(zamyšlení nad texty z Bible: Jan 20,19–29 a Ezechiel 37,1–14)
„Když Duch boží zavěje, vstane z mrtvých naděje…“ (M. Rejchrt, Svítá, š. 50) – zpíváme v kostele s radostí už mnohá léta, a nejen o Velikonocích. Vždyť – kdo by tohle neslyšel rád? Nic není ztraceno, i to, co jsme pohřbili, co prostě zdechlo, má budoucnost! Konec blbé nálady, bude líp! Neplatí jenom rčení „Co mě nezabije, to mě posílí“ – díky Bohu platí dokonce, že ani smrt nemusí znamenat konec. To je skvělá zpráva a řekl bych, že ji vítají i mnozí nevěřící. Přes všechny úsměšky nad vzkříšením zprávu o tom, že smrt není konečná, berou, ani oni se té naděje, že neskončí jenom jako hromádka suchých kostí, vzdát nechtějí. „Něco být musí!“ Ezechielovo proroctví o mrtvolách a suchých kostech má ovšem jeden háček, a to takový, že se týká lidí živých. To jste vy, když stále opakujete, že nic nemá cenu, že s poctivostí dneska člověk nikam nedojde, když přizvukujete obecné skepsi a vidíte všechno to ryzí a čisté, co jste měli nést a co třeba i kvůli vám zašlo, jako definitivně zabité; když se zkrátka ve vašich myslích a srdcích usadila rezignace!
Ježíš učedníkům za zavřenými dveřmi říká: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.“ Jsem tady i se svými ranami jako svědectví, že to, co jste pohřbili, není mrtvé; jsem tu jako možnost odložit strach, jako naděje a výzva právě k tomu životu, který jsem doposud žil, ke stejnému poslání. Vzkříšený Kristus tak neodhaluje tajemství smrti, ale mluví o možnostech života. O těch, které se nám jeví poté, co jsme poznali jejich zranitelnost, jako nereálné, jako beznadějné, jako definitivně zabité. Tak je i nám oznámeno vyvedení z tohohle slzavého údolí. I na dně smíme poznávat, že naše odhady nejsou všechno, že nic není ztraceno, že se díky Bohu děje i to, co bychom už nečekali. Proto je možné žít jinak, v duchu Kristově, z jeho moci. K tomu Ježíš učedníky i nás zve: „Přijměte Ducha svatého.“ V něm nejsou ani naše selhání osudová. Kdo však přemýšlí poctivě, tuší dobře, že se vzkříšení týká těch ran, které láska a důvěra v životě nutně utrží. Bez důvěry, která před nimi neuhýbá, která se vydá na cestu víry i s jejich rizikem, nemůže být o vzkříšení řeč. Pokud si to poctivě a pokorně přiznáme, pak si ono zaslíbení o vyvedení z hrobu vší beznaděje můžeme přisvojit i my.
Požehnané a radostné Velikonoce vám přeje
Samuel Hejzlar, evangelický farář na Dobříši a v Hořovicích
Všechna shromáždění a pořady jsou do 13. dubna zrušeny (tzn. včetně velikonočních).
Posléze se provoz farnosti normalizuje až dle aktuální situace. Děkujeme za pochopení.
Další informace za FS ČCE poskytuje Samuel Hejzlar, farář, tel.: 603 578 108.
Změna termínu dobročinného bazaru oděvů
Z důvodu technických potíží způsobených vyhlášením nouzového stavu se bude náš tradiční bazar konat v náhradním termínu, a to od 28. září do 1. října 2020.
