Vánoční dny jsou proniknuty zvláštním jasem, kdy jihnou i mnohá jindy tvrdá a nepřístupná srdce, a tolik lidí touží udělat druhým radost. I docela první Vánoce v Betlémě, kdy se narodil Ježíš, Spasitel světa, byly proniknuty podivuhodným světlem. Pastýři i mudrci, první svědkové Ježíšova narození, viděli velikou hvězdu, slyšeli zpěv andělů a byli naplněni zvláštním pokojem, radostí a nadějí. Každé Vánoce jsou, chtějí a mají být připomenutím této radosti, pokoje a naděje. Každé Vánoce jsou připomenutím cesty za nebeskou hvězdou.

Přeji vám, abyste o těchto Vánocích – přes všechen shon a spěch, přes všechny starosti a stres, přes všechno pozlátko a všechno vnější, co je s Vánocemi spojeno – uviděli nebeskou hvězdu a nechali se ozářit jejím světlem rozdávajícím pokoj, radost a naději. Přeji vám, abyste ji nejenom zahlédli na pár okamžiků, aby vám nejenom zablikala, ale aby vám opravdu naplno zazářila v celé své kráse a jasu. Přeji vám, aby vás záře nebeské hvězdy oslovila tak jako mudrce, kteří se za ní vydali.

Jít za vánoční hvězdou znamená mít jasný a dobrý, velký a slavný cíl. Jít za Ježíšovou hvězdou znamená jít za opravdovým štěstím v životě. Jít za betlémskou hvězdou není pohádka pro děti, není to fantazie, je to úkol a šance moudrých.

Jen opravdu moudří totiž vědí, že skutečné štěstí neznamená skončit u prostřeného stolu, ať je sebebohatší, nebo u hory dárků, ať jsou sebekrásnější, u plné peněženky, ať je sebenaditější, nebo u velkolepé kariéry, ať je sebeúspěšnější. Skutečně moudří vědí, že jít za opravdovým štěstím a naplněním v životě, znamená jít za betlémskou hvězdou.

Vyjděte za vánoční hvězdou. A nechejte se jí dovést až k místu, kde se zastaví; protože tam se můžete setkat s betlémským dítětem. A setkání s ním vás promění.

Přeji vám hluboký vánoční pokoj, jásavou vánoční radost a nevysychající vánoční naději, kterou dává betlémské dítě, Ježíš Kristus.

Michal Šourek, evangelický farář v Dobříši

Dne 15. listopadu 2022 proběhlo v Muzeu Dobříš slavnostní zahájení výstavy k výročí 770 let od první písemné zmínky o městě Dobříš, která nese název – Dobříš: město rukavic.

Rukavice se v Dobříši šily ve velkém už v 19. století, ve 20. století se z Dobříše ovšem stala opravdová mekka rukavičkářského průmyslu. Nejenže se ze zdejších rukavičkářských závodů rukavice vyvážely do celého světa, ale právě tady se určovaly trendy, vymýšlely barvy a materiály, vyráběly se módní, volnočasové, pracovní, sportovní nebo specializované rukavice. Výstava vás provede touto dobou a ukáže, že rukavičkářství není mrtvým oborem a stojí za to mu věnovat pozornost.

Pojďte si i vy při tomto slavném výročí připomenout historicky nejslavnější éru Dobříše, která městu přinesla přízvisko město rukavic.

Těšíme se na vás, Muzeum Dobříš

Milí přátelé, blíží se konec roku a s ním spojené poděkování a přání pro vás všechny, kteří jste našimi sousedy, přáteli a podporovateli. Dětský domov Korkyně díky vám v Dobříši úspěšně provozuje své služby: dětský domov, podporu pěstounských rodin a sociální služby.

Po dvou letech covidové pauzy se s vámi můžeme opět potkat na vánočním jarmarku u Bedřicha. V sobotu 17. prosince od 9.00 vám nabídneme jmelí a dekorační výrobky z květinářství Letizia, sladkosti z Dorty D, výbornou kávu, svařák, horké jablíčko, klobásky a další dobroty.

Veškerý zisk z prodeje bude věnován na odlehčovací dny a pobyty pro děti z pěstounských rodin, o které se staráme. Každý pěstoun má totiž nárok na takzvané odlehčení, kdy může své dítě v pěstounské péči někomu svěřit na den či víkend. Pro pěstouny mají takové pobyty jasný benefit – odpočinek od každodenní, často náročné péče, čas pro sebe.
Těšíme se na setkání s vámi, přejeme vám klidný adventní čas a požehnané Vánoce.

Za Dětský domov Korkyně Mgr. Tereza Jandová

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu do našeho regionu přišlo na tisíc lidí. Přišli s málem, nezřídkakdy i bez ničeho. Komunita Dobříše však ukazuje, že dokáže nabídnout pomocnou ruku a v pomoci vytrvat.

MAS Brdy–Vltava začala pomáhat 25. února, kdy uspořádala první humanitární sbírku, která putovala na hranice se Slovenskem. Následovala organizace společného postupu dalších organizací a dobrovolníků, jež vytvořila koridor humanitární pomoci na Ukrajinu.

Poté se dobříšské komunitní centrum stalo místem setkávání nové ukrajinské komunity a střediskem mnoha aktivit. Kurzy češtiny pro děti i dospělé, volnočasové aktivity, kroužky pro děti, společná promítání i relaxační odpoledne, při kterých se setkávají české a ukrajinské děti.

Podle Markéty Dvořákové je největší komplikací při poskytování pomoci obtížné plánování. „Abychom mohli pomoc kontinuálně udržet co nejdéle, musíme shánět externí finanční prostředky, projekty jsou většinou krátkodobé na několik měsíců. Přesto jsme připraveni pomáhat, dokud to bude potřeba i za pomoci dobrovolníků, kterým tímto velmi děkuji.“

MAS Brdy–Vltava průběžně mapuje potřeby ukrajinských uprchlíků. S ochlazujícím počasím se ukázalo, že nedostatkem jsou kvalitní přikrývky, další lůžkoviny a vedle nich také kuchyňské vybavení. Za finanční podpory Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) tak rozšířili svou pomoc o nákup a distribuci přikrývek, polštářů, povlečení a prostěradel i energeticky úsporných kuchyňských spotřebičů a nádobí.
„Myslím, že jsou za pomoc rádi. Někdy nás objímají a pláčou. Tolik vděčnosti jsem dlouho nezažila, i když obdobnou podporu poskytujeme i místním obyvatelům v nouzi,“ odpovídá Markéta Dvořáková na otázku, jak ukrajinští uprchlíci reagují na nabízenou pomoc.

Mezi ně patří Natali z Ukrajiny. Od doby, kdy opustila válečnou zónu a přišla do dobříšského regionu, byla v každodenním kontaktu s pracovníky komunitního centra, kteří pomáhali se složitými sociálními situacemi a poskytovali materiální i psychickou pomoc. Stala se tak neoficiální představitelkou místních ukrajinských uprchlíků a zanedlouho byla pozvána, aby začala v komunitním centru přímo i pracovat. K integraci lidí z Ukrajiny podle Markéty Dvořákové nejvíce přispívá, že je místní komunita přijala mezi sebe, poskytla jim bydlení a podporu. Podpora v Dobříši prý funguje na rodinné bázi, jelikož uprchlíky přijaly konkrétní rodiny, které je nadále podporují. „Samozřejmě si společně s lidmi z Ukrajiny přejeme, aby konflikt konečně skončil a oni se tak mohli vrátit zpátky domů, a ti, kdo si bude přát zůstat, aby mohli rozvinout svůj potenciál ve prospěch svůj i naší komunity,“ říká Markéta Dvořáková.

Filip Stowasser – IOM Czechia (redakčně zkráceno)

1 z 2

Advent je takovým zvláštním obdobím, prodchnutým předvánoční atmosférou očekávání. Jako děti jsme asi nedočkavě čekali a očekávali, kolik dárků najdeme u vánočního stromu. Jako dospělí jsme pak asi očekávali spíš pohodu vánočních dnů strávených s rodinou. Nenaplněná očekávání z takových Vánoc v rodinném kruhu nás možná přivedla k vágnějším představám, že prostě očekáváme… cosi… něco neurčitého, krásného, nového.

Advent chápeme především jako období očekávání a přípravy na vánoční svátky. Ale… není to dokonce tak, že advent prostupuje celý náš život? A že vlastně celý život je takovým adventem? Vždyť stále něco očekáváme: Těšíme se na první dny v první třídě, na novou střední či vysokou školu, na novou práci, na rodinu… prostě na nějakou životní změnu či událost (dovolená? setkání s vzácným člověkem? …).
Celý život je adventem, kdy vzhlížíme k něčemu krásnému a nečekanému, co nás vytrhne ze stereotypu a šedi všedního dne. Adventem očekávání, že se o „Vánocích“ zaradujeme ne tak z dárku, ale spíš z dárce, který na nás myslí a je tu pro nás.

Po celý život hledáme takového dárce, který je pro nás a dává nám „kus sebe sama“. Když jsme malými dětmi, vnímáme tohoto dárce jako mámu či tátu. Později jako nějakého dobrého kamaráda či přítele. Pak jako toho člověka, s kterým chodíme. Konečně je jím životní partner/partnerka. Ale ani takový člověk nedokáže naplnit naši adventní touhu po tak velkém daru, který naplní hlubiny našeho srdce. Protože toto srdce chce víc, než může dát lidská láska.

Advent směřuje k setkání… které překoná naše očekávání.

Takové setkání vám přeje P. Angelo

Divadelní spolek Kruh nově rozšiřuje svou činnost o tance pro ženy a přichází s tanečním projektem „Roztančíme město?“ „Roztančíme Dobříš!“.

Už 17. prosince (sobota) zveme dobříšské ženy do orlovny na workshop latinsko-amerických tanců, na první ochutnávku. Strávíme spolu 90 minut v rytmu tanců chacha, rumba, jive a samba. Není třeba obav, pokud jste dlouho nebo ještě nikdy netančila. Všechny tance si společně projdeme od základních kroků až k jednoduchým choreografiím.

Od ledna do května se budeme scházet pravidelně a naplňovat náš cíl: inspirovat k tanci a radosti z něj ženy bez rozdílu věku, tanečních zkušeností/nezkušeností, tvarů.
Chceme rebelovat a nabourat doposud nepřekonaný stereotyp, že tanec je jen pro mladé. Naopak budeme podporovat dostupnost tance pro ženy všech generací a jejich setkávání.

Projekt „Roztančíme město?“ „Roztančíme Dobříš!“ je výzva pro všechny! Zapojíme co nejvíce Dobříšanek, Dobříšanů a Dobříšat do nácviku jednotné choreografie, takzvaného flash mobu, a společně si ji zatančíme u příležitosti májových slavností. Podaří se nám společně roztancovat Dobříš? Ke spolupráci oslovíme dobříšské školy, spolky, kluby a organizace. Součástí projektu bude i natočení videoklipu… Ale víte co, o tom více až v lednu. Prozradíme jen, že se můžete těšit na milé překvapení!

Helena Langerová

3. 12. od 9 hod. se v pastoračním centru koná adventní duchovní obnova na téma „Jako v nebi, tak i na zemi“. Přijďme se v předvánočním shonu na chvíli zastavit a nadechnout se předvánoční atmosféry u kávy či čaje a tématu k zamyšlení.

11. 12. od 17 hod. v kostele Nejsvětější Trojice srdečně zveme na adventní koncert „Staročeské roráty“ v podání Dobříšského chrámového sboru. Zazní adventní písně z Čech převážně z 16. století (J. T. Turnovský, J. Handl-Gallus, J. Třaňovský, A. V. Michna a další). Řídí Mgr. Petra Šimková, varhanní doprovod MUDr. Jan Šimek. Vstupné dobrovolné.

24. 12. od 14.30 hod. vás srdečně zveme na štědrodenní Zpívání u jesliček v dobříšském kostele, odkud si můžete přinést betlémské světlo i vánoční požehnání.

26. 12. od 16 hod. se již tradičně sejdeme u kostela Nejsvětější Trojice, abychom se spolu se třemi králi společně poklonili Ježíškovi narozenému v altánku pastoračního centra. Na místě všechny čeká zpěv koled a něco teplého na zahřátí.

28. 12. od 17 hod. Dobříšské večery hudby – Zveme na vánoční koncert do kostela Nejsvětější Trojice. Na programu zazní Česká vánoční mše od Jakuba Jana Ryby, účinkuje pěvecký chrámový sbor Codex Temporis a hosté s varhanním doprovodem Ivany Kylarové a orchestrálním obsazením členů Příbramské filharmonie pod vedením Lukáše Marka. Vstup dobrovolný. Výtěžek bude určen na pomoc pro ukrajinské rodiny v Dobříši.

V prosinci a v lednu budou v pastoračním centru vystaveny dětské práce výtvarného kroužku Mira a Daniely na téma „Barvy adventu“. Výstavu je možné navštívit v pondělí a v pátek 9–12 hod., ve čtvrtek 9–12 a 13–17 hod. a také kdykoli po předchozí domluvě na pcstomas@volny.cz.

Za Pastorační centrum sv. Tomáše Veronika Tetuová

Vánoční bohoslužby

Sobota 24. 12. – Štědrý den

14.30 – setkání u jesliček s vánočním příběhem a koledami, Dobříš – kostel Nejsvětější Trojice
13.00–17.00 – kostel otevřený k tiché modlitbě
21.00 – půlnoční mše – Rosovice
22.30 – půlnoční mše – Svaté Pole
24.00 – půlnoční mše – Dobříš – kostel Nejsvětější Trojice

Neděle 25. 12. – Boží hod vánoční

9.00 – slavení eucharistie (mše) ke slavnosti Narození Krista, Dobříš – kostel Nejsvětější Trojice

Pondělí 26. 12. – Svátek Sv. rodiny

9.00 – slavení eucharistie (mše), Dobříš – kostel Nejsvětější Trojice
16.00 – živý betlém – Putování od kostela Nejsvětější Trojice k altánu pastorač. centra

Sobota 31. 12. – Silvestr

16.00 – slavení eucharistie (mše), Dobříš – kostel Nejsvětější Trojice

Neděle 1. 1. 2023 – Slavnost Matky Boží Panny Marie Bohoslužby jako v neděli