Petici za zákaz tranzitní kamionové dopravy na Hořovicku, Příbramsku a Dobříšsku v uplynulých týdnech podepsaly stovky lidí. Počet podpisů převyšuje tisícovku. Od února je možné podepisovat petici i elektronicky. Sběr podpisů pod peticí pokračuje do 31. března 2025.

Cílem petice není omezit místní nákladní dopravu, ale pouze tu tranzitní. Je nesmyslné, aby se mezinárodní kamiony při cestách po ČR vyhýbaly úsekům s mýtem a zatěžovaly už takto hojně využívané silnice druhých a nižších tříd. Starostové dotčených obcí a petiční výbor následně petici předloží vedení Středočeského kraje s výzvou k úplnému zákazu tranzitní nákladní dopravy pro vozidla nad 12 tun na těchto komunikacích.
Na Dobříši je možné podepsat petiční archy v informačním centru v Kopáčkově domě, denně od pondělí do pátku v čase 9–17 hod.

Za petiční výbor Marek Nesnídal
a Jana Kolomazníková

Nejstarší obyvatelkou našeho města je paní Vlasta Fiřtová, která loni v květnu oslavila rovnou stovku. Jen o trochu mladší jsou dva nejstarší pánové, Jiří Krtil a Antonín Nedvídek, oba ročník 1926.

Podle evidence obyvatel se v roce 2024 v Dobříši narodilo 49 dětí a zemřelo 104 občanů. Do našeho města se přistěhovalo a přihlásilo se zde k trvalému pobytu 242 občanů, naopak vystěhovalo se 233. Za posledních sedm let, s jedinou výjimkou roku 2023, zaznamenáváme každý rok celkový pokles počtu obyvatel. V loňském roce poklesl počet obyvatel Dobříše o 46, celkem k 1. 1. 2025 žilo na Dobříši 8 532 obyvatel. To vše jsou čísla podle trvalého pobytu, skutečný stav může být a pravděpodobně je jiný. Podle dat mobilních operátorů v našem městě ve skutečnosti žije 9 466 obyvatel. To je poslední dostupný údaj z roku 2023, i tyto počty se za poslední roky mohly změnit. Srovnáním dat mobilních operátorů a evidence obyvatel vyplývá, že v našem městě žije 934 obyvatel, kteří zde nemají trvalý pobyt. To je o 11 % více, než uvádí oficiální statistika evidence obyvatel. Přitom počet obyvatel s trvalým pobytem je základním parametrem, podle kterého se plní městský rozpočet v rámci rozpočtového určení daní. V letošním roce město za každého obyvatele do rozpočtu získá 23 875 Kč. Pokud na Dobříši bydlíte a nemáte zde trvalý pobyt, stavte se prosím na radnici a nahlaste si trvalý pobyt zde. Stačí k tomu nájemní smlouva nebo doklad o tom, že danou nemovitost vlastníte. Nejen že pak budete moci volit dobříšské zastupitele, ale také získáte přednostní právo pro přijetí dětí do školky či do školy. Kdyby to udělalo jen 100 osob, která zde žijí bez trvalého pobytu, zvýší se příjmy městského rozpočtu o 2 miliony Kč každý rok.

Pavel Svoboda, starosta

Veřejné představení šesti projektů proběhlo ve čtvrtek 20. února a nyní je možné až do  21.  března 2025 hlasovat přes webové stránky participativního rozpočtu Tvoříme Dobříš 2025: https://mojeobec.stredoceskykraj.cz/portal/paroz/dobris nebo přes QR kód zde, ale i přes stránky www.mestodobris.cz.
Pro hlasování je nutné mít e-mail. Projektům můžete udělit 2 kladné a 1 záporný hlas. Pro dokončení hlasování je nezbytné, abyste na svém e-mailu potvrdili své hlasy kliknutím na odkaz, který vám byl zaslán. V případě, že toto nedokončíte, hlasy nejsou započítány.

Na realizaci vítězného projektu nebo více menších projektů je vyhrazena částka 500 000 Kč včetně DPH. Zajímá vás, pro které projekty letos můžete hlasovat?

– Přírodní dětské hřiště Nad Větrníkem
– Boulderingová stěna pro lezení ve sportovní hale
– Vzduchová trampolína 11 x 9 m u Rákosníčkova hřiště
– Mantinely pro velké sny malých hráčů ve sportovní hale
– Dobříš na dlani – vyhlídková místa s relaxačními lehátky
– Dostupné wellness centrum pro místní komunitu – revitalizace městské sauny Dobříš
Děkujeme, že Tvoříte Dobříš.

Za město Dobříš Šárka Krůtová
a Miroslav Sochor, koordinátoři projektu

Participativní rozpočet Tvoříme Dobříš je realizován v rámci projektu Dobříš – Zdravé město a místní Agenda 21.

Otázky a odpovědi

Vážení občané Dobříše a okolních obcí, dnešním článkem se dostáváme do třetího pokračování, kdy podle mého názoru nastal čas odpovědí na některé otázky, které jste mi do současné doby poslali. Rád bych poděkoval předně těm, kteří našli odvahu a oslovili mě přímo. Musím vám ale zároveň napsat, že mám určité pochopení pro trefně položenou otázku anonymního pisatele, nicméně vždy u mě budou mít přednost tazatelé, kteří mají zájem o věc samou. Zároveň mi také dovolte sdělit, že v žádném případě nebudu reagovat na otázky a názory, které jsou psány agresivně a mluvou na úrovni hospodského tlachání a chytračení.
Na začátku opět začneme stěžejním zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (dále jako silniční zákon), který je doplněn množstvím vyhlášek (zejména vyhl. č. 294/2015 Sb.).

Často mi byly pokládány otázky ke křižovatce Na Prachandě. Velké množství tazatelů se ptalo, proč vozidla nemají dávat přednost v jízdě v situaci, kdy odbočím vlevo, směrem z ulice U Pivovaru, pokračuji k železničnímu přejezdu a zprava mi přijíždí vozidlo (od obce Stará Huť), které také pojede na Prahu. Vzdyť přece jede zprava a já mu mám dávat přednost v jízdě!?
Tato modelová situace vybízí k tomu, abych vám objasnil pojem obecné, místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích (§ 61 a násl. silničního zákona). Budu se snažit celou věc popsat srozumitelně. Na okraj uvádím, že se stále jedná o další křižovatku (viz první článek v DL).

Obecná právní úprava je taková, která je stanovena silničním zákonem. V našem modelovém případě odbočím tedy vlevo z ulice U Pivovaru a pokračuji k železničnímu přejezdu. Zprava od obce Stará Huť přijíždí vozidlo. Pokud by tam nebyla dopravní značka V 6b – Příčná čára souvislá s nápisem STOP, doplněná svislou dopravní značkou P 6 – Stůj, dej přednost v jízdě!, jednalo by se o takzvanou obecnou úpravu provozu na pozemních komunikacích. Platila by povinnost dát přednost zprava (§ 22 odst. 2 silničního zákona) a vozidlo přijíždějící od obce Stará Huť by tedy mělo přednost v jízdě.

Bylo ale zákonným způsobem stanoveno, že se místní úpravou předmětná křižovatka „osadí“ dopravními značkami (§ 61 odst. 2 silničního zákona), kdy „(…) místní úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava provozu na pozemních komunikacích provedená dopravními značkami, světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními.“ To nám zcela mění situaci, protože zde výše uvedené dopravní značky umístěné jsou a v kombinaci s ust. § 22 odst. 1 citovaného zákona je jasné, že se jedná o vedlejší pozemní komunikaci. Řidič musí dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci.

Co nám z toho plyne? Jedině a pouze to, že když pojedu ve směru od obce Stará Huť a budu na Prachandě odbočovat vpravo směrem k železničnímu přejezdu, jsem bez diskuze na vedlejší pozemní komunikaci. Když jsem já na vedlejší pozemní komunikaci, tak vozidla přijíždějící ulicí Pražskou budou tedy na hlavní pozemní komunikaci!

Obecně máme ještě možnost třetí varianty, a tou je přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích (§ 61 odst. 3 silničního zákona), kdy „(…) je úprava provozu na pozemních komunikacích provedena přenosnými dopravními značkami svislými, přechodnými dopravními značkami vodorovnými, světelnými signály a dopravními zařízeními.“ Typicky se jedná například o změnu dopravního značení na silnici „mezi mosty“ směrem z obce Dobříš (kolem hřbitova) do obce Stará Huť. Tady jsou použity přenosné dopravní značky svislé (takové ty na červenobílém pruhovaném sloupku zasunutém v černé těžké desce ☺). Původní značky upravující rychlost jsou správně přeškrtnuty oranžovo-černými pruhy. Přenosnými dopravními značkami je rychlost snížena na max. 30 km/h (dopravní značka B 20a). Jedná se o skvělý modelový případ, protože jsou zde použity dále vodorovné přechodné dopravní značky (takové ty žluté kolmé pruhy u semaforů ☺), které nám přikazují, kde máme zastavit v případě signálu s červeným světlem „Stůj“. Potom tady máme i samotné přenosné světelné signály (tzv. semafory).

Abychom celou tuto záležitost uzavřeli do srozumitelného a uceleného výkladu, je nutné citovat ustanovení silničního zákona v § 76 odst. 1: „(…) místní úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazená obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích. Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazena místní i obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích.“

Ještě několik posledních vět k tématu křižovatky Na Prachandě. Jak jsem vám v minulosti sliboval, dal jsem podnět k doplnění stávajících dopravních značek o dodatkové tabulky. Jedná se o dopravní značky E 2b – Tvar křižovatky – které vyznačují skutečný tvar křižovatky a upřesňují, která komunikace je hlavní a která vedlejší. Tyto dopravní značky byly přidány k těm stávajícím a celou křižovatku zpřehledňují a vysvětlují. V případě ulice U Pivovaru byla ještě vyměněna dopravní značka Dej přednost v jízdě! za Stůj, dej přednost v jízdě! Velký dík za rychlost a preciznost v tomto případě patří Ing. Pavlu Vonáškovi, který má v rámci našeho ORP na starosti dopravní značení a silniční dopravu.

Věřím, že tímto celá diskuze k přednostem křižovatky Na Prachandě dospěla do svého závěru. Křižovatka je osazena srozumitelnými dopravními značkami, byly přidány dodatkové tabulky a díky většině z vás, vážení čtenáři Dobříšských listů, proběhla smysluplná diskuze. Třeba dozrála doba k rozpracování varianty o vybudování křižovatky s kruhovým objezdem nebo křižovatky řízené světelnými signály.
Další číslo DL bych rád věnoval opět vašim dotazům, protože se na všechny nedostalo.

Hodně šťastných kilometrů bez nehod vám všem přeje Petr Květoň.

Petr Květoň, zkušební komisař řidičů Městského úřadu Dobříš

Společnosti Panattoni, Colloredo-Mannsfeld, spol. s r. o., a Tree.ly představily model spolupráce zaměřený na regionální ukládání uhlíku, ochranu lesních ekosystémů, udržitelný rozvoj a podporu vzdělávání.

Unikátní projekt ukazuje, jak mohou soukromé společnosti přispět k obnově a zvýšení odolnosti lokálních lesních porostů. V podstatě se jedná o využití prostředků získaných z kompenzací uhlíkové stopy průmyslové výstavby, a to investicí do projektů zaměřených na ukládání uhlíku přímo v českých lesích. Colloredo-Mannsfeld, spol. s r. o., spravuje rozsáhlé lesní porosty, ve kterých zavádí nové adaptační strategie zaměřené na sekvestraci uhlíku v lesních porostech, zvyšování jejich odolnosti a podporu mimoprodukčních funkcí lesa. Celý proces je nezávisle certifikován rakouským kontrolním sdružením TÜV.

Tímto projektem chce společnost Panattoni představit nový možný model odpovědnosti za uhlíkovou stopu svých projektů. Spolupráce se společnostmi Colloredo-Mannsfeld a Tree.ly je příkladem odpovědného přístupu k ochraně životního prostředí, který odráží rostoucí potřebu praktických řešení klimatických problémů a ukazuje, že spolupráce mezi soukromými subjekty může mít na ochranu klimatu zásadní vliv.

„Jednání byla zahájena již na konci roku 2022. První kontakt proběhl ve věci možnosti certifikace majetku rodiny Colloredo-Mannsfeld v Rakousku a následně byl záměr rozšířen o lesy na území České republiky. S ohledem na skutečnost, že se jednalo o první žádost tohoto druhu na našem území, byla používaná metodika adaptována na vstupní data a podmínky České republiky. I přes to, že se v našich podmínkách jednalo o inovativní projekt, podařilo se ho po vzájemné intenzivní spolupráci dokončit a připravit na certifikaci. Unikátní na projektu je to, že stojí na principu aktivního lesnického managementu, který podle celé řady výzkumných prací významně napomáhá ukládání uhlíku v lesní biomase,“ říká Robin Ambrož, ředitel Lesní správy Zbiroh Colloredo-Mannsfeld, spol. s r. o.

Společnost Colloredo-Mannsfeld, spol. s r. o., hospodaří na více než 17 000 hektarech lesů v České republice. Její přístup certifikovaný organizací PEFC je příkladem udržitelného hospodaření, které zachovává ekologické funkce lesa a zároveň přispívá ke snížení uhlíkové stopy.
Díky projektům realizovaným na těchto lesních plochách může být ročně zachyceno až 17 284 tun CO₂. Takového výsledku se podařilo dosáhnout například snížením těžby dřeva oproti kalkulovaným těžebním možnostem, což zvyšuje kapacitu prostředí pro ukládání uhlíku v lesních ekosystémech. Společnost se rovněž věnuje vzdělávání v oblasti péče o lesní ekosystémy. Kromě akcí určených pro širokou veřejnost organizuje také programy pro děti základních škol, jako je například „Den s lesníkem“.

Ondřej Píša

DOKAS Dobříš, s. r. o., a město Dobříš si dovolují oznámit, že bude proveden svoz odpadů ze zahrad (tráva, větve stromů a keřů) ve městě Dobříš.

Odpad bude odvezen na náklady města za dále uvedených podmínek:
– odpad musí být uložen do kontejnerů přistavených výhradně za tímto účelem
– odpad nesmí obsahovat jiné druhy odpadů mimo odpadu zeleně
– odpad smí být uložen do určených nádob pouze v den sběru odpadů ve stanovený čas
– odpad nesmí být uložen v pytlích a musí být roztříděn na větve a kompostovatelný odpad (tráva, zbytky rostlin atd.)

Dny sběru odpadů a seznam sběrných míst pro oblasti:

Sobota 22. března a 19. dubna od 8.00 hod. do 15.00 hod.
• sběrný dvůr – areál firmy DOKAS Dobříš (ul. Na Chmelnici),
• křižovatka ul. Husova a V Lipkách,
• křižovatka ul. Žižkova a Přemyslova,
• u „Papežanky“ – ul. Dělnická,
• křižovatka ul. U Ovčína a Na Ligruse,
• parkoviště v ul. Na Zlaté stezce (nad „Pentagonem“),
• ul. Na Nábřeží (u Prokopovy zahrady),

Sobota 29. března a 26. dubna od 8.00 hod. do 15.00 hod.
• sběrný dvůr – areál firmy DOKAS Dobříš (ul. Na Chmelnici),
• křižovatka ul. Čs. armády a Polní,
• křižovatka ul. Hálkova a Okružní,
• křižovatka ul. Nad Prachandou a Dubinské kaštánky,
• křižovatka ul. K Vodárně a Nad Papežem,
• parkoviště – Krmelec Vlaška,
• křižovatka ul. Part. Svobody a Dlouhá.

Veškeré „hromádky“ zeleného odpadu v ulicích budou považovány za černou skládku. Původci černé skládky může být uložena pokuta ve výši dle zákona.

Děkujeme za pochopení a těšíme se na vaši spolupráci.

Jakub Jarůšek, jednatel společnosti

Na jaře se rozbíhá další kolo celostátního šetření, při němž tazatelky a tazatelé Českého statistického úřadu navštěvují domácnosti po celé republice a žádají je o spolupráci.

Tazatelky a tazatelé ČSÚ mají adresy, které musí navštívit, předem dané, a pokud je odmítnete, nemohou je nahradit například tím, že by vyzpovídali sdílnějšího souseda. Jednotlivé domácnosti vybírá z celorepublikového seznamu adres počítačový program tak, aby pokryly všechny obydlené části země a odpovídaly hustotě osídlení daného regionu.
Pokud tazatelka nezastihne nikoho doma, zpravidla zanechá ve schránce na sebe kontakt. Jestliže se jí na tento kontakt nikdo neozve, vrátí se na místo ještě několikrát a pokusí se s obyvateli daného domu nebo bytu spojit.

Skutečnost, že se jedná o tazatele Českého statistického úřadu, a nikoliv o podomní prodejce či podvodníky, lze snadno ověřit na webové stránce úřadu (csu.gov.cz). Dole, v tmavomodré části je ve sloupci „Ochrana dat a legislativa“ odkaz „Ověření tazatele“. Po jeho odkliknutí se otevře okno, do něhož je třeba zapsat číslo průkazu, kterým se tazatelky legitimují. Jestliže číslo souhlasí, objeví se údaje o tazatelce. Zadání nesprávného čísla vyvolá hlášku, že se jedná o neplatný průkaz. Ověřit totožnost tazatelky je možné i telefonicky na číslech uvedených na webu ČSÚ (www.csu.gov.cz) v záložce „Krajské správy”.

Informace zjišťované při šetření v domácnostech jsou potřebné pro hodnocení sociální a ekonomické situace v České republice, například jak velkou část ze svých příjmů vynakládají domácnosti na energie či nájem, kolik vydávají lidé za léky a zdravotní pomůcky nebo jak se liší mzdy a spotřeba na venkově a ve městě.

Český statistický úřad používá sesbírané údaje pouze pro statistické účely a nepředává je žádným dalším orgánům ani institucím, například finanční správě, policii nebo soudům. Všechny dotazníky jsou v průběhu zpracování anonymizovány, to znamená, že se oddělí jejich obsah od identifikačních údajů domácnosti nebo osoby, která na otázky odpovídala. Výsledné statistické výstupy jsou zveřejňovány souhrnně, například za republiku, region, za domácnosti rozdělené podle výše příjmu, počtu dětí, velikosti obce, právní formy užívání bytu a podobně. Rozhodně z nich nelze zpětně dohledat, které domácnosti poskytly jaká data nebo koho konkrétně se dané hodnoty týkají.

Data o životní situaci občanů získaná v rámci šetření v domácnostech nelze pořídit jiným způsobem, a ochota lidí zodpovědět dotazy tazatelek je proto naprosto klíčová. Bez ní bychom byli ochuzeni o mnoho důležitých informací, které využívají nejen politici a úřady, ale i běžní lidé, když například porovnávají svůj příjem s průměrnou mzdou v zemi či v kraji, když řeší náklady na energie nebo zvažují změnu bydliště.

Nevyhánějte tedy prosím tazatelky a tazatele Českého statistického úřadu od svých dveří a buďte jim nápomocni v jejich nelehké práci.

Za Český statistický úřad Pavel Černý