Už se vám stalo, že slyšíte dítě, jak se dušuje, že bude hodné, jen aby smělo chodit do školy? Zní to jako idylický sen rodičů a učitelů, ale takhle naše děti reagovaly na opětovné zavedení distanční výuky u nás ve škole…
Jsem ráda, že díky tomuto „zvláštnímu vyznání“ vím, že celý náš pedagogický a asistenční sbor dělá svoji práci – poslání – dobře, že se u nás děti dobře cítí a že do naší školy chodí rády.
Bohužel je situace tak vážná, že opravdu nevíme, kdy naše žáky uvidíme, ale jejich výtvarný výstup ze společného projektového dne – návštěvy Farmy jedné ženy, Kláry Kaiserové, na Vlašce – je dost výmluvný a my víme, že to byl pro děti báječný zážitek.
E-mail, skype, mobilní telefon – to je nyní naše komunikace, sporadická setkání učitelského kolektivu při konzultačních hodinách.
Na vás, dobříšskou veřejnost, se obracím s opravdu necovidovou výzvou: Pokud se chcete podělit o své zážitky v naší škole – ať jako pedagogové, nebo žáci, prosím, ozvěte se na naši e-mailovou adresu, abychom se mohli domluvit na případné spolupráci či setkání, protože s kolegyněmi chystáme historicky první publikaci školy v Lidické…
Díky, a pokud vám velikonoční „LENTILKOŽROUTI“ našich dětí udělají radost, moc nás to těší!
Mgr. Eva Burešová
