorem i tím, kdo o stavbě primárně rozhoduje, kdo zadává projekt, soutěží dodavatele a kdo jedná s památkovým úřadem. Město je pouze účastníkem řízení.

Na základě průzkumu počítal investor v původní variantě s celkovou demolicí mostu a stavbou nového – železobetonového. Díky aktivitě okrašlovacího spolku a dalších občanů v lednu 2020 podpořilo zastupitelstvo města Dobříše jednomyslně prohlášení mostu za kulturní památku. Zastupitelé přitom zohlednili petici, kterou podepsalo 578 signatářů, z toho 255 občanů města. V září 2020 Ministerstvo kultury prohlásilo most za kulturní památku. Investor musel nechat projekt přepracovat. Již při přípravě projektu upozorňovali zástupci projekční kanceláře, že kompletní rekonstrukce mostu bude obtížná. Podle provedené diagnostiky byl most ve velmi špatném technickém stavu. Na základě jednání zástupců KSÚS, města, památkářů i okrašlovacího spolku v březnu 2022 byla zvolena takzvaná varianta 2, která počítala s šetrnou rekonstrukcí mostu. Ta spočívala v postupném odebírání lícových kamenů pilířů a kleneb a v jejich číslování pro zpětné osazení. Tento projekt získal stavební povolení a zhotovitel zahájil v září 2023 rekonstrukci. Bohužel se po zahájení prací ukázalo, že skutečný technický stav mostu je ještě horší, než se dalo z diagnostické prohlídky i vizuální prohlídky předpokládat. Most nedržel pohromadě, bylo v něm velké množství uvolněných kamenů, a navíc základy pilířů nejsou dostatečné hluboké a pevné. A to i v té části, která měla zůstat zachována. Pro očekávanou zátěž těžké nákladní dopravy a požadovanou životnost nešly původní prvky pilířů kromě lícových kamenů využít. Není se co divit, vždyť před 200 lety se mosty stavěly pro kočáry a koňské povozy, ne pro kamiony. Navíc při místních povodních, kdy průtok korytem potoka pod mostem je na hranici jeho kapacity, by hrozilo nebezpečí podemletí pilířů a zřícení mostu. Proto byla stavba loni v říjnu dočasně přerušena s cílem najít takové řešení, které by respektovalo ochranu památky a zároveň zachovalo užitné vlastnosti, které jsou od mostu na hlavní silnici požadovány. Proto KSÚS objednala přepracování projektu. Ke změně se vyjádřily potřebné dotčené orgány, mimo jiné i Národní památkový ústav. KSÚS jako investor podnikl veškeré kroky k zachování původní konstrukce mostu, bohužel však nebylo možné zachovat původní části v předpokládaném rozsahu. Nová železobetonová konstrukce bude obložena kamenem, a tím bude zachován historický ráz mostu, který do katastru našeho města patří. V březnu letošního roku byly práce obnoveny. Pokud vše půjde hladce, na mostě bude obnoven provoz do konce tohoto roku. Zprovoznění mostu na hlavní příjezdové komunikaci je zajisté v zájmu všech občanů nejen města, ale i kraje. Most bude zachován v historické podobě, navíc však s dostatečnou nosností pro současnou automobilovou dopravu. Tomu odpovídá i plánovaný asfaltový povrch. Na mostě bude instalován i podstavec pro návrat sochy sv. Jana Nepomuckého. Po dokončení bude břehy Pilského potoka spojovat krásný most s technologií 21. století, který má historický ráz a splňuje požadavky na užívání nás všech.

Závěrem bych chtěl všem občanům poděkovat za trpělivost, se kterou zvládají dopravní omezení, které takovéto stavby provázejí. Věřím, že po brzkém dokončení bude most po dlouhé generace sloužit svému účelu.

Pavel Svoboda,
starosta

Léto v Dobříši letos zahájil Summer fest, který představil nejen širokou škálu hudebních žánrů, ale také pohodovou atmosféru, relaxační zónu a skvělé gastronomické speciality.

Letošní linie Summer festu Dobříš představila čtyři skvělé hudební skupiny, které přinesly své jedinečné styly a energii. Na festivalu vystoupily kapely Absolutní neklid, Xavier Baumaxa, Zooblasters a Wocaties Band, které předvedly širokou paletu žánrů od punku přes folk, reggae až po rock’n‘roll a disco.

„Nabídka byla tak pestrá, že si mohl vybrat opravdu každý. Ať už jste fanouškem alternativy, akustických písní, nebo tanečních hitů, Summer fest Dobříš vám nabídl to pravé,” uvedl ředitel kulturního střediska Marek Hájek, který stál za organizací festivalu.
Kromě skvělé hudby nabídl festival také pestrý program plný dalších aktivit. Návštěvníci mohli relaxovat v chillout zóně s DJ Sunpajou, ochutnat lokální gastronomické speciality nebo si dát osvěžující drink. Tato jedinečná kombinace hudby, jídla a pohody vytvořila atmosféru, kterou si návštěvníci užili naplno.

„Letos jsme chtěli udělat něco jiného a myslím, že se nám to povedlo. Myslím, že Summer fest Dobříš přinesl něco nového a jedinečného, co návštěvníci ocenili,” dodal Hájek.
Počasí letošního Summer festu bylo milostivé. Déšť se spustil až v polovině vystoupení poslední kapely, a tak si akci mohli všichni návštěvníci skvěle užít.

Zpracovala DH, foto: Karolína Šejnová