Období 80. let 20. století
Tuto kapitolu lze nazvat pro huťskou házenou obdobím velkých změn. Zřejmě na popud moravských klubů se změnil název z české na národní házenou a došlo ke změně struktury soutěží. Ve snaze po zkvalitnění nižších krajských soutěží a malého počtu mužstev v některých krajích byly zrušeny II. ligy a pro postup do I. ligy byly zavedeny kvalifikace. Právo na účast v kvalifikaci měli vítězové jednotlivých krajských přeborů a do I. ligy z ní postupovaly první dva týmy. Pro oddílová „béčka“ a dorostence byly zavedeny společné krajské soutěže. Tento pokus byl po několika letech zrušen, protože nepřinesl předpokládané zlepšení a efekt byl spíše opačný. Bez možnosti postupu do vyšší soutěže ztrácely oddíly motivaci, úroveň hry v některých krajích spíše poklesla a tak se vedení SNH po několika letech zase vrátilo k původnímu systému. Kvalifikace byla zrušena a obnovila se II. liga, nejprve u mužů a později i u žen.
V našem oddíle bylo toto období také zlomovým. Začátek osmdesátých let tomu sice ještě nenasvědčoval. Ženy v roce 1980 sestoupily z I. ligy. Přesto brankářka Hanka Dundáčková (roz. Stočesová) byla opět vybrána do družstva Čech. Postupně se však začal projevovat generační problém a u žen navíc převažovat rodinné a mateřské povinnosti. Díky doplnění o nadané mladé hráče a hráčky patřili nadále muži i ženy v rámci Středočeského kraje k nejlepším a ženy se v tomto období staly několikrát přebornicemi kraje. V kvalifikacích o I. ligu už ale na soupeřky nestačily. Mužům v první polovině osmdesátých let chyběl často malý krůček k vítězství v přeboru. Přesto se v roce 1985 dočkali možnosti zahrát si kvalifikaci o I. ligu, když vítěz přeboru Podlázky účast odmítl. Hlavně pro ty starší to byla hezká tečka za jejich sportovní kariérou. Zvláště když se obě kvalifikace hrály na jižní Moravě (muži ve Veselí nad Moravou a ženy ve Vracově). U obou týmů se jednalo spíše o krásný výlet na Moravu, protože i ženy neměly šance na postup do nejvyšší soutěže. Města, kde se kvalifikace hrála, leží navíc blízko sebe. Obě družstva se tak po večerech setkávala a užila si to tak, že účastníci na to do dneška vzpomínají. Po kvalifikaci ukončila aktivní činnost většina starších hráčů a mladí, převážně útočníci, vedení Michalem Lindou a Karlem Dragounem, přešli na mezinárodní házenou. Založili oddíl v Dobříši a hráli několik let krajský přebor ve sportovní hale. Někteří z nich se později do Staré Huti vrátili. Družstvo mužů sice nezaniklo, ale úrovní kleslo do krajské soutěže. Naopak ženy se lepšily. Na kvalifikaci o I. ligu v Dluhonicích v roce 1987 pod vedením trenéra J. Stamberga a vedoucí družstva M. Vodenkovou skončily třetí, za postupujícími Chomutovem a Pustějovem. Bylo to jejich nejlepší umístění v kvalifikacích. Kvalita týmu měla stoupající úroveň, ale jak už to u žen bývá, některé daly přednost založení rodiny a musely je nahradit začínající dorostenky.
Pozadu za dospělými nezůstaly ani mládežnické týmy. Žáci vyhráli přebor kraje v letech 1980, 1985 a 1987 a žákyně v roce 1980 a reprezentovaly Starou Huť na přeborech republiky. Stejně úspěšní byli v 1982 dorostenci, kteří pod vedením trenéra F. Peška skončili na mistrovství pátí. V polovině osmdesátých let měla v mládežnických kategoriích Stará Huť zastoupení ve všech kategoriích a pravidelně obsazovala přední místa v přeboru kraje.
Velkou zásluhu kromě trenérů a vedoucích týmů na tom měl Karel Slepička, který zajištoval veškerý chod oddílu, včetně shánění peněz na činnost. Proto největší ztrátou pro oddíl bylo jeho náhlé a nečekané úmrtí 6. 9. 1984. Byl posledním aktivním funkcionářem zakládající party a staral se prakticky o všechno kolem zápasů, turnajů a ostatní činnosti. Někteří členové oddílu se obávali, že to bude konec házené ve Staré Huti, protože se nikomu do papírování a organizování činnosti oddílu nechtělo. Jak vidno, nestalo se tak… Nakonec se funkce jednatele a organizačního pracovníka ujal Jan Stamberg, který už před tím K. Slepičkovi pomáhal. A to i přes to, že do konce sezony 1984/85 byl současně ještě aktivním hráčem A týmu mužů a ve druhé polovině osmdesátých let navíc trenérem žen. Nutno dodat, že mu hodně pomáhali někteří další aktivní členové oddílu. Výbor tvořili předseda I. Sainer ml., pokladní M. Vodenková s pomocí H. Dundáčkové, trenéři Sl. Dundáček a Fr. Pešek. Právě pod vedením trenéra Fr. Peška začala vyrůstat nová generace hráčů, kteří sbírali úspěchy v žácích a dorostencích a ze kterých i díky jeho trenérským schopnostem a obětavé práci se postupně rodilo nejlepší mužstvo mužů, jaké kdy Stará Huť měla. Ale o tom zase někdy příště.
Za pomoci podkladů pamětníků Pavla Pince
a Josefa Tichého, zpracoval Jan Stamberg
