Bioodpady tvoří přibližně třetinu hmotnosti domovních odpadů, který končí na skládkách, kde se dál rozkládá na methan (skleníkový plyn). Obce řeší třídění bioodpadů u bytových domů různými způsoby. Jednou z variant jsou takzvané hnědé nádoby, které jsou sice nejkomfortnějším, ale také nejdražším řešením. Ke svozu bioodpadů potřebujete mít speciální techniku (obyčejné popelářské auto nestačí), speciální nádoby (hnědé popelnice mají odvětrávání) a za ukládání kompostu na kompostárnu se subjektu často platí. Navíc ze zkušeností z jiných obcí víme, že v hnědých popelnicích u bytových domů končí velmi často odpad, který do nich vůbec nepatří. Kompostárny pak nechtějí tento odpad brát a ten je následně stejně uložen na skládce.
Město Dobříš i z tohoto důvodu zvolilo variantu takzvaného komunitního kompostování, která je postupně zaváděna u bytových domů. Aktuálně probíhá další vyhodnocovací období sběrné sítě biotejnerů (v současnosti je ve městě instalováno 10 ks). Velké kompostéry jsou postupně sváženy a obsah je kontrolován a vyhodnocován. Již teď víme, že zájem o biotejnery je veliký a jejich kapacita nestačí. Doba nezbytná k vytvoření kvalitního kompostu je jeden rok. Nyní jsou biotejnery sváženy 2× i vícekrát ročně.
Nedozrálý kompost město sváží do nejbližší kompostárny, kde je kompostovací proces dokončen. Velkou část hmotnosti bioodpadu (až z 80 %) tvoří voda, která se kompostovacím procesem pozvolna uvolňuje. V biotejnerech, které jsou nadměrně rychle naplňovány, se kompostovací proces zastavuje a dochází k zahnívání, které často doprovází zápach. Tyto biotejnery průběžně doplňujeme o takzvaný uhlíkatý materiál (piliny, sláma, štěpka) a urychlovač kompostování, který proces opět rozbíhá. Co se týče čistoty obsahu biotejnerů, tak bohužel musíme konstatovat, že lidé se nezdráhají do biotejneru vhazovat kuchyňské zbytky v igelitových sáčcích, rostliny i s květináči, zeleninu či ovoce v původních obalech z obchodu aj. Jeden z kompostérů byl plný ořechů, kaštanů a kokosů, které se opravdu do roka nestačí rozložit. Do kompostérů nepatří ani posečená tráva či odpad z moštování jablek. Tyto odpady kompostovací proces v biotejneru úplně zastaví a rychle nastupuje opět zápach a nepříjemný hmyz. Velmi nemile nás pak překvapila potkaní rodinka, která se v jednom z biotejnerů zabydlela přes zimu. Biotejnery jsou ve spod i po stranách zajištěny silnou drátěnkou s jemnými oky. Hlodavci se tak museli do kompostérů dostat hořejším vhozem. Okamžitě jsme situaci začali řešit s výrobcem, který přislíbil lepší zabezpečení. Zatím se jedná o jediný případ za uplynulé dvouleté období. V tomto biotejneru se současně nacházelo velké množství kostí od masa, které do kompostéru nepatří! Dovolujeme si hádat, že právě kosti do biotejneru potkany přilákaly. Kompostéry jsou určeny ke kompostování biologicky rozložitelných odpadů z bytových domů: ovoce (vyjma citrusů), zeleniny, pokojových květin i se substrátem, podestýlky pod drobné mazlíčky (nikoliv však steliva pro kočky), pečiva, příloh, kávové sedliny, čajových sáčků, proložek od vajec.
Vydat se cestou komunitního kompostování je možná na rozdíl od hnědých nádob varianta třídění bioodpadů složitější, ale pokládáme ji za udržitelný způsob, který do budoucna, až bude síť kompostérů dostatečně hustá, přinese své ovoce. Komunitní kompostování je forma předcházení vzniku odpadů, kdy z „odpadu“ vytvoříme něco, co se dá použít v místě jeho vzniku. Věříme, že kompost z biotejnerů bude sloužit nejen pro hnojení veřejné zeleně, ale lidé si z nich budou moci nabrat kompost pro své zahrady či balkony. Proto město aktuálně připravuje žádost o dotaci na pořízení dalších 9 ks, které posílí aktuální síť.
Ing. Kateřina Rambousková, odbor výstavby a životního prostředí
