První maraton v Čechách se konal 25. října 1908. Trasa vedla z pražského Smíchova přes Zbraslav, Jíloviště, Mníšek pod Brdy a Voznici k dobříšskému zámku. Startovalo šest běžců a všichni doběhli do cíle doprovázeni cyklisty, dvěma automobily a čtyřmi fiakry. Vítěz Arnošt Nejedlý z pořádajícího oddílu SK Slavia doběhl v čase 3 hodiny 22 minut a 50 vteřin.
Protektorem závodu byl kníže Josef Colloredo-Mannsfeld, který věnoval stříbrný pohár pro nejrychlejšího běžce a osobně ho také v cíli předal s patřičným blahopřejným projevem. Traduje se, že časoměřič v doprovodném fiakru dorazil do cíle až po vítězi, takže se výsledný čas prý víceméně odhadoval. Nicméně platnost výsledků závodu stvrdil svým podpisem předseda Českého olympijského výboru dr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský.
V dalším roce se závod opakoval a vyhrál jej Jan Snopek, ale v roce 1910 došlo kvůli nepříznivému počasí ke zrušení. Z roku 1911 se dochovala fotografie ze startu již třetího maratonu Praha–Dobříš, takže víme, že startovalo jedenáct běžců. Některé obličeje se nápadně podobají startujícím z roku 1908, ale Arnošt Nejedlý mezi nimi už není, protože po vítězném maratonu v roce 1908 oznámil ukončení sportovní kariéry.
Po Velké válce nebyla dlouho nálada na nějaké závody. Většina běžců padla či utrpěli vážná zranění na bojištích, a nedostatek potravin navíc odrazoval od jakéhokoli sportovního běhání.
Teprve v druhé polovině dvacátých let se opět vrátila obliba vytrvalostních běhů. Obnova maratonu Praha–Dobříš nepřipadala do úvahy, protože houstnoucí silniční provoz mezi Smíchovem a Zbraslaví nezaručoval pro běžce dostatečnou bezpečnost. Přikročilo se proto k využití nové trasy, která svým způsobem na předválečný maraton navazovala. Půlmaratonu Dobříš–Příbram se zpočátku účastnilo pouze osm běžců, ale postupně jejich počet rok od roku rostl, takže v roce 1938 už stálo na startu třináct atletů. Podle dochovaných fotografií se závodu účastnili především příslušníci pražských atletických oddílů, ale lze vidět i startující s reprezentačním lvíčkem na prsou, a nepochybně se závodu účastnili i běžci z Dobříšska a z Příbramska. První roky se startovalo v serpentině u zámku, ale v roce 1937 se už prokazatelně vybíhalo z náměstí a o rok později dokonce ze silnice za městem.
PhDr. Jan Michl, Ph.D.
Muzeum města Dobříše
