Samuel Hejzlar se narodil v Děčíně jako nejmladší dítě otci Samuelovi a mamince Daniele. Měl starší sestry Galku a Míšu. Nejdříve bydleli v Janských Lázních, a když bylo Samovi sedm, přestěhovali se do rozbořené chalupy v Luhu u Čími. Sam zde prožil nevšední dětství, na vodních lyžích za motorákem, s lopatou v ruce u míchačky a mezi německými křesťany, kteří se zde tajně scházeli.
Po dobříšském gymnáziu vystudoval Samuel zemědělskou fakultu a po ní se ještě před revolucí rozhodl jít studovat teologii. Po vojně ho čekalo osudové setkání s Martou ze slováckého Rohatce, s kterou vytvořili úžasný a nerozlučný pár. Mají spolu tři děti. Sam rád vypravoval, jak vezl po strakonické Martu k porodu svým žlutým espacem, překračoval všechny rychlostní příkazy, až narazil na policejní hlídku, kterou přesvědčil, aby zapnula majáky a k Apolináři pak jeli s policejní eskortou.
Sam byl farář, který dokázal vzít do ruky tužku i kladivo. Dokázal slovem pohladit, ale také pořádně seknout. Rozuměl všem technickým věcem kolem fary a kostela. Pořád někde něco budoval, renovoval a opravoval. Byl postrachem všech řemeslníků kvůli svému puntičkářství, fušeřinu, tu on hned poznal. Přestože to byl člověk praktický, tak to byl člověk především hluboký. Jeho kázání byla úžasná.
Sam byl svérázný, hodně citlivý, ne vždy taktní; když se mu něco nelíbilo, dokázal nám pořádně vyčinit. Byl prostě nepřehlédnutelný a vždy mu šlo především o sbor. Jeho víra byla radostná, plná důvěry v Boží lásku, opravdová, hledající, nakažlivá a zapalující. Sam prožil život napínavý, dobrodružný a naplněný.
Budeš nám chybět, Same. Tvůj krásný zpěv, úsměv, povídání, kázání, vtipkování i tvoje praktická pomoc. Díky Same, že jsi poslechl Boží povolání ke službě a že jsi měl odvahu vkročit na náročnou dráhu kazatele. Díky za obohacení, které jsme skrze tebe mohli přijmout. Často se nás ve tvém kázání, vypravování či zpěvu dotýkal Pán Bůh a proměňoval naše srdce i postoje. Nejen tady na Dobříši jsi zanechal hlubokou stopu.
Teď už má pro tebe náš Pán jiné úkoly a já doufám, že kromě zpívání s anděly mezi ně bude patřit i vítání tvých oveček na druhém břehu, kam se za tebou dříve či později všichni vypravíme.
Katka Vojkůvková
Kurátorka českobratrského evangelického
sboru na Dobříši
Cestou domů
Milý Same, i ve chvílích nejtěžších jsi dokázal myslet na ostatní. A i když tvá cesta lásky tady skončila, umožnil jsi ostatním po ní kráčet dál. Připravil jsi pro nás neuvěřitelné překvapení. Tvým přáním bylo, aby lidé místo květinových darů finančně podpořili naši organizaci Stéblo. A mnoho lidí tak učinilo.
Děkujeme a jsme vděčni za Tvou podporu.
Velice také děkujeme všem lidem, kteří Tvé přání vyslyšeli.
Stéblo tak získalo na podporu své činnosti částku 96 269 Kč.
Stéblo
