Letošní jaro je i přes pandemii pro Muzeum Dobříš důvodem k radosti, slaví totiž své 5. výročí od otevření. Nejen pozadí projektu v rozhovoru nastiňuje Radek Vystyd, jeho přední životadárce. Ten mimo jiné prozradil, proč byl zvolen název Muzeum Dobříš nebo třeba to, jaké to je, budovat muzeum na „zelené louce“.
Muzeum Dobříš funguje už 5 let. Vzpomínáte, jaké to bylo před pěti lety v „muzeu“? Máte k tomu nějaký příběh, o který se s námi hned na začátku podělíte?
Příběhů, o které bych se tady mohl podělit, je celá řada, ale asi ten nejsilnější zážitek byl, když vám bývalí zaměstnanci Rukavičkářských závodů Dobříš se slzami v očích vyprávěli, co za celý svůj život v rukavičkářských závodech prožili. Je pořeba si uvědomit, že kdysi rukavičkářské závody zaměstnávaly až 3 000 lidí, a tudíž rukavičkářství v Dobříši zasahuje téměř do každé rodiny.
Muzeum se nachází v Kopáčkově domě v centru Dobříše. Ne vždy ale tato historická budova sloužila kulturním účelům. Zjednodušeně by se dalo říci, že muzeum Kopáčkův dům možná i tak trochu zachránilo, souhlasil byste?
Nevím, jestli se dá řící, že muzeum Kopáčkův dům zachránilo, každopádně muzeum Kopáčkovu domu vrátilo důstojnost, a to si takto významný dům v centru města zcela jistě zaslouží.
Muzeum Dobříš je soukromý projekt, na kterém se už podílelo velké množství lidí – jak se můžeme dočíst ve foyer Kopáčkova domu. Připomenete, co bylo vůbec hlavním impulsem pro jeho vznik a kdo s nápadem přišel?
Na to si vzpomínám přesně. Nápad na otevření muzea se narodil během vánočních svátků, kdy u mě byl můj otec a společně jsme otevřeli otázku, co se stroji a zařízením na výrobu rukavic, které jsme měli k dispozici, jelikož můj otec již od devadesátých let soukromě vyráběl rukavice. Řešili jsme dvě možnosti. Buď stroje a zařízení odprodat do zahraničí, nebo vše uskladnit a později se uvidí, co s nimi. A v tom přišel ten nápad, zpřístupnit stroje a zařízení veřejnosti, a tedy otevřít muzeum.
Ne každý má zkušenost nebo jen představu, co všechno obnáší a jak dlouho trvá vybudovat takové muzeum. Jak tomu bylo v případě Muzea Dobříš?
No, musím říci, že jsem s budováním muzea nebo čehokoli podobného neměl vůbec žádnou zkušenost, ale prostě jsem věřil, že to zvládnu. Navíc jsem v tuto dobu měl veliké štěstí, že jsem spolupracoval s Jirkou Vrbou, který je velice schopný a pracovitý grafik, a věřil jsem, že to zkrátka zvládneme. No a pak už to jelo. Oslovil jsem celou řadu kamarádů, dobrovolníků a vlítli jsme do toho. Nechtěl bych tady jmenovat lidi, kteří s muzeem pomáhali, protože jich bylo opravdu hodně, a určitě bych tady na někoho zapomněl, což by mě mrzelo, protože v tu dobu se každá ruka počítala a bez nich bych to nezvládl.
Když se ohlédnete, šel byste do toho znovu?
ANO! 🙂
A když se ohlédnete ještě jednou, plní muzeum Vaše původní představy?
Ano. Vidím, že o muzeum je zájem a navíc se nám během sezóny daří pořádat různé krátkodobé výstavy, a oživit tak stálou expozici pro návštěvníky.
Mimochodem, proč vlastně název „Muzeum Dobříš“?
Tady je odpověď jednoduchá, nechtěli jsme muzeum, které by bylo zaměřené pouze na výrobu rukavic, a proto jsme oslovili jak město Dobříš, rodinu Colloredo-Mannsfeld, Vodohospodářskou společnost Dobříš, tak Židovskou obec v Praze. Veškeré artefakty, které nám tyto instituce zapůjčily, jsme umístili do muzea. Pak byl název nasnadě – Muzeum Dobříš.
Muzeum nabízí průhled do historie Dobříše i oboru rukavičkářství. Co by žádný návštěvník neměl v expozici podle Vás minout?
V Muzeu Dobříš je celá řada zajímavých věcí a těžko říci, co by návštěvník neměl minout. Myslím si, že každý, kdo do muzea zavítá, si tam rozhodně najde své a určitě odejde spokojený.
Pandemie zastavila i chod muzea. Plánujete na zbytek sezóny nějaké akce?
Je pravdou, že zhruba polovinu plánovaného programu jsme museli odložit na příští rok, a i zbývající akce se musejí přizpůsobit novým okolnostem. Máme ale radost, že se situace lepší a i my můžeme zase ožít. Letošní sezónu tak „zahájíme“ unikátní výstavou 70. výročí od vzniku Rukavičkářských závodů Dobříš, gigantu, který Dobříš povznesl do jedné z jeho velkolepých, zlatých ér. Vernisáž je plánována na 10. července, a my se na vás budeme velice těšit!
Autor: IA, MD
