Dubnové téma Dobříšských listů mi připomíná, jak rozmanité území našeho města je. Jednak zde máme obrovskou výhodu blízkého lesa, a lesnatá krajina je zároveň doplněna loukami, ale i zemědělskou půdou. Druhak se v našem městě nacházejí rybníky Papež a Koryto. Lesy přispívají k příznivému ovzduší v našem okolí. S příjemným přírodním charakterem jsou však spojeny také výzvy pro město. Velkou část našeho katastru tvoří lesní půda a obyvatelstvo našeho města se pak koncentruje do cca 1/3 katastru. Tato skutečnost ve své podstatě může stanovit limity rozvoje města. Dobříš je svým charakterem menším městem a dle územního plánu Dobříše z roku 2010 je stanovena hranice počtu trvale hlášených obyvatel ve městě na cca 10 000 (dle ČSÚ má k 31. 12. 2019 Dobříš 8 960 obyvatel).
S tím vyvstává několik otázek: 1) Kolik obyvatel reálně ve městě žije (i když zde nemají hlášený trvalý pobyt) a užívá služeb města? Zjistit skutečný počet obyvatel žijících ve městě by bylo dle mého názoru přínosem.
2) Je město z hlediska infrastruktury připraveno se více rozrůstat a v jakých částech města by byla případná nová výstavba vhodná? Osobně se přikláním k zachování charakteru Dobříše jako menšího města, novou zástavbu v přiměřené míře neodmítám.
Ráda bych však, aby případná nová výstavba navazovala na současnou zástavbu, doplňovala ji a nevznikala v těsné blízkosti okolní volné krajiny, aby tak nedocházelo k narušování propojenosti města s jeho okolím. Tím by město mohlo ztratit své výhody, které nám přináší příroda kolem nás. Při plánování nové výstavby je tak nutné brát na toto ohled, aby i nadále naše město zůstalo příjemným místem pro život.
Jindřiška Romba, zastupitelka města Dobříš
