Bioodpady jsou běžnou součástí každé domácnosti. Jejich skladba je ale různá, může ji tvořit takzvaný potravinový odpad, zbytky ovoce a zeleniny, dále odpad rostlinný, jako jsou pokojové květiny, odpad po domácích mazlíčcích, ale i větve, tráva, listí a další.
V obecné rovině bioodpad vytvořený v domácnosti lze zejména u rodinných domů odkládat do vlastního kompostu nebo kompostérů, u bytových domů do biotejnerů a další možností jsou pro oba typy domácností sběrné nádoby, takzvané „hnědé popelnice“. Bioodpad tvoří objemnou a těžkou složku odpadů. Jeho vyčleněním z běžného směsného odpadu (může tvořit až 40 %) lze ušetřit náklady za svoz a likvidaci.
A jak je to s odkládáním bioodpadu na Dobříši?
Domácí kompostéry a biotejnery
V našem městě lze bioodopad odkládat u rodinných domů do domácích kompostérů nebo vlastního kompostu. Město Dobříš v roce 2020 a 2023 získalo z dotačního titulu Operačního programu Životní prostředí celkem 466 domácích kompostérů, které byly rozdány zájemcům z řad obyvatel rodinných domů. Pro obyvatele bytových domů byly v minulých letech na území města postupně rozmísťovány biotejnery. Aktuálně lze po městě využívat 10 biotejnerů na kuchyňské a rostlinné zbytky. V současné době probíhá mapování míst pro umístění dalších 8 biotejnerů (jeden bude vyměněn), které město Dobříš v tomto roce získalo z dotace. Ty budou umísťovány v docházkové vzdálenosti bytových domů zejména v lokalitě Větrník a další pak v centru města. Půjde o nové prototypy biotejnerů, kompletně uzavřené, u kterých nehrozí únik mušek, myší, potkanů ani zápachu. Biotejnery jsou uzamčeny, aby byla zajištěna čistota kompostu uvnitř. Pokud jste z bytového domu a máte zájem biotejner využívat, přístup do něj si zajistíte u paní Rambouskové na MěÚ Dobříš.
Sběrný dvůr a velkoobjemové kontejnery
Další možnost odkládání bioodpadu, například trávy a větví, mají obyvatelé Dobříše šest dní v týdnu na sběrném dvoře v Dokase. V případě, že je sběrný dvůr zavřený, můžete využít přistavěné kontejnery na Prachandě u vlakového nádraží naproti Navice (kontejnery jsou přistavěny od dubna do listopadu). Dále pak město přistavuje dvakrát ročně (na jaře a na podzim) velkoobjemové kontejnery na trávu a větve ze zahrad na vybraná místa ve městě. Tento čas se blíží, viz harmonogram níže.
Svoz bioodpadu ve městě
Město Dobříš v současné době neumožňuje svoz bioodpadu v hnědých nádobách, jako další možnou variantu pro odkládání bioodpadu, a to ani od bytových, ani od rodinných domů. Proč? Problémem je precizní třídění bioodpadu. I jeden sáček, který je prodáván jako kompostovatelný, zapříčiní nepoužitelnost bioodpadu pro další kompostování v rámci externí kompostárny. Město Dobříš nemá vlastní kompostárnu, kde by mohl být svezený bioodpad dále zpracováván. Na provoz kompostárny jsou legislativou kladeny četné nároky a jde o technologicky náročné řešení, což s sebou nese vysoké finanční náklady. Další variantou je zajistit tuto službu smluvním vztahem s jinou svozovou společností. Pak město ztrácí kontrolu nad svozem a zpracováním bioodpadu. Může se stát, že bioodpad skončí na běžné skládce pro jeho případnou nečistotu. Proti tomuto řešení je také četnost vývozu bioodpadu. Bioodpad odložený v hnědé popelnici zahnívá, tvoří zápach a současně z 80 % vzniká výluh, voda. Vyžaduje si tak častější svoz. To ale znamená vývoz prázdnějších popelnic obsahujících vzduch a těžkou vodu. Ta se navíc na kompostárně vsákne a vypaří. Její váha se ale do ceny vývozu na kompostárně promítá. Zjednodušeně řečeno, při svozu hnědých nádob se platí zejména za svoz vody a vzduchu. Častější svoz bioodpadu současně znamená vyšší spotřebu pohonných hmot a emise do ovzduší, což snižuje ekologičnost tohoto řešení.
Jak svážet bioodpad od domácností a nenavyšovat městu náklady?
V praxi se ukázalo, že bioodpad je nejvhodnější zpracovávat přímo v místě jeho vzniku, v domácích kompostérech, kompostu, biotejneru, což je cesta, kterou nyní volí i město Dobříš. Cílem je také snaha předcházet vzniku odpadů, což je finančně méně náročné, udržitelné i prospěšné. Ruku v ruce s osvětou může pomoci oběma stranám, veřejné správě i obyvatelům.
Jak má vypadat správně vytříděný bioodpad
Pro čistší a kvalitnější cenné látky vznikající z bioodpadu můžeme využít například tyto rady odborníků:
Do kompostéru/biotejneru nepatří například bioodpad v sáčku, citrusy a jiné chemicky ošetřené části rostlin, odpady živočišného původu, jako jsou například odřezky z masa, kosti, vývary, masové omáčky (přitahují potkany). Nevhazujte ani kompostovatelné sáčky.
Do kompostéru/biotejneru patří například rostlinné zbytky z kuchyně, trus domácích zvířat od králíků, slepic, ovcí či domácích mazlíčků jako morčata, křečci (nikoli psí a kočičí exkrementy), pečivo, těstoviny apod. také lze.
Do domácích kompostérů můžete navíc odhazovat také čajové sáčky, plata od vajec, ruličky od toaletního papíru, skořápky od vajec (rozemleté), kávovou sedlinu včetně papírových filtrů, trávu, plevel, drny se zeminou, košťály a celé rostliny, zbytky rostlin, listí, piliny, hobliny, kůru, štěpku, seno, slámu, vychladlý popel ze spalování dřeva.
Místostarostka Jindřiška Romba
a Kateřina Rambousková,
referentka životního prostředí – odpadové hospodářství, MESOH
