I přestože je internet plný varování včetně konkrétních odstrašujících příkladů, denně se na policii obrací další a další poškození, kteří se stali oběťmi internetových podvodníků. Dovolujeme si proto i touto cestou upozornit občany na nejčastější způsoby, které podvodníci využívají k neoprávněnému odčerpání peněžních prostředků z účtů obětí, neboť všechny způsoby vyžadují v menší či větší míře aktivní účast poškozených, kteří tak z nevědomosti či neopatrnosti sami přispějí k realizaci tohoto protiprávního jednání. Reálná šance na navrácení neoprávněně odčerpaných finančních prostředků zpět k původnímu majiteli je přitom velmi malá.
Nejjednodušší, a velmi časté, jsou klasické podvodné prodeje prostřednictvím inzerce, kde pachatel nabízí zboží, za které požaduje platbu předem a po obdržení finančních prostředků přestane s podvedeným komunikovat. Těchto podvodů se ve vyšší míře dopouštějí tuzemští pachatelé a peníze si nechávají zasílat na účty u českých peněžních ústavů, takže je možné je následně objasnit za dodržení dalších podmínek, které nebudeme z pochopitelných důvodů uvádět, abychom tak nedávali pachatelům návod, jak ztížit jejich odhalení. Ve valné většině případů přitom podvedený občan následně sám dohledá na internetu četné recenze, které před tímto konkrétním podvodníkem varují, bohužel tak zpravidla činí v době, kdy již došlo k převodu peněz a falešný prodejce se odmlčí. Jedinou obranou proti takovým podvodníkům tak je velká obezřetnost zájemců o koupi, kteří by si měli podle e-mailu, nicku prodejce či čísla jeho účtu sami zkontrolovat, zda se nejedná o podezřelý inzerát, a to zásadně dříve, než odešlou peníze. Pomůže i prostý dotaz na možnost osobního převzetí zboží – pokud ji prodejce okamžitě zavrhne, je zde vysoká pravděpodobnost, že se jedná o podvodný inzerát.
Dalším, a již značně sofistikovanějším druhem podvodu jsou falešné odkazy na stránky přepravních společností či peněžních ústavů. Podvodník kontaktuje budoucí oběť (například tak, že projeví zájem o inzerované zboží, ale mnohdy i sám aktivně vyhledává náhodné osoby prostřednictvím e-mailů či telefonních kontaktů získaných z internetu či jiných zdrojů), a následně v rámci komunikace zašle poškozenému odkaz, který se tváří jako stránky přepravní společnosti (např. DPD, PPL, ale i jiné), banky, pošty nebo třeba i finančního úřadu či ministerstva práce a zde následně požaduje zadání údajů k internetovému bankovnictví nebo platební kartě poškozeného. Je třeba si uvědomit, že pokud prodáváte nějaké zboží, případného zájemce by mělo zajímat pouze to, kam má požadovanou částku zaslat – rozhodně jako prodávající nemáte nejmenší důvod někomu předávat citlivé informace umožňující přístup k vašemu účtu či k provádění transakcí vaší kartou. Rovněž je třeba i při běžném přihlašování do internetového bankovnictví zkontrolovat, zda v adresním řádku peněžního ústavu nejsou podezřelé koncovky či jiné nepatřičné údaje, které signalizují, že se nejedná o originální stránky banky.
Dalším způsobem, který v poslední době podvodníci využívají k odčerpání peněz z účtů důvěřivých občanů, jsou telefonáty, kde se podvodník vydává za pracovníka banky, sdělí budoucí oběti, že její účet byl napaden a že je třeba prostředky z účtu urychleně převést na jiný, bezpečnější účet, případně na kryptopeněženku apod. Následně pak poškozeného nechají přihlásit do jeho internetového bankovnictví a po telefonu jej navigují, případně jej požádají, aby si nainstaloval aplikaci umožňující vzdálený přístup do jeho počítače a následně se do bankovnictví přihlásil – v obou případech pak peníze převedou zpravidla na zahraniční platformy, přičemž je již prakticky nemožné vystopovat, kde peníze skončily, natož je vymoci zpět. Tito podvodníci dokáží dokonce svůj podvod maskovat tak, že se volanému na displeji zobrazí reálné číslo patřící existující pobočce skutečné banky, nicméně tento postup v případě skutečného ohrožení účtu banky nerealizují.
Poslední variantou internetového podvodu je inzerce lákající na falešné investice, ať už do kryptoměn, energetiky nebo jiných komodit, často pro navození dojmu důvěryhodnosti využívající tvář nějaké známé osobnosti, v krajním případě i prezidenta republiky. Další postup již kopíruje ty výše uvedené a výsledkem je opět přesun financí z účtu majitele na anonymní platformu v zahraničí.
Policisté obvodního oddělení Dobříš od začátku letošního roku evidují celkem 40 případů se škodou převyšující částku 1 900 000 Kč. Na příbramském okrese již ale součet letos evidovaných internetových podvodů převyšuje číslo 200. Buďte proto obezřetní a neumožňujte lehkovážně podvodníkům přístup k vašim úsporám.
Závěrem snad už jen několik zásad pro bezpečí vašich úspor:
- Za žádných okolností neposkytujte nikomu přihlašovací údaje do internetového bankovnictví nebo čísla a kódy své platební karty.
- Nereagujte na telefonáty, e-maily či SMS, kterými se vás někdo snaží přesvědčit, že jsou vaše úspory v ohrožení a je třeba je neprodleně převést jinam.
- Neumožňujte nikomu vzdálený přístup do vašeho počítače, nezadávejte ani nepotvrzujte platby, které vám někdo pod jakoukoli záminkou diktuje po telefonu, nepřeposílejte ani jinak nesdělujte nikomu potvrzovací kódy z SMS.
Jak se účinně bránit, na co si dát pozor, se můžete dozvědět i na tomto odkazu: Rady Policie ČR a informace o prevenci – Policie ČR.
https://www.policie.cz/clanek/rady-policie-cr-a-informace-o-prevenci-143872.aspx
npor. Mgr. Pavel Bílý
