Ahoj starosto, milý Pavle,
jak jsi nedávno psal v Dobříšských listech, Tvá židle starosty bude brzy volná a já bych Ti ráda poděkovala za roky, které jsi Dobříši věnoval.
Měli jsme v Tobě starostu, který rozumí číslům a tabulkám, ale zároveň se umí bavit s dětmi i seniory, s úsměvem podpoří každou akci, která se ve městě děje, je slušný, umí motivovat, nebojí se spatra odpovídat na složité otázky občanů. To je opravdu vzácné.
Obzvlášť si vážím toho, že jsi neváhal dělat správná, byť nepopulární opatření. Ať už šlo o ranní uzavření ulice před školou pro bezpečnější cestu dětí, nebo třeba narovnání ceny vodného a stočného, aby konečně odpovídala reálným výrobním nákladům.
Funkce starosty bývá často tou nejméně vděčnou rolí a jen málokdo ví, kolik energie a svého volného času jí člověk musí obětovat, co všechno musí ustát on sám i jeho rodina. V tomhle ohledu jsi pro mě velikou osobní inspirací.
Děkuji za práci, která byla skutečnou službou Tvému městu. Budeš chybět.
Jitka Urbanová
