Hanko, sdružení Dej mi šanci oslavilo letos v červnu 10 let od svého vzniku. Jaké byly Vaše začátky?
Dej mi šanci vzniklo v roce 2012 nejdřív jako svépomocná skupina rodičů dětí se zdravotním znevýhodněním. Viděli jsme, že rodiče řeší své vlastní situace a problémy, a chtěli jsme vytvořit prostor, kde bychom mohli sdílet své zkušenosti. Uvědomili jsme si, že společně můžeme snadněji některé situace vyřešit nebo změnit. Například naše děti nemohly chodit do běžných volnočasových kroužků, tak jsme otevřeli pohybový a výtvarně-terapeutický kroužek. Začali jsme se pravidelně scházet, organizovali jsme vzdělávací a odpočinkové aktivity pro rodiče, pobyty pro rodiny, divadlo nebo karneval pro děti atd.
Co se za těch 10 let změnilo?
Myslím, že hodně. Díky spolupráci s CPKP (Centrem pro komunitní práci střední Čechy) a Charitou Starý Knín jsme se od roku 2016 účastnili několika projektů na podporu pečujících rodin. To nám opravdu významně pomohlo. Finanční i odborná spolupráce nám umožnila dlouhodobě podporovat asi 30 rodin, které jsou na sdružení napojeny, a každá z rodin mohla využívat aktivity podle svého zájmu a potřeb. Intenzivní spolupráce různých lidí a organizací vedla ke vzniku denního stacionáře na Dobříši, sociální služby pro děti a dospělé s postižením, kterou od roku 2019 provozuje právě Charita. Letos Charita otevřela také sociální rehabilitaci, v rámci které se lidé s postižením učí orientovat se a fungovat v běžném životě. Stéblo Borotice rozšířilo své služby na Dobříš, kde nabízí chráněné bydlení a odlehčovací služby.
Jak sociální služby pomáhají pečujícím rodinám?
Sociální služby jako stacionář, sociální rehabilitace nebo chráněné bydlení jsou pro nás rodiče zásadní pomoc a obrovská úleva. Společně umožňují našim dětem (i dospělým) trávit smysluplně čas a zapojovat se do každodenního života spolu se zdravými lidmi. Díky nim mají naději na relativně samostatný život.
Děkuji za rozhovor.
Petra Klvačová
