Vážení spoluobčané, vážení přátelé,
zahrádkáři existují v Dobříši od roku 1962. Dodnes je za námi vidět spousta dobře odvedené práce jak pro organizaci a její členy, tak pro občany Dobříšska. Jenom stručně mohu uvést budování zahrádkářských osad Na Větrníku, Vlaška, Brodce I, Brodce II, výstavba a provoz moštárny, ještě jednu nebo dvě moštovací sezóny a budeme slavit výrobu 1 milionu litrů moštu a z poslední doby například vybudování a provoz pěstitelské pálenice.
Současná Základní organizace ČZS Dobříš má okolo 100 členů a podobně jako i v jiných zájmových a společenských organizacích i my se potýkáme s generačním problémem, neboť pro dnešní mládež není zahrádkaření, až na výjimky, moc přitažlivé a to i za velmi příznivých podmínek.
Abychom se s generační obměnou nějak vyrovnali, již před devíti lety jsme ve výboru Základní organizace zvolili řešení, jak přitáhnout mladé lidi k naší zájmové činnosti a zejména, jak získat mladé rodiny s dětmi pro zahrádkaření a to vybudováním nové zahrádkové osady, protože tu poslední Brodce II jsme vybudovali téměř před třiceti lety. Je to pro nás vlastně jediná reálná cesta, jak omladit členskou základnu.
Po několikaletých žádostech od roku 2009, kdy jsme poprvé požádali tehdejší samosprávu města Dobříše o pronájem vhodných pozemků pro vybudování nové osady a kdy jsme byli opakovaně odmítnuti, jsme vyhledali soukromé osoby, které byly ochotny nám pozemky pro takové záměry propachtovat. To bylo v roce 2014.  V následujícím roce jsme uzavřeli pachtovní smlouvu a po vypršení zákonné výpovědní lhůty jsme učinili první kroky k vybudování nové osady na Bzdince pro třináct mladých rodin s dětmi.
I přesto, že jsme záměr ohlásili, jak je výše uvedeno, později jsme záměr upravili tak, že nebudeme budovat osadu, ale komunitní zahradu, dopadlo to tak, že jsme na základě protiprávního ustanovení v našem územním plánu museli práce zastavit, dostali jsme pokutu a třináct nových zahrádkářů přišlo o možnost zahrádkařit.
Celospolečensky celá tato akce ukazuje na několik vážných problémů v našem městě. Zaprvé je nutné upozornit na to, že zastupitelé, kteří proklamují, jak je pro ně důležité zajistit kvalitní život v Dobříši a to včetně volnočasových aktivit, které jsou i ve Strategickém plánu rozvoje města na jednom z prvních míst, hlasují proti takovému záměru. Velmi vážné je i to, že samospráva trvá na současném územním plánu, který obsahuje řadu ustanovení v kolizi se současnými právními předpisy, z nichž je nejdůležitější Občanský zákoník.
Zadruhé připravujeme naše mladé rodiny s dětmi o možnost rekreace při zahrádkářských aktivitách, které jsou spojeny s možností přivést dnešní nejmladší generaci k přírodě, znalostem spojeným s pěstováním rostlin a trochu je odvést od virtuálního života digitálního světa do života reálného a zároveň si upevnit trochu zdraví, neboť zahrádkaření je spojené s fyzickou prací.
A konečně zatřetí zahrádkářská organizace mohla omladit svoji členskou základnu a tím vytvořit předpoklad obměny generací a zároveň přišla o spoustu práce, peněz a času spojeného s přípravou a budováním nové zahrádkové osady.
O povolení vybudovat zahrádkovou osadu a později komunitní zahradu jsme žádali zastupitelstvo opakovaně v průběhu devíti let jedenáctkrát. Majitelka pozemku, na němž jsme osadu chtěli vybudovat, žádá o stejnou věc v průběhu 24 let již po čtrnácté.
Ne každý chce být zahrádkářem, každý máme rádi něco jiného. V tomto případě však tratíme všichni. Zahrádkáři možnost omladit svou členskou základnu, mladé rodiny s dětmi, které chtěli na zahrádkách zahrádkařit, přišly o tuto volnočasovou aktivitu, zastupitelstvo ztratilo důvěru minimálně zahrádkářů z řad občanů a mohl bych pokračovat. A tak vlastně platí to, co řekla jedna naše mladá zahrádkářka na členské schůzi naší organizace v roce 2015, za přítomnosti starosty když prohlásila:“ Byla bych ráda, kdybychom se vůbec někdy za našeho života nových zahrádek dožili“.

Karel Vítek, předseda ZO ČZS Dobříš