Čtyři zastupitelé z hnutí Pro Dobříš navrhli zastupitelstvu vyhlášení referenda o územním rozvoji a o Brodcích. Pro nesrozumitelnost otázek i z dalších důvodů zastupitelé v diskuzi referendum nepodporovali a navrhovatelé bod stáhli s tím, že ho předloží v dubnu. (V době uzávěrky DL nebyl ještě znám výsledek). Pro případ, kdyby zastupitelstvo referendum podle jejich představ nepodpořilo, oznámili záměr učinit tak „na sílu“ shromážděním necelých patnácti set podpisů občanů. V otázce referenda k zastavitelnosti Brodců předkladatelé 12–15 roků zaspali! Tehdy probíhalo projednávání územního plánu a byla správná doba pro referendum.
Dnes už je město v situaci, pro kterou musí najít co nejrozumnější východisko. Nelze jednoduše udělat soukromým vlastníkům ze zastavitelných pozemků zpátky pole. Podstatná část pozemků patří městu a tady panuje široká shoda na využití plochy o velikosti pozemků města k vytvoření relaxační a klidové zóny. Je tu zároveň příležitost, jak zkultivovat celou oblast Brodců, včetně stávající zástavby, čítající přes 50 nemovitostí, stavěných živelně bez jakékoli koncepce „salámovou“ metodou v různých obdobích. Řada z nich je trvale obývána. Likvidace odpadních vod je řešená lokálně septiky a jímkami s převažujícím stářím 30 a více let. Doplnění infrastruktury o městskou vodovodní a kanalizační síť by mělo pozitivní ekologické dopady. Stejně jako rekonstrukce komunikace v dezolátním stavu, která by se mohla spojit s vybudováním stezky pro pěší a cyklisty na trase Dobříš–Stožec. Na tyto účely by se mohla najít finanční podpora z některého z dotačních titulů, které se na tyto účely periodicky vypisují. Podstatnou část nákladů na vybudování infrastruktury však ponesou vlastníci parcel. Vydání stavebního povolení je dnes vázáno na její předchozí vybudování. I proto je dobré, že byla pro část lokality pořízena územní studie, která zabrání dalšímu živelnému vývoji v území, jak tomu bylo v minulosti.
Podle územní studie připadnou městu kromě plochy pro relaxační zónu i 4 parcely se stavební plochou. Nemělo by se však na nich zatím stavět. Jinak nelze s péčí řádného hospodáře postupovat, protože změna využitelnosti pozemků v ÚP ze zastavitelných zpátky na pole by byla znehodnocením majetku města. Bylo by to i proti jeho zájmům. Tyto pozemky budou majetkovou rezervou města a mělo by být možné je pouze směnit za jiné pozemky stejné kvality v dané lokalitě (pro získání ucelených relaxačních ploch) nebo v jiné lokalitě, bude-li to třeba například pro vybudování nějaké veřejně prospěšné stavby v zájmu města a nebude-li možné potřebné pozemky získat jinak.
Řešit složitou majetkovou problematiku jednoduchou otázkou v referendu není seriózně možné. Jako například otázka: „Souhlasíte, aby budoucí zastupitelstvo změnilo územní plán v lokalitě Brodce tak, že všechny pozemky budou nezastavitelné?“ Jaký bude výsledek? Kdo v Brodcích nic nevlastní, bude souhlasit. Že ale může město v budoucnu platit milionová odškodnění za znehodnocené investice soukromým vlastníkům, právníky, soudy, to už v otázce není. Budoucí zastupitelstva by byla omezena v rozhodování o některých záležitostech územního rozvoje. A hlavně by byli zastupitelé nuceni rozhodovat i proti svému přesvědčení a s vědomím, že mohou poškodit město, způsobit mu značnou majetkovou újmu, za což ponesou i osobní hmotnou odpovědnost. Ví někdo, co bude za dvacet a více let, o čem a v jaké situaci budou muset naši následníci rozhodovat? Ještě před třemi měsíci nikdo netušil, že v Evropě vypukne válka! Žijeme v zastupitelské demokracii a volby jsou tím nejférovějším referendem o programech kandidujících subjektů. Nechme rozhodnutí na voličích 23. a 24. září a nepřistupujme na populistické referendum pro zviditelnění se před volbami.
Jan Procházka, Tomáš Helebranta Markéta Čermáková, zastupitelé za ANO 2011
Autor foto: DH
ANO, referendum o Brodcích i další zástavbě okolní krajiny
Mrzí mne, že si tři dobříšští zastupitelé za ANO nepřečetli před minulým jednáním zastupitelstva podklady, a že to neučinili ani před tím, než začali psát polemický článek do Dobříšských listů.
Navrhli jsme otázku o Brodcích, na kterou by mohli občané v referendu odpovědět: „Souhlasíte, aby zastupitelstvo města Dobříše schválilo takovou změnu územního plánu města Dobříš, která v lokalitě Brodce vyjme pozemky v rozsahu pozemků ve vlastnictví města Dobříš ze zastavitelných ploch?“ Je pro zastupitele nesrozumitelná, jak píší? Opravdu jsme ale nenavrhli otázku: „Souhlasíte, aby budoucí zastupitelstvo změnilo územní plán v lokalitě Brodce tak, že všechny pozemky budou nezastavitelné?“, jak uvádí zastupitelé za ANO ve svém článku. Případné referendum o námi navržené otázce by vůbec nerozhodovalo o pozemcích soukromých vlastníků. Na těch lze výstavbě zabránit mnohem obtížněji, a to díky selhání předchozích zastupitelstev, která schválila v územním plánu na Brodcích výstavbu satelitního městečka. Nyní se jedná o to, zda tam ponecháme alespoň pozemky v rozsahu majetku města nezastavěné jako zelené plochy rekreační zóny.
Vynětí městských pozemků ze zástavby vnímají zastupitelé za ANO jako jejich znehodnocení. Je to pohled, který v pozemcích vidí cenu stavební parcely. Pak je tu druhý pohled, který v pozemcích vidí cenu zeleně a zemědělské půdy. Referendum by ukázalo, jakému z těchto dvou přístupů dávají přednost občané Dobříše.
Zarážející je také, že zastupitelé za ANO označují případnou petici občanů vedoucí k vyhlášení referenda, ve kterém by opět občané a nikoli zastupitelé rozhodli o dalším stavebním rozvoji města v okolní krajině, za prosazování záměru „na sílu“ a referendum samo považují za populistické. Svědčí to o tom, jak o demokratických procesech uvažují. Vystoupení několika zastupitelů (nejen za ANO) na minulém jednání zastupitelstva ukázalo, že se místního referenda bojí jako čert kříže.
MVDr. Jaromír Bláha, zastupitel a spolunavrhovatel místního referenda
o dalším stavebním rozvoji Dobříše
