Ani v mateřské škole nebylo vždy poklidno. Stav budovy vyžadoval neustálé opravy a údržbu. Tam se obec snažila veškeré rekonstrukce zajišťovat v době prázdnin bez přítomnosti dětí, což se až doposud celkem dobře dařilo. S výstavbou nové budovy bychom ale museli provoz mateřské školy minimálně na rok uzavřít, což nebylo ani organizačně možné a především žádoucí. S nastalou situací byli seznámeni rodiče, pedagogický sbor i děti. Každý se s tím vypořádával po svém. Takže ve výsledku u mateřské školy došlo k další okolnosti, kdy se se začátkem nového školního roku kompletně obměnil pedagogický personál.
Navzdory „zaručeným informacím“, které pobíhaly napříč všemi facebookovými skupinami, se školka otevřela. Ze všech více či méně rozhořčených rodičů napadlo jedinou babičku si přijít na obecní úřad informaci ověřit.
Přesto školka funguje tak, jak to covidová opatření dovolí. Takže teď pár postřehů od zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Mgr. Topinkové.
S jakými pocity jste nastupovala do nového zaměstnání za daných okolností? Začít pracovat s „nezaběhlým“ kolektivem, v podmínkách se stavbou doslova za zdmi, navíc s covidovou situací. Osobně si složitější situaci snad ani neumím představit.
Při nástupu do huťské školky jsem byla na tyto nepříznivé okolnosti připravená a hned od počátku jsem byla přesvědčená, že se těmito nelehkými situacemi nenechám odradit. Hlavně jsem se velmi těšila na práci s dětmi a na spolupráci s novým kolektivem. Mým hlavním cílem bylo plynule navázat na předešlé období. Bylo mi jasné, že začátek pro nás nebude snadný, protože jsme byly pro rodiče a jejich děti i pro širokou veřejnost neznámé a cizí osoby. Chápala jsem obavy rodičů, stálo před nimi mnoho otázek: „Kdo nastoupí do školky? Jak to bude nový kolektiv zvládat bez podpory bývalých paní učitelek? Za jak dlouho si děti zvyknou na změny? Jakým směrem se budou nové paní učitelky ubírat?“
Přibývajících obav bylo přirozeně mnohem více než těch, které jsou zde vyjádřeny. K tomuto začátku nám ani nepřispíval fakt, že jsme se ani všichni zaměstnanci školky neznali a za provozu se teprve poznávali. Byla to pro mě velká výzva, dobře uchopit tyto ztížené začátky a vést je správným směrem. Navázat na zvyklosti a zažité tradice školky a přinést vlastní pojetí s nově vytvořeným kolektivem, který společně směřuje k jejímu úspěšnému rozvoji. Docílit toho nejvyššího cíle, aby děti, rodiče i zaměstnanci chodili do školky rádi.
Paní ředitelka PaedDr. Halenkovská nám v tomto začínajícím těžkém období velmi pomohla a je pro nás velkou oporou. Umožnila nám pozvolný pracovní nástup souběžně za chodu stávajícího pedagogického personálu ještě před zahájením školního roku. Za to jí velmi děkujeme, protože nám usnadnila nástup do nového zaměstnání. Poděkování patří také paní Dis. Jiráňové, která nás zasvětila do celkového prostředí školky a v neposlední řadě také nepedagogickému kolektivu, který nás mile přijal mezi sebe a od počátku s námi ochotně spolupracuje s nabídkou aktivní pomoci.
Zprvu jsme se potýkaly se zásadními potížemi, rozpoznat děti, zapamatovat si jejich jména a předat je správným rodičům nebo prarodičům.
Dostávaly jsme se tak do nelehkých situací, které mohly určité obavy rodičů ještě více prohloubit. Po prvním školním týdnu jsme si s kolegyněmi ustálily denní režim a dohodnutá pravidla. Bylo pro nás milým zjištěním, že jsme všechny naladěny tzv. na stejnou notu, což nás velmi brzy sblížilo a posunovalo společně vpřed. Důležité pro nás bylo zajistit dětem bezpečné, příjemné a tvůrčí prostředí se zajištěním pozvolné a rychle adaptace. Zaměřily jsme se na prožitkové učení a plánovaly si mnoho zajímavých školních akcí. Bohužel jsme jich stihly absolvovat velmi málo, protože nás zastavila další covidová vlna. My jsme se však nechtěly vzdát, a tak jsme si organizaci s realizací zábavných a naučných programů v rámci dopoledních činností vzaly na svá bedra. Přineslo nám to radostné zapojování dětí do těchto aktivit a přišly první kladné ohlasy od rodičů. Tyto programy nám i dětem přinesly mnoho přínosného, a to nejenom v oblasti učení, ale zejména v oblasti sociální, kdy jsme se měly možnost hlouběji poznat.
Jak jste se vypořádali s výukou poté, co byly uzavřeny i školky?
Když už se to ve školce všechno usadilo a dobře se nám dařilo, přišlo vládní nařízení s uzavřením i mateřských škol. Od března jsme byly se všemi dětmi na dálku prostřednictvím webových stránek. Pojaly jsme to po svém, zasíláním pracovních listů a námětů na tvoření předškoláčkům, ale nezapomněly jsme ani na ostatní školkové děti, které se dle zájmu mohly zapojovat do nabídky činností a aktivit. Co jsme dětem nabídly? Předčítání kapitolek o čertíkovi Zbrklíkovi s výstupní ilustrací, cvičení s maňáskem Tondou, motivační, zábavná a tematická videa za podpory plyšových kamarádů Lízinky a Pupíka, orientační procházky tzv. bojovky s řešením úloh v okolí Staré Hutě, návodné ukázky výtvarného nebo pracovního tvoření, pozdravení od paní učitelek nebo třeba možnost pověsit nakreslený obrázek na nástěnku na plotě školky.
Školka se konečně od 12. dubna dočkala dětí, avšak pouze těch předškolních, které se musí dvakrát týdně testovat. Zprvu jsme se této neobvyklé situace obávaly, ale díky zapojení rodičů a statečnosti dětí proběhlo první testování nad očekávání lehce a v příjemné atmosféře. S těmi nejmenšími a prostředními dětmi se budeme nadále na dálku spojovat a chceme věřit tomu, že se ještě v tomto školním roce uvidíme.
Navíc bylo potřeba dořešit rozpracované vybavení nové školky pro výběrové řízení a rychle reagovat na potřeby obce s dopracováním částečně připraveného seznamu předchozím vedením. Jaká byla vaše spolupráce na výběru vnitřního vybavení školky a hracích prvků na zahradu?
Navázaly jsme na rozpracované vybavení do nové školky předchozím pedagogickým kolektivem, které bylo zapotřebí konkretizovat pro potřeby výběrového řízení. Vážíme si spolupráce zřizovatele školy obce Stará Huť a architektů výstavby. Bylo možné se vyjádřit k jejich návrhům a vybrat si vybavení do vnitřních i venkovních prostor. Těšíme se na stěhování do nové mateřské školy, která přinese moderní a prostorné prostředí. Budeme však také těžce prožívat zánik stávající budovy MŠ, zvláště paní kuchařky, paní školnice a paní hospodářka, které v ní působily již řadu let.
Dá se pochopit, že rodiče byli nuceni přijmout mnoho omezení a skutečnost, že provoz školky bude po dobu výstavby značně omezená. Na druhou stranu nelze za každých okolností vyhovět všem a každá nová věc se rodí za určitých „porodních bolestí“. Tady se jich sešlo opravdu hodně. Ale jaká byla celkově spolupráce s rodiči?
Chtěla bych rodičům poděkovat za jejich shovívavost, pochopení a trpělivost při neustálých změnách v organizaci školky z důvodu dodržení epidemiologických opatření, za celkovou skvělou spolupráci, za aktivní pomoc při zapojování předškolních dětí do distanční výuky i dětí, které úlohy plnit nemusely, za bezproblémové zapojení se do testování a za milou nabídku pomoci při stěhování do nové budovy. Mrzelo nás ale, že k tomu všemu jsme musely na začátku adaptačního období řešit opakované kontroly Krajské hygienické stanice na základě oznámení ze strany rodičů. Vždyť stačilo přijít a informovat nás o konkrétní nespokojenosti bez obcházení. Od počátku jsme otevřené k jednání s hledáním vhodného řešení a záleží nám na spokojenosti rodičů. Protiepidemiologická opatření nám zasáhla také do denního režimu, kdy bylo zapotřebí zajistit nemísení se dětí ze školky a žáků ze školy během oběda. Mezi zásadní úskalí patří neexistence školní zahrady, která zanikla během stavby, při které děti ztratily venkovní prostory mateřské školy, ale to se naštěstí už brzy změní. Tento školní rok nám naložil velmi těžký náklad složitých situací, které sice byly náročné, ale i díky nim jsme měly možnost se více stmelit a upevnit naši spolupráci. Chci poděkovat celému kolektivu MŠ a přeji nám všem co nejrychlejší návrat do normálního života.
Děkuji tímto paní zástupkyni Mgr. Topinkové za rozhovor.
Závěrem bych ráda za vedení obce poděkovala paní zástupkyni Mgr. Monice Topinkové, která se společně s paní asistentkou Hanou Bílkovou stará o třídu Pastelek pro nejstarší předškolní děti, paní Vladimíře Vohralíkové a Bc. Veronice Stašové, které mají na starost třídu Srdíček (starší děti a předškoláčci) a Bc. Veronice Maříkové a Gabriele Šináglové, které vedou třídu Sluníček plnou těch nejmladších dětí. Velké poděkování za práci a podporu patří i nepedagogickým zaměstnankyním – paní kuchařkám Jindřišce Štěpánkové, Jaroslavě Cihelkové a Ivaně Vlasákové, paní školnici Iloně Zámečníkové a paní hospodářce Aleně Hartmanové, za jejich svědomitou práci a pomoc a podporu při tak složitém chodu školky.
O nic menší díky patří všem paním učitelkám i nepedagogickým zaměstnancům v základní škole, kteří odvádí dobrou práci v této náročné době. Ale také všem rodičům a dětem, že se dokázali adaptovat na nové podmínky a v rámci možností a sil zvládat výuku na dálku. Snad bude situace v novém školním roce významně lepší a pohodovější. A možná si o to víc budeme vážit veškerého pohodlí a vstřícnosti, které rodičům a dětem obě zařízení poskytují.
Marie Guillenová
Vážení čtenáři,
huťská mateřinka Vás, milí čtenáři zdraví, děkuje za Vaši přízeň a přináší Vám pár psaných řádků o sobě. Počátkem března vláda ČR uzavřela všechny mateřské školky, z důvodu nelepšící se coronavirové situace. Naše plány pro děti na první jarní týdny jsme musely zcela přehodnotit. V této třetí covidové vlně se distanční výuka vztahuje i na naše předškoláky, kteří ji mají povinnou. Snažily jsme se předškolákům ze třídy Srdíček a Pastelek připravit program distanční výuky tak, aby si rodiče mohli práci s dětmi rozvrhnout dle svého volného času. Na webové stránky jsme pravidelně přidávaly pro děti pracovní listy v duchu nového integrovaného bloku PŘÍRODA SE PROBOUZÍ. Jako zpestření jsme natáčely různá zábavná videa, hrané scénky s pohádkovým tématem, někdy doprovázeným zpěvem, hrou na klavír a na kytaru našich paní učitelek a předcvičováním jógy. Paní učitelka Hanka předčítala z domova pohádky, děti po jejím poslechu mohly namalovat obrázek ,,copak jsem si z pohádky zapamatoval‘‘ a pověsit na naši venkovní nástěnku na plotu před školkou. Viselo jich mnoho. Byly krásně malované nebo vyrobené. Alespoň tak jsme měly možnost zůstat s dětmi ve spojení. Jako třešničku na dortu jsme dětem připravovaly venkovní bojovky po okolí Huti s tajenkou v cíli. Pokud byla bojovka dětmi zdolána, ve školce mají připravenou drobnou odměnu. Jsme rády, že se do našeho programu na dálku zapojili nejen předškoláčci, ale i ty naše mladší děti a úplně nejmladší Sluníčka. Za náš kolektiv pedagogů děkujeme rodičům za skvělou spolupráci při distanční výuce. Nyní budeme pevně doufat, že se děti vrátí do školky co nejdříve a vše se ocitne ve starých dobrých kolejích.
Kolektiv učitelek MŠ
Připomínáme nové webové stránky základní školy a mateřské školy Stará Huť: www.zsams-starahut.cz
