Změna klimatu s sebou přináší mnoho negativních důsledků, které pozorujeme již dnes. Přetrvávající sucho ohrožující úrodu zemědělců i naše lesy, snižování hladiny spodních vod, tropické dny a noci ve městech, výskyt meteorologických jevů nezvyklých pro naše území…
Svým chováním můžeme dopady změny klimatu mírnit. Zároveň se však musíme umět měnícím se podmínkám přizpůsobit. Měli bychom se zaměřit na odstranění příčiny, tj. snížení koncentrace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v atmosféře. Jedná se o globální problém, který bude vyžadovat celosvětové zapojení a spolupráci každého z nás. V ČR se jako zásadní v této oblasti jeví přechod od fosilních paliv využívaných v energetice směrem k obnovitelným zdrojům a nízkouhlíkové energetice. Přineslo by to s sebou mimo jiné mnoho dalších výhod jako například zlepšení kvality ovzduší.
Ke zlepšení životního prostředí můžeme také přispět výsadbou stromů a keřů v našem okolí.
Jak pomohou stromy?
- Ochlazují své okolí – Díky stínu a odparu vody z listů dokáže strom ochladit své okolí o několik °C.
- Zvlhčují vzduch – V létě dokáže strom odpařit až 400 litrů vody denně, čímž příznivě ovlivňuje vlhkost a vzdušnost lokálního mikroklimatu.
- Poskytují stín – Zejména v letních vedrech poskytují koruny stromů příjemný stín. Ten je mnohem kvalitnější než třeba stín pod plachtou či slunečníkem díky mnohovrstevnaté koruně stromu plné listů. I stromy s poměrně řídkou korunou dokáží odrazit až 80 % slunečního záření.
- Filtrují prach – Vzrostlý listnatý strom dokáže zachytit až 2 tuny prachových částic za rok, které postupně odvede do půdy. Tím nám zvláště ve městě může zásadně pomoci s kvalitou ovzduší.
- Chrání nás před hlukem – Stromy dokáží tlumit vibrační vlny (třeba zvuku dopravy), a tím nás pomáhají chránit před hlukem.
- Umožnují zasakování vody – Není-li půda kolem stromu příliš zhutněná, strom pomáhá díky svému kořenovému systému zasakovat dešťovou vodu. To přispívá mimo jiné k doplňování podzemních zásob vody.
- Zlepšují kvalitu půdy – Stromy ji svými kořeny provzdušňují a poskytují prostor pro organismy potřebné k obnově půdy, které z průmyslově obdělávaných polí takřka zmizely.
- Ukládají oxid uhličitý do dřevní hmoty – Během procesu fotosyntézy stromy ukládají do dřevní hmoty molekuly oxidu uhličitého, zachyceného ze vzduchu. Tím nám pomáhají snižovat koncentrace tohoto plynu v atmosféře a bojovat tak s globálním oteplováním.
- Brání erozi půdy – Stromy snižují rychlost větru a svými kořeny drží půdu pohromadě.
- Biologicky rozmanitější, pestřejší krajina – Nové výsadby, například kolem stávajících i nových komunikací, rozčleňují krajinu a zvyšují druhovou rozmanitost.
Zdroj: sazimebudoucnost.cz
Proč je potřeba sázet i keře?
Keře jsou nedílnou složkou krajiny, mají všechny funkce, které zastávají stromy. Jsou ale méně náročné na prostor, můžeme je sázet i do míst, kde by stromy neměly dostatek místa. Nejsou tak náročné na zálivku v prvních letech života, proto mají lepší startovní podmínky nežli stromy.
Dle studie publikované ve vědeckém časopise Atmospheric Environment stromy lépe pohlcují znečišťující látky na otevřených prostranstvích, ale keře umí podle vědců lépe pohltit emise z výfuků aut. „Důležitá vlastnost keřů je, že se nacházejí ve výšce výfuků. Emise z aut velmi rychle pronikají do okolí a jejich koncentrace tak rychle klesá. Keře mohou proudy vzduchu zpomalit, jelikož tvoří i fyzickou bariéru, a mohou tak dříve zachytit znečišťující látky,“ řekl jeden z hlavních autorů studie Prashant Kumar z univerzity v Surrey.
Sázíme s rozvahou
Samozřejmě veškerá výsadba stromů a keřů podléhá určitým pravidlům a zákonitostem. Je nezbytné, aby vlastník daného pozemku s plánovanou výsadbou souhlasil (pochopitelně pokud výsadbu neprovádí přímo vlastník pozemku). Dále je nutné, aby při plánovaných výsadbách dřevin byl zohledněn a správně navržen vhodný druh dřeviny jak z hlediska ekologických, tak stanovištních nároků jednotlivých dřevin, jež se častokrát velmi liší.
Nelze opomenout ani rozmístění výsadeb, které je potřeba uzpůsobit budoucím prostorovým nárokům dřevin, tak aby nedocházelo k přesahu větví a kořenového systému na sousední pozemky jiných vlastníků. Předejde se tak budoucím sousedským sporům a zejména poškozování vysazených dřevin.
Neméně důležitá je také následná péče o zasazené jedince, která by měla reflektovat požadavky a potřeby vysazených jedinců na konkrétním stanovišti. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny se v případě náhradní výsadby za pokácené dřeviny může stanovit doba následné péče o dřeviny až na 5 let. Následnou péčí o vysazené jedince je myšleno například odplevelení výsadbového prostoru, odstranění nežádoucích materiálů, zálivka, případně výměna substrátu ve výsadbové jámě či vylepšování stanoviště a půdních podmínek vhodným druhem hnojiva s pozvolným uvolňováním. Tam, kde je to nutné a žádoucí, se provádí kvalitní výchovný řez ve správný čas a na správném místě, a to kvalifikovanou osobou.
Odbor výstavby a životního prostředí MěÚ Dobříš
Zdroj foto: archiv odboru výstavby a životního prostředí
