O vyjádření k tématu dobříšských škol jsme požádali začátkem srpna všech 21 zastupitelů města Dobříše. Naším cílem bylo tímto způsobem otevřít komunikaci napříč politickými uskupeními v Dobříši. Chceme tak vyvážit obsah Dobříšských listů a Vám – občanům – zprostředkovat názory zastupitelů, které jste zvolili.
Zastupitelé dostali pouze 2 otázky. Pak už měli ve svém vyjádření ohledně problematiky škol v Dobříši volnou ruku. Z 21 zastupitelů však možnosti odpovědět využil pouze starosta Pavel Svoboda (PRO DOBŘÍŠ), místostarostka Dagmar Mášová (PRO DOBŘÍŠ), zastupitelka Jindřiška Romba (Otevřená radnice) a zastupitel Miroslav Sochor (KDU-ČSL a nezávislí kandidáti). Ostatní zastupitelé na dotazy bohužel nereagovali.
OTÁZKY PRO ZASTUPITELE A JEJICH REAKCE:
Jak vidíte současné školství v našem městě?
Zastupitelé se shodují, že díky investicím, které šly na dokončení nového pavilonu 2. ZŠ Dobříš, je nyní kapacita základních škol dostatečná a nabídka školských zařízení je v Dobříši velmi pestrá. Máme zde tři základní školy, které fungují jako příspěvkové organizace města, jednu soukromou školu, lesní školu a nově se otevírá také škola s formou tzv. komunitního vzdělávání. Střední školy nám zastupují gymnázium a učiliště. Vzdělávací systém doplňují mateřské školy, kterým se budeme věnovat v některém z jarních vydání Dobříšských listů. Máme dobré předpoklady pro dobré školství.
Své zklamání z jednání zastupitelů v otázce školství popsal Miroslav Sochor: „V rámci našeho stranického volebního programu podporujeme rozvoj a kvalitu všech dobříšských škol. Proto mne mrzí, že jsme v rámci zastupitelstva nedovedli najít kompromisní řešení podpory Základní školy Trnka.“
Co Vás „pálí“, nebo naopak v čem dobříšské školy vynikají?
Charakter každé školy závisí na řediteli a celém pedagogickém sboru. To jsou klíčoví lidé. „Na každé konkrétní učitelce závisí, zda žák chodí do školy rád, nebo je mu každé ráno špatně. Jsem přesvědčen, že pro další život žáků je více důležité JAK, než CO se učí,“ vyjádřil se k otázce dobříšského školství starosta Pavel Svoboda.
I přes velké investice do budov škol, které se povedly v předcházejících letech, zastupitelé dobře vědí, že i další finance zde budou potřebné. Velkým problémem jsou prostory pro sportovní aktivity dětí v hodinách tělesné výchovy i během celého školního dne. „Problém nedostatečného místa pro hodiny tělesné výchovy diskutujeme společně se školami i sportovními spolky a řešíme celkovou koncepci sportovišť a jejich rozvoje,“ poznamenává Miroslav Sochor.
Svůj názor k budoucnosti školství a výuky jako takové více rozvinul starosta města: „Kvalita škol se často hodnotí v porovnání známek nebo výsledků přijímacích zkoušek ve srovnání s ostatními školami. Nikdo ale přesně neví, jaký bude svět za 20, 30 či 50 let. Jaké znalosti by žáci měli dnes získat, aby v takovém světě uspěli? Byl bych velmi rád, pokud by ve výuce byl velký důraz kladen na spolupráci, otevřenou zpětnou vazbu a rozvoj pohybových dovedností.“
Zastupitelka Jindřiška Romba se ve svém vyjádření zabývala výlučně financováním dobříšských škol, a otevřela tím jedno velké téma, které v budoucnosti určitě přijde na řadu i v oficiální debatě mezi zastupiteli:
„Města a obce jsou zřizovateli školských zařízení ze zákona. Město Dobříš je tak zřizovatelem několika škol a Rozpočtové určení daní (dále jen „RUD“ = systém financování všech obcí a měst v ČR), které přerozděluje příspěvky na každého žáka ve školském zařízení, je tak pro město velmi podstatné. Faktem je, že prostředky získané od státu z RUD nejsou účelově vázány, a tudíž je město může využít téměř na cokoliv (doplním jen, že tyto prostředky nejsou určeny na platy učitelů),“ vysvětluje systém získávání finanční prostředků na studenty škol zastupitelka Jindřiška Romba.
Paní zastupitelka dále pokračuje v konstatování faktů se školstvím spojených: „Pro zajímavost v roce 2019 město Dobříš z RUD získalo 14 462 Kč na každého žáka ve školském zařízení. Město Dobříš jako zřizovatel pak takto získané finanční prostředky přerozděluje příslušným školským zařízením. V minulém roce bylo dobříšským školám vyplaceno cca 57 % z prostředků získaných na žáka (dle dostupných informací město získalo v roce 2019 z RUD 25 988 214 Kč a přerozdělilo školským zařízením 14 895 000 Kč). Nutno poznamenat, že z prostředků z RUD byly hrazeny také některé investice do škol.“
Jindřiška Romba považuje oblast školství za jednu z nejpodstatnějších, a proto by si přála, aby se do dobříšských škol dostalo více finančních prostředků, které budou použity na kvalitnější výuku.
Velmi podstatná je nejen podle zastupitelů, ale i podle ředitelů škol komunikace právě mezi vedením města a škol. Za důležitou je však brána také prezentace škol směrem k veřejnosti, ať už prostřednictvím Dobříšských listů či jiných sdělovacích prostředků.
„Mne osobně těší články, které pravidelně vycházejí v Dobříšských listech, které informují o aktivitách jednotlivých tříd či ročníků a o úspěších dětí v různých srovnávacích soutěžích.
Velmi silně na mne zapůsobila účast na závěrečném představení dobříšských studentských projektů ‚Příběhy našich sousedů‘, které se konalo v loňském roce v zámecké Konírně. Přál bych si, aby se dobříšským ředitelům dařilo udržet a získávat kvalitní pedagogy,“ dodává Miroslav Sochor.
Své přání v závěru vyjádřila také Jindřiška Romba: „Přála bych si, aby se v dobříšských školách snížil počet dětí ve třídách (tzv. kmenových třídách) a aby byl dostatek kvalitních učitelů. Bohužel poslední uvedené je problémem, dovolím si říci, celorepublikovým.“
Paní místostarostka Dagmar Mášová pak popřála úspěšný školní rok všem dětem i pedagogům: „Doufám, že z pestré nabídky školních aktivit, které jednotlivé pedagogické sbory pro nový školní rok připravily, si vyberou všichni a děti budou ve škole spokojené. Přeji všem, aby školní rok 2020/2021 děti absolvovaly v klidu, pohodě, ve zdraví se svými kamarády, spolužáky, učiteli ve školních třídách, a ne doma v karanténě.“
Zpracováno redakcí
