Rozhovor s ředitelem Gymnázia Karla Čapka Dobříš



Gymnázium Karla Čapka Dobříš vzniklo už v roce 1953. Původně však bylo umístěno v budově bývalé chlapecké a dívčí měšťanské školy na Komenského náměstí, odkud se až teprve v roce 1965 přestěhovalo do jednoho z pavilonů nově otevřené 2. základní školy. V průběhu let se škola postupně transformovala a od roku 1982 má samostatnou budovu, která byla v roce 1996 doplněna o potřebnou nástavbu. Tak gymnázium dosáhlo optimální kapacity 12 kmenových tříd. Poslední velká rekonstrukce školy se uskutečnila v létě 2015.
Dobříšské gymnázium je střední škola, která nabízí osmiletý a čtyřletý studijní program. Za jeho historii tady učily stovky pedagogů a odmaturovaly tisíce studentů. Gymnázium Karla Čapka je významnou střední školou našeho regionu, a tak jsme tentokrát k rozhovoru měsíce oslovili jejího ředitele RNDr. Jiřího Kastnera.

Pane řediteli, bylo Vaším snem stát jednou ve vedení střední školy a můžete nám popsat svou cestu k pozici ředitele Gymnázia Karla Čapka Dobříš? Jak dlouho už tuto funkci zastáváte?
Být ředitelem gymnázia rozhodně nebyl můj životní sen a cesta k dosažení této pozice nebyla přímočará. Na Dobříši žiji od roku 1983 a dění ve městě se aktivně věnuji od roku 1989. Pocházím ze západních Čech, gymnázium jsem absolvoval v Plzni a poté jsem vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Tam jsem po skončení studií dlouhá léta působil jako vysokoškolský učitel a vedle výuky jsem se intenzivně věnoval tvorbě učebnic pro gymnázia a základní školy i jiných výukových materiálů. S děním ve školách jsem tak byl neustále provázán. Na podzim 2009 jsem úspěšně absolvoval výběrové řízení a od 1. března 2010 jsem nastoupil do funkce ředitele školy.

Co je pro Vás v pozici ředitele v rámci školy nejtěžší a co naopak děláte nejraději?
Nejtěžší je rozhodně orientace ve stále se měnící a v posledních letech dynamicky kynoucí školské legislativě a administrativě. V podmínkách, kdy za neměnné personální situace neustále narůstá objem činností vyplývajících z nových předpisů, ze zjišťování a ověřování výsledků vzdělávání, zajištění bezpečnosti, GDPR a mnoha dalších úkonů. A proto snad není překvapivé, že největší uspokojení mi přináší utváření mezilidsky přívětivého prostředí ve škole jak mezi učiteli navzájem, tak zejména ve vztahu k našim žákům i vůči jejich rodičům a veřejnosti. A rozhodně mě těší také vlastní výuka, které jako ředitel nemám sice nijak mnoho, ale kterou si doslova užívám.

Jedním z největších problémů dnešní doby je zajištění kvalitních pracovníků. Jak je na tom vaše gymnázium ohledně dlouhodobého zajištění profesorů?
Profesorský sbor na dobříšském gymnáziu je určitě kvalitní a dlouhodobě poměrně stabilní. O tom mimochodem svědčí i vysoká míra úspěšnosti studentů u státních maturit i jejich schopnost úspěšně pokračovat ve studiu na vysokých školách, včetně těch prestižních i zahraničních. V případě několika mála odchodů učitelů ze školy nebyl velký problém nalézt za ně kvalitní nástupce, ačkoliv i v našem regionu je v poslední době patrný pokles zájmu o pedagogickou práci, zejména mezi nastupující generací vystudovaných učitelů.

Jaký je Váš názor na současnou dospívající mládež a její vztah ke vzdělávání, motivaci, chuti pracovat a tvořit něco nového?
Často se setkávám s jednoduchými soudy nad současnou mladou generací, zda je lepší či horší než ty předcházející. Taková hodnocení odmítám, mladí lidé jsou v podstatě stejní jako generace předcházející, jen se musejí vyrovnávat se stále složitější a komplexnější realitou současného světa. Mezi našimi studenty určitě převládají ti, kteří vzdělávání vnímají jako výhodu a příležitost čelit neustálým novým výzvám.

Jak významná je pro Vás otevřená komunikace s okolními institucemi i v rámci gymnázia?
Otevřenost a spolupráce školy vůči externím subjektům je součástí dlouhodobé strategie školy, stejně jako zapojování do projektů a spolupráce s řadou institucí a s významnými osobnostmi.

Jak u Vás vedete studenty ke spolupráci a zároveň samostatnosti?
Dobříšské gymnázium je dlouhodobě známé, díky mým předchůdcům, jako škola kladoucí velký důraz na vzájemnou důvěru, toleranci a respektování názorů druhé strany. Studenti mohou komunikovat s vedením nejen prostřednictvím studentské rady, ale osobně jsem otevřený, stejně jako naprostá většina kolegů, vyslechnout si názor, popovídat si a pomáhat najít řešení s každým jedincem, skupinou nebo třídou.

V čem je dobříšské gymnázium jiné a zajímavé?
Jsme poměrně malou školou v malém městě, nikoliv ale školou maloměstskou. Oproti velkým „kamenným“ školám ve větších městech nekončí osobní vztah s našimi žáky i jejich rodiči před školní budovou. Potkáváme se nejen na ulicích ve městě, ale i na nejrůznějších akcích, kde se setkáváme i s řadou našich nedávných i starších absolventů. Gymnázium je tak významnou součástí dobříšské komunity.

Co je pro gymnázium největší výzvou nebo plánem pro následující školní rok 2020/2021?
S ohledem na momentální situaci je to určitě úspěšné překlenutí složitého období pandemie a z něj vyplývajících známých a možná i dosud nepoznaných komplikací spojených se školním vzděláváním. Konkrétně pak musíme pokročit v technické modernizaci školy a dále rozvíjet využívání prostředků distančního vzdělávání.

Máte nějaké osobní motto, kterým se rád řídíte?
Zachovat si klidnou mysl a vše přijímat s přiměřenou dávkou pochybností.



Předchozí článekZEPTALI JSME SE ZASTUPITELŮ: Jak vidíte problematiku dobříšského školství?
Další článekVodní zdroje v Dobříši