Vánoční charita byla v našem městě svého času celkem rozšířené mecenášství a mnoho chudých dětí díky tomu mohlo alespoň na čas zapomenout, v jaké nouzi muselo žít. Nebudeme se věnovat této vánoční charitě komplexně, ale podíváme se na to, jak byla rozvinuta Palivcova nadace.
Koncem roku 1927 se rozhodla školní rada na Dobříši uspořádat finanční sbírku pro chudé děti, k čemuž se připojila i místní tělovýchovná dělnická jednota, která vyzvala obchodníky, aby místo vánočních dárečků pro své zákazníky přispěli na tuto charitativní činnost. „Až chudá školní mládež bude z této sbírky podarována, zářící její oči budou největším potěšením dárců,“ jak se psalo v dobovém tisku. Nejčastějším mecenášem chudých dětí byl v předvánočním čase drogista Josef Jareš, který každoročně přispíval 500 Kč. Mezi dalšími podporovateli se vyjímal i bývalý starosta židovské obce a radní města Dobříše, Eduard Bleier, který však 16. 12. 1928 náhle zemřel.
Je zajímavostí, že i místní fašistická strana vyhlásila toho roku vánoční sbírku na chudé děti a měla v plánu vystrojit na náměstí vánoční strom. Není úplně jasné, jak si tato sbírka vedla, ale na schůzi, která se konala 11. prosince a kde se mělo rozhodnout, jak se tyto peníze přerozdělí, se dostavilo pouze osm lidí. Ti nakonec rozhodli, že se vánoční stromek přesune do sálu hotelu Na Knížecí, kde se slavnostně rozsvítil v pondělí 19. 12. o sedmé hodině večer. Ovšem kromě předsedy a jeho zástupce se jiný člen této strany na akci nedostavil. Chudina se prý podle pisatele k této sbírce chovala odmítavě a peníze až na výjimky nepřijala. Co k tomu víc říct.
Zmínka o fašistickém vánočním stromku má svůj smysl, v této době již několik let existovala nadace pana V. Palivce, tehdejšího ředitele průmyslových závodů v Dobříši, z jejichž úroků se každý rok kupoval vánoční stromek pro chudé děti. Tato nadace měla být právě sbírkou školní rady rozšířena, aby se z ní kromě stromku mohly kupovat i dárky pro děti. K samotné slavnosti došlo 21. 12. 1927, kdy bylo pod vánočním stromkem pana Palivce obdarováno na 80 chudých dětí. Autor dobového článku byl svědkem toho, jak v jedné z rodin obdarovaného dítěte ukazoval chlapec mamince dárek, co dostal, ta nejdříve mlčela, ale poté propukla v radostný pláč nad tím, že její chlapec se na Vánoce může radovat z nějakého dárku, který mu sama nemohla dát.
Pro další roky se obdarovávání dětí soustředilo i kolem mikulášské nadílky, tak jak je zdokumentováno z roku 1929, kdy se již podobná dětská slavnost konala 6. prosince v místní opatrovně pro chudé, a to zásluhou jejího správce Josefa Černohorského a paní učitelky Řehořové. Po ukončení programu dostaly děti pamlsky, oblečení a obuv.
Pokud zde budeme připomínat dárce, nesmíme také zapomenout na senátora V. Johanise, který jako poděkování za to, že se v roce 1929 stal čestným občanem našeho města, daroval do nadace V. Palivce 2 000 Kč. Dalším zajímavým dárcem byla stolní společnost „Holota“ v Dobříši, která darovala před Vánoci roku 1930 obnos 500 Kč, který získala sbírkou mezi svými členy. Od roku 1931 pravidelně přispívá na chudé děti i manželka továrníka Bartoše, jenž vlastnil vilu nedaleko kostelíčka a po odchodu pana Palivce, který dům vlastnil, se stal novým mecenášem chudých na Dobříši. Okresní péče o mládež díky tomu obdarovala o Vánocích roku 1936 sto šedesát pět dětí šatstvem a obuví, kromě toho již zmíněná paní Bartošová z Prahy jako každoročně i tento rok podělila 20 chudých dětí. Městští radní pro místní chudé navíc vybrali 1 830 Kč.
Petr Kadlec
