-3 C
Dobříš
Pondělí, 12 ledna, 2026
Domů Blog Strana 429

Produkty programu Erasmus+ i pro děti ze 4. MŠ Dobříš

SOU Hluboš (OP Dobříš) již mnoho let organizuje a realizuje odborné stáže žáků na Slovensku v Prešově, v projektech mobility mládeže. Naopak žáci třech středních škol z Prešova (SPŠ Prešov, SOŠT Prešov, SOŠ Prešov) recipročně organizují a realizují odborné stáže u SOU Hluboš. Jedná se o žáky tříletých učebních a čtyřletých studijních oborů s odborným zaměřením na dřevovýrobu, opravy automobilů a poskytování kadeřnických služeb. Během čtyřtýdenních stáží si žáci zvyšují své odborné znalosti a dovednosti. Dosažené výsledky se vyhodnocují dle tzv. jednotek výsledků učení v evropském systému ECVET.
V rámci jarní stáže žáci prešovských škol dřevařských oborů vyhotovili dva domečky na hraní pro malé děti. Tyto domečky byly za přítomnosti vedení všech zainteresovaných škol předány 4. MŠ Dobříš.

Ing. Oldřich Půlkrábek

TRNKA, rok druhý

Zdroj foto: Pexels, Ilustrační foto

Tak a je to za námi! Co? No přece náš druhý školní rok. Ale že jsme si ho, panečku, užili! Naše parta 45 dětí spolu s učitelkami, asistentkami a vychovatelkami prožila spoustu zajímavého. Rozvíjeli jsme své čtenářské dovednosti, psali příběhy, lámali jsme si hlavu nad matematickými úlohami pana prof. Hejného, zkoumali jsme přírodu, historii i současnou společnost. Při tom všem jsme se učili spolupracovat, diskutovat, vyjádřit svůj názor a respektovat názory ostatních. Podnikali jsme výlety, účastnili se soutěží a snažili se propojovat školní práci s realitou světa kolem nás. Zvládli jsme toho hodně a teď už se těšíme na prázdninový odpočinek.
A co nás čeká po prázdninách? Noví prvňáčci v nově zrekonstruované třídě, nová paní ředitelka a nové posily do našeho pracovního týmu. A další výzvy, co je třeba prozkoumat a objevit…
Přejeme vám všem hezké léto!

Markéta Svobodová

Tvořivé dopoledne

2. ZŠ Dobříš připravila pro své žáky tvořivé dopoledne. Ve spolupráci s firmou SEVT, která akci sponzorovala, se plato školy v pátek 8. června proměnilo ve tvořivou dílnu. Žáci si zcela podle svých představ a fantazie vlastnoručně vyzdobili trička. Za pomoci nejrůznějších šablon a tiskátek se trička podařila všem. Činnost děti velmi zaujala a s radostí a hrdostí si svá díla oblékaly hned na sebe a odnesly domů.

PaedDr. Zdeňka Kofroňová


Úspěch v plavecko-běžeckém poháru – 1. místo

V okresním kole v Příbrami se náš nadějný reprezentant Karel Vlasák bez větších problémů kvalifikoval z prvního místa do krajského kola v Čelákovicích. Krajské kolo bylo obsazeno vyrovnanými závodníky a už v bazénu bylo jasné, že souboj o medaile bude velmi těžký. Karel startoval po plavání, kde zaplaval 100 m volným způsobem za 1:02:05, v běhu z druhého místa. Ve vyrovnané skupině vedoucích běžců se mu podařilo po taktickém rozložení sil na trati 1000 m udolat doslova „o chlup“ soupeře a vyhrál tak časem 3:11:00 celý závod (druhý závodník doběhl v čase 3:11:09). Velká gratulace!

Mgr. Michal Ciboch


Zámek Berchtold

Na svůj školní výlet na zámek Berchtold vyrazily děti z předškolní třídy, III. C, IV. C, VI. A a VI. C. Nejmenší děti a mladší děti se prošly pohádkovou cestou v dětském ráji, poznávaly zvířátka v minizoo a podívaly se i do pekla. Starší děti si pak vyzkoušely znalosti českých hradů a zámků a dalších kulturních památek ve kvízu, který jsme měli nachystaný. Děti velmi nadchl pan Šušor, který přivezl program Drum circle a velkou sadu bubnů, bubínků a jiných menších hudebních nástrojů. Všichni si vyzkoušeli, jaké to je komunikovat pomocí hudby a stát se na chvíli součástí jedné velké hudební rodiny. Všichni si výlet na závěr školního roku užili a určitě budeme mít na co vzpomínat.

Lucie Jindráková, MBA

Šíleně smutná princezna

Děti z dramatického kroužku naší školy si v letošním roce připravily krásnou pohádku Šíleně smutná princezna. Děvčata svým výkonem sklidila úspěch nejen u prvního a druhého stupně ZŠ, ale i u pozvaných školek z Dobříše a škol z nedalekého okolí. Největší odměnou však bylo závěrečné vystoupení pro rodiče a veřejnost, které mělo veliký úspěch.
Touto cestou bychom rády poděkovaly všem rodičům a ostatním, kteří děti podporovali a drželi jim palce.

L. Petrlíková a T. Hejnová

Výhry naší družiny

VI. oddělení naší ŠD, TIC TACI, se pod vedením paní vychovatelky Terezy Hejnové zapojilo do celorepublikové výtvarné soutěže na vzdělávacím portálu ČEZ – Svět energie. V konkurenci 72 škol děti vyhrály hlavní cenu – LEGO: hasičskou stanici v hodnotě 2 299 Kč s neuvěřitelným počtem 49 000 hlasů. O další dva dny později všechny mile potěšila zpráva o vítězství v další soutěži Svět oceánu. O výhru – stolní fotbálek – se podělí s V. oddělením ŠD, Miňonkami, které s výrobou díla pomáhalo. Děkujeme všem, kteří nás v soutěžích podpořili svými hlasy.

T. Hejnová

Úspěch v recitační soutěži

Každoročně se žáci naší školy účastní oblastního kola recitační soutěže v Památníku Karla Čapka ve Strži. Letos se soutěž konala 11. června a před zraky herce a režiséra Ondřeje Kepky v 1. kategorii (1. a 2. ročník) soutěžil Ludvík Honzálek z 2.C, ve 2. kategorii (3. a 4. ročník) recitovala Jitka Kořínková ze 3.A a ve 3. kategorii (5. ročník) Adéla Chroumalová z 5.C. Ve velké konkurenci byli naši žáci velice šikovní a ve svých kategoriích zvítězili. Blahopřejeme.

O. Kvapilová


1. místo v krajském kole výtvarné soutěže

V minulých týdnech se uskutečnila výtvarná soutěž s názvem „Cesta zpět o 100 let“, kterou pořádal Středočeský kraj společně s Galerií Středočeského kraje u příležitosti stoletého výročí vzniku Československé republiky. Velký úspěch slavila žákyně 8.C Emma Běhunková, která se svým ilustrovaným videem s názvem „Snící dívka“ obsadila ve velké konkurenci 37 základních škol a gymnázií krásné 1. místo v kategorii video. Slavnostní vernisáž výstavy proběhla v Galerii Středočeského kraje v Kutné hoře, kde jsou vítězné práce vystaveny.

M. Cieślik


2. místo v okresním kole Pythagoriády

V pondělí 28. května se skupina úspěšných žáků školního kola matematické soutěže Pythagoriáda zúčastnila okresního kola v Příbrami. Žákyně 5.C Eliška Vimmerová získala druhé místo v kategorii 5. ročníků. Byla oceněna poukazem v hodnotě 400 Kč s možností vlastního výběru knižního titulu. Elišce všichni gratulujeme a děkujeme za úspěšnou reprezentaci školy.

K. Šindelářová

Mých prvních pět let u nás ve škole

Podle našich učitelů ve škole je hlavním posláním základní školy na Komenského náměstí proměňovat školu v místo, kde si společně všichni dají záležet, aby nás naučili spoustu důležitých věcí. Asi si říkáte, že je to přeci úplně normální, ale je v tom něco víc. Každý jsme přeci úplně jiný. Někomu jdou počty, jiný zase skvěle zvládá pravopis. Mnozí z nás také umí nádherně malovat, což je vidět i v naší krásně vyzdobené třídě. Nejen díky této vlastnoruční výzdobě se ve škole cítíme bezpečně a spokojeně. Jsou to hlavně naši učitelé, kteří nám pomohou, když si s něčím nevíme rady. Připravují pro nás různé zájmové aktivity, aby byl náš volný čas využit smysluplně a abychom se také mezi sebou všichni lépe poznali.

A jak to se mnou začalo? Už jako předškolák jsem se do školy dostal. Nejdříve to bylo „Hraní na školu“, po zápise pak „My se školy nebojíme“ a zároveň jsme chodili deset týdnů trénovat správné držení psacího náčiní, říká se tomu grafomotorická přípravka. V první třídě jsem se kromě učení mohl zapojit do spousty kroužků. Byly sportovní, také zaměřené na výtvarnou, pracovní a hudební výchovu. Kdo chtěl pokračovat ze školky v angličtině, mohl také. Někteří z nás hráli i divadlo. Závěrem školního roku byla odměna: jeli jsme na školu v přírodě. Jezdíme většinou pravidelně každý rok. Někteří jedou v květnu a někteří v zimě, aby si zalyžovali.

Protože mi nešla čeština, od druhé třídy chodím do skupiny pro český jazyk. Učí mne speciální pedagog pět hodin týdně v rámci výuky. Výhodou je, že je nás tam jen deset. Také jezdíme na plavání. Protože jsem velký sportovec, už od druhé třídy školu reprezentuji ve sportovních soutěžích. A že máme výsledky! Spolužáci soutěží také v matematických, výtvarných a dovednostních soutěžích. Každý rok se těším na „Vánoční cinkání“, na různé celoškolní projekty jako je Den Země, „Škola plná záchranářů“, vystoupení na Májovkách, pohádku hranou spolužáky v kulturním domě, na spaní ve škole, na výlety. V letošním roce jsme měli také projekt „Kniha“. My páťáci jsme si připravili o spisovatelích a ilustrátorech prezentace, které jsme odpřednášeli v nižších třídách. Líbilo se nám hrát si na učitele.
Ve škole se mi líbí nově přestavěná školní jídelna i široká nabídka zájmových kroužků. Jsem hrdý na to, co se v naší škole pořádá, jak jezdíme na výlety a na školy v přírodě a zúčastňujeme se úspěšně mnoha soutěží.

Těším se na druhý stupeň. Čeká nás mnoho nového. Některé vyučující už dokonce znám, protože učí i u nás na prvním stupni nebo se s nimi setkávám na kroužcích.

Žák 5.A

Člověk nikdy neví, stačí chvíle!

Člověk nikdy neví, co bude zítra. Stačí chvíle a všechno je jinak. Nejlépe by o tom mohli vyprávět ti, kterým vážně onemocněl někdo z blízkých, a najednou si museli život zorganizovat tak, aby se mohli postarat o svoji dceru nebo o svého tatínka. Jak to udělat, abych se dokázal postarat o svoji maminku tak, aby mohla být přes den doma nebo v dobrém stacionáři a já jsem zároveň mohl chodit do práce? Jak a kde získat pro svého nemocného syna pomůcky, které mu pomohou zvládat základní, pro ostatní samozřejmé věci? Jak a kde požádat o finanční pomoc na péči o tatínka? Jak a kde zařídit, aby za mým dítětem pravidelně docházela zdravotní sestra a píchla mu potřebnou injekci?

Dalo by se jistě pokračovat. Nevím, jestli vás podobné otázky někdy napadly. Velmi si vážím lidí, kterým tyto věci nejsou lhostejné a kteří svůj čas a energii věnují tomu, aby pomohli lidem, kteří se dostanou do některé z uvedených situací. Měl jsem to štěstí seznámit se a spřátelit s lidmi z Centra pro komunitní práci střední Čechy, kteří se této problematice dlouhodoběji věnují a mají přehled o tom, jak rozvinuté systémy sociální péče mají v jiných městech. I díky nim nyní vím, že je potřebné tuto situaci v našem městě zlepšit. Je dobře, že jsou na Dobříši lidé a různé organizace, přispívající k tomu, aby druhým pomohli ve svízelné situaci. Nicméně jsem toho názoru, že je důležité, aby město aktivně a uceleně řešilo sociální politiku na Dobříši. Aby v reflexi na potřeby lidí z Dobříše a okolních obcí vyhodnocovalo, které služby na Dobříši chybí, které nemají dostatečnou kapacitu nebo nejsou propojeny s jinými službami. Město by mělo být tím, kdo nabízí aktivní pomoc při řešení sociálních problémů svých občanů. Mělo by předávat zastupitelům zprávy o stavu a koncepci sociální politiky města a také podněty, jak sociálně zdravotní služby zlepšit. Sociální pomoc nemůže být omezena na předávání informačních letáčků nebo dobrovolnou pomoc těm, kdo to potřebují.

Mám pocit, že sociální otázky zatím bohužel nejsou dostatečnou prioritou našeho města. Nebyly tématem minulých zastupitelstev, nebyl jim věnován žádný kulatý stůl. Při dvouletém projednávání zákazu hazardních her jsem nabyl dojmu, že sociální věci nejsou zatím většinově vnímány jako silný úkol. Mám za to, že bychom se nad tím měli my zastupitelé zamyslet a hlavně prakticky konat.

Kvalita města se totiž pozná nejen podle krásných staveb nebo kulturních či sportovních akcí, ale také podle toho, jak město dokáže vnímat potřebu pomoci a pomáhat lidem, kteří se ocitnou v náročné životní situaci! Vnímám to jako důležitý úkol pro nás zastupitele.

Ivo Salcman, zastupitel za KDU-ČSL

Dobříš pro 10 000?

Poslední dobou rezonuje naším městem čím dál častěji názor, že Dobříš už je dost velká a že by se neměla dále rozrůstat. Přiznám se, že jsem zpočátku této myšlence moc nefandil a myslel jsem si, že je situace zbytečně dramatizovaná. Významnou roli při tom u mě hrála skutečnost, že pokud bude Dobříš růst, tak bude mít stále větší příjmy ze státního rozpočtu na základě rozpočtového určení daní.

Čím víc o tom přemýšlím, tím víc se ale stávám zastáncem a propagátorem omezení extenzivního rozvoje města. Nejsem konzervativec a nemám zájem bránit někomu v tom, aby mohl stejně jako my Dobříšáci bydlet v pěkném městě poblíž Prahy. Prioritní by ale měly být zájmy současných obyvatel města. Existuje mnoho důvodů k tomu, aby se toto téma začalo seriózně a kvalifikovaně řešit.

Prvním a možná nejdůležitějším důvodem je voda. V rámci letošního výrazně suchého roku je to téma velmi časté. Je sice pravda, že Dobříš aktuálně nedostatkem vody netrpí, ale situace se nejspíš bude postupně zhoršovat. Při výrazném růstu počtu obyvatel v kombinaci s poklesem vydatnosti zdrojů můžeme mít vážný problém poměrně brzy.
Dalším důležitým důvodem je kapacita školek a škol. Rozšířila se 1. ZŠ, rozšiřuje se 5. MŠ a v dohledné době se bude přistavovat i 2. ZŠ. Je však téměř jisté, že v případě dalšího rychlého růstu města to nemusí do budoucna stačit.

Je celá řada dalších důvodů, jako infrastruktura města, možnosti parkování, řešení odpadového hospodářství, příležitosti k zaměstnání, dopravní obslužnost, nešikovné satelitní lokality, které hovoří spíše ve prospěch zastavení nebo alespoň přibrzdění rychlého růstu našeho města. Když k tomu připočteme ještě problém lidí, kteří sice v Dobříši bydlí, ale nejsou trvale přihlášeni, tak je pravdou, že jsme zřejmě na hraně. Proto souhlasím s názorem, že Dobříš je město cca 10 tisíc obyvatel a další výrazný růst není v zájmu jeho stávajících obyvatel.

Ing. Tomáš Hadžega

Dobříšské listy – červenec–srpen 2018

Kompletní podobu tištěných Dobříšských listů si můžete v elektronické podobě přečíst zde:

» červenec–srpen 2018