Na západním okraji se město opakovaně potýká s místními povodněmi, kdy při silnějších deštích voda z polí zaplavuje zahrady a sklepy domů. Jedná se o lokality, kam stéká voda z polí u Hostomické ulice a pod Bzdinkou.

Místní povodeň zde proběhla v září 2019, v menším rozsahu pak i v říjnu 2020. Za silných dešťů se obyvatelé v těchto lokalitách potýkají s velkým množstvím srážkové vody, zpravidla se to neobejde bez asistence hasičů, kdy je nutné vodu odčerpávat a usměrňovat pomocí pytlů s pískem. Obyvatelé ohrožených domů opakovaně volají pro dlouhodobém řešení. Město proto zadalo v listopadu loňského roku vypracování studie, jaká opatření by mohla pomoci snížit riziko zatopených zahrad a domů. Studii vypracoval kolektiv Ing. Jiřího Jodla, kteří se dlouhodobě zabývají projekčními pracemi vodohospodářských staveb, retenčních nádrží a šetrnými úpravami krajiny. Studie navrhuje taková opatření, která budou vodu zadržovat na poli a umožní její pomalé vsakování namísto rychlého průtoku městem. Hlavními prvky navržených protipovodňových úprav je výstavba nového rybníčku v horní části na poli u Hostomické ulice, odbahnění rybníku Bzdinka a zvětšení jeho retenční plochy a založení ochranných remízků. Velká většina doporučených zásahů je ale na polích, která mají soukromé majitele. Bez jejich souhlasu nelze návrhy realizovat. Jednání s majiteli postupně probíhají, stejně jako se Zemědělskou společností Dobříš, která na polích hospodaří.

Kompletní studii najdete na webu města v sekci Rozvojové projekty.

Pavel Svoboda, starosta

Tento článek navazuje na text věnovaný Akčnímu plánu zlepšování kvality ovzduší (zkráceně APZKO) města Dobříše, který se objevil v loňském květnovém čísle Dobříšských listů. V tomto článku si představíme některá nová data z APZKO, která nebyla v původním textu publikována. První graf shrnuje pětileté průměry sledovaných jednotlivých referenčních bodů po celé ploše města Dobříše a všechny sledované škodliviny.

Z naměřených hodnot vyplývá, že kvalita ovzduší ve městě Dobříši je dobrá, imisní limity všech sledovaných škodlivin (TZL, NOx, SO2, BaP, As) jsou plněny. Výjimku mohou tvořit koncentrace benzo(a)pyrenu, které v průměru dosahují přibližně limitních hodnot, v oblastech s maximálními koncentracemi pak může být roční imisní limit pro benzo(a)pyren překročen. Jejich zdrojem na území města jsou především lokální topeniště (až z 90 %) a doprava (cca z 10 %). Vliv průmyslových zdrojů je naopak zanedbatelný.
Pro přehled uvádíme i graf s podílem zdrojů znečištění. Zde vidíte roční emise z jednotlivých typů zdrojů – plocha města Dobříše (tun/rok).

Ze získaných dat a vyhodnocení APZKO lze konstatovat, že prioritní opatření by měla být jednoznačně směřována k snížení vlivů lokálních topenišť. Z hlediska územní priority dochází k překročení imisních limitů v oblastech s největší měrou lokálního vytápění. Opatření by tedy měla být zaměřena na středové části města. Nejefektivnějším opatřením ke snížení vlivu lokálních topenišť na ovzduší je určitě výměna starých zdrojů vytápění na tuhá paliva (1. a 2. emisní třídy), které již nevyhovují emisním limitům, za nové. Město Dobříš plánuje i nadále informovat své občany zejména prostřednictvím DL a webových stránek o možnosti čerpání dotací na výměnu starých topidel. Současně město pokračuje v osvětových kampaních, kdy v sérii článků publikovaných v DL budou občané informováni o možnostech a způsobech zlepšování kvality ovzduší ve svém městě.

Mgr. Vladimír Šůna,
odbor výstavby a životního prostředí

Co je v dobrém stavu, kde vidí hrozbu a jaká navrhují opatření

K dubnovému tématu Dobříšských listů, které je zaměřeno na životního prostředí v našem městě a jeho bezprostředním okolí, jsme položili otázky členům komise, která se právě touto problematikou zabývá. Kdo z šestičlenné komise nám odpověděl a co konkrétně hodnotí v této oblasti dobře, kde vidí největší hrozbu a jaká navrhuje zlepšení? Odpovědi jsou různé.

Péče o životní prostředí zahrnuje pestrou škálu témat: zeleň, vodu, vzduch, odpady, zvěř atd. Která tato oblast je v Dobříši a bezprostředním okolí podle Vás v dobrém stavu?
Členové komise, kteří na otázky reagovali, hodnotí dobrý stav jednotlivých kategorií odlišně. „Mám za to, že v dobrém stavu je v Dobříši a okolí vzduch a zvěř. Body týkající se těchto témat zatím nikdy nemusely být na programu naší komise,“ napsala předsedkyně komise Ing. Taťána Belúchová.

Podle slov Mgr. Petra Dostála, Ph.D., město Dobříš nepropadá v péči ani v jedné z uvedených kategorií, ale také ani příliš nevyniká. Velmi kladně nicméně hodnotí změny v přístupu k nakládání s odpady, konkrétně zavedení systému MESOH. K tomuto názoru se přiklání také MVDr. Jaromír Bláha, který říká, že z uvedeného je v nejlepším stavu právě odpadové hospodářství: „Díky zavedení pytlového sběru tříděného odpadu přímo od domů a motivačnímu systému (MESOH) se snižuje množství odpadu a zvyšuje se podíl vytříděného odpadu, čímž se snižuje množství dále nepoužitelného směsného odpadu, který končí na skládkách. Výsledky jsou lepší, než jsem čekal – zatímco v jiných obcích se loni díky koronaviru zvýšila produkce směsného odpadu o 15–30 %, na Dobříši přesto o 8 % poklesla! Potřeba je ještě dořešit větší zapojení bytových domů a rozmístění více BIOtejnerů.“

Ing. Radek Vlnas naopak nejlépe hodnotí stav vody: „Díky blízkosti Brd máme kvalitní vodu čerpanou převážně z hlubokých vrtů. Vody je relativní dostatek, to řada okolních obcí říci nemůže. A správa vodohospodářské infrastruktury je v rukou města. Úbytku lesů v souvislosti s kůrovcovou kalamitou bych se nebál, vliv odlesnění na vodní režim je nevýznamný, holiny vzápětí zarůstají vegetací, která funkci lesa rychle nahradí. Podstatnější vliv na úbytek vodních zdrojů bude mít nárůst teploty.“

Co pokládáte za největší hrozbu pro životní prostředí v Dobříši a bezprostředním okolí?
K této otázce uvádí každý z členů trochu jinou odpověď. Pan Vlnas doufá, že nedojde k realizaci západního obchvatu města: „Provoz městem, kterému by snad měl obchvat případně ulehčit, mi nepřipadá takový, aby stálo za to obklíčit město obchvatem.“ Zároveň také upozorňuje na nutnost dořešení problému místních povodní v západní části města.

Pan Dostál se obává dopadu klimatických změn: „Tyto změny budou přímo ovlivňovat kvalitu života ve městě (prašnost, přehřívání, odumírání zeleně) a nepřímo působit na okolní krajinu (změna vegetace, schopnost krajiny zadržovat vodu, zásoby podzemních vod).“

Paní Belúchová vidí jako skutečnou hrozbu pro Dobříš a okolní vsi neustálý pokles hladiny pitné vody: „Přestože loňský rok a letošní zima byly na srážky bohaté a deficit vody byl doplněn, měli bychom hledat a realizovat projekty k zabezpečení dostatku vody. Nepochybně se suchá léta budou opakovat a mohli bychom být nepříjemně zaskočeni.“

Pan Bláha pak upozorňuje na reálné riziko hynutí smrkových lesů: „Katastrofa, která postihla lesy zatím nejvíce na Vysočině a severní Moravě, může postihnout i Brdy a Hřebeny. Vzhledem k současnému nastavení legislativy a dotační politiky ministerstva zemědělství by kůrovcová kalamita skončila kompletním vykácením lesů i kolem Dobříše. První známky odumírání smrků tu již poslední dva roky pozorujeme. Bude-li pokračovat deštivější období, je naděje, že se tady kůrovcová kalamita ještě teď nerozvine, ale dříve či později se tomu okolní lesy nevyhnou.“

Jaká opatření či nápad na zlepšení životního prostředí znáte z jiného města a v Dobříši byste jej rádi prosadili?
Členové komise se u této otázky shodují. V první řadě zmiňují rybník Papež a jeho využití jako přírodního koupaliště a místa pro rekreaci. V ideálním případě by tady mohla vzniknout písečná pláž, stánek s občerstvením, sociální zařízení nebo sportovní a dětská hřiště.

V souvislosti s vodou dává pan Bláha příklad chytrých opatření na šetření pitnou vodou, zabránění zrychlenému odtoku vody dešťové a šetření energií: „Město by mělo jít v úsporách vody a energie příkladem při správě městských budov. V Litoměřicích, Brně a mnoha dalších městech se vyplatilo zřídit pozici energetického manažera města – je to sice další výdaj na mzdu, ale na úsporách se vrátí. Do projektů města by zároveň bylo dobré zahrnout například propustné povrchy, vsakovací průlehy nebo spádování chodníků a komunikací. Nicméně co se úspor pitné vody týče – zkušenosti některých států ukazují, že lidé sníží plýtvání vodou až tehdy, když její cena odráží skutečné náklady. V Dobříši (i v celé ČR) se zatím na osobní spotřebu občanů hodně doplácí. Zdražit vodu je podle mého názoru potřebné, ale díky legislativě bohužel nelze zdražit až na plnou cenu vody.“

Více zeleně a úpravu bezprostředního okolí města navrhuje pan Vlnas: „Líbila by se mi výsadba zeleně i mimo přímý intravilán obce nebo obnova starých cest v blízkém okolí. Něco se podařilo, třeba výsadba jabloní a třešní kolem silnice na Trnovou. Něco je nereálné s ohledem na předpisy, jako třeba kultivace Brodecké, protože pod vedení vysokého napětí stromy nevysadíte. Kupodivu nelze udělat ani cestu a lávky loukami nad Papežem, překvapivě s ohledem na ochranu přírody. Jak by tím bylo přírodě ublíženo, vážně nevím. Budeme tedy i nadále skákat přes kaluže, to má také svůj půvab.“

Pan Dostál by rád rychleji řešil i kvalitu ovzduší v našem městě: „V zimě se na Dobříši nedá moc dýchat. Více bych motivoval občany k rychlejší výměně kotlů.“

Zpracovala DH

toto číslo je věnováno tématu přírody. V Dobříši na tom nejsme vůbec špatně. Kolem máme lesy, teče nám tu dobrá voda, dýcháme celkem čistý vzduch. Není to samozřejmost. Poloha Dobříše na úbočí brdského hřebene, v obklopení lesů, je výjimečně výhodná. Z řady měst musejí do lesa podnikat dlouhou cestu, my dojdeme pěšky. Stále bychom ale měli mít na paměti, že jsme na návštěvě v soukromém lese. Tyto okolní lesy potřebují péči. S měnícím se podnebím a rozšiřováním kůrovce i v lesích kolem Dobříše probíhá intenzivní těžba. Podle mnohých odborníků smrkový les na kopcích kolem Dobříše nemá perspektivu. Užívejme si tento les, naše děti a vnuci budou chodit pravděpodobně do jiného lesa, než známe my. Bude pestřejší a s větším počtem listnatých stromů. Do té doby zde ale pravděpodobně zažijeme větší plochy bez vzrostlých stromů. Stačí se podívat na Vysočinu nebo i cestou do Prahy na okolí Cukráku. Zajímavý je i pohled na staré fotografie Dobříše. Všimněte si, jak málo bylo ve městě stromů. Přeci jen dřevo na podpal potřebovali všichni a nikomu se nechtělo pro něj chodit daleko. Proti tomu máme dnes krásně zarostlé ulice a množství parků se stromy, které v létě poskytují příjemný stín a ochlazují vzduch.

Pijeme vynikající vodu. Ještě před třiceti lety byla zdrojem vody v Dobříši nádrž Chotobuš. Dobříš měla několik výjimek, aby znečištěná voda vůbec mohla být používána v domácnostech. To je naštěstí minulost. Dnes pijeme vodu z podzemních zdrojů v brdských lesích, která má vynikající kvalitu a téměř není třeba ji upravovat. Máme vody dost? Záleží na co a na jak dlouho. Na pití jednoznačně ano. Pokud ale všichni budeme chtít v suchých létech intenzivně zalévat zahrady, vody může být nedostatek. Každý z nás určitě může vodou více šetřit. I to, co od nás odchází, by nám nemělo být lhostejné. Pod městem sice všechny odpadní vody procházejí čističkou, ale z ní voda teče dál do řady rybníků, do Kocáby a dále do Vltavy. Na této vodě jsou závislí další lidé, s nadsázkou až do Hamburku. Rizikem u vody není jen její nedostatek, ale problémy přináší i její velký přebytek. Naštěstí Dobříš není v žádné záplavové zóně. Můžeme být tedy v klidu? Ne tak úplně. I v našem městě jsou ulice, kde s obavami sledují každou předpověď vydatných dešťů. Pravidelně jsou zaplavovány zahrady i sklepy domů v západní části města. Zatím máme úvodní studii, jaká přírodní opatření by bylo možné v této části vybudovat. A pak je tu voda pro zábavu. Obyvatelé v minulosti hojně využívali rybník Papež a v poslední době zájem o tuto vodní plochu opět roste. Přispělo k tomu jeho vyčištění i dobudování městské kanalizace a oprava hráze před pár lety. I zde jsme ale na návštěvě, rybník je soukromý, a proto se podle toho prosím chovejme.

Starší z vás jistě pamatují doby, kdy v zimě bylo celé město pod pokličkou kouře z lokálních kotlů. Naštěstí těch, kteří topí uhlím, výrazně ubylo, a tak i v zimě lze dýchat čistý vzduch. Požadavky na domácí kotle se průběžně zpřísňují. Zároveň stát poskytuje dotace na modernizaci domácích kotlů.

S ekologií souvisí i péče o domácí odpad. Zde bych rád zmínil dva aspekty. Naše civilizace produkuje obrovské množství odpadu. Je na každém z nás, jak moc obalů produkuje a jak s nimi naloží. Třídění je první krok. Jsou mezi námi i tací, kteří přemýšlejí nad každým pytlíkem na rohlíky. Ve snižování odpadu máme všichni rezervy. Pojďme v tom být lepší. Druhým městským nešvarem je odpad, který neskončil v koši. Stačí se projít kolem domů, kolem laviček, kolem silnic a cest. Velmi brzy narazíte na lahev, papír od bonbónů, krabičku od cigaret a v dnešní době stále častěji na použitou roušku. Pokud občas odhodíte odpadky na zem, styďte se. A přidejte se k nám. Tento měsíc uklízíme veřejná prostranství.

Někdy se téma přírody rozebírá z pohledu, jak člověk škodí přírodě, nebo jak jí naopak pomáhá. To je nedorozumění. Jsme živé bytosti a jsme součástí ekosystému. My jsme příroda. Chovejme se podle toho.

Pavel Svoboda, starosta

Již od 3. 3. 2021 se můžete zapojit do hlasování a podpořit návrh, který právě vás oslovil.

Po veřejném projednání formou videokonference jsou všechny návrhy, které prošly složitým posuzováním a splnily pravidla participativního rozpočtu, zveřejněny na webových stránkách https://tvorime.dobris.cz. U každého návrhu je zároveň připraven validační protokol i prezentace navrhovatele (pokud si ji připravil).

Pravidla hlasování letos umožňují vybrat a hlasovat pro více projektů a zároveň je zde možnost udělit i jeden negativní hlas pro návrh, o kterém si myslíte, že by neměl být realizován. Hlasování bude ukončeno 4. 4. 2021 ve 22.00 hod. Ve stejný den budou zveřejněny výsledky projektu Tvoříme Dobříš 2021, pro který je letos určena částka 2× 100 000 Kč na dva vítězné projekty. Bude tím vybraným i váš?

Děkujeme, že s námi z Dobříše tvoříte ještě lepší místo pro život.

Za tým koordinátorů Šárka Krůtová, Pavel Svoboda, Miroslav Sochor