Ing. Pavel Svoboda nastoupil do funkce starosty města Dobříše 4. 3. 2020 a asi není třeba zdůrazňovat, že ve vedení města vystřídal svou kolegyni ze sdružení nezávislých kandidátů PRO Dobříš Bc. Janu Vlnasovou.
Od jeho oficiálního převzetí úřadu neuplynulo tehdy ani 14 dní, když byl v České republice vyhlášen nouzový stav z důvodu pandemie a všem se nám otočily životy tak trochu vzhůru nohama. Po následném rozvolňování bezpečnostních opatření čekaly na starostu nemalé starosti (vysvětlování MESOHu, pokuta 0,5 mil. Kč od ÚOHS pro město Dobříš, koordinace velkých akcí ve městě, velká rekonstrukce Pražské ulice a uzavírky ulic, ale i anonymně zaslané dlažební kostky na jeho pracovní stůl a další) a náročný rok 2020 ještě není zcela u konce.
Vzhledem k tomu, že se ale v prosincovém čísle záměrně nechceme věnovat těžkým tématům, přinášíme shrnutí roku 2020 už nyní…
Starosti starosty Pavla Svobody v roce 2020
Pane starosto, do té doby, než jste se stal v roce 2018 zastupitelem města, jste byl nepoliticky angažovaný člověk. Během následujícího roku jste si vyzkoušel pozici radního města a následně se stal jeho starostou.
Jaké byly Vaše cíle při vstupu do komunální politiky a jak se Vám je podařilo během uplynulých dvou let naplnit?
Společně s kolegy v PRO DOBŘÍŠ jsme byli zklamaní způsobem, jak zde vedení města postupovala. Pro mě byly hlavními motivy zastavení rozpínání města do okolní krajiny, konkrétně plánovaná výstavba v lokalitě Úvozová–Bzdinka, a zavedení otevřené komunikace mezi občany a radnicí. Mezi další cíle, na kterých jsme se spolu s ostatními zastupiteli shodli a které jsou ukotveny v naší koaliční smlouvě, jsou také intenzivní opravy ulic, větší zapojení občanů do dění ve městě, participativní rozpočet, odpadové hospodářství, hledání prostor pro ZUŠ a mnoho dalšího. Co se týká plnění, zatím ze seznamu zbývá ještě spousta položek. Kde jsme na dobré cestě, je podle mého názoru zahájení rekonstrukce Pražské ulice. Na to jsme všichni v Dobříši čekali opravdu dlouho a jsem rád, že práce byly konečně se zpožděním a po mnoha peripetiích zahájeny. Druhou oblast, kterou snad lze už nyní hodnotit kladně, je změna komunikace vedení města.
Jak moc se lišily Vaše představy o práci pro město s realitou?
Výrazně. Hned po volbách jsme byli postaveni před otázku, jak realizovat smlouvu na zimní stadion, která nepočítala se základy pro budoucí střechu. Také jsme řešili špatný vztah města se společností Dokas, kdy bývalý jednatel dlouhodobě ignoroval opakovaná rozhodnutí rady města. Smutné bylo také zjištění, že většina městských budov je podfinancována a vyžaduje okamžité opravy.
Mezi občany města jste známý především jako velmi slušný člověk. Umíte být ale také starostou, který v případě potřeby takzvaně bouchne do stolu?
Jsem přesvědčen, že být slušný a bouchnout do stolu se nevylučuje. Situace, kdy bylo podle mého názoru nutné být striktní, už nastaly. Takové věci ale řeším s těmi, kterých se to týká, bez velké publicity.
Co považujete za největší a nejtěžší problém Dobříše, který jste jako starosta v roce 2020 musel řešit?
Jednoznačně epidemii nemoci covid-19. Na to nikdo nebyl připravený, a o to méně zelenáč v úřadě po jednom týdnu. Takže jsem za pochodu poznával nejen kolegyně a kolegy z úřadu, ale také členy krizového štábu či pracovnice krajské hygieny. Proti tomu ty ostatní provozní starosti města jsou malicherné, i když je nijak nezlehčuji. V epidemii se ukázalo, jak málo toho můžeme z pozice radnice či městského úřadu ovlivnit. Hlavní rozhodnutí o opatřeních i možnosti podpory jsou v rukou vlády ČR.
Z čeho máte za rok 2020 radost? Co považujete za úspěch?
Od mého nástupu usiluji o otevřenou komunikaci. Od března jsme začali intenzivně využívat facebook města. Zvýšila se nejen četnost příspěvků, ale i jejich kvalita, počty oslovených vzrostly desetkrát. Využíváme více službu Hlášení rozhlasu, která stovkám obyvatel zasílá důležité informace e-mailem nebo SMS. Zároveň s kolegy místostarosty usilujeme o pozitivní komunikaci se všemi, kdo mají o dění v Dobříši zájem. Tomu odpovídají i změny, které jsou snad patrné i v Dobříšských listech. Druhá oblast, ze které mám radost, je změna atmosféry v městském úřadu. Ještě nemáme hotovo, ale jsme na dobré cestě. Má-li se město posouvat kupředu, je nutné, aby všichni úředníci ochotně spolupracovali. Jen tak můžeme budovat přívětivý úřad i pro občany.
Jak hodnotíte všestranný rozvoj města za rok 2020? Myslíte si, že se daří jít správným směrem? V jaké oblasti vidíte největší pokrok a kde naopak vnímáte, že bude třeba více práce?
Město se podle mého názoru posouvá správným směrem, i když letošní rok byl doufám skutečně atypický. Nouzový stav, zavřené školy, školky, restaurace… To se snad nebude opakovat každý rok. I když teď je situace ještě horší než na jaře.
Co se tedy povedlo: Našli jsme dost odvahy provést personální změny, myslím tím jednatele Dokas či Střediska zdraví i nyní probíhající konkurz na ředitele Pečovatelské služby města Dobříše. Městské společnosti Dokas a VHS spolu začaly více spolupracovat. To sice odpovídá zdravému rozumu, ale v minulosti tomu tak
příliš nebylo. Máme systém pro evidenci odpadů, kde každý občan může sledovat, jak se mu daří snižovat množství komunálního odpadu a získat za to slevu. Ve městě byly instalovány první biotejnery na kuchyňský odpad. Dotáhli jsme velké projekty zimního stadionu, sportovní haly, přístavby pavilonu 2. ZŠ, rekonstrukci atletického areálu a opravili několik ulic. To vše nejsou v žádném případě „moje“ úspěchy.
Je za tím práce stovky úředníků, kolegů radních a zastupitelů, dobrovolných členů komisí a výborů spolu s mnoha občanskými dobrovolníky.
Více práce musíme věnovat přípravě projektů. Může to sice vypadat, že budeme dělat projektové studie či různá schvalování „do šuplíku“, ale čas od času se objeví možnosti financování, kde nejsme schopni požadované dokumenty rychle vytvořit. Musíme je mít nachystané předem. A jako dluh beru také nedostatečný rozvoj cyklodopravy ve městě a okolí. I to jsme slibovali, ale letos to překryly jiné priority.
Stejně jako jiná města si i Dobříš prošla v letošním roce velkou zkouškou, tedy hlavně její občané. Jak vnímáte celkovou atmosféru ve městě v této době, náladu občanů, spolupráci mezi městem a dalšími subjekty? Zvládá Dobříš ustát tuto náročnou zkoušku novodobé historie?
V jarní vlně jsme v Dobříši obstáli. Mám ohromnou radost, že jsem mohl být u toho a sledovat ty stovky ochotných spoluobčanů. Jen namátkou: skautské nákupy pro seniory, podnikatelé, kteří obstarávali ochranné prostředky či zajistili ozonaci, dobrovolné šičky roušek, nabídky taxislužby, sbírky jídla pro potřebné a mnoho dalšího. Velmi bych si přál, aby nám tento duch spolupráce ve městě vydržel i nyní, kdy je situace výrazně vážnější. Kéž bychom se mohli příští rok na jaře ohlédnout a říci si: Jsme Dobří(š). Každý z nás pro to může něco udělat už dnes.
Zpracovala DH
