Generálmajor i. m. Josef Balabán byl legionář, československý voják, příslušník odbojové organizace Obrana národa a její zpravodajsko-sabotážní skupiny známé jako Tři králové.
Josef Balabán se narodil 5. června 1894 na hájovně Obora u Dobříše. Pocházel z lesnické rodiny hajného Matěje Balabána. Po přestěhování do Sestrouně u Sedlčan získal základní vzdělání v letech 1905–1908 právě zde v měšťanské škole v Sedlčanech. Následně se vyučil strojním zámečníkem a v roce 1914 nastoupil u firmy Stross jako kreslič a nástrojař (tato firma dodnes v Sedlčanech existuje).
První světová válka
26. října 1914 byl odveden do rakousko-uherské armády v Písku, v jejíchž řadách následně v lednu 1915 odjel na ruskou frontu. Již 3. dubna 1915 byl zajat a umístěn do internačního tábora Kašíra nedaleko Moskvy a poté v Tule. Ještě téhož roku se přihlásil do vznikajících československých legií. Po absolvování poddůstojnické školy byl od listopadu 1917 zařazen k muničnímu parku 1. baterie. V jejích řadách se zúčastnil bitev u Lipjag či Buzuluku.
První republika
Po návratu do nově vzniklého Československa 22. dubna 1920 se stal již v hodnosti poručíka příslušníkem československé armády, kde nastoupil jako velitel 2. oddílu 1. dělostřeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova v Praze. 1. listopadu 1921 byl povýšen na nadporučíka a přesně dva roky poté, 1. listopadu 1923, se stal velitelem 1. baterie. Ještě v prosinci téhož roku byl povýšen na kapitána. V roce 1926 byl pak 2. prosince povýšen na štábního kapitána. 15. září 1929 byl povolán k dělostřeleckému oddělení ministerstva národní obrany. Rok nato, 7. listopadu 1930, byl povýšen na majora. Od 1. května 1934 do září 1936 působil jako velitel oddílu 1. dělostřeleckého pluku, kde byl 1. července 1936 povýšen na podplukovníka.
Od 15. září 1936 byl jmenován přednostou osobní skupiny na ministerstvu národní obrany.
Druhá republika a okupace
Poté, co vstoupila v platnost mnichovská dohoda a Československo přišlo o své pohraniční oblasti, začal s dalšími důstojníky připravovat plán na vytvoření podzemní armády. Okleštěné Československo se stále více dostávalo pod vliv nacistického Německa a Balabán předvídal, že obsazení zbytku republiky je jen otázkou času.
Po okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem a zřízení protektorátu pracoval na Ministerstvu národní obrany a zároveň se stal se členem užšího vedení Obrany národa.
Druhá republika a okupace
Poté, co vstoupila v platnost mnichovská dohoda a Československo přišlo o své pohraniční oblasti, začal s dalšími důstojníky připravovat plán na vytvoření podzemní armády. Okleštěné Československo se stále více dostávalo pod vliv nacistického Německa a Balabán předvídal, že obsazení zbytku republiky je jen otázkou času.
Po okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem a zřízení protektorátu pracoval na Ministerstvu národní obrany a zároveň se stal se členem užšího vedení Obrany národa.
Do skupiny později pojmenované jako Tři králové patřili kromě Balabána podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek.
Skupina Tři králové se pod Balabánovým vedením podílela na diverzní činnosti. Vrcholem jejich akce byly bombové atentáty v Berlíně.
Zatčení a poprava
Z obavy před infiltrací gestapa do největší odbojové organizace „Ústřední vedení odboje domácího“ i kvůli neshodám s některými představiteli domácího odboje uvedl do provozu vlastní vysílačku známou pod krycím názvem Sparta II. Při jedné z konspirativních schůzek s bývalými armádními rotmistry (tzv. Prstýnkáři), mezi nimiž mělo gestapo svého konfidenta Antonína Nerada, byl 22. dubna 1941 po krátké přestřelce dopaden a zatčen.
Po příchodu R. Heydricha 27. září 1941 byl Josef Balabán stanným soudem odsouzen k trestu smrti. Dne 3. října 1941 byl v Praze-Ruzyni popraven.
Pamětní deska velitele odbojové skupiny Tři králové Josefa Balabána byla slavnostně odhalena na místě zatčení ve Studentské ulici v Praze 6. Vedení města Dobříše nyní jedná s rodinou Colloredo-Mannsfeld o umístění pamětní desky také na rodný dům Josefa Balabána v hájovně Obora u Dobříše. Bezesporu se totiž jedná o jednu z nejvýznamnějších osobností československého domácího protifašistického odboje, jehož památku je třeba si připomínat.
Zpracováno redakcí na základě dopisu,
který vedení města zaslal pan Karel Klika
(použitý zdroj: www.wikipedia.org)
