Jsem rád, že mohu napsat pár slov o Cyrilu Velebilovi, který se postupně stal mým kamarádem a dlouholetým rádcem a spolupracovníkem v ledním hokeji. Jak to vlastně bylo? V roce 1957 jsem přišel do Dobříše do rukavičkářských závodů. Přijal jsem nabídku pracovat v této největší továrně na výrobu rukavic z usní na světě. Nastoupil jsem na místo konstruktéra strojů a tuto profesi jsem postupně rozvíjel dalších 40 roků.
V roce 1959 jsem se začal zajímat o lední hokej, brzy jsem převzal funkci sekretáře tohoto oddílu a zůstal jsem v ní až do dneška. Hokej mě spojil s Cyrilem Velebilem.
Cyril byl obojživelník, hrál fotbal i hokej, a takových bylo ve fotbalovém oddílu více.
Jsem rád, že Jan Soukup napsal článek, který byl otištěn v dubnových DL. Jsem pouze mrzutý z toho, že jsme nevykročili (fotbal a hokej) společně. Nežehrám však, má to své příčiny.
Z dávného zvyku jsem vzal do ruky láhev tramínu a vypravil se o Vánocích za Cyrilem s cílem připít si. Skončil jsem u dveří jeho domečku a teprve dlouho po Novém roce jsem zjistil, že po úrazu leží v Masarykově sanatoriu v Dobříši. Chtěl jsem být mezi gratulanty, a tak jsem vyzval Slávka Lenera, abychom zašli za milým „Cyrdou” (jak mu v Dobříši důvěrně říkáme) a dohodli se, jak společně tu stovku oslavíme. Domluvili jsme vše i s ním, jeho rodinou, sanatoriem, Svazem ledního hokeje i městským úřadem. Co však čert nechtěl, přiletěl Covid-19, přišla omezení a ze všeho zbylo jen předání daru od prezidenta ČSLH pana Krále u dveří sanatoria do rukou hlavní sestry. K daru jsme přidali své písemné gratulace a smutně odkráčeli. Pouze nejbližším členům rodiny bylo umožněno předat jubilejní dort.
Pro československý, později český lední hokej Cyril odvedl největší kus práce. Kvůli jeho pozoruhodné práci s ním chtěla sportovní redakce ČT udělat rozhovor v den jeho narozenin. Všechno bylo projednáno a odsouhlaseno. Naše těšení bylo marné, ale věříme, že později, až pandemická situace zmizí, ještě všechno napravíme. Mnoho jsme o Cyrdovi řekli, ale mnoho musíme ještě říci.
Cyrile, přejeme hodně pohody a připíjíme tramínem na Tvoji počest.
Karel Cvrk
