Na posledním zasedání zastupitelstva předložil starosta ke schválení rozpočet Dobříše pro rok 2023, který počítá s dalším čerpáním úvěru ve výši 45 000 000 Kč. No a aby toho nebylo málo, zvedla koalice ODS, STAN a KDU-ČSL ruku i pro další úvěr ve výši 75 000 000 Kč. Ano, současné vedení města chce zadlužit naše město během následujících 3 let o dalších 120 000 000 Kč při úrokové sazbě 9 %! Úvěr samozřejmě není sprosté slovo, ale jeho využití musí být nezpochybnitelné a pro město potřebné, a o to máme oprávněnou obavu. Vzpomeňte si na úvěr pro knihovnu, knihovna nestojí a úvěr je z velké části vyčerpán…

Ano, máme obavy o hospodaření města a ty obavy jsou podloženy zkušeností z minulého volebního období, kdy staronová koalice, nyní posílená o STAN, utratila desítky milionů, které mělo město na účtu, dále se rozprodával městský majetek a čerpal úvěr na knihovnu, „kterou svět neviděl“. O „schopnosti“ současného vedení města hospodařit s prostředky města hovoří například rekonstrukce nám. Komenského, která z původních 26 000 000 postupně rostla na zasmluvněných 34 000 000 a nyní je na částce 44 000 000 Kč! Dosud stála rekonstrukce tohoto náměstí 44 000 000 Kč, a to bohužel není částka konečná! Už tak trochu chápeme, proč nechtěla ODS spolupracovat s těmi, kteří zastupují 26,5 procenta voličů, a raději poskládala vedení města z těch, u kterých jim bude podobné hospodaření procházet.
Ve světle zbytečně utracených desítek milionů korun je navýšení poplatku za svoz popelnic na 950 Kč za osobu vlastně nepodstatné a po zdražení vody je to jen další asociální krok současného vedení.

Špatný rozpočet i rozpočtový výhled na další roky jsme podpořit nemohli a hlasovali jsme proti. Proti jsme hlasovali i při hlasování o zvýšení poplatku za svoz popelnic, kdy jsme se znovu snažili přesvědčit vedení města, že současný systém je nejen špatný, ale hlavně naprosto nespravedlivý. Koalice ODS/STAN/KDU-ČSL ale systém měnit nechce a bude dále podporovat to, že není důležité kolik odpadu vyprodukujete, ale kolik vás je doma přihlášených, a chce hlavně dále posílat statisíce externí firmě na tento nespravedlivý systém MESOH. Proč ho stále prosazují, nevíme…

Tak si to shrňme. Během příštích tří let chce koalice ODS, STAN a KDU-ČSL čerpat úvěry ve výši 120 000 000 Kč, zdražili svoz odpadu, ale něco pro nás přeci jen udělali: Instalují další parkovací automat, a hlavně další radar. Na prevenci kriminality jsou peníze, i přes vzrůstající kriminalitu, na úrovni roku 2021, a k navýšení nedošlo. Ale na odměny pro členy výborů a komisí peníze jsou…

Také amatérské vypsání výběrového řízení na ředitele pečovatelské služby a vybrání nové ředitelky bez kvalifikace je zásah do rozpočtu města. Pokud by totiž nová paní ředitelka měla odpovídající kvalifikaci, hradil by její plat kraj. Bez kvalifikace to bude platit Dobříš a bude nás to stát cca 1 000 000 korun ročně. To je např. ten milion, o který město zdražilo popelnice…

Zastupitelé za ANO 2011

Městský úřad Dobříš, zastoupený tajemníkem městského úřadu, vyhlašuje výběrové řízení na obsazení jednoho pracovního místa „referent majetku a energetiky“.

Pracovní náplň:
– pasportizace nemovitého majetku včetně správy SW nástroje a databáze
– zajišťování provozních a stavebních dokumentací nemovitého majetku
– vydávání stanovisek k technické infrastruktuře a inženýrským sítím
– koordinace, plánování a dohled nad realizací energetických projektů města
– orientace v oboru energetiky a obnovitelných zdrojů výhodnou, znalost energetického managementu
– zajišťování zprac. energetických dokumentů
– příprava, koordinace a zavádění postupů ke snižování spotřeby energie a s tím související sběr a vyhodnocování energetických dat
– spolupráce a komunikace s dodavateli energií
– správa veřejného osvětlení, plánování jeho modernizace a oprav
– zástup referenta zajišťujícího správu a údržbu objektů, budov a zařízení v majetku města ve správě nebo nájmu cizích subjektů

Pracovní poměr: na dobu neurčitou – pracovní pozice je vhodná i pro absolventa, důchodce nebo ostatní na DPČ

Místo výkonu práce: Dobříš

Platová třída: 10 (podle započitatelné praxe od 23 390 Kč do 34 370 Kč)
Osobní ohodnocení: po uplynutí zkušební doby podle dosahovaných výsledků až 20 % PT

Možný nástup: od 1. 2. 2023 nebo dle domluvy

Požadavky na uchazeče:
– občan ČR (nebo cizí státní občan s trvalým pobytem v ČR)
– fyzická osoba, která dosáhla věku alespoň 18 let
– plná svéprávnost
– bezúhonnost (za bezúhonnou se nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s výkonem veřejné správy, pokud se podle zákona na tuto osobu nehledí, jako by nebyla odsouzena)

Kvalifikační předpoklad: minimálně střední odborné vzdělání s maturitou nebo vysokoškolské technického či ekonomického zaměření (preferované obory: stavebnictví, elektrotechnika, ekonomika a management)

Další požadavky:
– znalost energetického managementu
– schopnost samostatného rozhodování i týmové práce
– loajalita vůči zaměstnavateli
– flexibilita a spolehlivost
– pečlivost, systematičnost, přesnost, důslednost
– technická zručnost
– řidičské oprávnění sk. B (aktivní řidič)
– dobrá uživatelská znalost práce s PC – MS Office, Revisio
– orientace v oboru energetiky a obnovitelných zdrojů výhodou

Náležitostí přihlášky jsou: jméno, příjmení, titul, datum a místo narození, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, číslo občanského průkazu (číslo dokladu o povolení k pobytu, jde-li o cizího státního občana), datum a podpis.

K přihlášce připojte:
a) strukturovaný profesní životopis, ve kterém uvedete údaje o dosavadních zaměstnáních a o odborných znalostech a dovednostech týkajících se pracovní náplně,
b) čestné prohlášení, že uchazeč nemá záznam v rejstříku trestů (originál nebo úředně ověřená kopie bude vyžadována při nástupu do práce),
c) kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání (originál nebo úředně ověřená kopie bude vyžadována při nástupu do práce).

Písemnou přihlášku spolu s požadovanými dokumenty zasílejte, tak aby ji vyhlašovatel obdržel nejpozději 13. 1. 2023 do 13.00 hod., na adresu: Městský úřad Dobříš, Mírové náměstí 119, 263 01 Dobříš.
Obálku označte heslem: „VŘ – energetik“.
Nebo ji zašlete na epodatelna@mestodobris.cz.

Do výběrového řízení budou zařazeni uchazeči, kteří splní výše uvedené požadavky a dodají přihlášku se všemi povinnými náležitostmi. Vybraní uchazeči, kteří nejvíce splňují předpoklady pro výkon práce, budou pozváni na ústní pohovor, o jehož konání budou informováni e-mailem nebo telefonicky.
Bližší informace poskytne Bc. Miloš Novotný, vedoucí odboru správy majetku, na tel. 318 533 362 nebo e-mailu novotny@mestodobris.cz.
Vyhlašovatel si vyhrazuje právo zrušit toto výběrové řízení kdykoli v jeho průběhu.

JUDr. Jan Horník, Ph.D., v. r.
tajemník městského úřadu

Město Dobříš čeká historicky první místní referendum, které bude řešit zástavbu nejen v lokalitě Brodce, ale možnost potencionální nové výstavby na území celého města. Občané Dobříše budou o této věci rozhodovat už na začátku roku 2023 společně s volbou prezidenta České republiky, a to na základě tří otázek.

Na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR o zamítnutí kasační stížnosti, kterou město reagovalo na rozhodnutí Krajského soudu v Praze o vyhlášení místního referenda, bylo 15. prosince 2022 potvrzeno, že vyhlášení místního referenda krajským soudem bylo zcela v souladu se zákonem. Místní referendum na území města Dobříše se tak bude konat současně s volbou prezidenta České republiky ve dnech 13. a 14. ledna 2023.

Otázka budoucí podoby Brodců se řeší již 20 let

Územní plán je bezesporu jedním z nejdůležitějších dokumentů pro rozvoj obce či města. Nejen v Dobříši se tak právě okolo tohoto tématu a nové zástavby již řadu let diskutuje. Před pár lety budila vášně připravovaná územní studie Úvozová–Bzdinka, poslední rok je hlavním tématem lokalita v Brodcích, která se pro řadu Dobříšáků stala místem každodenních procházek a příjemné rekreace. Pro majitele pozemků v této části města je to však místo, kde mnozí z nich chtějí a již dlouhou řadu let plánují vybudovat své domovy. Město Dobříš, které má v této oblasti také svoje pozemky, tak již více než 20 let řeší, zda se zde opravdu stavět začne, či nikoliv. A asi není nikdo z Dobříše, kdo by nezaznamenal, jak se situace okolo Brodců v posledním roce přiostřuje…

Brodce se staly v loňském roce jedním z hlavních témat městských zastupitelstev, nejrůznějších diskuzí a jednání, která vyústila v závažný soudní spor mezi městem a přípravným výborem místního referenda, který chce nechat občany samotné rozhodnout o budoucnosti tohoto místa. Jaká jsou tedy holá fakta v této „kauze“ a jaká jsou zásadní vyjádření všech tří dotčených stran (vlastníků pozemků, vedení města Dobříše a přípravného výboru místního referenda)?
Lokalita Brodce je dle územního plánu z roku 2003 rozdělena do několika částí. V jedné z částí tohoto území stojí již řadu let chaty, které využívají jejich majitelé jako rekreační objekty. V další části najdeme více než 40 chat, z nichž některé jsou obývány i celoročně. Od roku 2003 se však také v lokalitě Brodce dle územního plánu nacházejí i další plochy představující téměř výhradně pozemky stavební. A právě tyto pozemky budí v posledních letech mezi lidmi v Dobříši velké emoce a názor na jejich zastavění či nezastavění doslova rozděluje město na dvě části. Územní plán určující pozemky pro výstavbu byl schválen v Dobříši již tedy před 20 lety. V roce 2010 rozhodlo zastupitelstvo schválením nového (nyní platného) územního plánu, že pro tuto lokalitu bude zpracována územní studie, která měla podrobněji specifikovat uspořádání budoucí výstavby. Ta byla nakonec dokončena až na začátku roku 2022, a stala se tak součástí územně plánovací dokumentace města. Studie na většině pozemků města definuje pozemky jako veřejně přístupnou zeleň. Pozemky soukromých vlastníků zůstaly zastavitelné, s charakterem individuální bydlení v rodinných domech. Výjimkou jsou 3 stavební pozemky jednoho majitele, který sám podal žádost o změnu územního plánu, aby jeho pozemky byly změněny na nezastavitelné. Na návrh architekta, který zohlednil princip celistvosti zastavitelného území, jsou podle studie 4 městské pozemky ponechány jako zastavitelné. Další 2 městské zastavitelné pozemky jsou v části Brodců, kterou územní studie neupravuje.

Brodce a jejich současná situace

Významnou část pozemků v Brodcích vlastní město. Jedná se především o stavební pozemky a cesty a jeden pozemek pro občanské vybavení, pro budoucí hřiště. Ostatními vlastníky jsou až na výjimky fyzické osoby. Tito majitelé pozemky získali koupí, jako dědictví nebo jako výsledek směny s městem. Například pozemky pod fotbalovým areálem V Lipkách, které nyní vlastní město, původně vlastnili individuální majitelé. Při směně jim město nabídlo právě stavební pozemky v Brodcích. Tito individuální majitelé stavebních pozemků se již roky domáhají možnosti v Brodcích stavět. Část z nich se spojila a tento požadavek přednesli v listopadu 2020 prostřednictvím advokátní kanceláře. Na jedné straně tak existuje skupina majitelů pozemků, kteří se domáhají práva stavět na svých parcelách. Na druhé straně je zde část dobříšské veřejnosti, která má zájem zachovat Brodce jako odpočinkovou lokalitu a minimalizovat novou zástavbu.

„Jsem jedním z vlastníků stavebních pozemků v Brodcích, který je po dlouholetém a zdlouhavém vyjednávání a nikam nevedoucí situaci opravdu rád, že se konečně postavil do vedení města někdo, kdo, zdá se, hájí zájmy obou stran a snaží se dobrat kompromisního řešení. Pan starosta Pavel Svoboda není v jednoduché pozici a já si jeho přístupu velmi vážím. Stavební pozemek jsem koupil v roce 2015 s vidinou toho, že pro svou rozrůstající se rodinu postavím rodinný dům. Před několika lety jsem však svou snahu o cokoli definitivně vzdal a z Dobříše, kde jsem žil více jak padesát let, jsem se odstěhoval i s celou rodinou do jižních Čech. Stále však doufám, že se situace okolo Brodců vyřeší ve prospěch všech,“ říká pan Krch, jeden z majitelů stavebních pozemků v Brodcích.

Jedním z dalších majitelů stavebních pozemků je také pan Archman, jehož rodina získala pozemky od města Dobříš náhradou za pozemky pod sportovním areálem V Lipkách. „Naší rodině byly v 60. letech minulého století neprávem zastavěny pozemky. Na našich pozemcích vznikl sportovní areál V Lipkách. Město nám nikdy neposkytlo žádnou kompenzaci ani jakýkoli nájem. V roce 2006 nám město v rámci narovnání této křivdy nabídlo stavební pozemky v Brodcích. Byli jsme ujištěni, že město bude výstavbu v Brodcích podporovat. Kdybychom věděli, že město bude výstavbu různě odkládat a podmiňovat splněním dalších podmínek mimo naši kontrolu, nikdy bychom se směnou nesouhlasili. Nyní vlastníme pozemky v Brodcích, ale možná výstavba rodinného domu zde byla ze strany města naprosto zmařena. Desítky jednání s vedením města byly mnohdy vedeny spíše jako bojkot výstavby a snaha o co největší obstrukce. Neřešitelná situace nyní trvá již 13 let a my se rozhodně budeme dál domáhat svých práv a možnosti na našich pozemcích v Brodcích stavět,“ uvádí pan Archman.

Změna č. 3 územního plánu a územní studie měly situaci vyřešit…

Proces změny územního plánu má jasně definované kroky. Je to pomalý proces, ale je takto nastaven záměrně, aby projednání bylo skutečně důkladné a nikdo nebyl opomenut. Vyvrcholením celého procesu projednávání změny č. 3 územního plánu je hlasování zastupitelstva. O změně č. 3 mělo zastupitelstvo rozhodovat na podzim roku 2022. Přípravou změn územního plánu město pověřilo Ing. architekta Vorlíčka. Ten v rámci přípravy změn přišel s dotazem, jak vlastně má požadavek města na změnu pozemků v Brodcích ve vlastnictví města ze stavebních na nezastavitelné do územního plánu zakomponovat. Přitom jednou ze zásad územního plánování je usilovat o ucelené zastavěné oblasti. Architekt Vorlíček předložil několik variant, jak by oblast Brodců bylo vhodné z pohledu územního plánování řešit, aby stavební pozemky soukromých majitelů tvořily souvislé území. Veřejné představení těchto variant a projednání tohoto záměru proběhlo už v květnu 2021. K realizaci každé z variant však bylo třeba domluvit s majiteli vybraných pozemků směny. Ty se bohužel dohodnout nepodařilo, majitelé o výměnu svých pozemků za jiné pozemky města v lokalitě Brodce neměli zájem.

Vedle územního plánu, který definuje základní parametry, co se na pozemcích může dít, je možné v daném území podmínky upřesnit pomocí územní studie. Ta vznikla pro lokalitu Brodce již v roce 2016. Studie počítala se zastavěním celého území. Právě proti tomuto záměru zástavby se vzedmula vlna nesouhlasu. Navrhovaná územní studie nakonec nebyla přijata. V roce 2018 navíc rozhodl Krajský soud v Praze o zrušení podmínky pořízení územní studie pro část lokality v Brodcích. I když se nepovedlo domluvit pro pozemky města směny pozemků s vlastníky, rozhodla rada města v roce 2021 o úpravě zadání a pokračování ve zpracování územní studie Brodce. Jejím cílem bylo definovat podmínky, jak by dané území v budoucnu mohlo vypadat. Součástí zadání bylo zachovat co největší plochu na pozemcích města jako nezastavěnou, na pozemky města umístit budoucí komunitní zahradu, definovat cesty a sítě, rozmístit v ploše rodinné domy, definovat základní podobu střech či plotů, tak aby území odpovídalo principům urbanismu. Jinými slovy, aby až se jednou na pozemcích začne stavět, mělo území přesnější pravidla než jen ta, která stanovuje územní plán. Tedy aby zde vznikla moderní esteticky soudržná čtvrť vedle souvislé plochy veřejně přístupné zeleně.

„Současná situace nás ve vedení města nijak netěší. Snažili jsme se najít řešení, které bude pro všechny strany přijatelným kompromisem. Tedy aby na většině pozemků města vznikla veřejně přístupná zeleň, dětské hřiště a komunitní zahrada. Zároveň aby budoucí výstavba rodinných domů na pozemcích soukromých vlastníků dostala přesnější pravidla. Osobně chápu obě strany, ale nelze v takovémto případě upřednostňovat názor pouze obyvatel města před oprávněnými nároky vlastníků stavebních pozemků, kteří navíc v řadě případů jsou také občany Dobříše. Zastavěním Brodců se lokalita samozřejmě změní, územní studie tomu však dává dobrý rámec,“ dodává k celé kauze Brodců starosta města Dobříše Pavel Svoboda.

Zastánci Brodců jakožto rekreační lokality vidí situaci od začátku jinak…

Část bývalých i současných zastupitelů a řada občanů města Dobříše vidí budoucnost lokality v Brodcích zcela jinak. V žádném případě nechtějí připustit jakoukoli další zástavbu tohoto místa, a proto nejprve zorganizovali petici, kterou podepsalo téměř 1 500 občanů. Ta měla za úkol celý proces výstavby v Brodcích zvrátit. Zastupitelé města Dobříše však rozhodli jinak. Vznikl proto přípravný výbor místního referenda, který navrhuje, aby o budoucnosti lokality v Brodcích a dalším stavebním rozvoji města rozhodli sami občané.

Důvod, proč se část občanů města Dobříše rozhodla k otázce Brodců a budoucnosti zástavby města vypsat referendum, uvádí za přípravný výbor referenda paní Helena Kahounová: „V červnu 2021 na zastupitelstvu byly zmíněny Brodce, je potřeba informovat občany. Protože jsme už v roce 2016 sepisovali petici proti zastavění Brodců, a bylo to k ničemu, byla jsem zvědavá na nové informace. Ještě v prosinci nikdo neinformoval. Ale 6. ledna 2022 informace proběhla, ale jen přes počítač. Kolik lidí se zúčastnilo? Většina lidí nic nevěděla. Petice nemá žádnou cenu, a tak vzniklo referendum.“

Nyní tedy další postup závisí na hlasování občanů města Dobříše v místním referendu. Nejde přitom jen o lokalitu Brodce, druhé dvě otázky referenda míří na celkovou koncepci rozvoje zástavby ve městě. Otázkou i v tomto případě zůstává, jak s výsledkem referenda následně naloží zastupitelé, jak výsledek hlasování promítnou do podoby územního plánu města…

Starosta Pavel Svoboda:

Rozhodování v referendu nezpochybňuji. Dlouhodobě však vysvětluji své výhrady k textu tří navržených otázek. Více na www.zachranmebrodce.cz. Proto budu hlasovat Ne pro všechny tři otázky.

Místostarosta Tomáš Vokurka:

Přípravu konání místního referenda jsem komentoval již mnohokrát a na svém postoji nic neměním: nebráním referendu, bráním referendu s nesmyslnými otázkami. Pokud chtějí občané rozhodnout o nakládání s městskými pozemky v Brodcích, jsem připraven se bavit o výhodách a nevýhodách. A v pořádku, nechť je o této konkrétní věci rozhodnuto v referendu. Jednoznačně ale odmítám, aby součástí navrženého referenda byly komplikované otázky týkající se procesu územního plánování. Územní plánování je složitý, dlouhodobý a komplexní proces, a bez znalosti souvislostí a zákonných podrobností může mít unáhlené a laické rozhodnutí velmi neblahý vliv na rozvoj Dobříše.

Místostarostka Jindřiška Romba:

Místní referendum vnímám jako institut, který má jednoznačně na lokální úrovni své opodstatnění. Lidé v něm mohou vyjádřit své postoje a názory. Je to demokratický prvek, který nelze opomíjet.
Místní referendum, které je v současné době na Dobříši na stole, má však dvě roviny. Za prvé, jak již jsem uvedla, je to zcela legitimní zákonný institut. O tom není pochyb. Je tu na druhé straně také jedno ALE. A tím je samotný obsah místního referenda. Ten se ve třech složitých otázkách věnuje problematice územního plánování.
Náročnému a komplexnímu procesu, ve kterém orgány veřejné správy závazně rozhodují o tom, jak bude dané území vypadat. Místní referendum, často o něm slýchám jako o – referendu o Brodcích – se samotným Brodcům věnuje jednou ze tří otázek. Další dvě otázky míří jednak na takzvanou etapizaci a druhak – dovolím si zde citovat – na otázku možného (ne)rozšíření „…. možnosti zástavby v okolní krajině oproti současnému stavu v lokalitách, které jsou k dnešnímu dni nezastavěným územím, s výjimkou případů, kdy by nutnost změny vyplývala z právního předpisu nebo kdy by se jednalo o veřejně prospěšné stavby“. Domnívám se, že takto formulované otázky, jejich složitost a směřování do rozhodovací sféry orgánů veřejné správy nejsou pro místní referendum příhodné.

Radní Miroslav Sochor a zastupitelka Magdaléna Ježková:

Jsme rádi, že Nejvyšší správní soud rozhodl, že se referendum bude konat a lidé mohou vyjádřit svůj názor. Ač je problematika okolo něj komplikovaná, přejeme si co největší účast voličů a slibujeme, že jejich vůli budeme respektovat. Rozhodujeme společně o našem městě a jeho budoucnosti. Výsledky referenda pomohou zástupcům města směřovat jeho rozvoj tím směrem, který si obyvatelé zvolí.

Radní Štěpán Souček:

Ohledně referenda v Brodcích na Dobříši už bylo řečeno několikrát úplně všechno, a tak si dovoluji útržkovitě citovat bývalého zastupitele Daniela Flígra, který vše krásně přednesl na 29. jednání zastupitelstva, a já se s tím plně ztotožňuji:
Plně respektuji referendum jako nástroj přímé demokracie, pokud by se to referendum týkalo pouze městských pozemků v Brodcích. Nesouhlasím se zněním otázek týkajících se etapizace a dalšího územního rozvoje. Územní plán je legislativně závazná věc, norma a jeho ohýbání nebo zpětnými změnami, tady dokonce po 12 letech, se bude obec z mého pohledu dopouštět v podstatě porušení zákona, pokud by respektovala závěr referenda.

Zastupitelé za ANO 2011:

Jistě je správné, že občané mají možnost rozhodnout o důležitých záležitostech města, a vedle řádných voleb je referendum další legitimní prostředek, jak mohou svou vůli vyjádřit. Musí k tomu ale dostat úplné a pravdivé informace včetně těch o možných negativních dopadech jejich rozhodnutí na město a je samotné. Jako zastupitelé máme povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře. Při rozhodování o vyhlášení referenda musíme posuzovat soulad navrhovaných otázek se zákonem, a i to, zda výsledek referenda nemůže způsobit významnou újmu městu a občanům. Zdánlivě srozumitelné otázky navržené přípravným výborem bohužel taková rizika obsahují. Upozorňuje na ně hned několik právních analýz a dokládají je pravomocná rozhodnutí soudů i nálezy ústavního soudu v obdobných případech. Sám Krajský soud v Praze, který o vyhlášení referenda rozhodl, uvádí ve svém usnesení: „Soud nevylučuje, že se některé z navržených opatření může v konkrétním případě skutečně jako nepřiměřené či jinak nezákonné projevit. Soud je v řízení ve věcech místního referenda omezen krátkými lhůtami a nemůže v něm suplovat přezkum opatření obecné povahy.“ Soud vyhlašuje referendum na návrh přípravného výboru jen na základě splnění formálních náležitostí, rozhoduje bez jednání s účastníky sporu a nezabývá se možnými dopady výsledku referenda. Podání kasační stížnosti radou města považujeme za správné, protože město by mělo vyčerpat všechny zákonné prostředky, aby samo neporušilo zákon. Ten jasně říká v § 7 zákona o MR, že konání místního referenda je nepřípustné a nelze ho konat, jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy. Ani přípravný výbor, ani zastupitelstvo nejsou autoritou, která by o možném rozporu s právními předpisy mohla rozhodnout.
Podání kasační stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu radou města vyvolalo hysterii ze strany přípravného výboru. Pejorativně jsou jím nálepkováni a ostrakizováni všichni, kteří si dovolí zapochybovat o možných negativních dopadech referenda na město. Jsou obviňováni z vyvolání nákladů na soudy a právníky. Opak je pravdou! Vyhlášení místního referenda projednávalo zastupitelstvo města již v únoru 2022. Ke znění tehdy jen dvou navržených otázek měla většina zastupitelů vážné výhrady z důvodu jejich nejednoznačnosti, a tím také nezpůsobilosti pro vyhlášení referenda. Sami navrhovatelé to uznali a požádali o přerušení diskuze s tím, že budou o znění otázek dále jednat. O to ale evidentně nestáli a na dubnovém zasedání zastupitelstva předložili totožné otázky. Místo jednání iniciovali vznik přípravného výboru, jehož prostřednictvím byla doplněna další, nejproblematičtější otázka k takzvané etapizaci. Výbor místo jednání o znění otázek trval jen na svém. Následně se obrátil na soud, a tím vyvolal zbytečné výdaje i pro město. Cílem přípravného výboru je evidentně zabránit prostřednictvím referenda vlastníkům již existujících stavebních pozemků na Dobříši v tom, aby na nich v nějaké předvídatelné době mohli uplatnit své právo a naplnit svůj sen o novém bydlení.

K jednotlivým otázkám referenda
Otázka číslo 1 o Brodcích
Pro část pozemků v Brodcích existuje územní studie, podle které může vzniknout na zhruba třech hektarech pozemků města jen relaxační zóna s hřišti a cestami. K tomu není referendum potřebné. Co se týče pozemků soukromých vlastníků, město již zredukovalo zastavěnost tím, že stanovilo minimální velikost stavebních parcel na 1 600 m2. Ty už nelze dělit a původně plánovaný počet cca 50 parcel se zredukoval na 22. Z těchto 22 parcel v zastavitelné zóně podle architektonické studie vlastní město čtyři. A jen o těch se bude v referendu fakticky rozhodovat. Město by je jako řádný hospodář nemělo převádět na nezastavitelné, ale ponechat si je jako územní rezervu určenou zejména pro případnou směnu k získání jiných pozemků pro vybudování potřebných veřejně prospěšných staveb. Teď se řeší nová hasičárna, v záměrech je pořízení společenského sálu s tělocvičnou apod. Na podobné stavby bude potřebné získat vhodné pozemky jinde na Dobříši. Právě třeba směnou za uvedené parcely v Brodcích. Za nezastavitelné pole je nikdo nesmění, za peníze neprodá! Převedením těchto 4 parcel na pole a zásahem do architektonického návrhu by v něm vznikly „zuby“, na kterých navrhuje bývalý zastupitel a čelný představitel Hnutí Duha pan Bláha vybudovat třeba komunitní zahradu. (To je zahrádkářská kolonie bez plotů, kde často jedni pěstují a jiní sklízí.) Tento pán ve svých článcích vyčíslil hodnotu jednoho pozemku na 13 milionů. Tedy by referendem připravil město dle jeho vlastního ocenění o hodnotu 52 milionů (trochu drahá zahrádka). Ale hlavně by ztížil, ne-li znemožnil získání vhodných pozemků k vybudování pro město potřebných staveb.

Otázka číslo 2 o tzv. etapizaci
Etapizace je jeden z možných nástrojů k tomu, aby nedocházelo k překotnému nárustu počtu obyvatel, který by město „nevstřebalo“ z důvodů nedostatečné infrastruktury (kapacita zdroje vody, čističky odpadních vod, školských zařízení apod.). Spočívá v tom, že město nepovoluje po omezenou dobu výstavbu v jiných lokalitách schválených územním plánem do doby realizace určitého počtu domů v již rozestavěných lokalitách. Parametry etapizace však nemají být v rozporu s ústavním principem předvídatelnosti územního řízení a nástrojem pro poškozování vlastnických práv a oprávněných zájmů občanů nad míru nezbytně nutnou. To bohužel naplňuje druhá otázka vrchovatě. Jejím cílem je zabránit zástavbě ve všech dalších, uzemním plánem i přes dvacet let již schválených zastavitelných lokalitách na Dobříši. Podmiňuje možnost zahájení výstavby tím, až někde jinde dostaví 85 % jiných vlastníků. To je u takto vysokého procenta podmínka prakticky nesplnitelná, protože někteří ani stavět nechtějí, mají pozemky jako investici, pro děti, vnuky nebo na to prostě teď nemají. Jde téměř jistě o rozpor s ústavními principy předvídatelnosti a transparentnosti územního plánování. S velkou pravděpodobností by byl takovýto limit posouzen jako nepřiměřený, tudíž nezákonný a mohl by vyvolat hromadné žaloby vlastníků. Místo toho, aby město investovalo do potřebných věcí, do chodníků a silnic, nové tělocvičny, hasičárny, škol a dalších, může platit odškodnění v řádech desítek až stovek milionů, soudy, právníky a způsobit traumata všem zúčastněným. Stanovisko soudu, že je „hrozba blokace výstavby na nepřiměřeně dlouhou dobu spíše nepodloženou obavou“, je mimo realitu, opomíjí skutečnost, že blokace výstavby z důvodu etapizace trvá na Dobříši již 13 let a nyní by se prodloužila o další nepředvídatelnou dobu. Je nepodloženou spekulací, že si to až stovky vlastníků nechají líbit a že město nebude čelit žalobám o náhradu škody za znehodnocení majetku.
Aktivistům kolem přípravného výboru je lhostejné, do jakých problémů mohou město a mnoho vlastníků přivést. Věříme, že pokud se občané rozhodnou v referendu hlasovat, tak se před tím vcítí do situace toho, kdo si tu nějaký pozemek třeba za celoživotní úspory pořídil. Jsou jiné a férovější nástroje na regulaci tempa výstavby, které splňují zájem města a nepřiměřeně nepoškozují zájmy vlastníků. Ty budeme podporovat.

Otázka číslo 3 o vyloučení rozšíření možnosti zástavby v okolní krajině
Otázka položená v referendu má právní vadu v tom, že je formulována nejednoznačně, tedy v rozporu s § 8 odst. 3 zákona o místním referendu. Neobsahuje dostatečně přesné územní vymezení lokalit. To se dalo snadno napravit, kdyby byla vůle jednat, referendum k této otázce by vyhlásilo zastupitelstvo a žádný soud nemusel být.

Zastupitel Jan Bureš:

Pokud se bude referendum konat, osobně se hlasování nezúčastním. Domnívám se, že navržené otázky jsou dílem zbytečné, dílem zavádějící a dílem směřují proti zájmům města a jeho občanů. Otázka č. 1 je zbytečná, protože město počítá s tím, že 80 % jeho pozemků v Brodcích bude veřejnou zelení, a nebudou se tedy zastavovat. Otázka č. 2 zpochybňuje právo soukromých majitelů pozemků na předvídatelnost chování samosprávy, tedy města. Pozemky v lokalitách, vyjmenovaných v otázce č. 2, jsou dnes již ze 77 % zastavěny, to samo o sobě je dostatečná většina na to, aby mohla být zahájena výstavba v dalších lokalitách, ve kterých již dnes mají vlastníci územním plánem schválenu možnost výstavby rodinných domů. Pokud jim to referendem zakážeme, mohou nás žalovat a město může platit vysoké odškodné. Otázka č. 3 nepřípustným způsobem zasahuje do výlučné kompetence zvoleného zastupitelstva města schvalovat změny územního plánu. Zastupitelé, a to jak současní, tak budoucí, musí mít svobodu upravovat územní plán tak, jak to bude vyhovovat občanům města dnes i v daleké budoucnosti. Referendum nemůže zakázat možnost stavět na pozemcích, na kterých už je tato možnost územním plánem schválena jenom proto, že se tam dnes ještě nestaví.

Zastupitel Petr Kadlec:

Můj postoj je, že když jsem hlasoval pro referendum, tak jsem jednoznačně pro jeho uspořádání.

Zastupitel Filip Kahoun:

Referendum!? Volím 3× ano
Jako zastupitel i jako občan jsem hlasoval pro vyhlášení místního referenda v Dobříši. Pro mne místní referendum je důležitý a téměř jediný nástroj občanů obce sloužící k prosazení jejich skutečné vůle v průběhu celého 4letého volebního období. Zvláště v momentech, kdy se jimi zvolení zastupitelé odkloní od slibů, kvůli kterým je občané-voliči zvolili. Referendum ohledně výstavby v Brodcích je toho příkladem.
Nejen na příkladu starosty P. Svobody, bývalé místostarostky D. Mášové a dalších, kteří změnili o 180° názor na výstavbu v Brodcích, ale i na vládní politice je vidět, že tento nástroj musí být součástí naší společnosti, aby se zamezilo nešvarům, které ohrožují nejen náš nejbližší prostor, ale i samo budoucí fungování republiky, společnosti a v krajním případě i existenci lidstva.
Oproti právě výše zmíněným a dalším odpůrcům referend já věřím voličům, že v celkovém vzorku účastníků referend se ukáže kolektivní „inteligence“, selský rozum a hlavně maximální míra zodpovědnosti za taková rozhodnutí.
Nikdo o své budoucnosti nerozhodne lépe než my sami. Nikdy o nás nerozhodne hůř než člověk motivovaný ziskem na náš úkor, motivovaný chutí získat moc nad námi, motivovaný svým prospěchem na úkor našeho a je jedno jakého druhu.
Referendum o Brodcích je posledním pokusem přehlasovat většinu v zastupitelstvu zastupující menšinu obyvatel či zištného jednotlivce, menšinou zastupitelů s podporou většiny obyvatel Dobříše, kteří chtějí zachovat ráz naší krásné Dobříše.
Souhlasem se všemi otázkami referenda udržíme rozvoj Dobříše pod kontrolou, ale neomezíme výstavbu přes racionální hranici s ohledem na odpady, vodu, školy a další infrastrukturu. Jen v zastavitelném území dle územního plánu a jeho změny č. 3 je ještě velké množství vymezených ploch pro výstavbu, až 966 domů a bytů.
Proto volím 3× ano.

Zastupitel Martin Musil:

Rozvoj města je složitý a vícevrstvý úkol. Řeší ho hlavně územní plán, jež kloubí jak názory občanů, tak i pohled odborníků a je nástrojem pro dobré řízení rozvoje města s respektem ke všem možným požadavkům a aspektům. Referendum, tak jak je postavené, logiku tohoto nástroje narušuje. Toto referendum navíc, bohužel, staví otázky i argumentaci manipulativně a rozhodně nad rámec možností takto jednoduše rozhodovat. Z toho důvodu není dobrým krokem pro harmonický rozvoj města.

Zastupitel Stanislav Vacek:

Jestliže v Dobříši existuje významná skupina lidí, kteří požádali, v souladu se zákony ČR, o vyhlášení místního referenda, jehož text potvrdil soudní orgán k tomu kompetentní, nemělo by tomu vedení města nijak bránit, ať už se mu formulace otázek líbí, nebo ne. Věřím, že občané města v referendu rozhodnou podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.