Zadáním pro tento text bylo, abych se jako psycholog vyjádřil k tématu duševního zdraví v čase vánočním, snad dal i nějaké doporučení.
První, co mi přišlo na mysl, bylo utrpení, které prožívají moji pacienti v souvislosti s pocity a zážitky opuštění, zapuzení, osamělosti, marnosti a vlastní méněcennosti.
Zážitky z dětství, kdy měli pocit, že je jejich rodiče odmítali, protože nebyli dost dobří. Zkušenosti s tím, když je jejich vlastní sourozenci nebo přátele trýznili nebo zrazovali ze žárlivosti nebo pocitu ohrožení.
Zmar, který pociťovali, když se cítili v úzkých a druzí pro ně neměli pochopení, natož aby jim pomohli, někdy dokonce jejich nešťastnou životní situaci zneužili.
Konečně mi přichází na mysl, jak někteří mí pacienti zachází na základě zmíněných zkušeností stejně sami se sebou.
Ptáte se snad, jak to souvisí s časem Vánoc?
Časem, který se točí kolem příběhu nemanželského dítěte, jehož matka musí kvůli nařízení o sčítání lidu opustit svůj domov. A to v době, kdy ho má přivést na svět. Dítěte, kterému král Herodes usiluje o život tak moc, že je připraven povraždit tisíce neviňátek. Toho dítěte, co se narodí z nouze ve chlévě, protože se nenašel, kdo by poskytl jeho rodině lepší útočiště. Dítěte, u kterého to vypadá, jak kdyby pro něj vůbec na světě ani nebylo místo.
A přesto se zatřesou nebesa, objeví se andělé, seběhnou se lidé z blízka i mudrcové s dary z dáli. V tuhle zdánlivě zoufalou chvíli nastane fascinující okamžik, který nám zpodobňuje betlém. V něm se sejdou lidé, aby malému Ježíškovi, bezmocnému, který zatím nic nedokázal, řekli: „Jsme rádi, že jsi tady na světě s námi. Tady je pro tebe místo.“ Snad i díky tomuto okamžiku, jak křesťané věří, později Ježíš vykoná velké věci.
Nakolik mohu říct na základě své praxe, vskutku léčivou moc má pocit, že mám na světě místo a někdo o mě stojí, třeba jenom i já sám. Takový pocit může přinést úlevu nebo zmírnit utrpení, co se duševních potíží, ale i nemocí týká.
Můj návrh pro to zní: Zkuste tenhle pocit, že máte někoho rádi a má na světě svoje pevné místo, v někom povzbudit. V někom druhém, ale třeba i sami v sobě. Může k tomu být příležitost, až budete dávat dárek, stát u jesliček, hodovat nebo jen společně odpočívat. Zaslouží si to každý, včetně vás, a o moje služby pak bude v lednu třeba o něco menší poptávka.
Karel Černý
