Gymnázium Karla Čapka srdečně zve občany, jakož i pamětníky a přátele pana profesora Miroslava Oliče, dlouholetého ředitele školy a laureáta Ceny města Dobříše, na oslavy výročí 100 let od jeho narození. Pan profesor se narodil 14. února 1923 na Zbraslavi a po předchozím působení na několika školách ve středních Čechách přišel ve svých třiceti letech na právě založenou jedenáctiletou střední školu v Dobříši. Na naší škole již pak trvale zakotvil, a v letech 1966–1983 byl jejím ředitelem. Vtiskl gymnáziu jeho charakteristickou lidskou, tolerantní a demokratickou atmosféru. Na gymnáziu učil až do roku 2002 a za tu dobu vychoval několik generací studentů, kteří na něj dodnes s úctou vzpomínají.
Sté výročí narození pana profesora Oliče si připomeneme 14. února 2023
15.30 hod. – vzpomínka na hřbitově u hrobu pana profesora Oliče
17.00 hod. – odhalení pamětní desky v budově gymnázia s následným zahájením výstavy fotografií a dokumentů ze života pana profesora
17.30 hod. – beseda s pamětníky a přáteli pana profesora Oliče v budově gymnázia
Srdečně zveme všechny bývalé i současné studenty a přátele školy.
Podrobnosti naleznete na webu školy: www.gymkc.cz.
Vyučující Gymnázia Karla Čapka
Učitel Miroslav Olič
Narodil se 14. února 1923 ve Zbraslavi u Prahy jako jediné dítě Josefa Oliče a Antonie Oličové, roz. Vyhnalové. Jeho otec měl obchod se střižním zbožím, ale v době hospodářské krize zkrachoval a po několika přechodných zaměstnáních se nakonec stal revizorem na autobusové trati Praha–Nový Knín. Miroslav vychodil obecnou školu ve Zbraslavi a mezi lety 1934 až 1942 navštěvoval reálné gymnázium na Praze 4 v Bendově ulici. V roce 1941 byl zatčen a popraven jeho otec pro údajnou hospodářskou sabotáž, ale po válce se jeho synovi podařilo doložit, že byl popraven jako aktivní příslušník odboje. Díky tomu jeho matka od roku 1950 pobírala důchod a už nebyla závislá na podpoře od syna a ostatních příbuzných. Krátce po maturitě Miroslav Olič složil zkoušku učitelské způsobilosti v Panské ulici na Praze 2 a od září 1943 nastoupil jako učitel na učňovskou školu v Příbrami, kde vyučoval matematiku, němčinu a obchodní nauku. Zvláště výuka matematiky je v jeho případě pozoruhodná, protože mu během celých studií nešla a kazila mu vysvědčení. O rok později byl přeložen na školu stejného typu do Lysé nad Labem. O letních prázdninách už pravidelně působil jako vychovatel-učitel v osadách péče o mládež.
Po válce se přihlásil ke studiu na lékařské fakultě, ale musel studia záhy zanechat, protože onemocněl komplikovaným ekzémem obou rukou. Po roční léčbě nastoupil na Filozofickou fakultu UK v Praze, obor angličtina-dějepis. Studia úspěšně dokončil v červnu 1950 a od září začal vyučovat na střední škole v Křivoklátě. Po vojenské službě v Josefově a v Praze v letech 1950 až 1952 na vlastní žádost přešel z Křivoklátu do Nového Knína, aby byl blíž domovu. Po jediném školním roce v Novém Kníně byl konečně přeložen na nově založenou jedenáctiletku do Dobříše. Až do roku 1968 každodenně dojížděl ze Zbraslavi, aby během tzv. pražského jara konečně obdržel služební byt v Dobříši. Příjezd tanků Varšavské smlouvy ho sice zastihl ve Velké Británii, ale ještě týž den se vrátil do Československa, kde měl maminku, se kterou v dobříšském bytě bydlel. Jelikož Miroslav Olič velice rád cestoval po kapitalistickém Západě a od roku 1966 zastával funkci ředitele dobříšského gymnázia, musel Komunistické straně Československa obětovat jistou úlitbu. V letech 1966 až 1968 absolvoval VUML (Večerní univerzitu marxismu-leninismu), za což obdržel v roce 1969 medaili Za budování Středočeského kraje.
Několik generací jeho studentů na něj dodnes vzpomíná jako na renesančního vzdělance, filozofa a učitele, který je nasměroval a ovlivnil na celý život. Vyučoval nejen angličtinu a dějepis, ale i němčinu, zeměpis a latinu. Působil v mládežnických a turistických organizacích. Psaní článků o dobříšské historii završil vydáním knihy „Dobříš – město na Zlaté stezce“. Pořádal časté přednášky nejen o historii, ale především o cestování a o zážitcích z cest. Když byl Miroslav Olič v srpnu 1983 odvolán z funkce ředitele gymnázia, podal výpověď a zažádal si o starobní důchod. Volný čas pak věnoval především cestování, protože maminka mu zemřela v roce 1978 a nebyl tak nadále jako svobodný a bezdětný muž ničím vázán. Po pádu komunismu si opatřil licenci k činnosti turistického průvodce. Proslulými se staly především jím organizované poznávací zájezdy. Nutno ale podotknout, že Miroslav Olič sice před příchodem internetu na zájezdech udivoval svými znalostmi, nikdy to však nebyl onen trpělivý a vlídně opatrovnický typ průvodce, který se přizpůsobuje svým klientům. Po roce 1990 se pan Olič částečně vrátil k výuce na dobříšském gymnáziu a naplno se pustil rovněž do obnovy skautského hnutí v kraji, kde se stal legendou už za svého života. O tom svědčí i Cena města Dobříše z roku 2008. Pan Miroslav Olič zemřel 22. dubna 2011.
Za celoživotní přínos gymnáziu bude dne 14. února 2023 ve vestibulu budovy odhalena panu profesorovi Miroslavu Oličovi pamětní deska, která bude připomínat jeho zásluhy jako učitele a jako ředitele.
PhDr. Jan Michl, Ph.D.
Muzeum města Dobříše
