Přestože se paní Eva cítila doma v několika koutech Evropy, vztah k místu, kde zrovna má své osobní věci, obrazy a knihy, si vždy vytvořila pevný. A i když už je v posledních letech závislá na pomoci druhých, ŽÍT DOMA chce co nejdéle. Několikrát denně jí v tom pomáhá Pečovatelská služba města Dobříše.
„Pro mě je představa žít v nějakém pobytovém zařízení nepředstavitelná,“ říká paní Eva, která ani ve svém pokročilejším věku nezapře zvídavou a dobrodružnou povahu.
V mládí studovala vysokou školu, o prázdninách cestovala v zahraničí stopem. Okupace Československa ji přiměla si jeden takový výlet do Paříže o několik měsíců prodloužit. Po návratu stála před rozhodnutím: dokončit studium, nebo emigrovat? Nakonec našla nový domov ve Švýcarsku. O dvacet let později žila ještě dalších patnáct v Portugalsku. Když si znovu sbalila kufry, že odjíždí na Nový Zéland, náhoda ji přivedla zpátky do Čech. Ač pochází z Prahy, definitivně zakotvila blíž přírodě v Dobříši.
„Ze začátku to bylo fajn. S pejskem jsem chodila všude možně po lesích, pak mě ale začala trápit artritida a šlo to čím dál méně,“ vypráví paní Eva. „Léky, které na to předepisují, to jsou leky! V podstatě se jich leknete. Raději se léčím přirozenějšími cestami a zdravou stravou. Zrovna tu mám knihu od švagra, jak se pomocí akupresury zbavit bolesti, tak se budu mačkat,“ směje se paní Eva s tím, že je ráda, že jí v jejím věku funguje hlava.
Potíže s pohybem a velké bolesti jí však ubírají čím dál víc na soběstačnosti, proto se obrátila na Pečovatelskou službu města Dobříše. „Nejdřív jsem potřebovala čas od času s něčím pomoct, pak ke mně chodili třikrát v týdnu a teď už kromě víkendu denně. Zlomila jsem si totiž ještě nohu a rána po operaci se nechce vůbec zahojit,“ líčí. Pečovatelky paní Evě pomáhají s hygienou, drobnějšími úklidy domácnosti, přípravou jídla, například nakrájením zeleniny do polévky a s jinými manuálně náročnějšími činnostmi, a s nákupy.
„Mám moc hodné sousedy, ale všechno od nich chtít nemůžu. Bez pečovatelek bych to dnes už doma nezvládla. Jsou to moje zlatíčka, chovám k nim velký obdiv a úctu. V nemocnici jsem viděla, jak je kolikrát těžké jednat s lidmi,“ chválí si.
Dobříšská pečovatelská služba zajišťuje podporu obyvatelům místním i v okolních obcích, v domácnostech lidí se sníženou soběstačností a rodin s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc. Služby poskytuje také obyvatelům domu s byty zvláštního určení patřícího městu, kde má pečovatelská služba své sídlo. Jejím posláním je podporovat samostatnost, aby uživatelé služby mohli vést co nejpřirozenější způsob života se zachováním rodinných, přátelských i společenských vazeb. Pečovatelská služba se stará také o lidi, jejichž závislost na péči odpovídá nejvyšším stupňům přiznaného příspěvku na péči.
„Aktuálně společně s městem pokračujeme v přípravách směřujících k otevření denního stacionáře pro dospělé osoby se sníženou soběstačností. Moc se na to těšíme, protože budeme moci nabídnout obyvatelům Dobříše a přilehlých obcí také ambulantní službu. Díky ní nebudou muset zůstávat doma sami, zatímco jsou například jejich rodinní pečovatelé v práci,“ doplňuje ředitelka pečovatelské služby Lucie Přádová a dodává: „Chtěla bych čtenáře povzbudit, že pokud se někdo z nich či jejich blízkých nachází v podobné situaci jako paní Eva – na vše již sám nestačí, budeme rádi, když najde pomoc v naší pečovatelské službě.“
Pečovatelská služba města Dobříše sídlí na Dukelském nám. 443, péči poskytuje 7 dní v týdnu od 7.00 do 22.00 hod., volat můžete v pracovní dny od 7.30 do 15.30 hod. na tel.: 318 522 874, psát kdykoli na e-mail: ps.dobris@seznam.cz.
Za Institut sociální péče a projekt Žít doma
Eva Kroupová
