Na jaké příspěvky mají nárok senioři
Obecně existují dvě skupiny příspěvků:
– příspěvky na zdravotní péči (určené osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb, závisí na rozsahu stanoveného stupně závislosti) a
– tzv. sociální dávky pro pomoc v případě finanční nouze. K jejich přiznání je nutné splňovat stanovené podmínky.
1. Příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení je primární pomoc státu domácnostem s náklady na bydlení. Je určen jak pro rodiny, tak jednotlivce. K jeho získání je zapotřebí:
– být vlastníkem bytu, domu nebo bydlet v bytě na základě nájemní smlouvy
– současně 30 % vašeho příjmu nebo příjmu vaší rodiny (se kterou žijete v daném bytě, domě, tyto příjmy se totiž sčítají) nepokrývá náklady na bydlení. Tedy celkový příjem vynásobte 0,3.
– a zároveň těchto 30 % příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené právními předpisy.
O příspěvek na bydlení lze také žádat v případech, kdy rodinám či jednotlivcům vznikne nedoplatek na službách.
PŘÍKLAD 1:
Dva senioři v nájemním bytě v Brně pro rok 2023, s příjmem starobního důchodu 7 800 Kč + 14 500 Kč = 22 300 Kč (místo pobytu je podstatné pro stanovení výše normativu)
30 % příjmů = 6 690 Kč
Skutečné náklady na bydlení 12 000 Kč
Normativní náklady na bydlení 18 129 Kč
Podmínka 1 = náklady na bydlení jsou vyšší než 30 % příjmů – splněna
Podmínka 2 = 30 % příjmů je nižší než normativní náklady na bydlení – splněna
Zdroj: https://www.mpsv.cz
PŘÍKLAD 2:
Poživatel starobního důchodu, bydlí v Praze ve vlastním bydlení, důchod činí 14 000 Kč
Náklady na bydlení 6 000 Kč (srovnatelné náklady 3 571 Kč + ostatní uhrazené náklady 2 429 Kč)
30 % příjmů = 4 200 Kč
Normativní náklady na bydlení 10 932 Kč
Podmínka 1 = náklady na bydlení jsou vyšší než 30 % příjmů – splněna
Podmínka 2 = 30 % příjmů je nižší než normativní náklady na bydlení – splněna
Zdroj: https://www.mpsv.cz
2. Dávky pomoci v hmotné nouzi
Pokud rodinám či jednotlivcům nepostačuje příspěvek na bydlení, lze požádat o další dávky podpory, o takzvané dávky pomoci v hmotné nouzi. Mezi ty patří příspěvek na živobytí, který se vyplácí zejména lidem, kteří nemají žádný příjem (zpravidla na tento nedosáhnou senioři ani matky samoživitelky), a doplatek na bydlení.
2.1. Příspěvek na živobytí je určen na úhradu potřeb osoby a společně posuzovaných osob na úrovni zabezpečující její základní životní potřeby. Jedná se především o zabezpečení stravy, ošacení, obuvi, základních hygienických potřeb apod.
2.2. Doplatek na bydlení je další možností pomoci osobám, které i přes poskytnutý příspěvek na bydlení nemohou ze svých prostředků uhradit náklady spojené s užíváním bytu.
Zdroj: https://www.uradprace.cz
Navíc jste-li senior, který pobírá starobní důchod a současně pracuje (podniká), tedy vykonává výdělečnou činnost, můžete žádat o zvýšení starobního důchodu o 0,4 % vždy po odpracovaných třech letech (přesněji 360 dnech).
Na jaké sociální dávky má nárok matka samoživitelka
Pokud je to žena, která právě porodila dítě, bude se jednat hlavně o tyto dávky: peněžitá pomoc v mateřství (mateřská), rodičovský příspěvek (rodičovská), porodné (jednorázově při narození dítěte). Další dávky, na které může mít nárok samotná matka s dítětem, se odvíjí od toho, jaké jsou její celkové příjmy.
Může využít:
Příspěvek na bydlení. Je popsán výše, přičemž na něj vzniká nárok, pokud jsou nízké příjmy a vysoké náklady na bydlení.
Dávky pomoci v hmotné nouzi, a to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení. Obě jsou popsány výše.
Mimořádná okamžitá pomoc (hmotná nouze) může být poskytnuta v případech nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy postižený potřebuje pomoc bezprostředně. Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví několik situací, v nichž je možné tuto dávku poskytnout:
– osobě s nedostatečnými finančními prostředky, které hrozí vážná újma na zdraví;
– osobě, kterou postihne vážná mimořádná událost a její sociální a majetkové poměry jí neumožňují překonat nepříznivou situaci (např. živelní pohroma),
– osobě, která nemá s ohledem na své příjmy a své celkové sociální a majetkové poměry dostačující finanční prostředky na úhradu nezbytného jednorázového výdaje (ztráta osobních dokladů);
– osobě, která nemá s ohledem na své příjmy a celkové sociální a majetkové poměry dostačující finanční prostředky na úhradu nebo opravu nezbytného předmětu dlouhodobé potřeby (např. pračka);
– osobě, která nemá s ohledem na své příjmy a své celkové sociální a majetkové poměry dostačující finanční prostředky na úhradu nezbytného jednorázového výdaje souvisejícího se sociálně právní ochranou dětí (např. školní pomůcky);
– osobě, které hrozí sociální vyloučení (např. osobě propuštěné z výkonu trestu).
Přídavky na děti. Jedná se o dávku vyplácenou opakovaně na základě podané žádosti. O dávku je možné požádat až 3 měsíce zpětně. Nezaopatřené nezletilé dítě má nárok na přídavek na dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,40. Přídavek na dítě vyplácí Úřad práce ČR rodiči nebo osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Pokud je nezaopatřené dítě zletilé, náleží přídavek na dítě tomuto dítěti.
Na jaké sociální dávky má nárok rodina s dětmi s nízkými příjmy
O dávky bude žádat pouze jeden z členů rodiny. V jednotlivých žádostech se pak uvádí všichni členové rodiny. Základem pro stanovení nároku na většinu sociálních dávek je životní minimum rodiny. Konkrétně jsou to zejména tyto dávky, popsány jsou výše: přídavky na děti, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení.
Zdroj: https://www.uradprace.cz
Jindřiška Romba, místostarostka,
ve spolupráci s Úřadem práce v Dobříši
