Lední hokej má v Dobříši dlouholetou tradici, která začala v roce 1942. Jedním ze zakládajících členů byl místní fotograf Bohumil Šmejkal, jenž se stal i prvním předsedou. Proto jsou první zápasy velmi podrobně zdokumentovány kvalitními snímky.
K prvnímu mistrovskému zápasu došlo přesně 1. 1. 1942 na rybníku Papež. Hokej se hrál na rybnících nebo upravených přírodních plochách, a jen tehdy, když dovolilo počasí. Vždy se tak dělo za velikého zájmu diváků a lední hokej patřil k nejpopulárnějším sportům. Dobříšský hokej nikdy nepřerostl rámec kraje, ale také nikdy nebyla úroveň hry horší. Mužstvo dospělých hrálo střídavě krajský přebor nebo I.A třídu. V padesátých a šedesátých letech se často hrálo 6 až 7 utkání a ke dvěma nebo třem tréninkům se jezdilo do Prahy a do Kladna. V šedesátých letech se hokej definitivně přestěhoval do Lipek. V tu dobu měl oddíl krátce i B mužstvo a pravidelně i dorost. Nebylo zvykem hrát žákovský hokej. Na něj došlo až v letech sedmdesátých.
Název klubu se v průběhu let měnil, v padesátých letech se do něj dostaly Rukavičkářské závody Dobříš, aby se v devadesátých letech opět vrátil název odkazující na „hockey club“ nebo na „sportovní klub“. Ve druhé polovině 80. let byl dostaven nekrytý zimní stadion v Lipkách, čímž se díky chladicímu zařízení výrazně zlepšily možnosti tréninku i ve dnech, kdy nemrzlo. Nejslavnější okamžik dobříšský hokejový tým zažil 12. února 1947, tedy tři dny před začátkem mistrovství světa v Praze, kdy sehrál přípravný zápas proti reprezentaci Polska. Zápas odehrávající se na Huťském rybníku zhlédlo 1 200 diváků a za polský tým se zúčastnili především hráči bojující o konečnou nominaci. Polsko z celkem osmi týmů na MS obsadilo konečné šesté místo, takže s nejvyšší pravděpodobností SK Dobříš porazilo.
PhDr. Jan Michl, Ph.D.
Depozitář a archiv Muzea města Dobříše
