Část druhá
A přišlo období moderních skladeb se zpěváky, začalo období bigbeatu, swingu, kytarových kapel a podobně. Tátovi saxofonisti – pánové Kolář, Hrabák spolu s panem Motlem z Dobříše utvořili kapelu pod názvem „ONYX“. Muzikanti od Mnichovic z tátovy kapely též přestali dojíždět. Já, otec a harmonikáři – Pepa Kadlec a František Kodet jsme hrávali na „Mysliveckých lečích“, než jsem odešel na vojnu. Na vojně jsem také hrál v malé kapele ve složení: harmonika, trubka, kytara, buben, později 2 trubky a baskytara. Hrávali jsme v obcích kolem Tachova na zábavách a také na agitacích před volbami. Jinak jako bubeník jsem vypomáhal při nácviku na vojenskou přehlídku. Vzpomínám na kamaráda trumpetistu Paprčku, který hrál s kapelou „AMATI Kraslice“. Po vojně jsem zaujal místo v domácí kapele, kterou tvořili táta, strejda Jiří Pilecký a další příbuzní – Václav Matějka a kytarista Pavel Prokop. Říkali jsme si „Rumcajsova kapela“. Za písničku byla káva s rumem. To byl náš honorář.
V Kníně se také muzikanti dělili, stávající dechovku vedli bratři Lukavských. Utvořila se kapela „Mládí 62“ pod vedením Miroslava Dragouna, se kterým jsem později hrál v jiné kapele. Jejich písnička byla „Já mám ráda dragouny“. Ovšem byla to vyhlášená kapela pro celém Knínsku. Jejich repertoár byl skoro ve všech žánrech. Dále zde působila kapela Vršeckých, se kterými hrál můj kamarád z učení – Jan Melichar, kterého na pozoun učil Jirka Hora (vojenský muzikant). Nyní na Knínsku hraje kapela složená z muzikantů celého bývalého okresu Dobříš. Hrají převážně na pohřbech.
Ve Staré Huti, kam jsem se přiženil, vznikla kapela mladých pod Svazarmem STS Stará Huť pod vedením Edy Kocoura „MERKUR“. Byli to i moji kamarádi – Josef Sakař, Jan Melichar, Karel Mochán, Pavel Žáček apod. Protože jim začal frajeřit bubeník, byl jsem kapelníkem osloven já. Potom tuto kapelu převzal Jan Melichar, kde jsem odehrál tři sezony.
Mne vystřídal Jiří Hrubý a vyměnilo se hodně muzikantů. Ivan Semančík a pan Josef Sakař založili kapelu v závodě ELKO Nový Knín pod názvem „ELKON“. Dále také hráli v kapele „Spektrum“. Posléze Ivan Semančík také pomohl založit kapelu SWING BAND Dobříš, která hraje dodnes. Hrají každý rok na májových slavnostech. Všichni obdivují nejstaršího člena – klávesáka pana doktora Nedvídka. Ještě před vznikem kapely „MERKUR“ působilo několik kapel z původní kapely pana Synka. Byla to kapela pana Synka Aloise mladšího, z hráčů této kapely si pamatuji Václava Hájka, Němce Rudolfa ml. a i staršího. Hrávali „U Heinzů“ na čajích a s nimi zpíval František Novotný, můj kamarád z učení. Též hráli pro ochotníky z Podpůrné jednoty ve Staré Huti při divadelních vystoupeních (operetách). I já jsem měl čest si s nimi zahrát. Později s nimi hrál pan Jan Vodenka a jak to bývá, založil svoji kapelu pod veřejným názvem „Hůl a pytel“, kde vynikal saxofonista Rudla Korynta. Jeho známé rčení: „ V čem to budeme hrát – v ef jako fčela“. Jeho oblíbená písnička byla
„Kdepak ty ptáčku hnízdo máš“. Nesmím však zapomenout na trumpetistu pana Luxíka, který hrál již s panem Synkem.
Při organizaci Osvětová beseda Stará Huť, nyní MKS, vznikla skupina, která si říkala „Žakéři“. Zakládající členové byli bratři Součkové, Mirek Bžoch, Cyril Velebil, pak přibyli i muzikanti z jiných kapel se kterými jsem se znal i já jako bratři Hrubých, pan Ivan Semančík, jeho syn Michal Semančík, Ota Pechan, Rudolf Němec. Tato kapela, kromě na akcích OB, hrála i na tanečních zábavách, byla v této době velmi populární, hlavně v roce 1972 až 1973.
V tomto období jsme hráli spolu s Edou Kocourem, Jardou Motlem a panem Zahrádkou, pak s panem Mikyskou a to na svatbách v Příbrami v Uranu. Na tomto vystupování byl zážitek: pokaždé k večeři – řízek. Jinak legrační vzpomínka: jednou jsme přijeli do Uranu a Eda Kocour říká: „Já nemám řidičák“. „To je jedno“ říká Mikyska, domu pojedu já”. Ale zpátky nás stavěla VB a on také neměl papíry, a tak platili pokutu oba.
Josef Libický
