Sedím bezvládně v čekárně, v ruce verdikt od doktora a absolutně netuším, co mám dělat. Pacienti s Parkinsonovou chorobou chodí kolem mě na kapačky a já se pomalu probouzím ze snu. I v téhle situaci mě zaráží fakt, že tu kolem nejsou jen lidé staří, ale dost často mnohem mladší, než jsem já. Hlavou mi probíhá spousta myšlenek, mezi nimi i ta, kterou si položí snad každý – proč právě moje máma? Sleduju tu svoji maminku, drobnou, hodnou, milou osobu a je mi do breku. Nemůžu před ní ale brečet. Chtěla jsem „to“ mít potvrzené? Chtěla. Teď to tedy mám černé na bílém. Je to sice kruté, ale postupně si uvědomuji, že není nic horšího než nejistota – to radši jistota, ať je sebehorší. Jedině tak jí totiž můžu pomoci. A tak se učím novému přístupu. Učím se tomu, že vše, co máma zmateně říká a dělá, to vše není proto, že by byla zlá. To za ni dělá „ten Němec“. (Vzpomínky paní J., jejíž maminka má Alzheimerovu nemoc.)
Vyrovnat se s tím, že můj partner, moje máma nebo můj táta trpí demencí, není vůbec jednoduché. A nejhorší na tom je, že v tu chvíli netuším, co mám vlastně dělat. Co zařídit, k jakému jít lékaři, nebo kdo mi poví, co nás teď čeká? A právě vás všechny, kteří jste se v minulosti nebo nedávno ocitli na této životní křižovatce, zveme na setkání pečujících, které v Dobříši pořádá organizace Dementia I.O.V., z.ú., každý 3. čtvrtek v měsíci od 17 hod. Scházíme se v prostorách Pečovatelské služby města Dobříše na adrese: Dukelské nám. 443.
Další setkání proběhne ve čtvrtek 15. 11., dozvíte se více na téma: Můj život s Alzheimerem… Konkrétní informace o projektu Neformální péče naleznete na webových stránkách naší organizace www.dementia.cz.
Společně se dá vše zvládnout snadněji… Těší se na vás Hanka Bělohlávková, koordinátorka neformální péče (tel.: 731 022 091, hana.dementiaiov@gmail.com).
Veronika Maslíková
