Tentokrát se ve vzpomínce pana Josefa Synka vracíme k založení organizace Junák v roce 1927:
V květnu 1927 v lese u Altánu byl na ustavujícím sněmu založen 7. kmen československé obce Junáků, který nesl název „Jarost“. Zakládajících členů bylo 12 a přítomno bylo také13 hostů. Současně byla zvolena kmenová rada. Vůdcem kmene se stal Josef Synek, zástupcem Josef Kumpera z Dobříše, zapisovatelem Václav Petřina, jeho zástupcem Jindřich Kozohorský a hospodářem Antonín Pecka. Stanovy kmene byly schváleny Zemskou správou politickou v Praze 29. 3. 1928. Výlohy s ustanovením kmene byly na tehdejší dobu poměrně velké a finanční základ byl pořízen z darů. Prvním úkolem kmenové rady bylo vyžádání povolení k táboření a návštěvám lesů dobříšského panství. Junáci si zapůjčili 2 stany Indián, jeden stan „áčko“ pro 6 osob a cukrář pan Bedřich zapůjčil příležitostně celtu z prodejního stánku, z které byl postaven stan až pro 10 osob. Dále si opatřili 2 torny a 2 kotlíky na vaření. Jednotliví členové se vybavili chlebníky, příbory a jídelními miskami, dekami a prostěradly. Kmen byl rozdělen do čtyř družin – byli to Psohlavci, dívčí družina a Vlčata Stará Huť a Skauti Dobříš. Skautské klobouky, barety pro Vlčata a různé odznaky dodala pražská prodejna. Skautské košile prodával pan Záruba ze Staré Huti. Třícípé šátky ušil Josef Synek se svou sestrou a slečna Synková také Psohlavcům vyšila předpisovou vlajku. Kmenová rada také vydávala časopis – Junácký zpravodaj, rozmnožovaný na hektografu. Všechny družiny absolvovaly junáckou školu se závěrečnými zkouškami a poté složily slib. Kmenová rada i družiny měly schůzky v zahradním altánu u Synků. Klubovna byla také v hostinci U Smělých a U Holečků. Kmen měl i svůj hudební kroužek, kerý řídili Josef a Alois Synkovi. Kroužek měl toto obsazení: šestery housle, několik citer, basa, viola, kytara, mandolína, flétna a pikola. Tato hudba hrála na kmenových akcích, ale i k tanci a poslechu v Dobříši Na Růžku, v kavárně V Lipkách a u táborových ohňů, což, jak vzpomíná pan Synek, bylo nejhezčí.
Po celou dobu trvání vyvíjel kmen i za ztížených podmínek bohatou činnost. Josef Synek v průběhu času úspěšně vykonal všechny potřebné zkoušky a v roce 1931 byl zvolen vůdcem 2. okrsku I. župy obce Junáků „Volnost“, kam patřili ještě skauti z Berouna, Zdic, Hořovic a Radotína. V této funkci působil až do roku 1936, kdy odešel z regionu za výkonem svého povolání.
Starohuťští Junáci plánovali postavit si dřevěnou chatu – klubovnu u rybníka v Plechhamru a vybudovat skautskou zotavovnu v Dobříši. K tomu jim chtěl poskytnout svoji nově postavenou dvojvilu nad Papežem obchodník Jan Švejda. Finanční prostředky na klubovnu si skauti chtěli opatřit vynalézavě – nechali si vytisknout poukázky – „prkna“ v ceně 1 Kč, prodávané ve prospěch této stavby. Výsledek této akce však byl nepatrný, ovlivnila jej postupující hospodářská krize, takže se plány nepodařilo naplnit.
V roce 1932 oslavil kmen páté výročí svého trvání a při této příležitosti vybudoval vzorový tábor v počtu šestnácti stanů na Větrníku u rybníka Papež. Na oslavu přijela řada hostí, také náčelnictvo Junáka z Prahy a mnoho skautů, skautek a vlčat v krojích. Návštěvníci byli pohoštěni táborovým obědem, poté se odebrali do Staré Huti a odtud průvodem za zvuků junáckých trubačů a dechové hudby na Dobříš, kde z balkonu sokolovny zazněly projevy činovníků. Odtud pak průvod s hudbou přešel do tábora na Větrník a zde program pokračoval až do večera.
V dalších letech řada aktivních členů kmene dospěla a odešla buď na vojnu nebo za výkonem svého povolání. Také politické poměry v naší zemi se zhoršily a tak činnost skautů ve Staré Huti stagnovala až do nuceného rozpuštění organizace po okupaci republiky v roce 1939.
