V dubnovém vydání tematicky zmíním jeden případ, který rozhýbal zdejší politické dění. Před devadesáti lety v měsíci dubnu 1932 se konaly na Dobříši obecní volby, které proběhly celkem v klidu až do volby starosty 20. 5., kdy oba kandidáti, a to Adolf Schart a Josef Rys, dostali po 12 hlasech. Proto mělo dojít k druhému hlasování, jenže než k němu došlo, postavil se Rudolf Krejčí, skladník prodejny „Včela“ a člen komunistické strany, a rovnou se díval přímo na Josefa Rysa s tím, že podplácel komunistu Průchu, slíbil mu 1 000 Kč a ihned mu měl dát 50 Kč za to, že hodí hlas pro něj. Nastalo samozřejmě zděšení a ani Rys nebyl schopen slova. Dodatečně se pokusil hrozit žalobou, ale obvinění padlo a v dalším hlasování již Adolf Schart získal 13 hlasů a stal se na deset let starostou, což ukončila až jeho poprava nacisty.
Celé toto kupčení s hlasy mělo dohru u krajského trestního soudu v Praze. Zde vyplynulo, že pokus o podplácení neproběhl jen u jednoho člena zastupitelstva, ale jednalo se o Průchu, Hrubého, Krejčího, Maška a Vaška, kterým sliboval různé výhody a odměny za to, když ho budou volit. Prvním třem slíbil po tisícovce, Maškovi sliboval obilí a přímluvu u pozemkového úřadu a Vašákovi sliboval, že ho udělá správcem městských elektrických závodů. Josef Rys samozřejmě obvinění popřel a pouze potvrdil, že jako rolník a lidovec usiloval o společný blok s komunisty. Prosil je, aby zvedli ruku pro něj, ale žádné výhody jim nesliboval, což samozřejmě svědci obratem vyvrátili a usvědčili ho tím ze lži.
Krajský trestní soud v Praze po výslechu svědků odsoudil lidového kandidáta na starostu, rolníka Josefa Rysa, podmínečně na jeden týden do tuhého vězení. Tímto rozsudkem bylo potvrzeno, že kandidát Josef Rys porušil čistotu voleb sváděním příslušníků druhých politických stran a slibováním materiálních výhod. Dobříšská veřejnost se alespoň dozvěděla, jakým způsobem chtěl provést na radnici očistu od socialistů, že se ani neštítil slibování úplatků. Pokud byste však měli možnost přečíst si celkový průběh voleb, zjistili byste, že tehdy se jednalo o čistější demokracii. Nehráli si na žádnou opozici a do rady města mohla každá zvolená strana anebo uskupení jmenovat své zástupce.
Petr Kadlec
